Vesmich
komentáře u knih
Měsíc nad Soho
Ben Aaronovitch
Po první knize o londýské policii obvyklé i neobvyklé, se ze mě stal fanoušek této série. Znovu vtipné a znovu velmi sympatické nahlédnutí do policejní "všednodennosti".
Kruh
Dave Eggers
Touha po krásném světě, kde se všichni mají rádi, nikdo nepáchá zločiny a všichni všechno sdílejí a celé dny se dopují pozitivní energií a nepřetržitým oceňováním, která dojde naplnění. V průběhu četby jsem průběžně analyzovala, do jak velké míry potřebuji něco sdílet a jak moc potřebuji záruky bezpečí a další záruky toho či ono nebo jak moc vyžaduji, aby mě okolí bombardovalo láskou.... Ta změna, kterou hlavní postava prošla a směr, kterým se postupně ubírala její mysl, na mě dost zapůsobily. Nevěděla jsem, jaký je to žánr, tedy jsem ani netušila, jaký mám očekávat konec. Moderní Utopia, snadno představitelná a možná i dosažitelná...Rozhodně obohacující četba.
Příběhy z poválečné Šumavy
Karel Fořt
Krásná obálka, lákavý název a zajímavá fotka uvnitř. i jednotlivé náměty jsou zajímavé, ale číst se to při nejlepší vůli prostě nedá, protože je to automatické psaní.Když jsem se po několikáté pokusila zrekonstruovat větu, abych v ní nalezla smysl, anebo se podle věty následující pokusila pochopit, k čemu to směřuje a zjistila, že vynaložené úsilí neodpovídá výsledku, vzdala jsem to. S příbehy od druhého nahoru jsme se seznámila rychločtením. Možná z toho mohlo být knih víc a bylo by všechno v pořádku.
Prašina
Vojtěch Matocha
Prašina sousedí se Sedmikostelím a bydlí v ní podobné typy lidí. Kamarádi zachraňují svět a jde jim při tom o krk. Tajemství sahající dvě století zpátky a než mu přijdou na kloub, stane se ledacos. Dobrodružné, napínavé, nápadité. Pohyb po Prašině byl nicméně trochu dlouhý, nic moc nového se nedělo a chvílema jsem měla dojem, že jsme se zasekli. Ale to je velmi drobná vada na kráse.
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Jakmile se člověk ponoří do problematiky takto hluboko, není úplně snadné se s tím vyrovnat. Divím se, že autor ještě nepropadl alkoholismu. Moje četba vypadala asi takto - pár desítek stran/ nějaká běžná denní práce a činnost, pokud možno manuální/pár desítek stran...zásadně ne před spaním.... Volební program O čem sním, když náhodou spím, jsem před volbami četla a přišlo mi, že je jasné, kdo volby vyhraje a proč....zde jsem si ještě prohloubila své názory a postoje a text mi sloužil po celou dobu i jako výzva k reflexi vlastního konání. Nejen myšlení a názorů, ale konání.
Já jsem Zlatan Ibrahimović
David Lagercrantz
Styl, kterým je kniha napsaná, mě uchvátil. Zlatan by těžko mohl sepisovat knihy a někdo, kdo by si na jeho jménu potřeboval udělat to svoje, by mohl čtenáře otrávit nějakými oslavnými řečmi. Takto je to reprezentativní vhled do života kluka, kterému fotbal pomůže ke slávě, penězům a všemu, co si kdy přál. Zrovna na tomto příběhu je vidět, proč je to taková pohádková hra pro děti ulice.
Můj příběh
Alex Ferguson
Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou jsem občas zastavila, abych si nějakou myšlenku zapsala. Dlouhodobá klubová práce s hráči, s rozvojem talentů a přiblížení chodu klubového života, představuje pozoruhodnou možnost nahlédnout "za oponu". Vzhledem k tomu, že souběžně čtu i memoáry Zlatana Ibrahimoviče, je to párádní možnost podívat se na stejnou hru z různých úhlů pohledu.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Mírný nástup, po kterém mohlo následovat skoro cokoliv, co by se tak za zavřenými dveřmi mohlo dít. Že to nebude nic báječného, se dá čekat, ale CO přesně..k tomu je třeba se pročíst. Což je občas trochu složité. Děj se místy táhne dost na to, že je celkem jasné, kdo je kdo, co od koho čekat a kdo se buď sebere, anebo padne. Nápad, kam ten příběh vlastně dovést, je zajímavý a závěr má očekáváný spád. Nicméně je to příběh na večery v hotelu na pracovní cestě nebo na léto nebo jako poslech do auta.
Zabila jsem naše kočky, drahá
Dorota Masłowska
Ono to asi nebude pro každého, ale pro mě to rozhodně bylo! Bavila jsem se královsky, hru s jazykem si užívala i v překladu, některé scény jsem viděla živě před sebou. Jak to dopadlo nevím, ale je mi to úplně jedno. Nejspíš nijak. Ani nemuselo.
Mrtvé komando (Robert de Bohême)
Jaroslav Šikl
Ani nevím, co mě to popadlo, to číst. Jakmile jsem se ovšem začetla, už se mě to nepustilo! Nebo já toho..Má to šťávu a napětí a příběh a šmrnc! Ani mi vlastně nepřišlo (s odstupem let asi) zvláštní, že se Robert tak nějak svobodně pohyboval mezi východem a západem a vlakem frčel do Paříže. A hlavně frčel i zpátky!!! To asi musel nebo co. Byla to jediná skvrnka na kráse. Jinak úplné Purpurové řeky!!! Líbilo moc.
