Vesmich komentáře u knih

Zaklínač je v této části takový nějaký lidský..naštěstí se kolem něj utvořilo pozoruhodné společenství, které ani chvíli nenudí. Když se ještě přidají trpaslíci...Čím více se nořím do ságy o Zaklínači, tím více se bavím!

4 21.06.2018

V druhé části ságy je Zaklínač ve veliké formě a autor zrovna tak. Sněm čarodějů a jejich dialogy, to je velký jazykový koncert a čtenářské blaho!

3 19.06.2018

Seznámení se Zaklínačem proběhlo příjemně. Jeho svět je srozumitelný, představitelný, uchopitelný. Postavy si člověk snadno zamiluje i znenávidí. V příběhu je všeho tak akorát: napětí, dobrodružství, lásky i nenávisti, bojů i všednodennosti. V textu se nevyskytují žádná nadbytečné slova a popisy. Rozhodně budu číst dál.

5 16.06.2018

Pozoruhodná kniha o tom, jak se lze rozpustit. Necítit, neprojevovat se, nemít názor, nebýt. A dokonalosti této formy zasvětit celý život. Zvenčí a z pohledu 21.století to tedy nutně nemusí působit jako dobrá volba, ale ani nyní není snadné vymanit se z pout otcovského vzoru. Text je to lahodný, podmanivý a okouzující.

16 30.05.2018

Svižný, čtivý příběh, který chvílemi tak trochu připomíná Ve stínu. Nacistický režim je už tak trochu omšelý, jako každá totalita, která trvá dost dlouho, nicméně ty nejodpornější aspekty jsou přítomné.

4 27.05.2018

Když si čtenář přečte knihu o mladých mužích, kteří se nehodlali podvolit osudu a smířit s tím, že by snad neměli mít možnost volby, nabízí se otázka, jestli by více středoškolských učitelů nemohlo psát knihy. Jsou potom srozumitelné, emocionálně podbarvené, hrdinské tak akorát a je zřejmé, co jimi chtěl autor říct.

2 26.05.2018

Četba pro mě představovala silný zážitek a strhující jízdu. Srozumitelné, vyargumentované, vyvážené, originální a velmi, velmi svěží! Některé pasáže se mi hluboce zaryly do paměti.

3 03.05.2018

Obvyklé schéma – Robert v nesnázích, po boku Žena (tentokrát hned dvě), tajemství, lidstvo v ohrožení, mnohá poučení a rychlý spád děje, odehrávajícího se ve velmi krátkém časovém úseku a atraktivní průvodce zajímavými destinacemi. I po přečtení Počátku, mám za to, že toto je nejlepší příběh dílny Dana Browna. Nejzajímavější téma, největší dilema, Padouch je také poněkud zvláštní, minimum krve, přesto o život jde každou vteřinu.

Pro mě šlo o seznámení se s autorem a mohu říci, že mě uhranul. Obsah, styl, vodící linka, atmosféra, zkrátka všechno. Dům, ve kterém se příběh odehrává, jsem viděla před sebou, nahlížela jsem do života této, nijak neobvyklé domácnosti, prožívala s jedním každým členem jeho úhel pohledu. Nepůsobilo to na mě ani depresivně ani slabošsky, byla to všednodenní realita, kdy se do sto osmnácti stran malého knižního formátu vejde celý lidský život a nechybí tam vůbec nic. Knihu jsem si půjčila v knihovně, kde jsem na ní narazila docela náhodou, mezi právě vyšlými. V každém případě si ji pořídím, protože už bez ní nechci dál žít.

2 26.02.2018

Už jsem to kdysi četla a pamatuji si pouze to, že mi to přišlo nějak moc, nedočetla jsem to a rozhodně jsem se k tomu nechtěla vracet. Aktuálně, při příležitosti vydání nové Brownovy knihy, se k některým jeho starším přeci jen vracím, abych si poopravila nebo upevnila předchozí dojmy. Zvolila jsem tentokrát raději audioknihu, která umožňuje dělat u toho i něco jiného a v případě potřeby zcela vypnout nejen zvuk, ale především hlavu. Touto technikou se mi podařilo „přečíst“ i knihu od Bernarda Miniera, což bych klasickou četbou nikdy nemohla dát. Tedy Pavučina - blíží se volby P.R.E.Z.I.D.E.N.T.A.S.P.O.J.E.N.Ý.CH.S.T.Á.T.Ů a všichni darebáci ve Washingtonu mají napilno! Intrikují, upřednostňují své soukromé zájmy před veřejnými, dojí daňové poplatníky, lžou a kradou = do pekla se hrabou, prostě tohle. Druhé drama, sloučené s tím volebním, jak „spojený nádobí“, se odehrává v Antarktidě. Jak se tam tak vrtali v hlíně pod ledovcem, objevili nevídané NĚCO, co (jak už to tak u Dana B. bývá) zcela REVOLUČNĚ změní celý svět a vůbec všecko. Příběh se postupně dostává do obvyklých brownovských obrátek a tempa, všechno jakž takž dobře dopadne, zlo bude potrestáno, poslední stránky je v zájmu zachování nutné míry autenticity a duševního zdraví, vynechat – jako u všech autorových knih. Dilema, které se v textu řeší, jestli a do jaké míry udržovat veřejné instituce veřejnými a do jaké je zprivatizovat a co může přinést která varianta, je nakonec to nejzajímavější, co kniha nabídne.

