VeronikaZ komentáře u knih
Poznala jsem, kdy po mně pan autor chce, abych se smála... Ale nějak mi to vtipné nepřišlo, maximálně úsměvné. Ani jsem jí nedočetla.
Lepší než předchozí díly, i když je od začátku jasné, jak to skončí.
Jak bylo psáno přede mnou, Florentino je hrozně nesympatická postava a děj mě zkrátka vůbec nebavil. Co se ale musí nechat je krásný jazyk a popisy.
Knížka se čte dobře, na romantický příběh je určitě nadprůměrná. Ale v celkovém pohledu je trochu jednoduchá, zkrátka oddechovka.
Skoro bych strhla jednu hvězdičku za teologické pasáže, kterých na můj vkus bylo moc. Ze začátku byly poučné, ale pak se už jen točily dokola... Ale chápu, že jsou pro strhující příběh důležité.
Krásný, shovívavý pohled na nedávné české dějiny. Spousta zajímavých pohledů na věci, o kterých už ani nepřemýšlíme. Přečteno za jeden den a stále přemýšlím o popsaných událostech a lidech. Hlavně Kafka a Baťa.
Ze začátku jsem myslela, že jsou v té knížce všichni blázni, potom se knížka uklidnila a bylo na ní něco hezkého... A přibližně od půlky už to šlo hodně rychle z kopce.
Asi nejskutečnější z příběhů, které jsem o mumincích zatím četla.
Jedna hvězdička bezpochyby patří Kaptahovi. :-)
Nelíbilo se mi ani jedno filmové zpracování a ani knížka.
S jazykem v knížce nemám problém, ani nejsem z těch, kteří jí museli číst povinně...
Jsem opravdu ráda za mou skvělou babičku, které se té Barunčině ani zdaleka nepodobá.
Garp mi lezl na nervy. Jeho životní styl, postoje, ufňukanost, přechytralost... Ani se mi nepovedlo v knížce najít nějaký opravdový děj.
Možná za pár let...
"Barva mléka je drobný literární skvost..."
Ani ne. Rozhodně ne pro mě. Jazyk, jakým je knížka napsána, mi ze začátku hrozně vadil a nemohla jsem se na text soustředit. Příběh je osekaný, kromě vikářovy ženy v ní není žádná sympatická postava.
Na podobné téma doporučuji spíše knížku Padněte na kolena.
Čtyři hvězdičky dávám v podstatě jen proto, že Klub nenapravitelných optimistů byl několikanásobně lepší.
Přesto se jedná o úžasnou knížku, pestrou a nemůžu se rozhodnout, která z částí se mi líbila víc. Plno překvapení.
A mám ráda knížky, které mě přinutí googlit a srovnávat děj s realitou. :-)
Musím říct, že z ohlasů okolí jsem čekala něco úplně jiného. :) A očekávání jsem měla vysoká. A i když jim knížka nedostála, nakonec nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček. Průřez politickými událostmi 20. století a k tomu zamotaný příběh ze "současnosti", podáno moc mile a úsměvně.
Robina Cooka jsem začala číst už před lety a mám od něj doma pěknou řádku knih. Naposledy mě nadchnul Záchvat. Ale tenhle román...
Susan Wheelerová je už od začátku na ránu, ve skutečnosti by její chování na oddělení neprošlo ani náhodou. Cook je sice lékař, ale asi úplně zapomněl na své studium. Ze začátku děj skoro stál, a když se v poslední třetině rozjel, už jsem si domyslela, jak to vlastně je.
S prvním dílem se tento nedá srovnávat.
Místy dobré (začátek a konec), ale půlka knížky se hrozně vlekla a autor omílal pořád totéž, některé pasáže byly zbytečné.