vandalindakova komentáře u knih

2071 je sci-fi příběh z prostředí Prahy. Je to kniha, po které člověk sáhne, když si chce vzít čtivo například na upršený víkend. Člověk to má totiž přečtené za chvilku.
Po vizuální stránce je kniha hezky zpracovaná. Součástí je několik ilustrací, které hezky doplňují vzhled knihy.
Zápletka mě zaujala. Nesmrtelnost je téma, které se určitě hodně řeší, a bude řešit. Zároveň příběh i dobře odsýpal, a doplňovalo ho právě to známé pražské prostředí. I styl psaní mi vcelku sedl, většinou s ním u českých autorů mívám problém. Tak tady mi nic extra nevadilo.
Závěr se teda povedl, protože když jsem si přečetla rozuzlení, tak jsem se normálně musela smát. Bylo to něco, co jsem nečekala.
Brala bych příběh možná více do hloubky, více vysvětlení a okolního popisu. Někde za půlkou jsem se setkala s částí, kdy jsem si řekla, že jsem vlastně zmatená jak lesní včela. Hlavní hrdina pořád něco někam chodil dělat, a nějak jsem nebyla schopná na to reagovat. Na ty změny a zařazení do příběhu. Nakonec se to ale postupně vysvětlilo, takže dobrý. Horší by bylo, kdyby to tak zůstalo až do konce.
Mám ráda knihy, které nasadí člověku brouka do hlavy. A tady to přesně tak bylo. Já nevěděla, jestli si o hlavní postavě myslet, že je to naivní hňup, nebo je to jeho chování ovlivněné danou situací, ve které byl. Protože to bylo uvěřitelné a i pravděpodobné.
Ve výsledky to má nějaké ty mouchy, ale stejně to mohu doporučit, protože to bylo fajn čtení.

2 05.11.2021

Tohle byla mooc dobrá záležitost. Na konci jsem se rozmýšlela, jestli dám pět hvězdiček nebo 4. Nakonec volím zlatou střední cestu, a to 4,5.
Nesmím zapomenout zmínit, že tohle je Adult fantasy, nikoliv young adult. Objevuje se tu hodně téma drog, nepříjemné scény vhodné pro silné žaludky a občas i ta sprostá slova. Takže, když do toho půjdete, prosím vás neočekávejte od toho nic jako Šest vran, Griša a podobně. Tohle je úplně z jiného soudku.
Ty drogy vlastně můžou za ten pokles hodnocení, protože já o tomto tématu nerada čtu. Tady to ale bylo zpracované skvěle, jen mi to prostě nesedí. Druhým důvodem je konec, který mi přišel takový zas trochu přitažený za vlasy a poskládaný z totálně klišoidních vět a frází (což může být způsobeno i překladem, nevím). Celá kniha je napsána pomalým tempem, popisným stylem, a tak by to občas mělo i zůstat. Nesedí tomu potom překombinované konce.

Teď ale to pozitivní. Skvěle vypracovaný systém magie, celkového prostředí a vše popsáno krásně do detailů. Prostředí vysoké školy Yale je naprosto super, a to mi sedlo jak zadek na hrnec. Celou knihu provází spousta okultismu, duchů a různých. Nahánělo mi to už od začátku reálně fakt husí kůži.
Druhá věc je to, že je to sakra čtivé. stránky mi utíkaly pod rukama ani nevím jak. Styl psaní je hodně poutavý, a mě to nutilo číst dál.
Zápletka byla super, celou dobu jsem potřebovala vědět, co bude dál. A hodněkrát mě tam autorka překvapila. Co se týká toho tématu drog, tak ho musím zmínit i tady, protože ono to bylo prostě dobře napsaný, i co se týká spojení s tím okultismem. Jde jen o moje preference.
Prolínají se tu dvě linky, současnost a minulost, která nám vysvětluje, jak to všechno vlastně začalo, jak se hlavní hrdinka ocitla na Yale. Někdo říká, že nás autorka hodí do proudu a nechá nás se tam čvachtat. A to mi na tom přijde úžasný. Octnete se uprostřed nějakého příběhu, postupně a pomaličku zjišťujete, co tam vlastně děláte a čtete to proto, že toho chcete zjistit víc. Tenhle styl mi naprosto vyhovuje a přijde mi lepší, než hned ze začátku vědět, co vlastně tím vším chce básník říct.

