Usignolo komentáře u knih
Ano, přesně, jak tady čtu- první kuchařka a poklad dětství. Připadala jsem si hrozně důležitě, když jsem v ní jen listovala, natož podle ní "vařila."
Co k tomu říct..když jsem to dnes o půl třetí ráno dočetla, měla jsem pocit, že to, že ležím v posteli, je neuvěřitelný luxus..ze začátku jsem se bála, že to nedám, protože je to dost náročná kniha. A na konci? Hltám hltám a najednou buch..konec. Má to pro mě dvě roviny - naprosté zoufalství z absurdity celé té krize (děti umírají hlady a pomeranče jsou polity petrolejem..) a hroznou nervozitu z toho, co bude s Tomem, jestli se Růže uzdraví, jak to dopadne s pánem ze stodoly, kam všichni půjdou a tak dále.......
Po Ženě v kleci Adlera Olsena bylo Psí poslání příjemným oddechem. Milý, poutavý příběh vyprávěný psem, mě několikrát rozplakal. Je to úplně jiný druh čtení. Hlavní, čtyřnohý hrdina vtipně popisuje, jak rozdílné priority mají lidé a zvířata, jak má někdy člověk nelogické uvažování a jak snadno pes pozná, jestli je u hodného nebo zlého páníčka.
Četla jsem hned po Divé Báře. Líbily se mi obě povídky. U Karly mi to trvalo teda dlouho, než mi to došlo :-D Ale jazykem a kultivovaností se mi to moc líbilo.
Úplně jiná Agatha, než jsme zvyklí. Tajuplné a napínavé povídky, kde se občas objeví i slečna Marplová a pan Poirot. Paradoxně se mi nejméně líbila ta poprvé publikovaná, ale to je vlastně jedno, moc jsem si to užila.
Tak jsem se zase nevyspala, protože jsem to nutně musela dočíst.. Do této knížky jsem se nějak nemohla dostat, pořád jsem se bála, ale škaredě. Předtím jsem četla Darcy Coats a to jsem se bála hezky. Něco mi tam pořád nesedělo, měla jsem z toho takovou zvláštní úzkost, pak jsem zjistila, proč - hlavní postava+ Healy. Přišli mi oba tak depresivní a bez vyhlídek, že jsem se do nich nemohla, ani nechtěla vžít. Ale nakonec mě to stejně "vcuclo" a když mi došlo, proč ten rok 1985, tak už jsem se vezla.
Ze začátku jsem se nemohla začíst a odkládala to, jak to šlo. Pak jsem se do toho dostala a nakonec to nevydržela a dočetla ve tři ráno :-) Ale i tak to nebyl úplně můj šálek. A přišla jsem na to, proč. Mně tam vadí ti komici :-D Čekala jsem osobnosti typu Burian, Šimek (samozřejmě typově :-D), ale oni to byli Stand Up komedianti. A ty já nemusím, mně se prostě vždycky vybaví Pavlásek.... takže mě až tak netrápilo, že jich ubývalo, hlavně některých. Ale jo, nakonec jsem si to užila.
Má druhá kniha od Francise, líbila se mi víc než Hra na fanty. Tato byla čtivější a bylo tam víc vína než koňů, to mi vyhovovalo :-) Hlavní hrdina mi byl sympatický, takové klidné, zároveň napínavé čtení.
Na tuto knihu jsem se moc netěšila, nevybrala jsem si ji sama a moc se mi do toho nechtělo. O to překvapenější jsem byla, když jsem ji během dne přečetla. Bylo to napínavé jak kšandy a hrozně dobře to odsýpalo! Jediné, co mi to pokazilo, byl komentář jedné čtenářky, která vykecala konec, tak nejezděte moc dolů po těch komentářích :D A užijte si to!
Dostala jsem knihu od kamarádky se slovy Místo kritika si dosaď zvukaře. Manžel je zvukař a když jsem mu vykládala hlášky z knihy, říkal mi, že je některé scénky jsou jako u nás..ale ne ty zásadní. Hrozně jsem se nasmála, je to skvěle a vtipně napsané, ale nemůžu se ubránit pocitu, že Kritik je úplný blb :D Rozhodně doporučuji, obrázek si uděláte sami. Nebo spíš samy :-)
Knihu jsem si koupila od kamarádky jen proto, že je z prostředí Kypru, který s manželem milujeme. Sama bych po ní nikdy nesáhla, bála bych se, že to bude moc drsné. Bylo, ale když už mi bylo ouvej, přenesla mě autorka zpět do doby vypravěčky, tak se mi na chvilku zase ulevilo. Dozvěděla jsem se nové věci z historie, přenesla se zpět na dovolenou a i se trošku podojímala :-) Moc vám Tymiánové dopisy doporučuju.
Nesladím, ale tento příběh se mi líbil, četlo se to samo. Líbila se mi hlavní hrdinka, bylo to napínavé, romantické ale nepřeslazené..asi jsem právě začala číst červenou knihovnu O:-)
To bylo milé čtení. Četla jsem před spaním jednu povídku a vždycky mě to "odeplo" od myšlení a připrailo na spánek :-)
Na tuto knihu jsme narazili náhodou pár týdnů po shlédnutí filmu Bohemian Rhapsody a jsme z ní nadšení. Recepty jsou dobroty a spoustu z nich užijeme i jako "cukrovkářská domácnost", Freddie chtěl prostě vždycky něco lehkého. Recepty jsou originální, ale jednoduché a celkem rychlé. A víte, že Peter Freestone žije kousek od Hradce Králové? :-)
Romantika jako blázen, na dovolenou úplně skvělé :-) Dost jsem se nasmála, ale na pláži nikdo nebyl, takže nevadí :) Trošku mě děsí, jak nás ty umělé inteligence (ne roboti!!) postupně přerůstají, ale tak nebudu "septik" :-) Milá oddechovka.
Krásná kniha. I když mě celou dobu mrzelo, že Miriam umřela, užila jsem si laskavý, vtipný příběh od začátku do konce.
Tak to byla nádhera!! Kniha vše v jednom: laskavé, vtipné, inteligentní a napínavé čtení. Někomu vadilo pro něj až povrchní ukončení příběhu, ale pro mě je šťastný konec balzám na duši (těch špatných konců kolem sebe vidíme až až, ne?). Hlavním hrdinům držíte palce až do konce a když v happy end už už nevěříte, tak se stane to, že.....neřeknu :-)
Aristokrata opět nezklamala. Četla jsem negativní komentáře, chápu, ale mně je tento humor blízký a nejspíš se mi "neočte." Budu jen doufat, že se rodová kletba nenaplní....
Ze začátku jsem se trošku nudila, než jsem se dostala do tématu, protože jsem měla pocit, že jen louskám informace a nevím, která bije. To postupně přešlo a napětí se stupňovalo. Zároveň mě bavily klasické "Brownovské" momenty překvapení, kde je najednou všechno jinak.
Docela jsem se nachechtala. Jsou to takové lidové pohádky s nedětskou tématikou :-D Jak psala kaffa - některé byly sice méně vtipné, ale jiné to zase dohnaly dvojnásob. Ten jazyk je úžasný. Jen ty ilustrace mě skoro děsily.