Čapkovi jsem nikdy nepřišla úplně na chuť, ale tato knížka mě nadchla! Krátké črty, pro mě naprosto skvělé obrázky a ty popisy! V Nizozemsku jsem byla jedinkrát v životě, letos a chvíli, ale moje postřehy byly úplně stejné a to, co udivovalo Čapka, udivovalo i mě! To mi na tom přišlo okouzlující moc, jak dokázal popsat cosi, co platí i po pomalu sto letech. Jak zachytil tu všednodennost...

3 22.02.2018

Všechny povídky tak poklidně, melodicky plynou. Jako voda nebo hudba. Druhý příběh mě sice na chvíli probral, jako bych se znovu octla v Pravidlech pro dřevěné podlahy a celou dobu mě trochu mrazilo, co z tohoto vyleze….Nevylezlo z toho nic. Poklidné plynutí a takto až do konce. Čte se to snadno a samo a lehce, ale stejně snadno a lehce se to zapomene. Na konci už jsem neměla tušení, co bylo na začátku. Nebudu čtenář, pro kterého to bylo psáno.

4 22.02.2018

Rozsáhlý epos o životě a díle značně rozporuplného obchodníka Schliemanna a jeho rodiny. Příběh začíná v době, kdy si Heinrich v Řecku vybírá/kupuje ženu a začíná realizovat své objevitelské sny. Detailní a barvité líčení řeckého života, zvyků a nátury, řecká svatba a podivné Heinrichovy způsoby – tak to celé začíná. Další čtení už závisí na tom, jak se na to chce čtenář dívat. Dá se to číst jako rodinný příběh, kdy sedmnáctiletou studentku Sophii její rodina provdá za o třicet let staršího pracháče v domnění, že půjde o oboustranně výhodný obchod a postupně se ukáže, že to bude mít rozličná úskalí. Manžel si hraje na Pygmaliona a jde mu to, manželka se naučí snášet jeho vztekloty a skrbloty, jeho věčné cestování, fanfarónství a umanutosti a přijme to v plném rozsahu. Nakonec, mohla si vzít i nějakého řeckého pastevce koz. Také se to dá číst jako velké dobrodružství plné kopání a kutání, zlatých pokladů, svárlivosti, žárlivosti a sporu nevídaných akademiků s nevídaným dobrodruhem. Je to i cestopis, úředníkopis a v neposlední řadě se to dá číst jako příběh o tom, co všechno je možné dělat v druhé polovině života s penězi, které člověk vydělá v té první. Já jsem ty úhly pohledu střídala a užila si to náramně.

7 22.02.2018

Ekologický román, vystavěný jako příběh vzájemně se prolínajících osudů lidí a včel napříč Zemí, v čase i prostoru. Potud originální. Čínská větev ovšem celkově zoufalá a to nejen kvůli náladě. Že je to blbý víme vlastně hned, ale přesto si to bez nějakého většího posunu mnohokrát zopakujeme. Americká větev je ovšem parádní! Proměňující se vztahy v Georgově rodině, jeho zarputilost a osamělý zoufalý vzdor, neustále rozdmýchávaná naděje, která je zas a znovu nenaplněná! Anglická větev je uhrančivě depresivní a právě ona ve mně zapálila jiskru zájmu o to, kam se ta kniha ubírá. Škoda, že až na straně 175. Celkový dojem smíšený. Originální text to rozhodně je a některé úseky jsou silné, ale celkově to na mě nějak nefungovalo, ne na ne v sobě zažehnout nějakou vášeň nebo chmuru.

5 16.02.2018

Při příležitosti vydání nové Brownovy knihy Počátek, která mi sedla možná nejvíc, jsem si dala ještě takový maratón a že si zkusím zopakovat předchozí a zacouvám si tedy. U Ztraceného symbolu jsem si z první četby pamatovala pouze to, že se odehrává ve Washingtonu, jde tam o zednáře, je to příběh jedné noci a žádný úchvatně strhující dojem to ve mně nezanechalo. A všechno se mi to potvrdilo i při repríze. Když už jsem se po sté, společně s Kathrin a Robertem ujistila, že „Peter je v pořádku!“, případně zneklidnila: „Peterovi jde o život!“, bylo jasné, že více výkřiků na téma Peterova aktuálně domnělého stavu již neunesu. Celá ta vztahová rovina tady mi moc neseděla, je to na mě příliš ukňourané, ale zase jak oni vůbec nespali…že jo…tak se to dá pochopit. Jinak město paráda, akce paráda, padouch paráda a šéfka bezpečnostního oddělení CIA přímo skvost! Šifry a zednáři, to všechno tradičně výborné! Robert poněkud slabší, ale to mi nevadilo, neboť vím, že v Počátku je vyloženě ve formě. Langdon girl tentokrát, jak již řečeno, poněkud emočně přepjatá a za mě by klidně mohla zmizet v propadlišti. Kniha také postrádá strhující tempo, které bylo třeba pro Šifru typické a to, že se děj odehrává během dvanácti hodin, jsem si musela připomínat, protože to subjektivně trvalo rozhodně nejmíň dvanáct dnů. No, za mě to není rozhodně nejlepší Robertův případ, spíš nejslabší, ale Počátek vše napraví!

