veverka@ořech komentáře u knih
Čtenářům, kteří tento román ještě nečetli, bych doporučila, aby se do něj pustili v den, kdy budou mít naprosté volno. Pohodlně se usaďte a začtěte se do něj hned ráno. Nechejte se unést autorčiným vyprávěním...
Alena Mornštajnová už v předchozích románech prokázala, že je skvělá vypravěčka. Její charakteristiky postav nepostrádají nadhled, humor a smysl pro detail. Bez zbytečných slov dokáže vystihnout podstatu. Její popisy jsou trefné.
Na pozadí příběhu jedné židovské rodiny (a jejich přátel či známých) v jednom menším moravském městě autorka nevtíravou formou představuje "velké dějiny" 20. století. Zaměřuje se na těžké okamžiky a v kontextu osudu členů rodiny si lze mnohem lépe a hmatatelněji uvědomit, jaká utrpení tyto události lidem způsobovaly a před jaká složitá rozhodnutí je stavěly.
Velké díky autorce za tak krásnou knihu. Nečte se lehce, přesto se nelze od ní odtrhnout. Jakmile jedna kapitola končí, oči již přecházejí na další stránku a čtou dál.
Věřím, že se jednou u nás dostane do širšího povědomí čtenářské obce, ale také i za hranicemi naší české kotliny.
Už po přečtení několika stránek jsem se do knihy začetla, děj mě vtáhl a nepustil...Myslím, že česká literatura získala další spisovatelku, jejíž tvorbu stojí za to sledovat.
Domnívám se, že Alena Mornštajnová může zpracovat jakékoliv téma a dopadne to skvěle!!
Vynikající čtenářský zážitek!! Ken Follet má skvěle zpracované reálie dané doby a prostředí a kromě toho dovede sepsat čtivý a mnohovrstevný příběh.
Skláním se rovněž překladatelům za jejich velmi pěkně odvedenou práci.
Mé druhé setkání s K. Hosseinim. Autor nezklamal, opět skvěle napsaná kniha z Afghánistánu. S každou kapitolou jsem si říkala, jak je dobře, že žiji v ČR. Uvědomovala jsem si tu rozdílnost kultur, postavení žen a mužů ve společnosti, vliv tradic atd. Příběh je drsný a surový, ale zároveň skrývá v sobě laskavost a něhu.
Po celou dobu jsem si říkala, jak je možné, aby alkoholik, student, který pije první ligu, mohl být zároveň vynikající medik...nějak mi to moc nejde dohromady. Když se opil, nic si nepamatoval, ale studijní výsledky měl excelentní. Postava medika mi připadala hodně přitažená za vlasy, málo uvěřitelná.
Na Houbařku jsem se těšila již dlouho, nezklamala. Při popisech sběru hub jsem měla chuť nazout si gumáky a vyrazit do lesa. (teď v listopadu už bych nic nenašla, ach jo).
Příběh Sáry/Sisi je velice silný. Autorka ho čtenářům odhaluje postupně, pomalu se noříme do jejího dětství a dozvídáme se, proč žije osamoceně uprostřed šumavských lesů.
Je dobře, že autorka zpracovala téma dětského zneužívání, k němuž v mnoha rodinách dochází. Popsala i to "zametání pod koberec". Popsala traumata, která si oběti nesou po celý život. Dobře, že toto téma přestává být takovým tabu.
Nádherná kniha. Jsem ráda, že někdo popsal rok 1918 a vznik republiky, který si letos připomínáme, z trochu jiného úhlu. Není to jen radost z naplnění snů a ideálů. Je to také bolest, kterou přinesla válka. Bolest ze ztráty lidských životů, bolest z odloučení, Zrod nové republiky má trpkou pachuť.
Autorka na příkladě jedné rodiny velmi pěkně vykreslila odlišné prožívání tohoto přerodu. Anna - prožívá válku v zázemí, Vojta bojuje ve jménu ideálů a vlastenectví. Po shledání nejsou stejní, nic není jak bylo dříve.
Krásně a čtivě napsaná rodinná sága, která bez příkras a patosu popisuje život v 1. polovině 20. století.
Zpočátku mě vadilo skákání v čase, prolínání minulosti a přítomnosti (rok 1994), ale velmi rychle jsem si na to zvykla a zjistila, že to má své opodstatnění. Všichni hrdinové jsou zobrazeni plasticky.
Hlavní postava Anděla není jednoznačně kladnou hrdinkou, což je podle mě dobře, neboť každý má své klady i zápory a každý za své chyby platí.
Osudy rodiny jsou popisovány realisticky, dovedu si představit, že nějaká taková rodina žila a inspirovala autorku k sepsání tohoto románu.
Jedinou vadou na kráse jsou drobné chyby v rodokmenu a pak i jedna v textu. Štěpán Šťastný je jednou zmiňován jako Jan Šťastný.
Velmi dobře napsané!! Vyprávění má spád. Od této knihy nelze jen tak odejít, po přečtení ve vás na dlouho zanechá nesmazatelnou stopu. K některým pasážím se jistě budu vracet.