K postavám chci zmínit to, že chci víc Darlingtona! To je zase postava pro mě jak dělaná! Možná, že trochu by šel přirovnat k Darklingovi. (Už jen ta podoba jmen což? :D)

2 29.12.2020

Trvalo mi dlouho, než jsem knihu přečetla, ale ten zážitek stál za to.
Od tohoto příběhu nesmíte očekávat žádný akčňák. Je to kouzelný, barvitě popsaný, pomalý příběh, který mi stylem vyprávění připomínal Snílka Neznámého. Komu se líbil Snílek, tomu toto určitě doporučuju.
Co je důležité vědět je to, že na čtení je potřeba plná pozornost. Svět i děj jsou dost rozsáhlé, a pokud přestanete dávat pozor, tak se snadno ztratíte. Několikrát se mi to stalo, a to hlavně ze začátku.
Styl psaní je prostě kouzelný, k tomu nemám co víc dodat. Co se mi opravdu líbilo bylo to, kam směřovala linka hlavních postav, a i jak to nakonec celé dopadlo. Jednotlivé momenty ve mně vyvolávaly přesně to, co měly. A na konci je zmíněný skvělý poznatek, který platí na každého z nás. Společně s propojením magie to mělo prostě grády.
Krásně to doplňovalo prostředí, ve kterém se děj odehrává. Cirkus cestuje po celém světě, takže místa se mění, ale období okolo roku 1900, a zobrazení této společnosti.
Opravdu povedená věc, jen bych chtěla vědět ten kontext souboje. Proč to vlastně vzniklo?

2 29.12.2020

Tohle je třetí příběh od K. West, který se mi dostal do rukou. Pokud bych je mezi sebou měla porovnat, tak bych tenhle hodnotila zatím jako nejslabší. Přesto však nabízí typické věci jako každá Westovka.
Jako pozitivní bych určitě hodnotila čtivost, tu má Kasie vždycky úplně neskutečnou. To jsem ani nemrkla, a měla přečtenou celou knihu zase během jednoho dne.
Samozřejmě také nesmí chybět sladký příběh a krásný románek, u kterého se člověk rozplývá. Co mě ale u této knihy překvapilo, bylo to, že jsem po pár stranách neměla jasnou představu, kdo s kým vlastně a jak bude (a koho teda budeme sledovat). Do 1/4 jsem si nebyla jistá, což je u jejich knih hodně překvapivé.

Naopak, co mě od příběhu rušilo, byla právě zápletka s natáčením filmu. To téma by mi teda vůbec nevadilo, jako ten film, co natáčeli. Protože já v tom viděla klasický béčkový film se zombíky, který nakonec nikdo nechce vidět. Byly tam tipy a triky, u kterých bych snad i řekla, že se dneska ani nepoužívají, protože technika už je dost jinde.
No a druhou věcí jsou scény a momenty přitažené za vlasy, příliš okaté a příliš dokonale napojené na sebe. To se ukazovalo hlavně ke konci, kde už toho bylo dost na to, aby to člověk přehlížel.

Takže určitě fajn oddechovka, ale autorka má lepší knihy. Mně tahle zase tolik nesedla.

2 29.12.2020

Začátek byl slibný, hodně slibný. Příběh je rozdělen do dvou linek (přítomnost a minulost). A na začátku byla hlavně ta přítomnost, ve které byla El a Hooper přesně takový, díky čemuž se řadí mezi mé oblíbené postavy.
Linka z minulosti obsahuje Hooperovo vyprávění, jak řešili jeden případ v New Yorku. I to mi ze začátku přišlo fajn, drsný případ okultních vražd, tajemno a mrazivo...prostě super.
Potom se to ale přehouplo, a najednou se do toho zamotaly gangy a vyloučené skupiny lidí. A tam už mě to přestalo bavit. Prostředí mi vůbec nesedlo. A po zbytek knihy jsem se do čtení musela až nutit a kolikrát jsem radši četla něco jiného. Nebavilo mě sledovat to chování gangů a děj umístěný do rozpadlých částí New Yorku, chlast, drogy a tak dále. Ale musím říct, že jsem si oblíbila agentku Delgadovou.
Ve výsledku je pro mě kniha jasný průměr, škoda. A o dost více mě bavil Temný experiment než toto. Ale pokud máte podobné prostředí rádi, tak směle do toho.

