vandalindakova komentáře u knih

Poslední a závěrečný díl mé milované série, Jiskra v popelu. Nemohla jsem se dočkat, až se k tomu dostanu. A dostala jsem to, co jsem chtěla, návrat do mého oblíbeného světa, ke známým postavám.
V porovnání s předchozími díly, je tenhle asi nejslabší z nich (ale není nijak špatný). Díky čemu? Díky tomu, že se tu děj tak docela vlekl! Já bych čekala, že se bude práskat akce za akcí, že se bude strategicky plánovat, jak dosáhnout vysněného cíle. Ale ono to bylo o pár akcičkách Heleny, a potom se celou knihu čekalo na závěr, kde to teprve kompletně vypuklo.
A do toho jsme čekali, až si hlavní hrdinové přestanou hrát na zarytý brzdy, a přiznají si to, co celou dobu nechtějí, a myslí si, jak to zvládnou samotní každý zvlášť. Štěstím bylo, že to mělo ty emoce, který s náma cloumaly, a že to drželo napětí.
Přes to všechno se to mně četlo skvěle, a ukončení série jsem si nostalgicky užila.

1 08.03.2023

Bez šance je zatím stále moje nejoblíbenější série od Neala Shustermana, proto jsem měla neskutečnou radost, když to po několika letech klaplo a začaly se vydávat i další díly. Hlavně jsem byla zvědavá, kam se bude příběh dále ubírat, protože první díl končil celkem uzavřeně.

Bez citu mě nezklamalo, vrátila jsem se do skvěle vystaveného dystopického světa. To je něco, v čem je za mě tento autor prostě král. Sledujeme, kam se dostávají naše známé postavy, zároveň se setkáváme s novými, které mají zase trochu jiné příběhy. To je něco, co na jeho knihách žeru. Nejenže vystaví svět, který nás šokuje, a který má podtext toho, že tohle by se reálně jednou mohlo stát, zároveň na něj ale nastavuje spoustu různých příběhů, které nesou jinačí myšlenku.
Zároveň tu je vidět psychologie lidí zaměřená na jejich chování v různých skupinách. Není to tak easy, že se posbírají lidi, co chtějí přežít, protože to díky charakterům není jen o tom ty lidi spojit, a máme vyhráno.
Konec byl drsnej, smutnej, šokující, dechberoucí a já nevím co všechno ještě. Ani jsem tohle vlastně moc nečekala. Takový konec bych normálně viděla zase u závěru celé série, takže už jen proto byla takhle kniha zase skvělá. Možná z poloviny o něco pomalejší a utahanější, ale pořád skvělá.

1 08.03.2023

Pokud se chcete ponořit do tajemného, děsivého lesa plného magie, ze které vám bude přejíždět mráz po zádech, tak vzhůru do této knihy.
Naprosto jsem si zamilovala styl psaní autorky, která umí popisovat prostředí, události tak, že máte fakt pocit, že tam v tu chvíli jste a dýchá na vás ta atmosféra. Protože číst o lese mě bavilo nejvíc. Stejně tak o Redarys a vlkovi, kteří mezi sebou měli dost vtipných momentů, ale i těch dalších. Budování vztahů mezi postavami za mě bylo skvěle načasované, reálné a pro mě perfektní.
Z druhé stránky tu máme Nei, která se snaží prolomit prokletí a zachránit svou sestru, ať už ji to má stát cokoliv. Vůbec se neohlíží na to, jaké to může mít následky, a jde si za svým. Čehož nám využívá tamní církev, a krásně nám to podává obrázek o tom, kam její fanatický vliv může zajít.

Stránky jsem doslova hltala, a nemůžu se dočkat pokračování.

1 24.01.2023

Tohle do série podle mě sedlo jak zadek na hrnec. Krátká knížka, která nám konečně ukazuje nejen válku, ale taky co se děje po ní, a to hlavně v hlavách postav, s čím se musí vyrovnávat. A pokud má čtenář pocit, že je to už velká depka, tak přijde atmosféra ,,Vánoc” v podobě jejich slavností slunovratu.
Nechybí tu emoce, jak negativní, tak také ty pozitivní. Budu se opakovat, ale vztah Feyre s Rhysem je tu prostě top strop! A já tu dvojku prostě žeru za každého počasí! :D
Naopak mě točí Nesta. Jsem tedy rezervovaná a těším se na pokračování, které by nám mělo z Nesty dát mnohem víc, než doteď. A já jsem hrozně napjatá, co to s ní zatraceně je, že se chová jak trubka.
Dodalo mi to nový dech a chuť pokračovat dál, zase o špetku zamilovanější do některých charakterů.

