vendy246 komentáře u knih
MS kráčí životem s očima otevřenýma a za zaznamenává ve svých knihách vše co ho zaujalo a pobavilo. A co nás poučí o nás samých, o Češích. Přečteme si proč se zouváme, jak to, že stále všude zdravíme, Dozvíme se o nejlepších nápisech na českých toaletách a také o tom proč David Černý navrhl sochu Onanisty na střechu ND. "Národ sobě" :)
Díky mému oblíbenému Mariuszovi Szczygiełovi jsem tentokrát objevila Violu Fischerovou, sochaře Tomasze Górnickeho, malíře Charlese Bosserona Chamberse. MS vypráví příběh o majitelce Mullerovy vily, o dívce, která byla chlapcem, o ženě ze vzorné rodiny, která utýrala dítě a také o muži, který se připravoval na konec světa, který nepřišel.
Autorovo nesmírně zajímavé postřehy o lidech, v jejichž životě už něco N E N Í...
Autor, jako německý kluk, který dospíval před válkou, musel na frontu ve Francii a v Rusku, padl do zajetí, byl 4x zraněn a po válce se snaží žít...
Jeho povídky jsou subjektivní výpovědí z bezčasí, kdy měřítkem všeho je kus chleba. Nejsilnější za mne byla hned první Vlak dojel přesně. Aniž by HB přímo zmiňoval konkrétní hrůzy války, vyplouvají samy mezi řádky.
"...nešťastné oči, mnoho zvířecího v nich a všechno lidské"
"...jako buvol, který už celá desetiletí nežral nic jiného než povinnost"
Zákoník zla, který muslimové ctí ať už z přesvědčení nebo strachu, otevřeně nebo tajně, jak Šaría nabádá a je sám o sobě dokladem o našem bezprostředním ohrožení. Slibuje nám peklo na zemi, úpadek a zmar. Takže lidé bděme!
Přečteno za víkend. Zajímavé nahlédnutí do života poválečné generace Židů žijících v Belgii. Národ, který od okolního světa odděluje a chrání jejich 613 přikázání a košer strava. Střetávání starobylé tradice s moderním světem a střetávání různých kultur navzájem. Události ve světě vnímané v těsné blízkosti po staletí ohrožené menšiny, která pro jistotu hovoří alespoň pěti jazyky.
Za co hvězda dolů: bylo až příliš znát, že to není interpretace mladou holkou a že autorka využila tento formát jako prostředek. I tak bavilo moc.
47 velmi zajímavých témat. Mnohdy překvapivé odpovědi na otázky na základě dat z politologických výzkumů. Spějeme ke gerontokracii, kdy budou rozhodovat staří voliči? Jak to, že jsme (muži i ženy) schopni poznat inteligentního muže podle fotky (vzhledu), ale ženu ne? Proč vedou soukromé neřesti k obecnému prospěchu? Jak to, že se v roce 1948 dostala k moci KSČ? Proč stát vydává 6x více na jednoho seniora než na jednoho juniora, když je to nevýhodné a neudržitelné?
Vydáno ve Švýcarsku po té, co byla Martina Navrátilová (později jediná československá wimbledonská vítězka) a autor Vladimír Škutina, nuceni emigrovat. Kniha je o tenisových začátcích MN a o poměrech, jaké u nás v době normalizace panovaly.
Ukázka totáčského televizního zpravodajství po uvalení informačního embarga ohledně MN: "Na neoficiálním mistrovství světa v tenisu ve Wimbledonu, jsou známy již všechny čtyři semifinalistky: Evertová, Wadeová, Cawleyová"
Stylisticky má spisek úroveň slohovky ze základky.
Velice zajímavá a znepokojivá kniha Hamed Abdel-Samada, syna egyptského imána, žijícího v Německu. Autor je pod policejní ochranou, neboť na něj byla uvalena fatva za kritiku islámu.
Islamismus dle autora vykazuje mnoho společných znaků s fašismem a spolu s dalším diktátorským režimem bolševismem vznikli ve stejné době, ve dvacátých letech min. století. Islámisté podporovali Hitlera a naopak a dodnes je Mein Kampf oblíbená literatura v muslimských zemích. Fašistickou ideologii ale hlásal a praktikoval už i prorok, pedofil a masový vrah Mohamed jak se můžeme dočíst v koránu. Islamismus muslimům nahrazuje vzdělání v politice, ekonomice, zákonodárství, vědě, psychologii i sociologii a nabádá k přetvářce, lhaní a podvádění, pokud je to ku prospěchu věci. Jejich vize hospodářského růstu je džihád a obsazení území jinověrců a cílem poslední bitva. K tomu je 65% muslimů ve věku pod 30let. Trochu zlý sen.
V kostce zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZfqOLn20zRA
Moc hezká knížka, kterou chce člověk mít. Krásné fotky a srozumitelný text. Zuzka je díky Svaté Kateřině dlouhá léta nejtřpytivějším objektem na mém jogínském nebi.
Neuposlechla jsem a četla Kéčaru jako první z děl K. Minaříka a musím přiznat, že mystické pasáže pro mne byly místy předpeklím psychiatrické léčebny. Čtení pro pokročilé a více či méně zasvěcené. Životní pouť chudého kluka, který se osvícení vlastním vypětím a za cenu zdraví dobral ve velmi krátké době, v pouhých 19. letech. Velmi otevřené svědectví o duchovním a duševním životě. Cenné postřehy k politické situaci a komentáře k odsunu Němců, nástupu komunismu a komunistům jako takovým, devastaci selského stavu a rozkrádačkám za bílého dne.
