vendy246 komentáře u knih
Bezvadné čtení o lidech žijících na přelomu minulého století na Karvinsku, v kraji, který zásadně ovlivnila těžba uhlí. Běžný život na pozadí důlního neštěstí, bídy, první světové války a vzniku Československa. Pro mne nové informace ohledně česko-polských hranic a vztahů v tomto regionu. Naprosto uvěřitelné charaktery a příběhy napsané lehkou rukou. Přečteno za tři dny.
Oblíbená knížka mého dědy, sedláka tělem i duší, narozeného roku 1912. Jako bych četla o něm, o jeho světě. Nádherně popsané zvyky a tradice, přírodní cykly a láska ke zvířatům a polím a také poměry v Čechách v druhé polovině devatenáctého století. Války a odvody synů a zabiraní koní, zavedení železnice, vlastenectví. Přísloví a názory, které člověka donutí se zamyslet, třeba ty o “velkopanském jedení masa”, protože mnohé z toho, co měl Cimbura za hřích, je dnes norma. Krásné čtení.
Bavilo a zajímalo. Krásná, mladá, vzdělaná a sebevedomá žena a její kariéra v oboru, kde by to jeden nečekal. Mile mě překvapilo, jak dobře MVK píše, je vidět, že vládne slovem, navíc má smysl pro humor. Fandím Církvi československé husitské, myšlence jednoho Boha i MVK.
Kniha se čte sama, dobrý námět a velké téma. Život v totalitě. Na těch 300 stránkách si ho užijete. Děj posazený do současnosti, vypovídá mnohé o naší minulosti, o čtyřiceti letech socialismu a vládě komunistů, kdy jedni žili na úkor druhých. A všichni se báli. Jedni o život a druzí o výhody. Děkuji autorce, že se opakovaně věnuje tomuto tématu, ačkoli se obávám, že mnozí potrefení a jejich stejně založení potomci k žádné sebereflexi ani po těch letech nedospějí. Protože se jim to prostě vyplatilo. Ale dívejme se dopředu a střežme svobodu a demokracii jako největší hodnotu, jako náš poklad.
Tereza Boučková mě baví. Je to jako rozhovor s chytrou kamarádkou. Zajimaji mě její názory, úvahy, zkušenosti. Inspiruje mě co dělá, kde byla, koho potkala, co si myslí o filmech, knihách a výstavách, ktere jsem také často navštívila, četla, viděla… A v neposlední řadě sdílím její názor na soudruhy před i po revoluci. Mluví mi z duše.
Kniha o místech, kde měly být ukryty poklady a o diletantství STBáků. O tom, jak soudruzi v 60. a znovu v 80. letech hledali a nic nenašli. A pokud našli, není o tom v archivech ani čárka, pro jistotu často zmizely celé svazky. Dozvíme se o bednách ukrytých ve studnách a v rybnících, zakopaných v zemi a zavalených ve štole. Kde jsou a co v nich bylo, se už pravděpodobně nedozvíme nikdy.
Autorům monolog k Nejvyššímu, krásné úvahy a milé čtení.
"Kdy pochopíme, že věci nemají smysl samy o sobě, že jim ho musíme dát?"
Nejen věci, i život sám...
Bavilo moc. Úhly pohledu, které vedou k zamyšlení. Současnost viděna jako minulost, jako úsek na časové přímce, s nadhledem člověka žijícího v budoucnosti. Úvahy o mnoha aspektech života - jazyk, media, genetika, války, národnost, víra, historie... Čtyři hvězdy za svoji omezenou schopnost vše docenit a do důsledku pochopit:)
Neotřelá reflexe událostí 20 a 21 století, které se během autorova dlouhého života udály ve světě i jemu samotnému. Kniha vede k mnohým zamyšlením a uvědoměním si souvislostí. Obdiv PK, který je v tomto věku schopný dát dohromady knihu. Za mě fakt dobrou.
Krásně graficky zpracovaná knížka, inspirativní čtení. V něčem jsem se našla a trochu se zamyslela nad svým chováním, zvyky a i třeba vedením domácnosti.
