Veronika13 komentáře u knih
Nebylo úplně šťastné rozhodnutí vzít si tuto knihu na líbánky, trochu jsem si pobrečela a celkově byla kniha velmi smutná! Ale zároveň v sobě nesla tolik životních příběhů a poučení, že každá akce přináší svou reakci nebo naopak. Kniha se velmi pěkně četla a hned mě vtáhla do děje.
Vůči českým autorům jsem dost skeptická, ale už teď, po přečtení druhé knížky, se paní Mornštajnová stala mou oblíbenou autorkou.
Za mě to teda takový odvaz nebyl. Jen proto, že je to "severská detektivka" ji ještě nemusíme všichni stavět na piedestal. Dost věcí tam bylo nepodstatných a zbytečně popsaných. Od knih očekávám, že bude dost pracovat moje fantazie, což zde moc neprobíhalo, neboť mi každý detail byl popsán, někdy snad i vícekrát než jednou, nebo mi to aspoň tak přišlo. Samozřejmě, že mě zajímalo, jak tovdopadne, ale prvotní krvavý masakr byl naprosto zbytečný a kdyby se nestal, kniha by mohla pokračovat úplně stejne a byla by aspoň o něco kratší. Ale to je zřejmé úděl toho, že ji napsali dva lidé a každý chtěl to své ego dostatečně uspokojit :-) Přiznám se, že do dalšího dílu se mi nechce.
Knížku jsem si přála pod stromeček. Ježíšek si vybral obdarovat mě jiným dárkem, tak jsem nelenila a hned 2. února jsem spěchala do knihkupectví, abych si ji tedy sama koupila....a dnes mám dočteno! Musím říct, že mě příjemně překvapila. Dost často jsem se při čtení upřímně smála a představovala si všechny ty jeho lumpárny. A na konci knihy jsem měla v očích slzy. Tak krásně popsanou duševní nepohodu jsem ještě neviděla. Držím mu pěsti do jeho dalších životních kroku a pokud ještě něco napíše, určitě nad koupí knihy nebudu váhat!
Další kniha (a autor), na kterou jsem narazila díky čtenářské výzvě a jedním slovem - paráda! Pořád přemýšlím, jestli je tato léčebná metoda reálná, ale jedno vím jistě, nešla bych do toho! Už jsem sama pak nevěděla, co se opravdu stalo a co byla jen podstrčená vzpomínka. A dle mého názoru, každý páníček bydlí u své kočky, jen inspektor Frost to posunul ještě o úroveň výš
Další skvělý příběh od Jussiho. Prolínaly se zde dějové linie, které jsou mi svým obsahem velmi blízké a náhled do duše Rose byl neskutečný. Jen si říkám, zda se holka s takovou minulostí a s tím, co prožívá právě teď, může vůbec někdy z toho dostat, i když bych jí to moc přála. Vypadá to, že v dalším díle se odkryje minulost Asada a pak už zbývá jen odhalit starý případ Carla a Hardyho. So, let's go!
Kniha se mi moc líbila, zhruba od 80té stránky jsem si říkala "Super, vím, kdo to udělal!" no a ve finále to bylo vlastně všechno úplně ale opravdu úplně jinak! Hltala jsem stránku po stránce a už se těším na další knihu ze série! Tyhle severské detektivky mě fakt baví!
Nesbo mě opět nezklamal. Na začátku jsem byla sama na sebe pyšná, že jsem konečně dosáhla Harryho úrovně a poznala jsem, kdo je vrah, ale opět jsem se nechala napálit! Všechno bylo tak dokonale promyšlené až je mi líto, že jsem si knihu koupila v den vydání v českém jazyce a teď musím čekat, kdy (a jestli vůbec) bude další pokračování.
Hodně silný příběh! Ať knihu člověk bude číst v kteroukoliv dobu, pořád bude aktuální, bohužel. Jen kdyby těch veselejších konců bylo i v reálném světě o něco více. Nicméně musím konstatovat, že mě Jussi moc baví, snad víc než Nesbo?!