1 24.01.2023

Oddechový příběh plný rodinného drama, vztahů v jednom městečku a s lehkým nádechem magie. Čekala jsem spíše více fantasy zápletku, takže mě to vcelku překvapilo. Příběh je vyprávěn čtivým způsobem, četlo se to příjemně. Mělo to poutavé pasáže, při kterých jsem se nemohla odtrhnout.
Ve výsledku je to pro mě taková směsice romantiky, detektivky až thrilleru a rodinného drama. Je to zajímavé spojení tolika žánrů dohromady, které dopadlo vcelku dobře.

1 24.01.2023

Mě tahle kniha naprosto odrovnala, nejlepší doplňkový příběh co jsem kdy četla a jedna z nejlepších knih roku, s přehledem. První příběh pro mě byl zajímavý tím, že zjistím, co vlastně předcházelo charakterům hlavních hrdinek a jejich postojům. Trochu jsem se toho bála, protože dost často tyhle doplňky nemají to, co bych od nich čekala. I tady jsem dostala něco jiného, než jsem čekala. A to obří dávku emočně nadupaných situací. Přesně mi je jasný, jak toho autorka docílila. Nebojí se psát. Nepíše s citem, nepíše "tak trochu záporáky", nepíše opatrně…Ona to prostě naservíruje všechno, ať je to sebedrsnější, ať je to sebevětší blbec s hnusným charakterem. A já to četla s totální frustrací, protože se proti tomu nedalo nic dělat. Byla jsem divákem drsných, dechberoucích a emočně vypjatých momentů, které se prostě nějak staly. U Blake nečekejte Happy end, u Blake očekávejte emoční krizi. Protože tak moc ždímající to je. A v tom druhém příběhu se tohle projevilo nejvíc. Člověku se chce zvracet z těch pokřivených charakterů, které ovládly celý příběh. Ale to je přesně to, co tuhle knihu udělalo originální a naprosto skvělou. Proč máme dostávat jenom šťastné příběhy, které si třeba za pár měsíců už ani nebudeme pamatovat? Autorka mi předvedla, že dokáže napsat něco ještě lepšího, než dosud předvedla. A já smekám.

1 22.01.2023

Tohle je zřejmě první kniha, která mě ničí a baví zároveň. Jak je to možný? Tak já začnu nejdřív tím pozitivním.
Tím je samotný děj příběhu, který odsýpá a baví. K tomu se nám stále pomalu otvírá svět Lovců stínů, nadpřirozené bytosti a jejich místo, hierarchie, celkový systém tohoto fantasy světa. V tomhle směru je to fakt dobře vymyšlené, a díky tomu taky v sérii chci pokračovat dál (a taky v naději, že to bude čím dál lepší).
Co je ale průser je každý okamžik, kdy jakákoliv postava otevře pusu a mluví. Přímá řeč a dialogy jsou tu naprosto, ale naprosto katastrofální. Otřepaný pubertální hlášky tu používá doslova každej. Nehledě na to, že se tu asi hraje pomyslná soutěž v kategoriích: 1. Setřu tě nejvíc (a je jedno, jestli jsi nepřítel nebo kamarád), a 2. Budu mít ten nejpitomější dotaz nejlépe ve chvíli, kdy mě odpověď na něj sama fackuje do tváře.
Druhá věc, která mi tu drásá nervíky, je to jak nikdo nepracuje s novými poznatky. A nejvíc to odnáší Clary (a tím ji nebráním, protože ona sama to má těžce na salámu).
Snažím se brát v potaz, že je to už starší série, která je vhodná asi hlavně pro puberťáky, ale třeba v takovým HP takhle praštěný obraty a hlody nenajdete. Snad nám postavy dospějí…