Román má zajímavou kompozici, střídání časových rovin a míst. Velmi pěkně a plasticky vykreslený vztah Tomáše a Ráchel. Působivě vylíčená atmosféra Indie, stejně tak obrazy z Terezína a Osvětimi.
Příjemné vyprávění o životě tří generací v ženské linii na pozadí dějin 20. století, které mile i nemile zasáhly do jejich osudů. Autorka má skutečný dar vyprávět. Začtete se už na první straně...a pak nemůžete přestat.
Moc hezky napsaná kniha. Potěšilo mě, že někdo tak zajímavě zpracoval události po válce, kdy se Židé vraceli (a nevraceli) do svých domovů. Peter Stein stojí na prahu dospělosti, je sám, netuší, co se stalo s jeho blízkými, kvůli válce nedokončil ani základní vzdělání... přesto však neztrácí naději a nevzdává se. Navazuje nová přátelství a snaží se začít žít nový život, přičemž musí překonat nejednu překážku.
Velmi pěkně a zajímavě zpracovaná žitovní příběh českého fotografa Františka Drtikola. Román mne zaujal nejen po obsahové stránce, ale i jazykové (du-forma). Vzhledem k tomu, že František byl nejen fotograf, ale rovněž mystik, těšila jsem se na pasáže, které budou tomu věnovány. Autor zmiňuje několik předních československých mystiků a jejich tvorbu (např. Karel Weinfurter - Ohnivý keř nebo Leopold Procházka - Buddha a jeho učení). Přesto jsem někdy měla pocit, že autor "klouzal" pouze po povrchu a neponořil se do mystiky více. Možná, že je to jen můj subjektivní pocit, že jsem sama očekávala trochu jiný výklad.
Příjemné oddychové čtení. Detektivka, v níž se vraždí "normálně". Autorka se nelibuje v žádném "sado maso". V knize vystupuje docela hodně postav, proto jsem měla ze začátku po ruce papír a tužku, abych se v nich při čtení vyznala. Osobně se mi líbilo, že děj byl zasazen do prostředí Beskyd, které mám moc ráda.
Pro ruskou literaturu mám slabost, (Dostojevskij, Tolstoj, Pasternak...) proto mě velmi potěšilo, že jsem objevila dalšího skvělého autora z této oblasti. Jachina píše výborně. Příběh je od začátku do konce čtivý. Vyzvihnu především krásně popsanou atmosféru (ať už muslimské vesnice, kde Zulejka žila, nebo transportu a pak pobytu na Sibiři) a také psychologické vykreslení postav. U Jachiny není nic černobílé, a to se mi na ni líbí.
Na tuto knihu jsem se dlouho těšila a byla jsem ráda, když na ni konečně došla řada. Má očekávání naplnila. Začátek mě sice připadal poněkud zvláštní, dokonce jsem si říkala, jestli knihu dočtu nebo ne. Trvalo mi, než jsem se začetla.
Celkové dojmy z četby jsem však pozitivní. Autor velmi citlivě a plasticky dokázal popsat dobu 50. let a drsných vyšetřovacích metod. Při některých popisech mi běhal mráz po zádech. Dva bratři mi byli velmi sympatičtí. Dialogy, které spolu nebo s jinými lidmi vedli , byly prostě nádherné, mnohé slovní obraty, narážky a situační komiku bych si chtěla uchovat v paměti a snad i praktikovat ve svém životě. Na příkladě dvou bratrů autor velmi pěkně popsal nezlomnost charakteru a podstatu vnitřní svobody.
Pěkná a čtivá oddechovka, zpříjemnila jsem si s ní dva dny strávené ve vlaku.
Od této autorky jsem četla už více knih. Tato nebyla špatná, ale jiné se mi líbily mnohem více. (Heřmánkové údolí a Hlas kukačky jsou pro mne TOP)
Dalši detektivka, kterou jsem si se zájmem přečetla. Nápad neotřelý. Vyšetřovatel Bergmann se proměňuje v "soukromé očko" a hledá vraha na vlastní pěst. Čekala jsem, že do textu budou zakomponována nedorozumění způsobená jazykovou bariérou. Ta, jakoby nebyla. Všichni si spolu skvěle rozumí, bez ohledu na svou národnost a rodný jazyk.
Jinak děj i zápletka jsou zajímavé. Četbu jsem si užívala.
Další výborné čtení. Autorka svým vyprávěním ani na chvíli nenudí. V tomto díle (ještě zřetejněji než v předchozích dvou) je patrná rozdílnost mezi severní a jižní Itálií. Dějiny národa se nenuceně proplétají s osudy hlavních postav. Výsledkem je skutečně zajímavý a plastický obraz.
Krásná knížka, která se čte jedním dechem. Krásná a inspirující - už jen v tom, abychom i my sami se dokázali podívat na svůj vlastní život z jiného úhlu a hledat v něm především to pozitivní.
I když to hlavní hrdinka neměla lehké, nezahořkla a závěrem konstatovala, že vždy měla kolem sebe hodné lidi, kteří ji poskytli pomoc, když to potřebovala.