vercas945
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
Spoustu let se mi do Orwella nechtělo, měla jsem pocit, že to není můj šálek kávy, ale díky výzvě jsem zjistila, že to byla velká chyba a myslím, že to nebyla poslední jeho kniha, kterou přečtu. Stručně, jasně a čtivě vystihl podstatu totalitního režimu a bohužel si tam asi každý najde něco, co zná i ze současnosti. Mě například "zaujala" přísně dobrovolná práce v neděli odpoledne a kdo se jí nezúčastní, bude mít následující týden poloviční příděl stravy..
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Nemohla jsem se odtrhnout, 600 stran a přečteno jako nic.. Vůbec se nedivím vysokému hodnocení tady, naopak mě moc potěšilo, že jsou z knihy i ostatní nadšení jako já. Propojení historie a fiktivních postav je opravdu vynikající.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Moje nejoblíbenější knížka. Když jsem se naučila číst, tak moje první cesta po probuzení u babičky na prázdninách vždycky vedla ke knihovně pro Děti z Bullerbynu, a četla jsem, dokud se všichni nevzbudili. K 10. narozeninám jsem dostala svoji vlastní a byla to po svatbě jedna z prvních knížek, co jsem si přivezla do bytu. Teď ji s velkým úspěchem čteme dcerám, starší pětiletá už ji celou slyšela aspoň třikrát a kapitoly týkající se Vánoc a dvě další "Jdeme do školy a děláme si legraci z paní učitelky" a "Velikonoce v Bullerbynu" minimálně desetkrát :-) A navíc je to pro mě jedna z nejlépe ilustrovaných knih, co znám.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
(SPOILER) Od Agathy Christie jsem, myslím, přečetla všechno, co u nás vyšlo (hlavně na střední jsem ji hltala) a všechny knihy byly zajímavé. Ale jen u některých si dodnes pamatuji celou hlavní zápletku a pachatele na první dobrou a i mezi těmito knihami Deset malých černoušků vyniká. Viděla jsem i několik filmových zpracování a divadelní hru a mám jen jednu malou výtku, přece jen trošičku radši mám ten divadelní (i některý filmový) konec se dvěma přeživšími, deset mrtvých je na mě moc definitivní..
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Úžasná kniha a fascinující, obdivuhodná hrdinka... I když kniha nemá ani 300 stran, není to ten typ, který byste zhltli na jeden zátah, pokud si chcete zapamatovat některé údaje, jména a vůbec si užít hlavně exotické zážitky doktorky Kálalové. Kniha pro mě obsahuje vlastně několik žánrů, trochu cestopisu, romantiky, dramatu, lékařského prostředí i některé odlehčenější části. A stejně jako kniha je i její hrdinka ženou mnoha osudů a myslím, že kniha i Vlasta Kálalová Di Lotti se mi opravdu dostaly pod kůži.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
V poslední době, když nevím, co číst, vybírám knihy mezi první stovkou nejlépe hodnocených, které jsem ještě nečetla a přitom mě zajímají. Tudíž není divu, že i tentokrát je to jasných pět hvězd. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a příběh Anny ve mě stále rezonuje. Myslím, že není potřeba se široce rozepisovat, to už tady bylo učiněno. Jen by mě zajímaly, stejně jako některé další komentující, osudy některých dalších postav, případně i Anniných dětí.
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Další výborná kniha od pana Šulce, kterou jsem přečetla. Na mě možná ještě o trošku víc zapůsobili Zrádci, ale rozhodně na pět hvězdiček obě. Tady velice oceňuji, jak autor zvládl zapojit opravdu velké množství postav, aniž by se člověk ztrácel (a pokud je někdy nejistota, člověk může zalistovat na seznamy osob v závěru knihy). Myslím, že jsou autorovy knihy výborný způsob, jak si osvěžit nebo přiblížit historii naší země a zároveň si ji i zapamatovat.
Ze světa lesních samot
Karel Klostermann
Opravdu jsem nečekala, že knihy od K. Klostermanna by mohly být až tak čtivé.. Až jsem někde narazila na pochvalnou recenzi a rozhodla se, že si od něj zkrátka něco přečtu. Ze světa lesních samot jsem víceméně náhodou vybrala v knihovně z police a přečetla nadšeně za dva dny. Styl, jakým je kniha psaná, je opravdu čtivý. Děj je poutavý, i v té šumavské nudné, těžké zimě, stále postupuje dál. Stejně zajímavé jsou i popisy přírody a živlů. Život v těchto končinách byl ale opravdu těžký, takže se nejedná o lehkou zábavnou četbu, ale o popis života v těch nejodlehlejších krajích Šumavy v druhé polovině 19. století, což byla docela síla.
Až po přečtení jsem si jako bonus uvědomila, že se mi kniha hodí i do výzvy :-) A vlastně by se dala použít hned na několik témat.
Vrány
Petra Dvořáková
Jako vždy u Petry Dvořákové úžasně napsáno, postavy působí tak pravdivě, že to můžou být třeba sousedé od vedle..Kniha se čte jedním dechem, ale zároveň už jsem dlouho neměla pocit jako tady, že snad ani nechci číst dál. Trpěla jsem za Báru i jako matka dvou dcer..