1 22.01.2023

Pro mě oddechový příběh z reálného života, který nám ukazuje, co se může stát, a jak se s tím lidé vyrovnávají. Má to spíš takový pochmurnější vibes, než naopak, ale zároveň je to napsané velmi čtivým stylem, který otáčí stránky jako nic.
Prolíná se tam linka z minulosti, kdy byla Tara čtrnáctiletá a žila se svou matkou, s linkou přítomnou, kdy Tara už má svůj život, syna. V tu chvíli se příběh strhává díky schránce, která se k ní dostane. To vše doplňují útržky dalších příběhů, které vypadají, že s hlavní zápletkou nesouvisí, ale nakonec to do sebe všechno zacvakne.
O něco víc mě asi bavila ta linka z přítomnosti, která mě ke konci uměla i překvapit.

Knihu mi k recenzi poskytlo nakladatelství Cosmopolis.

1 22.01.2023

Kniha se čte dobře a rychle, příběh mi odsýpal i přesto, že byl pomalejší a detailnější. Jelikož mám ráda obě autorčiny série, které u nás vyšly (Divergence a Čáry života), tak jsem si tuto také užila. Přesně jsem poznala autorčin styl psaní, který mi vyhovuje. Díky vmezeřeným článkům, rozhovorům to bylo živější, komplexnější. Ocenila jsem dost vývoj romantických linek, kdy v Divergenci to mělo dosti rušivý efekt minimálně u druhého dílu. Tady naopak to působilo reálně, nenásilně, ale i tak to umělo něco z těch emocí ze mě vyždímat. To, že je Mox Vyvovlený jsem si zvládla domyslet, přesto ale mi některé zvraty vyrazily dech (zhroucení obou světů díky smrti Temného atd.). Konec byl částečně dojemný, hlavně díky "zabití" armády nemrtvých, částečně překvapivý a trochu mi i nad tím rozum stál. Co mi přišlo ale dost vtipný, byla ta situace, kdy se jehla zabořila Sloane do paže a v klídečku si projela půlkou jejího těla do paže druhé (jakože to byl fakt wtf moment :D). Naopak jsem ocenila, jak to vše bylo celkem dost podrobně vysvětlené. Na začátku jsem se prostě začetla aniž bych věděla, proč že to vlastně čtu, a co mám čekat, že se stane. Sbírala jsem drobečky až jsem to začínala chápat víc a víc. V některých chvílích to mohlo trochu tahat za vlasy, ale z celkového příběhu mám pozitivní pocity. Bavilo mě sledovat vývoj Sloane jako postavy, romantiky to má za mě tak akorát.

1 22.01.2023

Četla se mi příjemně, odsýpalo to a stránky ubývaly před očima. Některé pasáže mě přitahovaly více, konkrétně ty, ve kterých bylo více akce a napětí, než ty podlouhlejší a popisné. Přesto bylo zajímavé sledovat, jak se vyvíjí psychika jak hlavních postav, tak ostatních obyvatel okolo. Autorka má fajn styl psaní, kterým si mě získala už v sérii Tři temné koruny. Uměla mě u knihy udržet, a hlavně ze začátku jsem byla napjatá, co se za případem skrývá za tajemství. Postava Michaela mi byla sympatická, přišel mi na svůj věk rozumný, a zároveň přístupný jakýmkoliv možnostem. Výsledná zápletka nebyla přitažená za vlasy, a všechno to tam postupně zapadávalo na své místo. Bylo to dobře promyšlené (u thrillerů se často obávám, že to bude naopak). Bylo tam pár momentů, kdy jsem si říkala hlavně ať to není vytažené do extrému, a nebylo. Přesto mám pár připomínek. První je zahrnutí upírů. Ono to dávalo smysl, bylo mi jasný proč to tam je, a vymyšlené je to fakt dobře, ale já si už někde v první třetině říkala: teď za tím budou upíři a mě klepne! Bum, o pár stránek dál, a máme to tady. Druhým bylo občasné chování Marie, která si sice nejspíš prošla docela hrůznými věcmi, do kterých nevidíme ani na konci příběhu, ale někdy mi přišlo, že to přehání. Řvát ve vězení na určité lidi mi nepřijde jako dobrý tah. Některé situace se mi nečetly zrovna nejlíp, většinou když šlo o nějakou nechuťárničku, ale to neberu jako minus, to je čistě můj postoj k podobným situacím, které prostě já extra nezvládám. Ale zase jsem se nebála, což jsem normálně strašpytel, takže až tak děsivý to nebylo. Docela jsem byla překvapená tím, že na konci jsem zjistila, že se autorka inspirovala reálným případem, což je pro mě vždycky takové wow hlavně jak jde o podobné cringe události. A ve výsledku je to pro mě takový originálním způsobem napsaný zvláštně zajímavý thriller, jaký jsem asi ještě nikdy nečetla.

