Vesmich komentáře u knih

Kniha mě zaujala jednak jako náruživého uživatele produktů firmy Apple a současně jako tvůrce služeb, byť ve zcela jiném odvětví. Text je uživatelsky příjemný, intuitivní a inspirativní.

1 17.07.2018

Další z autorových Vimperských ohlédnutí. Normalizační atmosféra z knihy přímo cáká. Chlad, nicota, plácání se v tom a za dlouhá léta komunismu nabytá schopnost “ nějak proplouvat”. Pohraničí odsouzené k nebytí, zvadlá krása průmyslového města, které pozvolna vyhnívá. A jako již tradičně, špičkově vykreslené charaktery mladých lidí. V každé z autorových knih se dozvím nějakou lokální zajímavost a poblité kalhoty soudruha Mohority, to bylo velice dobově stylové!

9 15.07.2018

Pohříchu pozdě jsem se dostala ke Konci civilizace, ale nastíněný konec zrovna prožíváme (všechno to turistické očumování, snaha být neustále bezbolestně šťastný, sjet se čímkoliv, jen aby bylo dobře a tak dál) , takže získané informace ještě využiju. Bavilo mě to, zajímalo, nutilo k přemýšlení, jestli stojí za to vyměnit svobodu za jistoty, anebo jistoty za svobodu. Kupříkladu nápad rozehnat rozvášněný dav mrakem štěstí a vemlouvavým hlasovým vábením je dokonalý! Absence velkých zlých záporáků je v knize obzvláště zákeřná, protože nedovolí, aby se člověk jasně postavil na něčí stranu. Bylo to velmi příjemné setkání.

11 12.07.2018

Krásná práce! Název ve mně vzbudil nejprve ostražitost, ale ta zmizela na první straně a následovalo už jen bezbřehé nadšení. Originální zápletka, napínavé, překvapivé zvraty, pěkně černé a drsné, jako filmy, které v příběhu hrají hlavní roli. Nebo alespoň tu největší vedlejší. Postavy krásně tvrdé, vykreslené taky filmově.A ještě ke všemu to takhle celé klidně mohlo být!

8 08.07.2018

Coelho je rozhodně zajímavý autor. Pozoruhodné je, jakých nákladů jeho knihy dosahují a jaký fenomén se z nich stal. Což se ovšem stal i z knih Bernarda Miniera...Přestože už nemám chuť ani potřebu žádnou další Coelhovu knihu číst, stejně se mi to sem tam stane. Je to tím rozsahem..jsou tak tenké, že neodrazují. Tato rozhodně patří k tomu lepšímu, co napsal. Má v sobě místa, která podněcují k myšlení, jiskru, erotické scény jsou úměrné a skutečných kýčáren není moc...

4 04.07.2018

Knihy o cestě do Compostely mívají zpravidla formu cestopisu. Podle této by poutník do cíle nedorazil. Je to výpověď o vlastní cestě a vlastní pouti, která by se, když se to tak vezme, mohla odehrávat i za humny autorova bydliště. Coelhovy knihy má cenu číst hned z několika důvodů: jsou krátké, téma se opakuje, vždycky je v nich něco, co je originální a každý, kdo má zájem, si v nich najde to, co hledá.

2 02.07.2018

Knihu jsem poslouchala v audiopodobě, byla ve slevě, stála 49,-Kč a to by asi tak odpovídalo. Doposlouchala jsem ji včera a už ani nevím, o čem byla. Takové plynulé vyprávění od kolébky doteď, přičemž to celé na mě působilo tak uplouhaným a utrápeným dojmem, že marně hledám důvod, proč by to měl někdo psát a někdo druhý to po něm číst. Do auta ale OK, včetně délky textu...

2 30.06.2018

Závěrečná část ságy představí svět po válce v tak realistické podobě, že by to skoro mohla být doporučená četba pro středoškoláky. Sapkowski na mě udělal velký dojem nejen jazykem (překlad je famózní, zejména přímé řeči trpaslíků představovaly po celou dobu jazykově velmi osvěžující prvek), ale i všemožnými odkazy, narážkami, alegoriemi. Po přečtení jsem si pořídila ještě audioknihu, abych si mohla příběh nechat přečíst při cestách autem ještě někým jiným a Martin Finger, který text čte, ho čte poutavě, napínavě, vesele i dramaticky a dokáže si poradit s tak rozsáhlým textem bez jakéhokoliv výkyvu a hluchého místa. Vzhledem k tomu, že se jedná o více, než 70 hodin četby, vystačí to i na hodně dlouhé cesty.

7 29.06.2018

Forma vyprávění této knihy o Zaklínači a jeho světě, mě přímo uchvátila. Jednotlivé příběhy se prolínají, vyprávějí je různí vypravěči. Jejich líčení se chvílemi překrývají, navazují na sebe, doplňují, aby se vzápětí zase rozeběhla různými směry. Autor si tentokrát ze všech knih nejvíc hraje s nadsázkou, různými odkazy, variacemi jmen...úplná lahůdka.

3 22.06.2018

Zaklínač je v této části takový nějaký lidský..naštěstí se kolem něj utvořilo pozoruhodné společenství, které ani chvíli nenudí. Když se ještě přidají trpaslíci...Čím více se nořím do ságy o Zaklínači, tím více se bavím!

4 21.06.2018

V druhé části ságy je Zaklínač ve veliké formě a autor zrovna tak. Sněm čarodějů a jejich dialogy, to je velký jazykový koncert a čtenářské blaho!

