vendulav komentáře u knih
"V zásadě každý, kdo by trval na tom, ze existuje sám o sobě, ohrožuje autoritu Vůdce; proto jsou utvářeny davy, aby se v nich takový troufalec rozpustil."
"Večer se jednotlivé generace nebo rodiny pohřbívají do různých světů, které se vrhají z různých družic."
"Vedle mě byl ráno i před spaním život a na štěstí jsem mohl jen čekat, na několik minut se ho dotknout a pak jím jakoby opovrhovat, jakmile se za ním s třísknutím zabouchnou dveře."
"Centimetry ženského těla jsou stejně důležité jako státní hranice. Jsou přesně vyměřené a o jejich změně se sluší informovat ve zprávách."
"Věděl, že se dokáže chovat navenek tak, aby okolní svět nepoznal skutečný stav jeho mysli."
"Starší a mladší muž, společně padlí v nějaké bitvě o kus sporného území, na němž je dnes pravděpodobně parkoviště nebo obchodní dům."
"Jestli něco dělá ze světa peklo, tak naše očekávání, že by to měl být ráj. Svět je svět."
"Netušíš, kde bys chtěl bejt, protože nemáš žádnej sen, co by tě dokázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu."
„Debil se možná nemůže stát neurochirurgem, ale génius může být stejně dobře kardiologem jako úředníkem na poště. Nebo řidičem autobusu, který udělal pár podělaných rozhodnutí.“
"Roky budou dál končit a začínat a končit a začínat, bez ohledu na to, jak se rozhodneš."
Jelikož jsem si nepřečetla, o čem má kniha být (sáhla jsem po ní jen kvůli Giordanovi, kterému důvěřuju), tak jsem si celou dobu říkala "o co tady vlastně jde?" I když jsem nevěděla, tak mě bavilo promíchání vybraných, "krizových" témat. Zahrnout do jedné knihy tolik odlišných a přeci v kořeni stejných témat by mohlo působit občas zmatečně, ale nestalo se.
Přečíst si jako první poslední větu knihy, asi by se mi to četlo lépe a celá kniha by působila možná až dojemněji.
"Pouze těm, kterým osud ukřivdil, pouze odstrkovaným, nejistým, nehezkým, poníženým je možno láskou skutečně pomoci. Kdo jim obětuje život, vynahradí, co jim život vzal. Jen oni vědí, co je láska, a umějí ji přijímat a dávat tak, jak člověk má milovat: vděčně a pokorně."
"Hledali útěchu, něco, co by bylo pouze jejich, něco, co by odrazilo tu děsivou rozlehlost a nemožnost světa, úpornou neúnavnost jeho minut, hodin, dní."
"Mladí lidé přece za to nemohou, že hrají; jsou nehotoví, ale jsou postaveni do hotového světa a musí v něm jako hotoví jednat."
"Procházení je skvělé. Je to skutečný projev svobody. Když se procházíte, víte, že existujete."
"Žijeme v předstihu, v neustálém očekávání něčeho, co nás zbaví naléhavých povinností přítomnosti."
"Co uděláte, když vám někdo v mžiku zničí celou osobnost? Jak se s tím vypořádáte, když se ukáže, že celý váš život je omyl?"
"Faktem je, že je snadné pochopit, že za pohybem je vždycky nějaký důvod, zato pochopit, že se nějaký důvod skrývá i za nehybností, je těžší."
"V životě člověka je nevyhnutelné, že se v určitém okamžiku, někdy z nějakého důvodu, ale často prostě bezdůvodně, vrátí k jednomu z těch malých zlomových bodů ve své existenci. A že si říká, jak by to s ním dopadlo, kdyby v onu chvíli balancoval trošku jinak."