1 22.01.2023

Po druhém díle je pro mě tahle série taková nemastná, neslaná. Nejsem z ní odvařená, a zároveň mě na ní ani nic nějak neštve. To, že ničím nevyniká, asi není úplně dobře, přesto v ní budu pokračovat dál, protože jsem zvědavá, kam to povede, a jestli se psaní autora zlepšuje a zlepšuje.

Je to pro mě taková oddechová middle grade, která je napsaná hrozně příjemným stylem, se zajímavým magickým světem, který zatím stále poznávám. Občas to obsahuje moment, který mi do toho stylu nezapadá (třeba svou drsností minimálně tu u hlavní zápletky, to byla docela dost nechutnost). Hlavní postava je nevýrazná, ale nejlepší za mě je pořád kočkoveverčák, u kterého mě možná trochu mrzí, že ho okolí tak brzdí. Mohla by být větší sranda.
Trochu bych chtěla vidět rozvíjení té hlavní postavy, místo toho aby ho drželi zamrzlého v jednom a tom samém bodě, a to v nevědomosti o všem. Díky tomu podle mě stojí i celý příběh, přestože se pořád něco děje, tak ve výsledku ale zápletka stojí na místě. Tak snad ve třetím díle!

1 22.01.2023

Kniha je hodně přirovnávaná k Jenn Bennett, a je tomu tak. Je to taková česká verze jejích knih. Pro jednou je to zase dobrá česká kniha, která se mi dostala do rukou. Bylo to napsané hezkým stylem, odsýpalo to, a mělo to spád. Oceňuji zobrazení covidové doby, od toho jak to fungovalo ve školách až přes nebezpečí, které virus může přinést.
Od začátku jsem věděla, že čtu romantický příběh, takže bylo jasné, co kdo a jak s kým. Bylo fajn, že tu romantická linka, jak vznikala, tak tu ale byla i otázka toho ji udržet. A to minimálně díky tomu, že hlavní postavy byly odjinud.
Plný počet nedávám kvůli nekomunikaci, už zase prostě! :D Naštěstí ale na tom nestála celá zápletka, jen takový ten závěrečný zvrat. Oceňuji prostředí přírody, a originální koníčky postav (lukostřelba, debatní kroužek). To je asi jedna z věcí, proč mi to připomíná právě příběhy Bennett.
Ke knize jsem dostala obálky, které se měly otevírat na určitých stranách. A bylo to příjemné zpestření, kdy mě bavilo čekat na to, co otevřu dalšího.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Ya čtu.

1 22.01.2023

Tohle pro mě bylo celkem dost velikým zklamáním. Měla jsem radost, že kniha vychází u nás, protože jsem si ji všimla už ze zahraničí. Čekala jsem takové fantasy tajemno s nádechem romantické linky. Jenže to byl takový nedotažený mišmaš, který mi moc nedával smysl.
Romantických prvků tam bylo zoufale málo. Já chtěla nějaký vývoj, vznik něčeho mezi postava a nic takového jsem nedostala. Z ničeho nic to tam prostě cvaklo, a najednou to tam bylo. No tak to mi vážně nestačí.
Začátek vypadal celkem nadějně, protože to mělo lehce tajemný nádech. Ten se ale pomalu vytahoval do šíleného extrému, až ten konec byl tak přitažený, že mi to opět nedávalo žádný smysl.
A hřebíček tomu zasadila hlavní hrdinka, která se chovala šíleně nesympaticky. Furt si potřebovala stát za svým, a sežrala očividně všechnu moudrost světa, protože věděla všechno nejlíp a hned. Nikdo jiný pravdu mít prostě nemohl. A to i přesto, že některé věci zjistila chvíli předtím.
Škoda toho, protože obálka je nádherná.