3 19.06.2018

Seznámení se Zaklínačem proběhlo příjemně. Jeho svět je srozumitelný, představitelný, uchopitelný. Postavy si člověk snadno zamiluje i znenávidí. V příběhu je všeho tak akorát: napětí, dobrodružství, lásky i nenávisti, bojů i všednodennosti. V textu se nevyskytují žádná nadbytečné slova a popisy. Rozhodně budu číst dál.

5 16.06.2018

Pozoruhodná kniha o tom, jak se lze rozpustit. Necítit, neprojevovat se, nemít názor, nebýt. A dokonalosti této formy zasvětit celý život. Zvenčí a z pohledu 21.století to tedy nutně nemusí působit jako dobrá volba, ale ani nyní není snadné vymanit se z pout otcovského vzoru. Text je to lahodný, podmanivý a okouzující.

16 30.05.2018

Svižný, čtivý příběh, který chvílemi tak trochu připomíná Ve stínu. Nacistický režim je už tak trochu omšelý, jako každá totalita, která trvá dost dlouho, nicméně ty nejodpornější aspekty jsou přítomné.

4 27.05.2018

Když si čtenář přečte knihu o mladých mužích, kteří se nehodlali podvolit osudu a smířit s tím, že by snad neměli mít možnost volby, nabízí se otázka, jestli by více středoškolských učitelů nemohlo psát knihy. Jsou potom srozumitelné, emocionálně podbarvené, hrdinské tak akorát a je zřejmé, co jimi chtěl autor říct.

2 26.05.2018

Četba pro mě představovala silný zážitek a strhující jízdu. Srozumitelné, vyargumentované, vyvážené, originální a velmi, velmi svěží! Některé pasáže se mi hluboce zaryly do paměti.

3 03.05.2018

Obvyklé schéma – Robert v nesnázích, po boku Žena (tentokrát hned dvě), tajemství, lidstvo v ohrožení, mnohá poučení a rychlý spád děje, odehrávajícího se ve velmi krátkém časovém úseku a atraktivní průvodce zajímavými destinacemi. I po přečtení Počátku, mám za to, že toto je nejlepší příběh dílny Dana Browna. Nejzajímavější téma, největší dilema, Padouch je také poněkud zvláštní, minimum krve, přesto o život jde každou vteřinu.

Pro mě šlo o seznámení se s autorem a mohu říci, že mě uhranul. Obsah, styl, vodící linka, atmosféra, zkrátka všechno. Dům, ve kterém se příběh odehrává, jsem viděla před sebou, nahlížela jsem do života této, nijak neobvyklé domácnosti, prožívala s jedním každým členem jeho úhel pohledu. Nepůsobilo to na mě ani depresivně ani slabošsky, byla to všednodenní realita, kdy se do sto osmnácti stran malého knižního formátu vejde celý lidský život a nechybí tam vůbec nic. Knihu jsem si půjčila v knihovně, kde jsem na ní narazila docela náhodou, mezi právě vyšlými. V každém případě si ji pořídím, protože už bez ní nechci dál žít.

2 26.02.2018

Už jsem to kdysi četla a pamatuji si pouze to, že mi to přišlo nějak moc, nedočetla jsem to a rozhodně jsem se k tomu nechtěla vracet. Aktuálně, při příležitosti vydání nové Brownovy knihy, se k některým jeho starším přeci jen vracím, abych si poopravila nebo upevnila předchozí dojmy. Zvolila jsem tentokrát raději audioknihu, která umožňuje dělat u toho i něco jiného a v případě potřeby zcela vypnout nejen zvuk, ale především hlavu. Touto technikou se mi podařilo „přečíst“ i knihu od Bernarda Miniera, což bych klasickou četbou nikdy nemohla dát. Tedy Pavučina - blíží se volby P.R.E.Z.I.D.E.N.T.A.S.P.O.J.E.N.Ý.CH.S.T.Á.T.Ů a všichni darebáci ve Washingtonu mají napilno! Intrikují, upřednostňují své soukromé zájmy před veřejnými, dojí daňové poplatníky, lžou a kradou = do pekla se hrabou, prostě tohle. Druhé drama, sloučené s tím volebním, jak „spojený nádobí“, se odehrává v Antarktidě. Jak se tam tak vrtali v hlíně pod ledovcem, objevili nevídané NĚCO, co (jak už to tak u Dana B. bývá) zcela REVOLUČNĚ změní celý svět a vůbec všecko. Příběh se postupně dostává do obvyklých brownovských obrátek a tempa, všechno jakž takž dobře dopadne, zlo bude potrestáno, poslední stránky je v zájmu zachování nutné míry autenticity a duševního zdraví, vynechat – jako u všech autorových knih. Dilema, které se v textu řeší, jestli a do jaké míry udržovat veřejné instituce veřejnými a do jaké je zprivatizovat a co může přinést která varianta, je nakonec to nejzajímavější, co kniha nabídne.

Čapkovi jsem nikdy nepřišla úplně na chuť, ale tato knížka mě nadchla! Krátké črty, pro mě naprosto skvělé obrázky a ty popisy! V Nizozemsku jsem byla jedinkrát v životě, letos a chvíli, ale moje postřehy byly úplně stejné a to, co udivovalo Čapka, udivovalo i mě! To mi na tom přišlo okouzlující moc, jak dokázal popsat cosi, co platí i po pomalu sto letech. Jak zachytil tu všednodennost...

3 22.02.2018