vendy246 komentáře u knih

Tak to bylo krásné a objevné čtení autora, dřevorubce/mořeplavce, který upřednostnil žít před mít. Trochu jako deník. Napsáno obyčejně, zato plné myšlenek, poznatků, zážitků a setkání s českými emigranty i se sebou samým. Sbírka důležitých věcí, které si RK během své plavby zaznamenal. Bavilo moc.
"Chcete-li zbohatnout, vyhoďte ... ledničku"

2 31.01.2023

Super četba. Zábavné. Alkohol, sex, sázky, dluhy, zlodějina a přímočaré pojmenovávání věcí, všechno se to na vás jenom valí. Žádné zásady a pravidla, nic co by se mělo. Jak to, že jsem dosud nic od ChB nečetla?

2 21.01.2023

Zajímavé číst Václava Havla, toho, kterého jsme všichni znali, ale málokdo od něj něco četl. V mém, okolí nikdo. Eseje vysoce předčily mé očekávání. Obdivuji vyjadřovací schopnosti, hloubku vhledu, morální hodnoty, směřování a odvahu VH. Pro mne jako zástupce mladší generace bylo nesmírně zajímavé číst o rozdílu totality před a po roku 68, číst překvapivě dlouhý dopis Husákovi o stavu tehdejší společnosti, o Chartě 77 a jejím záměru prostě jen "žít v pravdě" a podle platných (ale režimem ohýbaných) zákonů. VH už tehdy poukazuje na rozpor ve vnímání podstaty "disidentsví" a "opozice". Mnohá překvapení plus jedno na závěr v podobě vize světa v "postdemokracii". Václava Havel si zaslouží, abychom ho měli rádi. Škoda - mnozí z těch, kdo si ho berou do pusy, by ani nebyli schopni nic od něj přečíst. Chybíte mi, pane prezidente.

1 16.01.2023

První kniha od této autorky. Přečteno za dva večery. Řadím do partičky Lednická a Mornštajnová. Napsáno prostě, jako jsou prostí samotní hrdinove. Prostí, ale hrdinové. Šilená doba, vlastně lidi.

22 03.01.2023

Nerudovy fejetony z let 1868 - 77 vypovídají o společnosti té doby a autorově vnímání světa. Sbírka je rozdělena do čtyřech tematických celků, přičemž fejetony z části Různé byly naprostá lahůdka a Divadelní a Literární nebyly nic pro mne.
Neruda se zamýšlí mj nad lidovými zvyky, náboženstvím, nadváhou a zavedením metrické míry, ale dozvíme se také například, že hříšný peníz za krmení těla vycházel na 12 zlatých a 60 krejcarů měsíčně.
"Mám v bytu svém skvělou sbírku předmětů, které mě vesměs scházejí, pošlu ti seznam"

1 02.01.2023

Nádherná kniha, kterou chcete mít. Čistá, vkusná obálka, vhodně zvolený papír, dokonalý koncept. Kresby Pavly Hampton dalece překonávají fotografie. Nejhezčí dárek k Vánocům ever.

27.12.2022

Pěkné fejetony z období Pražského jara jednoho z autorů Dvou tisíc slov a pozdějšího zakladatele Charty 77, které pomohou pochopit toto nadějné období. První kniha LV a určitě ne poslední. Literatura jak má být, jazykově i obsahem.
"Naše tehdejší starosti na naši nynější hlavu"
"Nikdo není starší, nežli kolik pamatuje"

27.12.2022

Běžný život a běžné radosti obyčejných lidí ve vykloubeném světě 60.let, kde každý mohl dělat jen to, co mu bylo povoleno. A aby nebyly povídky nezáživné, umístil do nich BH vždy nějakou perličku, často dost nechutnou. Přejetou srnu, doručování lidského srdce, běh krys přes roztavené železo nebo řezání andělů z kostela na palivo. Spíš takové zájmové čtení, než strhující.

1 18.12.2022

Povídky z let 1949 až 1994 zachycují jedním dechem krásy i hrůzy světa Bohumila Hrabala. Bez přímé řeči, s obdivuhodnou vyjadřovací schopností a v dlouhých souvětích, tak jak plynou myšlenky, jak vnímáme dění kolem sebe... Opojení životem za okolností, které nejsou nikdy ideální. Vědomí stárnutí a smrti. Zachycení doby svého vzniku. Poválečná svobodná matka, vzpomínky kolegy z fabriky na koncentrák, "spokojené" spojené státy sedmdesátých let, kde je tolik aut, že není kde zaparkovat a kde mají problém s naducanými dětičkami, revoluční rok 1989...
"pořád jsem v prodlení, že zhebnu dřív než si zablázním podle svýho gusta"

1 10.12.2022

Zajímavá kniha o Slovanech, o kterých se toho moc neví, protože neměli písmo ani ambice něco zapisovat. To, co víme, víme díky jiným národům, které se se Slovany stýkaly a zanechaly nějaké písemné zmínky. Památek se dochovalo minimum také proto, že byli Slované přírodní, zemědělný lid a i své modly dělali převážně ze dřeva. Vědcům tedy nezbývá než zkoumat jazyk (což je fascinující), ve kterém se zachovalo více informací, než by si laik mohl představit. Původ slov sahá daleko hlouběji do historie, než dokládají první písemné a archeologické památky (tzn. před 1000 n.l.) Překvapilo mě, kolik výrazů v češtině je přejatých od našich prasousedů z Íránu a kolik zvyků a pohanských tradic, které jsme si přinesli s sebou (z území na rozmezí Ukrajiny, Běloruska a Polska) přežívá dodnes. Říkám si, kolik je v nás českého?

