ujira komentáře u knih
Skvělý humor Paasilinniho opět na jiné vlně, starý sklerotický muž na poslední cestě za dobrodružstvím. Trochu mi to připomíná ,,Stoletého staříka,,
Vlastní autorova výpověď o zrození knihy, co vše spisovatele v tomto bouřlivém a bolestném období provází . Přesto působí tato útlá knížka poeticky roztomile. Nádherný jazyk
Novodobý průvodce českou politickou situaci. Autor uceleně, systematicky a pragmaticky předkládá pohled na to, kam směřovala a směřuje česká společnost a její politická garnitura v rámci Evropy i s ohledem na celosvětové směřování. Naše společnost se potácí mezi touhou po demokracii a touhou po poslušnosti vůči silné vůdcovské osobnosti, byť bude vedena do pekla. Doporučuji přečíst před volbami.
Dobrá oddechovka, ačkoli až moc autor popustil uzdu fantazii. Dramatičnost na úkor stylu.
Nádherný příběh, který mě ovlivnil v dospívání.
Jako první seznámení s autorem bych knihu nedoporučila, ale určitě stojí za počtení.
Kolik statečných a čistých a krásných lidí bylo zničeno komunismem a jinými -ismy, stále jejich příběhy nestačí, aby si lidé uvědomili zvrácenost režimů a postižení národů, které pod -ismy žily. Jsme poznamenaní kolektivní vinou i když jsme nic neudělali, nebo právě nic neudělali. Chválím Paměti národa, že zachycují i drobné osudy lidí.
Krásná kniha dopisů a koláží. Škoda, že už dnes dopisy psané rukou nikdo nepíše, nebude co vydávat.
Konečně se mi dostala do ruky kniha A. Palána, opravdu mne příběh, s počátkem v 50tých letech a přesahem do let devadesátých, zaujal. Přestože jde o román, vychází ze skutečných událostí, působí jako dokument, jakoby autor zpovídal postavy a přepisoval jejich výpovědi o událostech, velmi čtivě a věrohodně.
Asi lze dojít k soumraku dne mnoha cestami, se zapíráním sebe sama, s potlačováním emocí, s nostalgií a smutkem za tím co se nestalo, ale jen málokdo s profesní důstojností. Autor zajímavý, bude dobré se k jeho tvorbě vrátit.
Nejdepresivnější autorovo dílo, které jsem četla. No ale život je někdy těžký, beznadějný a ..o ničem,,.
Z celé tetralogie mě poslední kniha pobavila nejvíce a ač to nebývá vykem, jeví se mi nejvyzrálejší a nejlépe napsanou. Pan Boček zraje jako víno.
Trochu méně vydařený detektivní přběh, zejména případ z nálezem kostry, kterému autor věnuje méně pozornosti a nakonec skončí jako nevyřešený a trochu přitažený za vlasy případ smrti sexuálního predátora - profesora.
Docela ucházející historický román, téma již vícekrát zpracované. Nový pohled na postavení Lucrecie Borgie v rodině a vůbec ženy v 16. stol., ačkoli vzdělané, vysoce postavené, přesto nesvobodné a podřízené záměrům mužů.
Díky vynikajícímu načtení audioverze mohu přidat hvězdu navíc, ale stále se mi, ve srovnání s podobnými knihami( Vlna zločinnosti, Saturnin), kniha jeví jako méně úspěšný pokus napodobit lehkost a vtipnost v humoristickém románu, ve výše zmíněných knihách. Nicméně téma je zajímavé a jako oddechové čtení doporučuji.
Zajímavá učebnicová kniha, kterou bych doporučila všem studentům, možná i žákům II.stupně zařadit do osnov ZSV. Myslím, že pravidla vyslovená v této knize nás mohou uchránit od opakování historických chyb. Např. kapitola o ovlivňování názorů médií a důležitosti číst knihy, či o udržování sociálních kontaktů a přátelství.
V čem spočívá Backmanovo umění zaujmout čtenáře? V jazykové vytříbenosti, psychologické propracovanosti postav, bezmezné lásce k lidem a ve vyjádření lidského osudu vtipně a důvěryhodně.
Díky tomuto autorovi získávám jiný náhled na současné evropské a světové dění, zákulisí a funkci médií a vliv kyberútoků na výsledky voleb a znovu se mi potvrzuje Ruska je třeba se bát.
Silný a emotivní příběh o mateřské lásce, o lásce k lidem prokazované jednoduše navzdory době, hrůzám, šílenostem a prostředí. Nic podobného jsem zatím nečetla, navíc věnovaného holokaustu a romům.