veronika4937 komentáře u knih
Touhle knížkou jsem šla hodně mimo svoji komfortní zónu - klepu se už při znělce Věřte nevěřte, ale něčím mě zaujala, a tak jsem se pustila poprvé v životě do čtení hororu. No a páni, nemohla jsem se od ní odtrhnout! Při čtení jsem měla husí kůži, ale zas to nebyla taková hrůza, abych nemohla v noci spát. Tenhle styl mi sednul a určitě se v budoucnu pustím do dalších knížek od této autorky.
Opravdu silný příběh, je neskutečné, jak moc si člověk dokáže nabít hubu a opakovat stejné chyby stále dokola. Skoro bych řekla, že to, že rodiče Honzy měli dostatek peněz, bylo spíš na škodu, protože mu stále dávali další šance a než padl na dno, trvalo to opravdu dlouho. Ale zároveň je mi jasné, že by to asi udělal téměř každý rodič.
Ale jako jo, přečíst se to dalo. Před zhruba deseti lety, kdy jsem tenhle žánr hltala, bych dala určitě vyšší hodnocení, teď mi to přišlo jako stále to samé dokola, bez nápadu, naprosto ploché. Čte se rychle, nepřekvapí, nenadchne.
Pojízdný krámek snů je taková milá oddechovka pro milovníky (nebo spíše milovnice) knížek, Skotska, přírody a venkova. Dost mi připomínala sérii Romantické útěky od Julie Caplin.
Vypráví příběh Niny, která pracuje jako knihovnice a nic nemiluje tak, jako knihy. Přijde ale o práci, a tak se rozhodne, že si splní sen a otevře si vlastní knihkupectví, i když ne úplně standardní. Osud ji navíc dovede do překrásného Skotska. Nechybí ani romantická linka a dva muži. Otázka je, který z nich je pro ni ten pravý.
Pokud si chcete odpočinout a nemuset u čtení přemýšlet, je to určitě dobrá volba.
Druhá šance, knížka, kterou jsem nikdy neměla v plánu číst, ale ve chvíli, kdy jsem zjistila, že existuje něco jako společné čtení na Knižních závislácích, zrovna se četla tahle knížka, tak jsem to prostě zkusila. Byla jsem překvapená, že se mi čte dobře, styl psaní se mi líbil, i když jsem moc nevěděla, která bije. Jen jsem pořád čekala, že už dočtu do fáze, kde všechno zapadne, já řeknu to obrovské AHA a budu nadšená. To se ale bohužel nestalo. Ani po dočtení a několikerém listování zpět vlastně nechápu valnou většinu souvislostí, jen nějaký základní rámec. Musela bych si asi během čtení dělat zápisky nebo ji přečíst několikrát. Ztrácela jsem se v postavách, časových rovinách a občas na mě byl příběh i příliš brutální. Určitě se najde spousta čtenářů, kteří tenhle žánr čtou a budou nadšení, pro mě to není.
Dojemný, ale zároveň humorný příběh o ztrátě blízkého a o tom, jak je těžké se s tím vyrovnat. Hlavní hrdina mi trochu připomínal Oveho z knížky Muž jménem Ove :-). Za mě opravdu povedená knížka.
Když jsem před nedávnem otevírala knížku Vykutálený pohádky od Josefa Aloise Náhlovského, kde by mě napadlo, že za pár dní budu číst zprávy o jeho úmrtí . Knížku dostaly děti od babičky a upřímně mě překvapilo, kdo je autorem. Z dětství si pamatuju, že když se objevil na obrazovce, rodiče často přepínali program, protože jeho humor nebyl pro děti úplně vhodný . Ale tahle knížka, ta je prostě skvělá! Pohádky jsou naprosto originální, samotnou mě zajímalo, jak všechno dopadne . Jediné maličké mínus je, že jsou hodně dlouhé, takže před spaním jsme každou četli na několikrát, ale to je opravdu jen detail. Čtou se moc hezky, slova mi šla dobře 'do pusy'.
Opravdu nádherně napsaný příběh o malém chlapci s vrozenou deformací obličeje. Sama mám syna s rozštěpem obličeje, což ani zdaleka není tak rozsáhlá vada, jako v případě Auggieho, ale určitě mu ji časem přečtu. Knížka je skvěle napsaná a věřím, že si v ní najdou své jak dospělí, tak děti. Kapitoly jsou kraťoučké, čte se opravdu dobře.
Domek v Irsku je už osmým dílem ze série Romantické útěky od Julie Caplin a pro mě osobně jeden z nejpovedenějších (vedle Kodaně a Islandu). V Irsku jsem nikdy nebyla, ale prostředí je tu tak krásně vylíčené, že mám chuť se sbalit a vyrazit tam hned. Ostatně v tomhle je Julie prostě mistr. Příběh se tentokrát točí kolem Hannah, její sestru Minu jsme poznali v předchozím díle o Švýcarku. Novinka v tomto díle je pididetektivní zápletka, která mě bavila a byla jsem zvědavá, co se z toho vyvine.
Příjemná odpočinková četba pro dobrou náladu.