Věrná rekonstrukce posledních hodin života Ježíše Nazaretského, dle všech tehdy autorovi dostupných zdrojů. Vyprávění ve srozumitelné formě a současným jazykem. Pěkné, čtivé a zajímavé dílo novináře a zároveň věřícího Jamese Bishopa. Co kapitola to hodina, plus pár kapitol navíc o politické situaci v Palestině a Římě, židovských zvycích a tradicích a o životě Ježíše.
Po Mistru a Markétce, Jeho Království a bezpočtu dalších knih stejně pecka.
Je zajímavé číst dílo německého filozofa (přeživšího perzekuovaného profesora a manžela židovky) a jeho úvahy o vině pouhý rok po válce. Na jedné straně Německo jako první a nejdéle terorizovaná země nacistickým režimem. Na straně druhé neskutečná a celosvětová devastace způsobená tímto národem. Zamyšlení nad tím, co může dělat vězeň, který už je ve vězení moci, a nad těmi, kdo režimu pomáhali za cenu menších a větších výhod… Jak podobné v tomto ohledu tomu, co následovalo po válce s nástupem komunistů u nás.
Vídeň za Rakouska-Uherska. Joseph Roth je vynikající vypravěč a kniha se dobře čte. Příběh je pěkně vystavěný, stejně tak osudy lidí z různých sociálních vrstev a jejich přístup k životu. Baron a voják, perský šáh, prostitutka, lidé z podsvětí, nemanželský syn. Všichni po něčem touží a pro každého z nich to znamená nějaký úkrok od morálky.
Rozsáhlé, zábavné a promyšlené dílo. Pěkně vykreslené postavy, jejich osudy a specifické vyjadřování. Pro mne zajímavé čtení o roku 1866, o časech Rakouska-Uherska a První republice a celém minulém století v kontextu střední Evropy. Přejmenovaná města a přejmenovaní lidé žijící řízením osudu v cizích zemích. Wenzel Winterberg, narozený roku 1918, se umí dívat skrz historii a pak z toho má melancholii, ano, ano. Ale co dělal za druhé světové? A co všechno se tu vlastně za všechny ty roky a roky odehrávalo?
Beautiful landscape of battlefields, cemeteries and ruins.
Dobře napsané, ale málo čtivé. Dobře přeložené až na necitelný/necitlivý, na což jsem dost citlivá.
Dílo postrádá vše, co nás vnitřně naplňuje a živí - soucit, lásku, bolest - zkrátka emoce. Emoce však vzbuzuje. Na první dobrou bych ignoranta Meursaulta roztrhla jak hada. Záměr autora mnohé vysvětluje, ale při četbě jsem to takto nevnímala. Do jaké míry jsou naše životy dílem interpretace? Představme si svůj život a všechno, co se kolem nás děje jen jako fakt - bez jakéhokoli prožitku, úsudku, názoru a starostí a dostaneme se do úplně jiné perspektivy. V jednu chvíli zajímavé a osvobozující a hned vzápětí k uzoufání.
Závěr výborný.
Kniha o cestě k osvícení, budhismu a józe. Odkaz prvního českého překladatele budhistických svatých textů, osvícence a fotografa Františka Drtikola a jeho žáků prostřednictvím Jana Lípy. Vizuálně moc pěkně vyvedená knížka a ne úplně lehké, o to víc zajímavé čtení. Autorovi se se podařilo popsat nepopsatelné naší nedostatečnou lidskou řečí. Mnohé jeho zážitky osvětlují význam tajemných pojmů z bible a jiných svatých textů. Zkušenosti a praktické rady pro ty, kteří se nebojí projít mystickou smrtí a vejít do království nebeského.
Pěkně napsaná kniha o volyňském Židovi Mendelu Singerovi a jeho rodině. Bída, víra, emigrace a utrpení nad tragickými osudy dětí. Kniha přesto nepůsobí depresivně a závěr je překvapivě pozitivní. Zaujal mne zejména popis získávání dokladů a povolení pro cestu do Ameriky. Kolik prostředků a kolik rizika museli tito nejchudší z chudých podstoupit.
"Kdo není bedlivý, je roven holubu..."
Nejprve mě zaujala informace, že autor zemřel v letadle na embolii a v titulu je pravopisná chyba. Tak jsem si knihu vzala na víkend, že si ji po dvaceti letech znovu přečtu, protože je malá a je to lepší než číst časák. Dnes jsou již mnohé ze sta bodů notoricky známé. To však nic nemění na tom, že je to obsah stále přínosný. Pár rad psychologa:
...snažte se nejprve porozumět druhým, nestavte vůz před koně...
...ve většině případů není důležité, zda máte pravdu. Nezáleží na tom...
...myšlení se nám vrací ve formě pocitů, zkus se rozčílit bez negativních myšlenek...
Kniha *** metoda *****
Nic nového pod sluncem. Dýchání a otužování posiluje a léčí. A je zadarmo... Tak jsem se šla v sobotu vykoupat. Venku pět stupňů a rybáři ve vaťácích. Paráda, ani rýmička:)
"Co potřebuje šťastný člověk? Nic."
Nádherná knížka a upřímné vyprávění nadaného pozorovatele a člověka, který si prožil svoje. Válečná léta na pozadí osobních prožitků, láska k přírodě a životu. Navíc místa o kterých Ota Pavel píše - Berounka, Oupoř, Rozvědčík, Týřov... je moje srdcovka, protože jsem měla ve Skryjích babičku.
"To je příběh mého srdce. Musel jsem překonat pět let blázince, abych ten příběh mohl napsat"...