Vesmich komentáře u knih
Tento příběh si, kdoví proč, pamatuji velmi dobře z filmového zpracování, jak se tam ta nepříjemná holčička motá kolem těch jablek a všechno se to odehrává na Den duchů. Je to motivační text zejména pro konzumaci jablek. Jakmile si na něj vzpomenu, jdu hned nějaké chroustat! Vrah mi zůstal, jako obvykle, utajen až do samého závěru.
U čtení se nedá vyhnout vzpomínce na film ze 70.let..jak se tam motaly ty mátohy zmrzlé a všude byl HOLOMRÁÁÁZ...kniha je o něco "veselejší". Verneovky jsem v mládí četla ráda, pěkně to odsejpalo a mělo to náboj. Dost mě překvapilo, že na mě dělají podobný dojem i ve vetchém věku!
Mě to teda dost nadchlo! Jestli se jedná o dějiny alternativní nebo ne a do jaké míry, je mi celkem jedno. Ten koncept, kdy neznámého autora objeví skupina badatelů, která následně umělcovy texty rekonstruuje a to někdy až z 97% je takový cimrmanovský, ale současně originálně použitý. Povídky Král komiků a Opušťák jsou tak reálné, až se mi kroutila každičká stará buňka v těle z té hrůzy. Dým nad Mnichovem je hodně temný, stíny nad Prahou se lépe čtou s flaškou. Dám si to ještě jednou dokola.
Je to taková hravá knížka, jak se kluci mezi sebou přetahují, ale jeden druhému nechce nějak vážněji ublížit. Arséne si krade v Paříži a Sherlock si pátrá v Anglii a tady se jen tak lehce minou. Příjemná taškařice.
Pólicija, póólicija...je to parádní četba, ovšem nic nemůže z hlavy vymazat film podle předlohy natočený..Tóna Hluchoněmec mi v textu chyběl :)
Poslouchala jsem jako audioknihu, takže pouze část Vražda v lázních. Takhle při vaření jako četba na pokračování dobré. Teplice za dob své velké slávy a náhled do počátků lázeňství.
Tyhlety pekelné báby umí Agáta famózně! Úplně jí člověk vidí a hned by jí něčím vzal přes hlavu! A celá ta její unylá famílie poskládaná z citlivých jedinců neschopných samostatného života...nádhera!!!!
Poslouchala jsem jako audioknihu, což mělo některé výhody, kupříkladu tu, že jsem si to doposlechla až do konce. Výprava do Antarktidy byla zajímavá i napínavá, celý ten nápad, cože tam na vědce čeká a že jim z toho hrábne, mi vyhovoval. Pořád jsem ovšem nedokázala, a to ani s použitím veškeré imaginace, které jsem schopná, nějak chytit tu hrůzu. Ono to nemuselo být nic moc takové blízké setkání třetího druhu, ale té verbálně popisované hrůzy a furt nějakého šílenství bylo tak moc, že se mi to nepodařilo nějak pobrat a uvěřit, že by z toho mělo hrábnout vědcům, kteří šli vrtat do hlíny pod ledovcem a tak nějak museli počítat s tím, že vyvrtat mohou ledacos. Od toho jsou to vědci.
(SPOILER) Agáta a zapadlí vlastenci. Spiritistické seance, převtělování a paměť starých domů kde se stalo cosi fuj a to tam pořád bydlí a nikam se to stěhovat nehodlá. U některých povídek jsem se smála, třeba u Záhady modré vázy, neboť když je někdo tak pitomý, to úplně svádí k tomu s ním vytřít podlahu a odolat je těžké..Rádio je příjemně poučný text na téma, že urychlovat běh událostí se musí umět a SOS kdyby byl film, což je klidně možné, tak ho v kině prožiju se zavřenýma očima a Svědkyně obžaloby je Agáta ve své nejlepší detektivní formě.