2 29.12.2020

(SPOILER) A sakra! Těšila jsem se, že si konečně něco od autorky přečtu, a nakonec jsem skončila zklamaná. Hodně.
Já bych začala nejdřív pozitivně. Celou knihu provází mrazivá atmosféra, pořádná zima a společně se slovanským folklorem to tvoří silné combo. Fantasy svět má neskutečný potenciál. Tím to ale bohužel u mě končí. Ještě bych vlastně zmínila Bogobora, protože ten byl cool a drsňák, a znáte to (asi něco jako třeba Temnyj nebo Malachiaz).

No zbytek byl pro mě slabým čajíčkem vytaženým z Grishy. Siva pro mě jako postava byla hrozně divná, a nějak jsem ji nepochopila za celou tu dobu. Přišla mi šíleně nevyrovnaná, a měnila nálady, jak když luskáte prstem do rytmu. Lusk, brečí, jak se všeho bojí. Lusk, najednou je naprosto v pohodě, a taková normální. Lusk, najednou je nejsilnější na světě. Lusk, a zase brekot. Člověk ani nestihl zamrkat, a ona už měla jedno tohle kolečko za sebou.
Jak jsem řekla, svět má obrovský potenciál. Jenže je taky hodně rozsáhlý, a když z rozsáhlého světa osekáte dost informací, tak potenciál zmizí asi jako pára nad hrncem. Strašně věcí tam chybělo, ale fakt moc. Zbytečně je tu všechno strašně osekaný. A to vytváří hrozný, ale hrozný zmatek. Já si občas připadala jako kdybych měla kocovinu a snažila si vzpomenout, co se dělo večer předtím.
Vždycky se začalo něco dít, střih a bylo hotovo, střih a Siva najednou byla někde, kde jsem nechápala, jak se tam vyskytla. A takhle pořád dokola.
Do toho tam byla spousta tvorů, nadpřirozených bytostí a různých příšerek. Jenže zase, byly na nás vychrleny, udělaly něco (a vlastně pomalu ani nevíme proč), a zase zmizely. Žádné vysvětlení, kdo to pořádně je, proč, jak a co.
A tohle mi přišlo taaak zbytečný. Protože to krásně šlo roztáhnout do série, pořádně to propracovat, vymyslet detaily a mohlo to být boží. Tohle je zbytečně, zbytečně zrychlený.
Další věc, která mi vadila byla ta, že se v celé knize nestalo prakticky nic, co neslibuje anotace. Oni prostě zdrhnout z vězení, a tři čtvrtě knihy někam jdou, a jdou a jdou. Mezitím je teda zarazí pár těch různých tvorů, ale vidíte v tom furt dokola jeden a ten samý vzorec, nejdřív umírá Siva, pak Bogobor, pak zase Siva a pro změnu zase Bogobor...a když dojdou na místo, tak Lusk a problém solved. Nah!
No a úplné kliše nakonec s naší Sivou, která je x let zavřená v tom vězení, samozřejmě jediná přeživší, jediná, co má určitou moc, a jediná, co má tu možnost zachránit svět. Je po těch letech vysláblá, vyhladovělá, ale za 14 dní zachrání svět! Ale no taaak...
Tohle by možná bodlo o dost mladším ročníkům. Za mě takhle ne. Udělejte mi z toho pořádnou sérii, a ráda si to přečtu znovu. Tohle ne-e.