1 22.01.2023

Můj druhý příběh od této autorky, která mě přivedla k historickým románům. A zase je to perfektní. Ponurý příběh, který se zaměřuje na konkrétní osoby, ale zároveň zobrazují dostatek informací tak, abychom si udělali obrázek o dané situaci a zároveň to působilo věrohodně.
Na konci knihy jsou reálné fotografie, seznam zdrojů a vysvětlení, jak z nich autorka čerpala. Tudíž si asi můžeme být jistí, že tento příběh se opravdu inspiruje reálnou skutečností. A teprve v tenhle moment vás začne opravdu mrazit.
A to hlavně proto, že je to drsný příběh, který nemá slitování. Příběh o totalitním režimu, který páchal na svých obyvatelích neskutečná zvěrstva. Taky co stálo dostat se ke svobodě. Já to četla se zatajeným dechem a skoro v kuse. Kraťounké kapitoly vám nedovolí se odtrhnout.
Tohle budu doporučovat každému, protože v kontrastu s našimi životy, je vtipný, jak umíme být upindaní.
(Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s Humbook blogery).

Tohle je taak kouzelný příběh. Ať už čarodějnickou atmosférou prodchnutou magickými říkankami, předměty či tajemnými uskupeními žen, které chtějí bojovat za svá práva. Nebo možná za moc. A nebo taky obojí, tak i stylem, jaký autorka používá. Kniha se přirovnává k sérii Snílek Neznámý, a tohle je přesně ten důvod. Těch 600 stran není nabitých akcí, ale vy si užíváte ten příběh plný krásných hlášek, obratů a kudrlinek.
Hlavními hrdinkami jsou tři sestry, které se rozdělí a následně po několika letech se jejich cesty opět kříží. Musí vyřešit staré křivdy, a zároveň aktuální situaci ve městě. Setkáváme se zde s odhodláním, s utlačováním žen, naopak s bojem za svá práva a větší svobodu.
To je doplněné pohádkami a příběhy, které tomu dávají takovou tu jiskru. Přesně jsem z toho cítila ten witchy vibe z minulosti, kdy se na čarodějnice pořádaly hony, zatímco ony léčí a chrání pomocí soli a bylinek, atd. Asi až na June, která má v sobě hlad a energii po pomstě. Nejradši jsem asi měla Belu, která se hrabe v knihách.
Bonusem navíc je přirozeným způsobem přidaná LGBT linka.

Za mě dokonalost, a posouvám mnohem výš její první knížku na svém tbr seznamu.

Kniha mi byla poskytnuta k recenzi od Humbooku v rámci Humbook blogerů.

1 01.06.2022

Dvory čtu až po celé sérii Trůnů, i po Půlměsíčním městu. Začala jsem ale celkem v blbé době před státnicemi, kdy mě to nebavilo, a přišlo mi, že příběh stojí na místě. A tak jsem knihu odložila.
A dostala se k ní znovu minimálně o půl roku později. Skončila jsem zrovna těsně v takovém tom přelomu děje, a tak jsem se i brzo začetla, protože už to vypadalo, že je to o dost zábavnější.
A nakonec to byla celkem klasická Maas, kterou jsem si užívala a žrala to. Myslím si, že jedním z kamenů úrazu bylo i to, jak je ta série provařená. Všichni vám říkají: počkej, až se objeví Rhysand! A vy furt čekáte, a už ho tam chcete, a proto vás to bez něj neba.
V začátcích mi vadilo, jak hlavní hrdinka nemůže přenést to, že nesmí jít domů, a tím pádem tam za celou tu dobu neřeší nic jiného. Když ji to pustilo, tak to teprve začalo mít gráády!
Zatím jsem si vcelku oblíbila všechny postavy, i Tamlina. Na konci je tam takový ten typ zvratu, který je hodně kontroverzní, ale jelikož se tato série propírá fakt všude, tak se něco podobného (potom co se stalo) dalo vlastně čekat.

