vendy246
komentáře u knih
Židé na cestě
Joseph Roth
Erudovaná výpověď o životě židovského národa ve 20. a 30. letech min. století v evropských zemích i v Americe. Velice zajímavá a čtivá kniha plná pro mne nových skutečností. Život těchto lidí a jakýchkoli jiných běženců si lze jen těžko představit.
"nelze si představit kolik hanby dokáže snést člověk, kterého už jednou ponížili..."
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Nahlédnutí do chlapského světa. Líbilo se mi, že pro postavy nejsou užity nic neříkající abstraktní jména, ale stručný popis, který se občas mění a doplňuje podle situace. A co řeší chlapi, když jsou sami? "Styky", "velitelky", chlast, jídlo, práci, sport, nemoci, život a smrt. Zábavné a neotřelé čtení s pěkným závěrem.
Angelika Pintířová - Padá mi to z nebe
Jan Paulas
Zajímavé a inspirativní čtení o bohaté kariéře řádové sestry. Vyprávění o životě věřících za totality a o životě sester boromejek v řádu. Překvapivě více o člověku než o Bohu.
Jak se nestát vrahem
Ivan Klíma
Co fejeton, to námět k zamyšlení. Nemohla jsem přestat, dokud jsem knihu nepřečetla. Ivan Klíma se dívá na svět kolem sebe s nadhledem a bystrostí a má schopnost popsat co vidí. Například příšernou češtinu a obdivování celebrit namísto elit. Máte recht, pane Klímo.
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Tak jsem to dotrápila silou vůle až do konce. Myšlenky, pocity, vzpomínky ve dlouhých souvětích plných závorek a odboček. Pokud to někdo nazývá impresionismem - ok, asi ano, ale tolik úsilí a soustředění na četbu jen pro ten pocit... Nikdy víc.
Kniha o tichu
Josef Formánek
Ticho a mír jako potrava pro duši. K snídani, k obědu, k večeři... Jedním dechem a v naprostém souznění. Krásné myšlenky a příběhy. Taky bych chtěla mít takové kamarády, pane Formánku, a prostor a čas na rozjímání. Možná až budou "mé atomy" mužem...
Neboj se vrátit domů
Aleš Palán
Kniha mě bavila a zajímala, ačkoli jsem čekala, že bude více o hospicové péči než o víře, ve které je Marie Svatošová pevně zakotvena. Obdivuhodná žena žijící duchovním životem. Inspirativní čtení. Cítila jsem ten přesah a to mi dává naději.
A anděl mlčel
Heinrich Böll
První kniha od tohoto autora a určitě ne poslední.
Zdevastované poválečné Německo a přeživší, kteří by raději nepřežili. Lidé hladovějící a žijící v ruinách, hledající pro co by žili a jak. Falešné doklady, bída, špína, krádeže a spása milosrdenství...
To nejdůležitější o panu Moritzovi
Vlastimil Třešňák
Úplně něco jiného, než co jsem doposud četla. Dialogy se prolínají s myšlenkami a postavy nejsou nazývány svými jmény. Pochoutkové čtení o životě emigrantů, imigrantů a utečenců, kteří s sebou vlečou pohnutou minulost.
"jsem nevinný, ať už jsem udělal cokoli"
Kdybys nebyla, vymyslím si tě
Ivan Kraus
Autorovi se podařilo krásně zachytit pocity mladého zamilovaného kluka v kontextu doby.
Ze socialistického ranního tisku: "BUDOUCNOST osmkrát: z toho jednou KRÁSNÁ, dvakrát NADĚJNÁ, dvakrát ZÁŘIVÁ a třikrát SVĚTLÁ"
Muž bez jazyka
Matěj Dadák
Nemám moc ráda knížky o někom, kdo píše knížky. Navíc tady psaly knížky hned dvě další osoby... Jinak pěkně propracovaný příběh, zajímavé postavy (zejména policajt, senior s alzheimrem, Bolševik a bezdomovci) a překvapivé zvraty, někdy ovšem zavánějící kalkulem. Stejně jako četné příměry a metafory. Na debut dobré, dobré dovolenkové čtení.