8 18.11.2022

Šaman se mi líbil. Bavily mě ty vrstvy - neolitická společnost, mystlika, manipulace, diktatura. Neměla jsem s tím problém. Problém mám s autorem, ale kdo jsem, abych soudila. Na každý pád píše dobře a má o čem.
"Příliš mnoho hňupů - šamanova smrt"

31.10.2022

Četla jsem silou vůle a s odporem a nedočetla jsem. Všechno holt není pro každého. Zastaralý jazyk, zvláštní styl a především pro mě odpudivý obsah. Za mě byl nejlepší autorův životopis a doslov na konci. A to jsem z Lidské tragikomedie byla nadšená a na Nemesis jsem se těšila...

21.10.2022

Vůbec mě nezajímá sport, tím méně sportovci, ale povídky Oty Pavla jsou především o lidech, jejich osudech, úsilí a životech v kontextu doby. Zejména mne potěšila povídka ze Zbiroha a zmínka o "počmistrovi" Dubském ze Skryj, protože jsem ho jako malá znala. Krásně napsané. Jen pohádka o Raškovi se mi moc nelíbila, ale oceňuji autorovu invenci. Úsilí sportovců a podmínky za jakých trénovali jsou dnes nepředstavitelné. Povídka o Zátopkovi - prostě neskutečný, autor i běžec.

3 21.10.2022

Nehodnotím, nepřečetla jsem. Forma zvítězila nad obsahem. Luštila jsem každou řádku, překládala si do srozumitelné formy čímž mi unikaly souvislosti, o kouzlu nemluvě. Potřebovala bych překlad do současné češtiny, ačkoly jsem přečetla dost starých knih a neměla jsem s nimi problém. Mrzí mě to, těšila jsem se. Ztracený ráj je zmiňovám v mnoha dílech a sám autor je obdivuhodný. Přečetla jsem si alespoň popis jednotlivých kapitol a autorův životopis a prohlédla si nádherně zpracovanou knihu s ilustracemi. Zkusím ještě Jungmanna z r. 1811, má být srozumitelnější než David z r. 1909.

Naprostá konsternace autorovo mozkovou kapacitou a uměním zařazovat jednotlivosti do kontextu. Představuji si jeho hlavu jako obrovskou rozvařenou knihovnu, kde si všechny informace nacházejí správná místa. A kdyby to nebyla pravda byla by to čirá ironie a cynismus. Naše chování je prostě nepochopitelné a lidé šílení... Jízda, bavilo moc.
"A někteří filozofové říkali, že kult mládí je jedna z největších pitomin v dějinách lidského ducha a že je příznačné, že s tím přišli fašisté a komunisté..."

4 11.10.2022

Krásná knížka plná brilantních popisů stavu duše a mysli... O přátelství, víře, věrnosti, osudu a smyslu života. Hlavní postava Herink si klade mnoho otázek a čtyřicet let čeká na návrat přítele Konráda a jejich zodpovězení. Mezi tím si na ně odpoví sám.

2 04.10.2022

Mladý, krásný, ale chudý a nevzdělaný Martin Eden se zamiluje do bohaté a vzdělané Ruth. Aby jí byl hoden, začne za cenu ukrutného živoření, se samostudiem a psaním, avšak nesetkává se s pochopením a uznáním. Postupně poznává, že lidé z lepší společnosti, o kterých měl vždy vysoké mínění, nejsou hodni úcty. Že veškerá jejich nadřazenost je podložena jen majetkem, kterým disponují. Martin se nakonec stane úspěšným spisovatelem a všechno oč usiloval mu leží u nohou. Jeho už to ale nezajímá. Poznání se mu stane osudným. Krásná kniha, smutná od začátku do konce.

8 04.10.2022

Jack London prostě píše skvěle. A ani Cesta mě nezklamala, ikdyž jsem od bible českých trampů čekala trochu něco jiného. Tohle bylo hodně drsné a s našimi čundry nesrovnatelné. JL popisuje vězení, krádeže, loupení, žebrání, zimu a hlad a nekonečně mnoho černých jízd vlakem, tedy spíš na vlaku. Hobo a tlupy hobos, které se v touze po svobodě a dobrodružství chovaly spíše jako zločinci. Moc romantiky v tom není přesto ten pocit...
"Blahobyt patří tomu, kdo si ho urve"

3 15.09.2022

Farářova dcera žije v chudobě svůj upjatý ale snad záslužný život podle přísných církevních pravidel. Po ztrátě paměti se ocitá jako bezdomovkyně mezi nejchudší společností a řeší jen hlad, zimu a kde získat drobný peníz. Později se stane řízením osudu učitelkou na soukromé škole, kde jde majitelce výhradně o zisk a Dorothy trápí zimou a hladem. Tři verze chudoby duchovní i materiální - farářova dcera, tulačka a vykořisťovaná a morálně lámaná učitelka. Dorothy zjišťuje, že ztratila víru v Boha jakmile veškerou její mentální kapacitu opanoval hlad a zima. Nakonec nachází smysl života v každodenní činnosti. Kniha o víře, ztrátě a potřebě víry.

2 09.09.2022

Tak to byla jízda. Upřímnost a otevřenost. Pocity a myšlenky ve formě poeze nepoezie, která ke mně promlouvala moc.
"když chlapci uvidí ovoce dostanou chuť...
musím přesvědčit polovinu populace
že mé tělo není jejich postel..."

2 02.09.2022