veriszv
komentáře u knih
Pastýř
Frederick Forsyth
Jednohubka, kterou určitě stihnete přečíst i během vánočních návštěv a podtrhne naladění na vánoční zázraky.
Poslední léto
Dorota Ambrožová
Kniha o dospívání, ve kterém jsem se já úplně nepoznávala, možná v nějakých fragmentech. Nicméně číst to jako novopečená matka dcery, místy mě to dost vyděsilo.
Hlavní hrdinka je drzá, provokativní, ztracená, místy otravná. Vážně jsem měla chuť s ní zatřást.
Nejvíc sympatická mi byla, když se nechala pohltit malováním kávových zrn.
Z knihy nadšením neskáču, a upřímně to obrovské nadšení kolem ní úplně nechápu. Nicméně mě opravdu bavila strohost jazyka a celkově autorčin styl. Knížka se četla lehce a měla skvělý spád. Jenže tím, že jsem se nedokázala naladit na rozervanost hlavní hrdinky, ač se podařila autorce skvěle vystihnout, mnou ta kniha jen prolítla a nic hlubšího nezanechala. To ale nemění nic na tom, že pokud Dorota Ambrožová napíše něco dalšího, já si to přečtu, protože tohle byla výborná prvotina.
Pod sněhem
Petra Soukupová
Příběhy, které píše sám život, skvěle zachycená každodennost, uvěřitelné a propracované postavy.
Pod sněhem mi ale přesto přišla jako jeden ze slabších kousků. Nějak mi tam chyběla gradace a nějaké uzavření.
V audiu to ale byla fajn oddechovka a nahlédnutí do jedné rodiny.
Má sestřenka Rachel
Daphne du Maurier
Daphne du Maurier skvěle buduje atmosféru a umí si se čtenářem pořádně pohrát. Napínavé je to od začátku do konce, a to i přes pomalejší tempo vyprávění. Během poslechu jsem byla několikrát přesvědčena, ze už vím, jak to bylo a bude, a pak mě autorka zase vyvedla z omylu. Navíc ten tísnivý pocit, který na vás dopadá s každou další kapitolou! Krom atmosféry to ale stojí hlavně na bravurně propracovaných postavách, které vám budou pít krev. Nebo alespoň mně teda jo.
Zkrátka obdivuhodný vypravěčský styl autorky vám nedá spát.
K tomu všemu ještě v audiu jako třešnička na dortu Matouš Ruml. To, že je skvělý interpret, vím už dlouho. Ale Má sestřenka Rachel je nejlepší kousek, který jsem od něj slyšela!
Zkrátka tuhle lahůdku si dejte, nebude litovat.
Všechno je v pohodě
Cecilia Rabess
Tohle mě tak moc bavilo! Přišlo mi to trochu jako kdybyste nakombinovali Chimamandu Ngozi Adichie, Sally Rooney a seriál The Bold Type, takže fakt skvělý kombo!
Myslela jsem, že to bude trochu míň o lásce a trochu víc o politice a sociálních problémech, nicméně mi nakonec vůbec nevadilo, že vztah tu hrál tak velkou roli. Koneckonců se toho na něm autorce podařilo říct spoustu, i když v trochu odlehčenější formě než jsem čekala.
Jess i Josh mi oba lezli na nervy. Každej v něčem jiným. Josh byl místy až moc uhlazenej, nalinkovanej a zahleděnej do sebe. Jess byla místy dost pokrytecká a místy všechno až moc hrotila. Nakonec jsem jim ale oběma vlastně fandila.
Jelikož se kniha z velké části odehrává před americkými volbami v roce 2016, je dokonce velmi aktuální.
Zkrátka tohle je určitě doporučení!
Hledání Phoebe
Gavin Extence
Phoebe je obyčejně neobyčejná holka, která každičkou věc v životě musí do detailu rozebrat a udělat si na ni analýzu, aby se jí ve světě líp orientovalo.
Je totiž autistka, některé věci jsou pro ni tedy složitější než jiné, třeba konverzace se spolužáky nebo vztahy.
A jako čtenáři budete podle mě Phoebe mít fakt rádi, protože je prostě skvělá!
Kniha otevírá důležitý témata, řeší dospívání, přátelství, víru, vztah k rodičům i k sobě samotným.
Nejdojemnější potom je, že ji autor napsal pro svoji dceru autistku.
Alžběta a Nina
Jana Poncarová
Přiznávám se bez mučení, že tohle vyprávění mě opravdu nebavilo. Spoustu zajímavých prvků bylo jen naťuknuto. Rozhovory i metafory byly místy dost krkolomné a k tomu všemu to obrovské tajemné tajemno kolem velkého tajemství! To byla tak velká nafouknutá bublina až to bylo opravdu otravný…
Navíc ve mně kniha kromě asi dvou scén nedokázala vyvolat skoro žádné emoce, což je u tak pohnutých osudů, jaké v knize jsou poměrně zvláštní.