Inspektor Battle vyskočil ihned jako hvězda na mém nebi popularity Agátiných detektivů a jeho vstup do školy, kam chodí malá Battleová si tady vytesám a budu si to číst vstávaje, lehaje! Vlastně vstávajíc, lehajíc..no prostě furt. U moře žádný lážo plážo teda. Bába, jak to na ní přijde, si zve k večernímu potlachu tu toho, tu onoho, furt někdo někoho miluje a tím se sužuje a kdo nemiluje, ten morduje. Možná taky miluje a proto morduje...Nádherné počteníčko.
Londýnská Metropolitní je v reorganizaci, přicházejí noví lidé, vyvíjejí se nové postupy. V ulicích bují zločin a padouši se do toho umí opřít a zahltit prací všechno v uniformách, co má nohy a ruce. Bavila jsme se i poučila.
Kapitán Nemo, můj pradávný vzor a Verne jako učitel fyziky a biologie. Když jsem se k textu po mnoha letech vrátila, zjistila jsem, že mi vadí stejně jako v dětství to, že zatímco útoky spojených světových sil na Nautilus byly v pořádku, tak když Nautilus sem tam někoho potopil, hned kolem toho bylo tolik povyku!
Tak toto si pamatuji poprvé jako komiksový seriál v Ábíčku a bylo to pokaždé velké těšení na další číslo. S bráchou jsme to dost žrali! Tentokrát jsem si to dala jako audioknihu a zejména ten úvod, jak se profesoři mydlí na těch veřejných přednáškách, je super :)
Opuštěný ostrov, skála a na ní ptačí trus a dům a v něm deset malých černoušků s černou dušičkou. Masakr! A jak to ještě celé provází ta úchylácká říkanka!
Paráda nastavená prvním dílem pokračuje i ve druhém, který časově pěkně rovnou navazuje. Už to čtu i s mapou Prahy před sebou a vybavuji si, kudy kdo kam chodí a kde kdo koho morduje. Super!
Do Brna jezdím několikrát do roka už hodně roků a pokaždé si něco prohlédnu, něco navštívím. V textu nebylo žádné místo, o kterém bych nevěděla, zato jich bylo dost takových, o kterých jsem se něco nového dozvěděla. Autorův styl psaní mi vyhovoval, byl lehký a vtipný, některé repliky zařadím do vlastního slovníku. Nepotřebuji sice navštívit tolik kaváren, barů, hospod a těchto míst, nicméně četba o nich byla příjemná. Také proto, že byla krátká.
Překvapení obrovské! Velká paráda! Hromada dobových názvů, podrobností, speciálních postupů a k tomu zajímavý příběh a sympatické postavy. Rozhodně jdu do pokračování! Autor je jako blesk z čistého nebe. Pán, kterého zajímá historie, si na stará kolena udělá radost a píše. Fantastický nápad od něj se věnovat psaní a ne rybaření nebo čemu se tak člověk v penzi věnuje!
Mně se to líbilo! Bylo to takové starosvětské, jak oni se k sobě pěkně chovali, tu a tam někdo zalomil rukama, inspektor byl zodpovědný člověk a i když nebyl vůbec v souladu se svými pocity, byl ctěn a milován :) A co bylo nejvíc nejneuvěřitelnější - odhalila jsem Masku:) tomu bych nevěřila, že je možné, že se stane.
Přišlo mi, že od A.CH. je nejtemnější a nejdrsnější Vražda v Orient Expresu, ovšem Opona to překonala. Od časů, kdy se svěží uprchlík z okupované Belgie napěchovaný zuřivými šedými buňkami, elánem a raketovým pohonem, octnul na zámku Styles poprvé, uteklo už hodně vody. Je tu zas a loví zločince jinak, ale pořád stejně nesmiřitelně. Drsný příběh.
Dědek jeden mizerná, protivná! Poťouchlej, otravnej tyranskej, panovačnej - no nezabila bys ho? A kdyby Hercula nebylo, ještě by ti to i prošlo :)