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Jak jsem popisovala své devítileté dceři - fakt dobrá knížka o nevrlém pánovi kolem šedesátky, který má rád pravidla, řád, má svoje jasně dané zvyky a rozčilují ho všichni lidé okolo, protože pravidla nedodržují a neustále mu narušují jeho zvyklosti. Ale protože on se chová tak jak má, tak se na všechny ty lidi okolo nevykašle, ale pomáhá jim a je to nakonec vlastně klaďas tak trochu proti své vůli :-)
Kniha, u které se smějete i brečíte a kterou mám skoro chuť přečíst ještě jednou (kdyby nebyla v knihovně po mě už zase zamluvená).
Na východ od ráje
John Steinbeck
Krásná kniha, i když osudy postav nejsou z větší části moc radostné. Charaktery jsou výborně vykreslené, stejně jako prostředí Salinaského údolí. Celou knihou se vinou biblické symboly a jak většinou v knihách moc nemusím úvahy postav skoro o čemkoliv, tak kapitola, kde Samuel, Adam a Lee hledají jména pro dvojčata a rozebírají příběh Kaina a Ábela ve mě rezonuje už několik týdnů..
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Knihu jsem četla už asi třikrát, poprvé jako povinnou četbu na střední a pak jsem se k J. Austenové po asi 10,12 letech vrátila a přečetla jsem celé její dílo. Pro mě je to takové oddechové příjemné čtení a až právě při té pozdější četbě jsem tam objevila a ocenila vtip, drobné narážky a ironii, kterých jsem si dřív nevšimla. A ráda si knihu přečtu zase znovu.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Od autorky se mi moc líbila i Než jsem tě poznala, ale tato kniha se mi díky historické zápletce trefila do vkusu ještě víc. Byly chvíle, kdy jsem se od ní nedokázala odtrhnout.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Zajímavá kniha, dobře se čte, děj do sebe hezky zapadá.. Ze začátku jsem měla občas problém vyznat se v německých jménech, ale to trvalo jen pár kapitol. Trochu mě zklamaly poválečné kapitoly, částečně obsahem a částečně i stylem psaní, který mi nepřišel tak propracovaný jako ve zbytku knihy, proto dávám čtyři hvězdičky a ne pět.
Sophiina volba
William Styron
Upřímně - myslela jsem si skoro 20 let, že kniha je úplně jiná a z velké části o něčem jiném než ve skutečnosti. Kdyby šlo jen o příběh Sophie, bylo by moje hodnocení rozhodně vyšší, ale pasáže ze Stingova osobního života a jeho myšlenkové pochody byly pro mě někdy tak otravné, že být jich ještě o trošku víc, asi bych někde kolem strany 200 se čtením skončila.Styronovi už se do budoucna nejspíš vyhnu.
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Knihu jsem si kdysi na základce půjčila od sestřenice a bratrance, když jsem ji chtěla vrátit a přitom jsem ji vychválila, řekli, ať si ji klidně nechám, což jsem nechápala. Já bych tuhle báječnou knížku tenkrát jen tak nikomu rozhodně nevěnovala! Tolik napětí, záhadná Stínadla.. Rychlé šípy jsou moje srdcovka, ale je pravda, že většina dalších knih od Foglara už mě tolik nezaujala.
Lustr pro papeže
Jan Tománek
Výborně napsaná kniha, od které jsem se při čtení snažila držet trošku odstup a úplně ji neprožívat, protože bych občas těžko četla dál... Autorovi děkuji za napsání a rozhodně doporučuji k přečtení.
Historička ve mně by si ráda přečetla příběh hlavního hrdiny i po opuštění vězení, ale protože mám dojem, že by to ani potom nebylo moc veselé, tak z lidského hlediska byl příběh asi ukončen v pravou chvíli.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Tak Kateřina Tučková zase za pět :-) A rozhodně má můj obdiv za výběr dalšího zajímavého tématu i za zpracování. Plynulost čtení trochu přerušují některé úřední dokumenty, ale bez nich by kniha postrádala celistvost.
Jen jsem, poměrně zkraje knihy, objevila dvě chyby, jednu v letopočtech týkajících se legendy o Mariahilf a jednu v dataci deníkového zápisu, což mě trochu zamrzelo, vzhledem k tomu, že je vidět, kolik práce za knihou stálo.
Kroniky prachu
Lin Rina
Dalo by se napsat "jen" historický román, romantika.. V knize není popsána žádná důležitá historická událost, nic moc převratného o období, ve kterém se odehrává, se tam nedozvíte, ale dobrá spisovatelka toto pro svou knihu vůbec nepotřebuje. I když děj je poměrně jednoduchý a hodně z děje se dalo vytušit i dopředu, kniha vás neustále láká k sobě, dokud ji nedočtete :-) A musím říct, že už se mi dlouho nestalo, abych se tak dokázala vžít do pocitů hlavní postavy. Takže za mě úžasné oddechové čtení a v kombinaci s krásnou obálkou jasných pět hvězd.
Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Jedna z mých oblíbených knih. Navíc ji mám spojenou s narozením starší dcery - říkám, že je odkojená na Egypťanu Sinuhetovi- četla jsem ji po porodu v porodnici a dočítala doma u kojení :-)
