ut.la
komentáře u knih
Nejlepší holka našeho života aneb Miss Porta
Zdeněk Šmíd
První Šmídova kniha, co jsem četla. Ta volnost - toulání, ohně, kytara, mládí, co trochu neví, co se sebou - to bylo moje. Asi záleží, v jakém rozpoložení a věku ji člověk čte.
Sbohem, Dicku!
Zdeněk Šmíd
Román bez velkého příběhu. Vlastně je to o milostném románku lesáka a jiskrné lesní dělnice. Ale je to hezké, dobře se to čte, prostředí i postavy vylíčeny tak, že téměř ožívají. Může to být oddychové čtení - a zároveň nemusí.
Trojí čas hor
Zdeněk Šmíd
Tři příběhy z pohraničních hor. A pro to téma mám, zejména ve Šmídově zpracování, slabost. Tři příběhy - tři různá období, ale táž melancholie prostředí, týž smutek - a zároveň lehkost bytí.
Lesk a bída Čekání
Zdeněk Šmíd
Vcelku dobrá knížka, nenáročná. Ale nic by se nestalo, kdybych ji byla nepřečetla.
Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění
Zdeněk Šmíd
Nebavilo mě to. Scházela mi v tom jiskra.
Cejch
Zdeněk Šmíd
Moje nejoblíbenější Šmídova knížka (vedle Miss Porta). Román z krásného prostředí, sic často neveselého. Líbí se mi ta časosběrnost a prostor. Jakoby to člověk měl před očima.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Zajímavá knížka o zajímavém místě. Sice mě od ní zrazovali, že je smutná - ale mě to ani tak nepřišlo. Není veselá, je akorát o těžkém životě lidí v nelehkých podmínkách. Líbí se mi, že v ní není rozpitvávána lidská krutost, není to o tom, jak jsou na sebe lidé zlí. Je to jen o tom, že život není/nebyl vždy lehký.
Gabra a Málinka: Povedené dcerky
Amálie Kutinová
O příbězích Gabry a Málinky se občas zmiňovala mamka, když jsem byla malá. K přečtení knihy jsem se dostala až teď, s dětma - a je super. Čte se jedná radost (-:
Hranice stínu
Joseph Conrad
Nedočetla jsem. Ne, že by mě to vyloženě nebavilo, ale bylo to na mě trochu moc rozvleklé, a hlavně dlouhé kapitoly, které jsem nedokázala přečíst na jeden zátah - a nebylo, kde si "dát pauzu".
Děvčátko, rozdělej ohníček
Martin Šmaus
Nedokázala jsem dočíst. Čte se to dobře, ale ta neutěšitelnost, zlo, to mě ubíjelo.
Kam se ztratil Bůh
Marek Orko Vácha (p)
Knížku jsme měli v knihovně dlouho, než jsem se k ní dostala, nějak mě ta duchovní a náboženská témata nelákají. Ale tohle bylo dobré. Asi je to tou formou - tedy rozhovory - že jsem si nepřišla utopená v teologických pojmech, komplikovaných myšlenkových konstrukcích (které často beztak vyústí v konstatování nějaké tisíckrát již vyřčené pravdy). Naopak. Text ubíhal svižně, způsob podání mě nutil se místy zastavit a zamyslet.
Každý rozhovor je jiný. Zajímavé je, že - mnou dříve velice oblíbený - Vácha mě vůbec nezaujal (na každou otázku odpovídá další otázkou, jen kupí otazníky a pochybnosti a nenabízí vůbec žádné východisko). Naopak Halík, kterému jsem se doposud vyhýbala, mě skoro nadchnul - ten chlap to má prostě promyšlený.
Vejce a já
Betty MacDonald
Jedna z mála knih, u kterých jsem se smála nahlas. Není to jen humoreska, je v tom způsobu psaní i žití i kus moudrosti. Vřele doporučuji.
Prodloužený čas Josefa Čapka
Marie Šulcová
Ke knížce jsem se dostala spíš náhodou, aniž bych četla předchozí díly od autorky - a jsem moc ráda, že jsem ji přečetla. Nejsem žádným vášnivým sběratelem nebo obdivovatelem děl bratří Čapků, ale tohle bylo zajímavé. Začíná smrtí K. Čapka, popisuje prostředí a události protektorátu a 2. světové války z pohledu Čapkových blízkých, v mimoběžných kapitolách pak přežívání J. Čapka v koncentračních táborech (jak to prostředí nemám ráda, tak tady se autorka nevyžívá v brutalitě a bezmocnosti, tak to celkem šlo).
Osm hor
Paolo Cognetti
Knížka se četla sama. Jednak je plynule napsaná - nepříliš květnatá, spíš civilním jazykem, ale rozhodně nepůsobí plytce. A jednak - hory!! Je to prostě o bytí v horách. Žádné zbytečné popisky nevýznamných epizod, jen hlavní příběh, v nádherných kulisách.
Anglické listy
Karel Čapek
Musím se ke knížce někdy vrátit, až narazím na její tištěnou podobu. Číst to na čtečce není ono, chybí tam obrázky (-:
Vůně mandlí
Lenka Reinerová
Příběhy z období 2. světové války napsané z perspektivy "obyčejného člověka" - osoby, které se sice ty události blízce dotkly, ale sama v nich příliš roli nehrála. Pro mě neobvyklý způsob, a po spoustě knih popisujících koncentrákové hrůzy příjemná změna.
Helimadoe
Jaroslav Havlíček
Dobře se mi četla. Bůhví proč mi připomínala Rozmarné léto - snad potulnými komedianty..? Nebo možná tím, že na mě vlastně působila docela pozitivně...
Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Dobře se to četlo, ale myslím, že si z knížky za pár týdnů či měsíců už skoro nic pamatovat nebudu. Ale možná to je tím, že jsem to četla na ebooku. Film, byť zřejmě nemohl obsáhnout celou knihu, se mi asi líbil víc.
Tajný život stromů
Peter Wohlleben
Naučná knížka, která se dobře čte. Poučná, se spoustou zajímavých zajímavostí o životě stromů. Co jsem ji přečetla, koukám na les přecijen trochu jinak.
Líbáš jako Bůh
Marie Poledňáková
Knížku jsem začala číst z nouze, kdy na chalupě nic jiného (krom houbařských příruček) nebylo. No, na léto do lehátka, aby člověk zaměstnal oči, dobré. Čte se fakt snadno - a rychle. Ale příběh jednoduchý, tradiční, předvídatelný. Ta knížka nenabízí vůbec nic nového. Film je lepší, člověk jím ztratí méně času.