1 26.01.2022

Po této jednohubce jsem sahala bez očekávání, na zpestření vánoční atmosféry a oddech před zkouškovým. Proto jsem asi taky nebyla zklamaná.
S podobnou zápletkou už jsme se mohli potkat několikrát, to samé i s některými situacemi. Chvilkami jsem se smála tomu, jak moc je to absurdní. Jindy jsem se ale fakt smála, protože mě to bavilo.
Četlo se to hezky, rychle, odsýpalo to, děj se hýbal. Když jsem se nesmála, tak jsem se culila.
Možná ještě jeden malý problém jsem s tím měla. A to ten, že jedna hlavní hrdinka řešila sociální sítě až příííliš. Až přehnaně. Ono to mělo svůj smysl v příběhu, přesto to bylo docela otravné.
Ale umím si představit, že bych si to za rok přečetla znovu.

1 26.01.2022

Druhý díl jsem četla hned po prvním, abych to měla přečtené v kuse. V některých částech mi to přišlo lepší jak Magonie, někdy naopak horší. Pozitiva u mě vlastně zůstala stejná, toť celkem hezky (i když krátce) vystavěný svět a jeho návaznost na jednotlivé skutečnosti. Občas to umělo vygradovat lépe, než v díle předchozím.
No ale hlavní hrdinka mi teda vadila asi ještě o krapet víc, do toho mi začal vadit i hlavní hrdina, protože přeháněl a rozvinul docela toxic vztah. Stejně jako situace uměly gradovat, tak uměly být docela předvídatelné. No a do třetice musím zmínit, že jsem nepochopila funkci pár postav. Objevily se v lince, dokonce to vypadalo, že by mohly být i nějak důležitý pro vývoj příběhu, a následně byly odstraněny? Tak proč! :D Ve výsledku mám pocit stejný jako po dočtení jedničky, měla jsem to číst dříve. Mnohem...

1 26.01.2022

Druhá kniha od Vigan, po které jsem sáhla. První mi vyrazila dech. No Ani později, ani jinde mě trochu zklamalo.
Téma bossingu si myslím, že je důležité. Člověk (z vlastní zkušenosti neví, kdy se něčeho takového může stát součástí - ať už z jakéhokoliv pohledu). Ale nepřišlo mi to tu příliš dobře uchopené. Sledujeme relativně mladou ženu s dětmi, která se stala obětí. A já nedokázala pochopit její chování, vše si nechala líbit, než ji pomalu začalo docházet, že to asi myslí její nadřízený vážně, a z ní už byla jen hromádka neštěstí. Nechápu, že se nesnažila něco dělat. Najít si podobnou práci v Paříži! přece nemůže být takový problém ne?
Mezitím máme linku lékaře, který mi samotný nebyl příliš sympatický, neměl tolik prostoru a vlastně ani moc nechápu jeho příběh. A hlavně jsem tak nějak čekala na ten smysl spojení těchto dvou linek do jedné knihy, a to se tedy nekonalo. Linky se propojily na konci, ale takovým stylem, který mě opravdu moc neuspokojil.

1 21.12.2021

Při čtení této knihy jsem měla stejný pocit, jako když jsem tenkrát dočetla poprvé celého Harryho Pottera. Byla jsem nešťastná, že to skončilo, a chtěla jsem číst něco podobného. A v knihovně mi našli knihu o všemožných příšerkách. Bylo to sice úplně mimo mísu, ale četlo se to asi stejně jako Smrtící vzdělání teď.
I tady máme velké množství breberek, které se vás snaží ve škole zabít, a vy se prostě snažíte přežít a zároveň se naučit co nejvíce kouzel, aby jste se dostali ze školy v pravou chvíli ven. Ten svět mi přišel vystavěný dobře, všechno to dávalo hlavu a patu, mělo to zajímavý systém a originální provedení.
Ani s postavami jsem neměla žádný extra problém. Byla tu dobře vykreslená hierarchie mezi nimi. Informace čtenář sbírá po střípcích.
Ale jeden velký problém jsem s knihou tedy měla. Je to škoda, ale ten příběh mě prostě neuměl udržet u sebe. Já to často odkládala, přistihla jsem se, že se u toho nudím, nenutilo mě to číst dál, a možná proto jsem to četla fakt děsně dlouho. A navíc to mělo strašně moc dlouhý kapitoly, což zrovna nepomáhalo.

1 21.12.2021