Je to vlastně takový veřejný deníček bohaté ženy v letech, ve kterém tím pádem s pochopitelnou radostí zmiňuje mj. i svoje úspěchy, skvělé známé, bezva manžela i lichotky jí určené. Dům, o kterým je řeč je ve skutečnosti zámek, nádherné sídlo. Kniha pro toho, koho zajímá autorka (první žena Vladimíra a máma Jakuba Železného)
Pobavilo: "Za karlínským viaduktem začíná Orient" :)
Hezky vyvedená knížka, odpočinkové čtení o věcech více či méně známých. Není od věci si jednou za čas přečíst něco o "zušlechťování všech aspektů našeho života". Opak nemusíme nijak vyhledávat, toho je všude dost.
Krásný ponor do autorova nitra prostřednictvím hlavních postav, vzdělaného soudce a lékaře v předválečném Maďarsku. První kniha tohoto autora, kterou jsem četla a milé překvapení.
Kniha o životě nezávislého vysokoškolského profesora, o jeho vztahu k ženám a sexualitě. Sex jako alfa a omega v životě muže, který se odmítá podřídit konvencím. Bezmezná láska šedesátníka ke krásné studentce a úvahy o pomíjivosti života, který nás může opustit nečekaně a kdykoli.
"Jsme nesmrtelní, dokud žijeme"
MS nezklame. Kniha je sbírkou životních pravd (nebo spíše kréd, zásad a poznání) přátel a lidí, které autor potkal nebo oslovil. Čtivé a zajímavé jako vždy. Například osobní zkušenost s Rusem, který měl vůči Polsku výčitky svědomí, protože ho prý ho nechali po roce 1989 napospas západu...
A jedna sebraná pravda na závěr:
"Poslední útěchou... jsou naše pohlavní orgány"
Atmosféra Berlína po pádu Berlínské zdi pohledem mladého muže, uživatele U-bahnu a S-bahnu. Bezvadné čtení.
Pokud chcete číst něco opravdu jiného, čtěte Babela, ruského židovského autora, pamětníka pogromu roku 1905. Babel později uvěřil bolševikovi, který ho v roce 1939 nechal zastřelit ve zmanipulovaném procesu.
Neotřelý styl, znamenité vyjadřovací schopnosti a výborný překlad Jana Zábrany. Příběhy z přímořské oblasti Oděsy, ze světa spodiny, zločinu, pogromů a tradic a vznikajících bolševických skupin. Moc pěkná a dojemná je povídka Historie mého holubníku.
"Co ti schází? Mládí není žádné neštěstí, to přejde s léty..."
Velice zajímavá kniha o našem zlatém pokladu v kontextu dějin 20. století. Jedním dechem a s otevřenou pusou, přátelé...
1938 jsme měli asi 90 tun zlata z toho 50tun v úschově u spojenců USA a Velké Británie. Zbytek zabavili za války Němci (celkem cca 20tun + 23tun jim z našeho zlata zaslala Británie (?!) Po osvobození Rusové ukořistili 400kg zlata.
1948 vrátila Británie asi 6 tun
1982 vrátila Británie a USA 18,4 tun, ale museli jsme uhradit 80 milionů USD+24 milionů liber jako válečné náklady (mj. za letce RAF-každá sirka a tkanička do bot)
1992 dělíme se Slováky o 102tun zlatého pokladu v poměru 2/3 - ČR 63tun a SR 39tun + ještě dodatečně 4,5tun po Slováky (ano - nějak to nevychází)
1998 prodává ČNB na tajňačku 65tun zlata Německu za dluhopisy
Tomu Německu, které nám za války způsobilo škody 1.351.300.000.000,- Kč (1bilion351miliardy300milionů) a na reparacích nám vyplatilo 0,-
Z našeho zlatého pokladu zbylo pouhých 12tun, čímž se podle jistých měřítek řadíme mezi rozvojové země...
Takové pěkné rýmovačky.
"Krev se sokům vzteky v žilách pění,
i já cítím, že se blíží start.
Nohy samy tančí, připraveny
na běh, na šílenství, na hazard."
Trocha malicherných starostí let minulých. Knížka hezká a zbytečná. Noste kvalitní boty, investujte do oblečení ušitého na zakázku, nenoste komerční značky, nejste loga.