Robert Langdon znovu v akci a znovu ve formě, nestárnoucí - jako Indiana Jones. Příběh podle již funkční šablony (Robert by řekl vzoru) – tajemství, jedna rychlá a na události bohatá noc, město (letos se bude hromadně navštěvovat Barcelona s drobnou mezizastávkou v Madridu), génius Robert, génius jiný vědec, krasavice jako stafáž, nějaký ten extrémně laděný pošuk, nějaké dobro, nějaké zlo, nějaký mix. Všechno svižné, krásně na sebe navazující, čtivé, místy dechberoucí, místy patetické…Přišlo mi, že Inferno bude asi pro mě takový vrchol Brownovy tvorby, ale už v průběhu četby Počátku mi přišlo na mysl, že možná ani ne. Zpopularizovat umění, architekturu, nejrůznější společnosti, symboly…dobrá, ale uchopit takto chytře a přitažlivě vědu a ještě to celé zasadit do současnosti tak současné, že čtenář má dojem, že tu knihu zrovna žije, no…krásná práce a krásný čtenářský zážitek!

6 11.02.2018

Oblíbený autor z kdysidávna mé matky a mého bratra, velkých milovníků rozsáhlých historických románů a ság. Mně to podrobné líčení stále téhož, lezlo vždycky na nervy a tak jsem byla zvědavá, jestli se na tom věkem něco nezmění. Nezměnilo. Vyprávění je to podrobné, umné, doba vylíčena plasticky a křesťanství je tu živé a snadno uchopitelné, motivy stát se křesťanem srozumitelné a všechno to dává smysl a má to náboj a řád. Je to ovšem dlouhé. Ona mu řekla, on jí na to řekl, ona cítila a on cítil na oplátku a to všechno pětkrát, desetkrát a stále dokola. Chápu, že Sienkiewicz psal své romány v době, kdy bylo třeba děj natahovat, aby to čtenářkám a čtenářům vydrželo co nejdéle, ale pro mě je to hotový očistec a to zcela bez ohledu na to, že děj je poutavý.

4 05.02.2018

Poklidný začátek ve městě Elizabeth, v New Jersey, nad kterým velmi nízko přelétávají letadla, aby přistála na letišti Newark, nejprve také docela poklidně. Děvčata, která se zajímají výhradně o chlapce a o to, jak vypadat co nejlépe, jak se dobře vdát a kluků, kteří se zajímají o kamarády a dělají si svoje věci. Jejich rodiče se drží starých dobrých pravidel a komunit a nejsou zvědaví na nějaké změny. Ty ale přicházejí nezadržitelně a vzpomínky na válku se pomalu propadají dějinami. Mladí lidé se zamilovávají napříč třídami a navzdory zvykům, dívky začínají pracovat za peníze a nejen pouze v domácnosti a na zadních sedadlech amerických velkoubouráků vzniká nová generace. A všechny ty změny se ohromně zrychlí zvláštním řízením osudu, kdy v krátké době kolem Vánoc a nedlouho po nich, začnou na město padat letadla…Reálie doby jsou vykreslené tak plasticky, že všechny ty produkty, účesy a módu člověk před sebou přímo vidí. Za mě velmi dobré počtení!

3 29.01.2018

Příjemné čtení před spaním, u kterého se nic nestane, když člověk usne, snadno zítra naváže a ani nehrozí, že by samým napětím neusnul a četl až do rána.

1 14.01.2018

Svět se mění, staré odchází, nové přichází a nedá se s tím nic dělat. Takové poselství na mě hledělo zde z tohoto autorova vlastního requiem. Začátek knihy je silné, tradičně podmanivé vyprávění protkané myšlenkami tak přesně vyjádřenými, že snadno a navěky zapamatovatelnými. V druhé části knihy se právě tato dlouhodobě nejsilnější stránka Zeměplošské ságy ztrácí, aby se proměnila v pouhou kostru příběhu, která by potřebovala pořádně obalit masem, aby měla sílu, kterou mít mohla. Takto některé pasáže působí spíše jako moralistické přednášky Toničky Bolavé směrem k Beladoně a jiných k jiným. Stáří je užitečné, zdvořilost se vyplácí a každý má právo si zvolit vlastní životní cestu. Chvílemi je to tak otravné, až se to nedá vydržet.

6 11.01.2018