Ovčí pramen
Lope De Vega
Čtení ve verších, které dávají příběhu kouzlo a přidanou hodnotu. I po 400 letech opravdu pěkné, zajímavé. Nadčasové dílo o moci a bezmoci a právu první noci...
Číslo do nebe
Ivan Kraus
Zábavné, čtivé a velmi lidské povídky z autorova života. Moje první kniha od Ivana Krause a milé překvapení. Vtipné, chytré a znamenitě napsané příběhy odehrávající se za nepěkných časů minulého století.
Na konci světa
Hana Oboda Kolaříková
Za mne slátanina a škrabání vyrážky. Spíš odpor než depka. Ani horská krajina a ostružiny tomu nepomohly.
Oblak a valčík
Ferdinand Peroutka
Svědectví člověka vysoce morálního, inteligentního a vzdělaného o nástupu fašismu i komunismu. Rozsáhlá, osobní výpověď o době předválečné a válečné, popis osudů různých lidí a situací v různých zemích. Autor používá zvláštní slovosled, na který jsem si ale poměrně rychle zvykla. Ferdinand Peroutka byl uvězněn šest let v koncentračním táboře a zanechal svědectví otřesné a téměř dokumentární. Nejstrašidelnější ale je, jak nenápadně to všechno začalo. Komplexní obraz doby zprostředkovaný výjimečným člověkem. Dílo, které bych nečetla, nebýt té ubohé prezidentské kauzy.
Slovy FP "Zlo je, když jedna část celku naduří a stane se drzou"
Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
Pěkně napsaná dovolenková kniha o tom, že věci nejsou, jak by měly být, tím méně ve válce. Goodbody se snaží, ale nadřízení si jedou svoje kšefty a podřízení jsou na bojišti jen z donucení. Všechny bez rozdílu spojuje touha po alkoholu a ženách. A kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to spíš k pláči.
Na dně v Paříži a Londýně
George Orwell (p)
Bezvadně napsaná a oči otevírající téměř sto let stará kniha, která se četla sama. Popisuje život "tuláků" v Paříži, kteří jsou necháni bídě napospas, dřou a živoří. V Londýně je o ně postaráno tak, že se nesmyslně lopotí od jedné charity k druhé aniž by měli šanci se z toho kolotoče vymanit. Všude bez rozdílu se na chudých dobře vydělává. Po přečtení tohoto díla naleznete mnoho paralel se současností, možná to změní váš pohled na bezdomovce a nižší sociální třídy. Bída nevoní a není cool, ale taky to není veget, jak si mnozí myslí. Stačí se podívat kolem sebe, nenadřou se často ti nejchudší na své mizerné platy nejvíc?
Vykoupení pastora Nema
Johanes Anker Larsen
Krásná literatura, kterou musíte číst pomalu. Pastor, který káže dobro a žije "ve věčnosti", nedokáže vysvětlit utrpení dobrých lidí a sám přichází o manželku a s ní i o syna. Nakonec si sám uvědomuje, že nejlepší bude žít i tady a teď.
"...ti neberou více, než musí a nedávají více než mohou"
Umřel jsem v sobotu
Josef Formánek
Tak tohle byla největší deka za poslední dobu. Mám Josefa Formánka ráda, ale tohle bylo zkrátka moc. Ještěže je kniha tak krátká a čtivá, že jsem se v tom nemusela koupat moc dlouho. Také stylisticky bych měla mnohé výhrady. Často pocit jako při četbě špatného překladu, nevyladěný slovosled, nejasný podmět, někdy ne ideálně zvolená slova. Vysvětluji si to autorovým těžkým obdobím. Ale i tak dobré.
Má veselá jitra
Ivan Klíma
Dokonalé, pane Klímo, i po tolika letech... Moc mě to bavilo, krásná čeština, znamenitě zachycená atmosféra doby, totalitních 70. let (jako na dlani na str. 33). Kritice nadvýroby před padesáti lety, hromadění krámů a zbytečného přejíždění sem a tam (str. 66), se teď, kdy vše jedeme ještě v násobně obludnějším měřítku, musím jen hořce pousmát.