Jo Nesbo opět nezklamal! A poslední odstavec v knize mi dává naději, že bych na další díl nemusela čekat víc jak 3 roky. Díky za napínavé čtení!
Nikdy jsem nebyla tak šťastná, že jsem dočetla knížku, tak jako teď. Hlavní postava mě od začátku do konce úplně vytáčela a dle mého byla úplně mimo. Možná měl manžel se svým nápadem a bývalou spolužačkou přijít dřív. Jakože, asi spoustu věcí chápu, ale říkám si, že i jako žena, matka a dcera bych těch spoustu věcí řešila jinak. Doufám!
Po dlouhé době jsem četla “Rudišovku a jsem trošku zklamaná. Nebyla vyloženě špatná a ke konci to všechno začalo dávat smysl, ale prostě to nebylo úplně ono. Pravda, jsem žena, a když na to přijde, radši si dám radegast než plzeň, tak asi nejsem úplně cílová skupina :))))
Moje druhá knížka od Patrika Hartla a vlastně pořád nevím, jestli se mi jeho styl psaní líbí nebo ne. Děj mě vždy vtáhne, zajímá mě, jak to dopadne, ale odvařená z toho nejsem. Tuto knihu jsem trochu víc hltala, možná že mi přišlo sympatické jméno hlavní hrdinky a možná proto, že podobný život tak trochu žiju, i když možná spíš ten Jáchymův...
Kniha sama o sobě nebyla špatná, ale od této autorky jsem letos přečetla už asi 4 knihy a jsem romantiky už dosti přesycená. Jako oddychovka je skvělá a hlavně ten popis přírody a okolí je úžasný, skoro jako bych ve Švýcarsku opravdu byla. Jen teď asi zase potřebuju nějakou krimi :-)
Další kniha s "divnou" hlavní hrdinkou. To se mi na autorce líbí, a tím se mi líbí i její knihy. Těšila jsem se, že se v noci budu doma bát, když knížku budu číst, to se nestalo, ale i tak to byla temná kniha. Každý den jsem sympatizovala s někým jiným, až jsem byla přesvědčená, že to bylo přesně tak, jak to bylo. A i když ten konec byl takový rychlý, za mě super!
Na konci knihy v "Poděkování" autorka děkuje všem, kteří jí napsali a dožadovali se pokračování prvního dílu. A přesně tak to vypadalo. Moc mi to pokračování nedávalo smysl, nebylo to promyšlené, spíš jen tak na rychlo splácané na koleni. Ač jsem knihu dočetla až do konce, můj zájem o pokračování příběhu se vytratil, takže třetí díl série zůstane mnou netknutý.
Knihu jsem četla až poté, co jsem viděla seriál, takže mě nečekalo žádné překvapení, ale i přesto jsem knihu četla jedním dechem a celou dobu jsem si říkala, že bych nikoho z té knihy opravdu nikdy nechtěla potkat. Na druhou stranu, poznat takovou Ammu by byl vlastně celkem zážitek.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, a to tak, že jsem si i musela prodloužit výpůjční lhůtu v knihovně, nakonec se mi to však podařilo a musím říct, že mě kniha i bavila. Zvratů bezpočet, stejně jako postav, až jsem chvílemi nevěděla, kdo je kdo :-) Ale jsem ráda, že jsem si díky čtenářské výzvě rozšířila obzory o dalšího autora detektivek.
Moje třetí kniha od Coelha, kterou jsem četla a musím říct, že nejslabší. Hlavní hrdinka mě snad celou dobu iritovala. Knihu jsem dočetla jen proto, že jsem čekala nějaké Coelho typické moudro. Nedočkala jsem se.
Zpočátku jsem se nemohla začíst a neustále ji odkládala. Až díky čtenářské výzvě jsem ji konečně dočetla a jsem ráda. Nakonec mě děj pohltil. Jen ten otevřený konec mě trochu zklamal, chtěla jsem aby byl Cukuru konečně šťastný!