Knihonoš - knížka a knížkách. To mi jako knihomolovi stačilo, abych si ji chtěla přečíst. Ale vlastně jsem ani podle anotace netušila, o čem celý příběh bude. Vlastně to ani nebyl žádný velký příběh, zapeklitý děj, ale hrozně milé, laskavé vyprávění, takové pohlazení po duši. Je opravdu důležité být obklopený dobrými přáteli a hlavně nebýt lhostejný k tomu, co je trápí, i když to sami často nepřiznají.
Doporučuji všem milovníkům knih, knihoven a knihkupectví a všem, kteří si chtějí přečíst něco pozitivního.
Poslední dobou mám štěstí na knížky, které mě úplně pohltí. Hájovna mi padla do oka na první pohled, má nádhernou obálku . Chvíli jsem váhala, jestli ji pořídit, téma je smutné, ale jsem moc ráda, že jsem se do ní pustila.
Vypráví silný příběh mladé ženy, která se kvůli hloupému žertu dostane do vězení, doma po ní zůstane manžel a malé miminko, a ona po odpykání trestu zjišťuje, že doma není nic tak, jak bylo.
Kniha je napsaná velmi čtivě, příběh rychle utíká, celá knížka má jen lehce přes 200 stránek. Hlavní hrdinka je vrstevnice mých rodičů, bylo pro mě opravdu zajímavé si uvědomit, jaké poměry tu byly +/- v době, kdy jsem se narodila.
Než se pustím do obsahu, musím vyzdvihnout, jak vypadá, je to prostě skvost, který chcete mít v knihovně, ne si ji jen půjčit. Má atypickou vazbu, červenou ořízku, bohatou obrazovou přílohu, text není nahuštěný, je krásně přehledná. A teď už k obsahu. Kniha detailně představuje pro mne neznámou událost, která se udála před koncem druhé světové války v Životicích, kdy partyzáni v místní hospodě zastřelili tři příslušníky gestapa. Následovala naprosto nepředstavitelná krvavá msta a další odvetné akce se táhly ještě dlouhou dobu. V kapitolách se střídají pasáže psané jako zážitky jednotlivých aktérů s dokumentární částí, kde autorka vysvětluje veškeré souvislosti. Vše je doplněno fotografiemi a dokumenty, což příběh dokonale dokresluje. I když se jedná o literaturu faktu, ne o román, čte se velmi dobře. Na dějepis jsem nikdy nebyla, ale kdyby mi látku někdo vykládal tímhle způsobem, jsem si jistá, že bych si zapamatovala podstatně víc. Za mě jednoznačně velké doporučení, o této události budu ještě dlouho přemýšlet.
Knížku Já a Ty, navždy už nějakou dobu mám v knihovně, ale teď jsem po ní sáhla díky čtenářské výzvě (kniha od afrického autora). A musím říct, že to byl zážitek. Hlavní hrdinka Becca mi nejdřív strašně pila krev, je tak potrhlá, že to místy až nedávalo smysl, lhala i v situacích, kdy to vůbec nebylo nutné, a tím se dostávala do dalších a dalších problémů. Trochu jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsem četla sérii Shopaholic od Sophie Kinselly, vzpomínky už jsou poměrně matné, ale jasně si vybavuju ten pocit z hlavní hrdinky, ten byl tentokrát dost podobný. Ale zpět k Becce. Ze zběsilého začátku se vyklubala moc příjemná a vtipná romantika, kterou jsem slupla během chvilky, i když má lehce přes 400 stránek. Doporučuji a někdy si určitě přečtu i další knížky od této autorky
Co ještě napsat k této klasice našeho dětství. Krásně napsaná, nádherné ilustrace i fotografie. Baví stále další generace dětí a věřím, že to tak bude i nadále.
Milá knížka plná krátkých příběhů. Odpočinkové pozitivní čtení, taková jednohubka.
Krátké pohádky vhodné například jako čtení před spaním, některé jsou známé, některé ne. Jednotlivé pohádky propojují dialogy malého Petříka a jeho maminky.
Nádherný příběh dvou žen, která každá pochází z jiného prostředí, ale i tak se jejich osudy nakonec protnou. Velmi čtivě napsaný román odehrávající se v první polovině 20. století.
Po prvním díle, ze kterého jsem byla úplně nadšená, bylo toto pokračování trochu zklamáním. "Konflikt" mezi Lovisou a Axelem mi přišel úplně zbytečný, ale chápu, že nějaký problém tam být musel, aby bylo o čem psát. Jinak atmosféra, síla přátelství a soudržnost obyvatel Halleholmu, to vše bylo hezké. Oceňuji, že na začátku je seznam postav s vysvětlením kdo je kdo, i když jsem oba díly četla poměrně brzy po sobě, už bych si u některých postav nebyla jistá (je jich tam opravdu hodně).
Opět velice zdařilá knížka od naší oblíbené autorky. Děti se zábavnou formou seznámí s různými druhy zeleniny a vše je doplněno nádhernými ilustracemi.
Výběr pohádek mi přišel fajn, některé jsem ani neznala, ale nelíbil se mi příběh, který jednotlivé pohádky propojoval. Překvapilo mě, že pohádky Mach a Šebestová a Žofka, které miluju, se v knižní podobě hrozně špatně čtou.