2 08.10.2020

Tahle kniha pro mě byla změnou v žánru, jelikož čistě romantické knihy příliš nečtu. Což se možná i časem změní, protože jsem byla nadšená. Tahle kniha se zařadila mezi pár těch, které mě dokázaly rozplakat.
Příběh je rozdělen do tří časových linek: 1. Když poznávala Jesseho a vyrovnávala se s jeho ,,smrtí" 2. když poznávala Sama a 3. poté, co se Jesse našel. Když jsem četla část první, tak jsem fandila Jessemu, když jsem četla druhou část, tak zase Samovi, i přesto, že mi chvíli byl trošku nesympatický. Ale to bylo zase jen a kvůli tomu, že jsem to četla po té první části.
No a ve třetí části už jsem bulela jak želva, přesto, že jsem trochu odhadla, jak a proč to dopadne, a také se mi to potvrdilo. Přesto, že jsem pochopila, proč si vybrala toho, koho si vybrala, tak mi toho druhého bylo líto.
Co tu bylo krásně vyobrazeno, byly ty emoce, které hlavní hrdinka prožívala při každé té životní etapě. A právě i to, jak ji postupně docházelo to, proč si koho má vybrat.
Tohle byl krásný romantický a zároveň silný příběh, a určitě od autorky přečtu i další knihy!

2 15.05.2020

Nedočteno. Vzdala jsem po 40% knihy. Nevím, co jsem čekala, když už druhý díl byl obrovským zklamáním, ale tohle bylo strašné. A to začátek vypadal celkem slibně.
Děj stojí na místě, jako vážně na těch cca 200 stranách se nedělo absolutně vůbec nic. Když už nějaký děj měl potenciál, tak byl ustřižený a přeskočený. V této knize zuří válka, a my z ní až na pár stránek nemáme vůbec nic.
My totiž radši budeme pozorovat, co se honí v hlavách hlavních postav. A to mě teda totálně zabíjelo. Kestrel byla mimo realitu a Arin pořád stejný hňup, který příliš tlačí na pilu a žárlí i na vlastní sestřenici! :D
Co mi hodně vadilo bylo to, jak při každé sebemenší činnosti, kterou ať už Arin nebo Kestrel dělali, v polovině té činnosti začnou neovladatelně myslet na toho druhého a začnou se opět šťourat v myšlenkách. Jejich linka je příšerná, absolutně mě neuchvátila a fakt jim nefandím.
Ty jednotlivé myšlenky ani nedávaly smysl, číst to bylo neskutečně vyčerpávající. To bylo samé: Ach Arin, nelíbí se mi. Mám z něj blbý pocit. Ale nevysvětlitelně mě to k němu táhne, vůbec nechápu proč. Jeho dotek se mnou nemá nic udělat, ale není to tak, a já to nechápu. Bože můj, o tomhle fakt nepotřebuju číst brutálně natahanou trilogii. Fakt ne! Jejich charaktery jsou naprosto o ničem.
Třešničkou na dortu byla přirovnání typu: Moje košilka byla průhledná jako rozteklé máslo. :D :D :D :D okay… Při čtení jsem si připadala jak zdrogovaná já sama. Drogy jsou zlo, stejně jako tenhle příběh. Sorry not sorry.

2 14.04.2020

Pokud hledáte fakt weird knihu, tady ji máte. Protože tohle bylo opravdu velmi zvláštní. Knihu bych rozdělila na několik částí dle toho, co se tam zrovna dělo. První část byla seznamovací, kdy byl fakt skvěle popsán svět, ve kterém se příběh odehrává. Byl tu pekně vykreslen vztah mužů a žen a jejich místo ve společnosti. V této části jsem si říkala: Wow, tohle je mega slibný začátek pecka příběhu.

Poté přišla část z tábořiště Prokletého roku, která byla ze začátku také slibná, ale nakonec se to začalo obracet směrem, který se mi úplně nezamlouval. Všechny holky se začaly chovat jak šílené ovečky kvůli jedné trubce, která potřebovala mít vše pod kontrolou, a mně chyběl ten impulz, který to šílenství spustil.