Cesta pokojného bojovníka
Dan Millman
Rozhodně je to pozoruhodný text. Měření vlastní hodnoty výkonem v jakémkoliv oboru a nedostávající se nebo déle neudržitelný pocit štěstí, když byl výkon vykonán..no, to je mrazivě popsáno.
Cesta Steva Jobse
William L. Simon
Kniha mě zaujala jednak jako náruživého uživatele produktů firmy Apple a současně jako tvůrce služeb, byť ve zcela jiném odvětví. Text je uživatelsky příjemný, intuitivní a inspirativní.
Kocovina šumavského léta
Martin Sichinger
Další z autorových Vimperských ohlédnutí. Normalizační atmosféra z knihy přímo cáká. Chlad, nicota, plácání se v tom a za dlouhá léta komunismu nabytá schopnost “ nějak proplouvat”. Pohraničí odsouzené k nebytí, zvadlá krása průmyslového města, které pozvolna vyhnívá. A jako již tradičně, špičkově vykreslené charaktery mladých lidí. V každé z autorových knih se dozvím nějakou lokální zajímavost a poblité kalhoty soudruha Mohority, to bylo velice dobově stylové!
Konec civilizace
Aldous Huxley
Pohříchu pozdě jsem se dostala ke Konci civilizace, ale nastíněný konec zrovna prožíváme (všechno to turistické očumování, snaha být neustále bezbolestně šťastný, sjet se čímkoliv, jen aby bylo dobře a tak dál) , takže získané informace ještě využiju. Bavilo mě to, zajímalo, nutilo k přemýšlení, jestli stojí za to vyměnit svobodu za jistoty, anebo jistoty za svobodu. Kupříkladu nápad rozehnat rozvášněný dav mrakem štěstí a vemlouvavým hlasovým vábením je dokonalý! Absence velkých zlých záporáků je v knize obzvláště zákeřná, protože nedovolí, aby se člověk jasně postavil na něčí stranu. Bylo to velmi příjemné setkání.
Zlomené srdce
Tim Weaver
Krásná práce! Název ve mně vzbudil nejprve ostražitost, ale ta zmizela na první straně a následovalo už jen bezbřehé nadšení. Originální zápletka, napínavé, překvapivé zvraty, pěkně černé a drsné, jako filmy, které v příběhu hrají hlavní roli. Nebo alespoň tu největší vedlejší. Postavy krásně tvrdé, vykreslené taky filmově.A ještě ke všemu to takhle celé klidně mohlo být!
Jedenáct minut
Paulo Coelho
Coelho je rozhodně zajímavý autor. Pozoruhodné je, jakých nákladů jeho knihy dosahují a jaký fenomén se z nich stal. Což se ovšem stal i z knih Bernarda Miniera...Přestože už nemám chuť ani potřebu žádnou další Coelhovu knihu číst, stejně se mi to sem tam stane. Je to tím rozsahem..jsou tak tenké, že neodrazují. Tato rozhodně patří k tomu lepšímu, co napsal. Má v sobě místa, která podněcují k myšlení, jiskru, erotické scény jsou úměrné a skutečných kýčáren není moc...
Poutník – Mágův deník
Paulo Coelho
Knihy o cestě do Compostely mívají zpravidla formu cestopisu. Podle této by poutník do cíle nedorazil. Je to výpověď o vlastní cestě a vlastní pouti, která by se, když se to tak vezme, mohla odehrávat i za humny autorova bydliště. Coelhovy knihy má cenu číst hned z několika důvodů: jsou krátké, téma se opakuje, vždycky je v nich něco, co je originální a každý, kdo má zájem, si v nich najde to, co hledá.
Suchý hadr na dně mořském
Ivana Chřibková
Knihu jsem poslouchala v audiopodobě, byla ve slevě, stála 49,-Kč a to by asi tak odpovídalo. Doposlouchala jsem ji včera a už ani nevím, o čem byla. Takové plynulé vyprávění od kolébky doteď, přičemž to celé na mě působilo tak uplouhaným a utrápeným dojmem, že marně hledám důvod, proč by to měl někdo psát a někdo druhý to po něm číst. Do auta ale OK, včetně délky textu...
Paní jezera
Andrzej Sapkowski
Závěrečná část ságy představí svět po válce v tak realistické podobě, že by to skoro mohla být doporučená četba pro středoškoláky. Sapkowski na mě udělal velký dojem nejen jazykem (překlad je famózní, zejména přímé řeči trpaslíků představovaly po celou dobu jazykově velmi osvěžující prvek), ale i všemožnými odkazy, narážkami, alegoriemi. Po přečtení jsem si pořídila ještě audioknihu, abych si mohla příběh nechat přečíst při cestách autem ještě někým jiným a Martin Finger, který text čte, ho čte poutavě, napínavě, vesele i dramaticky a dokáže si poradit s tak rozsáhlým textem bez jakéhokoliv výkyvu a hluchého místa. Vzhledem k tomu, že se jedná o více, než 70 hodin četby, vystačí to i na hodně dlouhé cesty.
Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Forma vyprávění této knihy o Zaklínači a jeho světě, mě přímo uchvátila. Jednotlivé příběhy se prolínají, vyprávějí je různí vypravěči. Jejich líčení se chvílemi překrývají, navazují na sebe, doplňují, aby se vzápětí zase rozeběhla různými směry. Autor si tentokrát ze všech knih nejvíc hraje s nadsázkou, různými odkazy, variacemi jmen...úplná lahůdka.