Moje první a pravděpodobně i poslední kniha od autorky.
Poslední gambit
Jennifer Lynn Barnes
Skvělé zakončení série!
I když druhý díl byl podle mě jednoznačně nejlepší, i trojka si udržela laťku. Je prostě trošku škoda, že se autorka nedržela hádanek a rébusů a pletla do toho romantiku. Ta tam byla za mě úplně zbytečná. Nicméně i tak mě tato série neskutečně bavila.
Bylo to svěží, napínavé, čtivé a neodložitelné. Pár věcí už mi sice přišlo v tomto díle neuvěřitelných až moc, ale pořád to dokážu skousnout.
Pokud hledáte YA sérii na oddech, kterou slupnete téměř naráz, tohle je ona.
Ruční práce
Leïla Slimani
Životopisný komiks o doktorce Suzanne Noël byl pro mě opravdu zajímavým a přínosným kouskem.
O této významné ženě a jejím přínosu pro medicínu a ženská práva jsem totiž bohužel doteď neměla ani tušení.
Ač komiks, četla jsem ho asi dva dny, protože tu pro mě bylo opravdu spoustu nových informací, nicméně to rozhodně stálo za to.
Z pera knihomolů: 11 povídek od českých a slovenských knižních blogerů
* antologie
Jsou to povídky, takže klasicky něco mě bavilo, něco ne. Nejvíc mě oslovily příběhy Uvidíme se v pekle, Roztáhnout křídla a Uvidíme se. Oceňuju, že to zahrnuje opravdu širokou škálu témat, se kterými se dnešní mladí lidé potkávají. Navíc je kniha opravdu nádherná jako předmět a je vidět, že je prostě vymazlená.
Kdo zabil mého otce
Édouard Louis (p)
Moje první setkání s autorem. Asi jsem nevybrala na začátek úplně vhodnou knihu od autora, ale chtěla jsem zkusit něco kratšího.
Silné momenty, niterná kniha, zajímavé myšlenky, ale po pár měsících si to ale zas tak dobře nepamatuju, takže mě to asi nezasáhlo tolik, jak jsem myslela.
Nakonec jsem z celé knihy trochu v rozpacích a vlastně nevím
Pod šeptajícími dveřmi
TJ Klune (p)
Dlouhé, rozvleklé, předvídatelné.
Po domě v moři velké zklamání.
Potkáme se v Praze
Julie Caplin
Kraťoučká povídka, která perfektně navodila vánoční atmosféru.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Oceňuju autorovu upřímnost. Místy milé čtení, místy mrazivé. Pro fanoušky nutnost, pro mě osobně nic převratného
Prorokyně a hlupák
Jonas Jonasson
Stejné jako autorovy předchozí knihy. Zábavné, ale nic nového.
Nives, co to povídáš?
Sacha Naspini
Mělo to švih a spád a na každé druhé stránce čekala bomba, která příběh najednou naprosto otočila. O slepici za chvíli vůbec nešlo a já čekala napnutá jak struna, kam se tohle nakonec dostane a náramně jsem se při tom bavila.
Den falešné kočky
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Moje třetí kniha od autora a musím říct, že za mě nejslabší.
Nebo spíš prostě jiná tohle mi spíš než finské podivno, přišlo jako podivné sci-fi.
Navíc jsem toho spoustu vytušila moc brzo a po nějaké době mě začala rozčilovat i nekonečná městská honička, která tu na vás čeká.
Závěr to dost vylepšil, proto je můj dojem spíš pozitivní. Nicméně ke knize se asi vracet nebudu, to si radši zopakuju Lauru Sněžnou nebo Magického průvodce.
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
Krásný příběh! Trochu mi překážel preslazeny závěr, ale jinak jsem si tohle milé čtení, moc užila.
Mýty na talíři: Proč téměř všechno, co se říká o jídle, není pravda
Timothy David Spector
Pokud jste se někdy zajímali o to, jak byste měli jíst, aby to bylo pro vaše tělo nejlepší, určitě jste narazili na spoustu protichůdných doporučení.
Jednomu by se z toho zamotala hlava
Mýty na talíři jsou skvělou knihou pro všechny, kteří se v doporučeních ztrácejí.
Autor rozebírá jeden mýtus za druhým a snaží se dobrat toho, kde je pravda a proč daný mýtus vůbec vznikl. Vše je podloženo odkazy na data, studie, metaanalýzy, ale je to sepsáno velice přístupně a srozumitelně pro každého.
Pokud se o výživu zajímáte, opravdu dlouho, asi se nic úplně převratného nedozvíte, ale je fajn mít to hezky pospolu na jednom místě a podloženo daty.
Autor navíc přidává spoustu kontextu ohledně lobbingu potravinářského průmyslu a také ohledně dopadů výživy na životní prostředí - tyto informace pro mě osobně byly asi nejvíc nové a nejzajímavější.
Jako základní stavební kámen pro informace o výživě se tahle kniha určitě hodí do každé domácnosti.