No a následně nastala fáze, kdy se polovina Prokletého roku odehrála jako nic a hlavní hrdinka tím proplula aniž by nějak extra hnula prstem. Zápletka v této části mi přišla spíše protivná a odvádějící pozornost od hlavní problematiky.

No ale potom postupně přišel konec, který jako všem, i mně vyrazil dech a nechal ve mně pár dilemat. To hlavní spočívalo hlavně v tom, že přesto, že se mi předchozí zápletka tolik nelíbila, tak to nakonec do sebe zapadlo jako puzzle a bez ní by to nebylo ono. Takže jak na to má člověk nadávat nebo to kritizovat? No nijak! :D

Ten závěr mě sice nerozbrečel, tak jako některé, ale pomyslnou ťavku mi dal pořádnou.

Zvláštní bylo, že kniha neměla kapitoly, ale pouze části dle ročního období a oddělovače. Ve výsledku mi to ale vůbec nevadilo, jelikož to bylo napsáno tak čtivě, že jsem se ani nemohla odtrhnout, natož sledovat kapitoly. :D

Námět byl strašně zajímavý. Já osobně čtu hrozně ráda podobná témata a dystopické příběhy. Přesto jsem chvílemi očekávala víc, už jenom proto, že mi v některých částech přišlo, že příběh ztrácí na reálnosti. Tierney vycházelo všechno a u všeho měla prakticky štěstí. Nebo v tu chvíli, kdy se prakticky všichni začaly chovat iracionálně (i když tohle se později vysvětlilo).

Co mi ještě přišlo hrozně moc zajímavé, byl jazyk květin. Líbilo se mi, jak používají květiny, aby tím vyjádřili pocity, a jak propracovaně to bylo promyšleno.

Hlavní hrdinku, Tierney, si prakticky rychle zamilujete. Já jsem si ji oblíbila hned od začátku, protože věděla moc dobře, co chce, byla chytrá, rozumná a jako jedna z mála se o sebe uměla postarat. Takhle má za mě vypadat dobrá postava! Už jen proto jsem její příběh s ní hodně prožívala.

Ve výsledku knihu určitě doporučuji a za přečtení rozhodně stojí.

2 07.02.2020

Tohle by snad vůbec nemělo vycházet. Hlavní hrdinka je totálně na přes držku, furt jen: Já jsem královna, já jsem královna a sedněte si ze mě na p*del! Hloupá, arogantní, sebestředná a ufňukaná! U mě vyhrála cenu nejhoršího charakteru ever. Děj stojí, 300 stran je absolutně o ničem.
Autorka se snaží povznést děj milionem zemí a jazyků a nakonec se do toho sama zamotala. U jedné postavy neustále dokola motala dvě země, ze které pochazí.
Nesmyslné a úplně zbytečné párování včetně milostného trojúhelníku samozřejmě nesmí chybět.
Nehledě na to, že stejně jako v jedničce, spousta vět a částí nedávalo vůbec žádný smysl. Vývoj od prvního dílu je hodně v nedohlednu a já lituju těch stromů, kteří padli za tuhle blbost.

Přečteno podruhé a je to snad ještě lepší, než napoprvé! Mnohem více jsem si všímala detailů.

2 29.07.2019

Tohle byl opravdu nejlepší retelling na Krásku a Zvíře, jaký jsem zatím četla. Přečtené jsem to měla coby dup, bylo to díky stylu psaní i díky formátu neskutečně čtivé. Postavy jsem si velmi rychle oblíbila, na začátku mě Rhen s Harper lehce štvali, jak na sebe věčně štěkali, ale to se vzápětí uklidnilo. Hlavně mají všechny hlavní postavy mozek v hlavě. A Grey byl z nich asi úplně nejlepší. Co se mi hrozně líbilo je to, že spisovatelka napsala hlavní hrdinku trpící obrnou a na konci vysvětluje, že chce aby si z toho vzali tito lidé vzor a nevzdávali svůj život! :3 Opravdu vřele doporučuji.

2 23.05.2019

Jeva je sympatická a není úplně blbá. V hlavě jí to pálí a spoustu věcí si dokáže domyslet. Má ráda volnost a lovení v lese.
Co se mi líbí je to, jak se mezi ní a Zvířetem vyvíjí jejich vztah (jestli se to tak dá říct). Oba si za celou dobu projdou proměnou v chování, a to je zajímavé pozorovat. I přesto, že to nemělo tolik děje, tak mě to bavilo, četlo se mi to fakt dobře a rychle a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. I přesto, že se spousta věcí dá podle pohádky očekávat.
V knize oceňuji části z pohledu zvířete, které byly hrozně zajímavé. Upřímně to mě na celé knize bavilo asi nejvíc.
Závěr mi v něčem hrozně připomínal Grišu, nejvíce tou pohádkovou atmosférou.
Celkově je Na lovu hrozně miloučký, oddechový příběh s pohádkovým nádechem, který mě opravdu bavil. Na můj prvně čtený retelling na Krásku a Zvíře jsem spokojená.

2 16.05.2019

Další skvělá odeonka. Vysokoškolské prostředí mi je blízké. Líbí se mi ztvárnění společenského problému a zobrazení, jak se z relativně normálního kluka může, kvůli jednomu zakoukání, stát člověk, kterého by jste se měli bát nebo se mu vyhnout. Naopak jak se jedna holka, která měla pouze studijní úmysly, může díky tomu dostat do nebezpečí. Je to čtivé, je to kraťounké a kniha ve vás něco zanechá. Hodnotím 4,5/5.

2 26.02.2019

Tohle byl vážně zajímavý příběh, který se dobře četl a dal mi hodně věcí, nad kterými se člověk může zamyslet. Opravdu silná kniha, která rozhodně stojí za přečtení.

2 18.02.2019

Druhý díl byl díky bohu o dost lepší. Bavilo mě to hned od začátku, v knize je pár scén, kdy jsem jen zírala překvapením na stránku a říkala si: jako cože? Byla jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Nejméně sympatická postava pro mě je Isae, naopak Cyru jsem si tady docela oblíbila. Konec je dost klasický a dá se předpokládat možná i dopředu, ale s tou atmosférou vesmíru a dary proudu mě to bavilo.

2 29.12.2018

No za mě teda nic moc. Je pravda, že se v druhém díle mnohem více objevuje ta ruská atmosféra, která v jedničce dost chyběla. Ale na druhou stranu byla většina vlastně jenom o tom, jak na sebe Mal s Alinou věčně štěkali a hádali se. Na to, že je v ohrožení tolik lidí a Grišů mezi sebou řeší fakt kraviny. A dost mě to po chvíli otrávilo.

2 12.02.2018

Od povídkových knih k sériím nikdy nečekám nic extra. Tahle byla v pohodě, tak do poloviny. Poté to šlo z kopce. Divergenci jsem sice četla před delší dobou, ale i tak mi některé věci příběhově moc neseděli. Tris tu vypadá jako ubrečený fracek a Čtyřka zrovna tak. Za mě ne-e.

2 25.12.2017

Příjemný vánoční příběh, od kterého se dá očekávat, že dopadne tak, jak dopadne. Prostě kkasická, možná i lehce naivní YA. Možná bych zmínila dvě věci. Je škoda, že tam nebylo více popisu, větší navození vánoční atmosféry. Konec mě trochu rozsekal, když se tam objeví fráze Miluju tě. Jako nevím, ale znají se pár hodin :D

2 13.12.2017

Na knihu jsem četla samá pozitiva, takže jsem se na ní docela těšila. A vůbec nezklamala. Nápad s ročními a střídavými královstvími mi přišel super a zase něco originálního. Meira s Čakramem mi okamžitě připomněla Xenu. :D Hlavní hrdinku jsem si oblíbila. V některých částech jsem se i zasmála, v jiných zase tajila dech a některé jsem si představovala možná až moc barvitě. Sice se tu znovu objevuje milostný trojúhelník, ale takovým způsobem, že čtete občas jen náznaky, což mi vůbec nevadilo. Nebyla to hlavní zápletka, což je super. Styl psaní mi sedl snad okamžitě. Určitě doporučuji a dávám plný počet.