Vidlička
komentáře u knih
Humor v církvi dovolen
František Hobizal
Soukromě jsem si nazvala knížku "veselé příhody z celebrování". Samozřejmě, že to není žádný Šimek s Grossmannem, ale já se i tak nachlámala dost. A protože mám tohle prostředí moc ráda, ale nemám k němu přístup, tak jsem ráda za každý náhled za oponu, a proto nekritických pět hvězdiček.
"Pokušení se stává hříchem tehdy, když je ozdobíme čerstvou petržílkou."
Dějiny pobaltských zemí
Vladimír Macura
Rozhodně jsem si v těchto třech národech udělala alespoň trochu jasno a už je snad nebudu házet do jednoho pytle, jak k tomu má asi většina z nás tendenci. Na rozdíl od Mouraska v komentech pode mnou, mě naprosto vyhovovalo, že tři státy nebyly odděleny, a byl krásně vidět vývoj celé oblasti, protože o nějakých státech se dá mluvit až v posledních, řekněme dvou stoletích.
No, neměli to klucí lehký, žijou holt na blbym místě vedle blbejch sousedů. A asi to ani lehký mít ješte nebudou. Snad ale jen maluju čerta na zeď.
Zaujalo mě spousta momentů, ale jeden hlavně pro jeho absurditu. Jedná se o období čistek z roku 1941:
"Červnový úder zasáhl téměř všechny vrstvy obyvatelstva od buržoazních "třídních" nepřátel, přes inteligenci až po dělnictvo. O logice deportací svědčí i to, že na seznamy podezřelých elementů se dostali i lidé udržující jakékoli kontakty se zahraničím jako např. filatelisté."
A to jsem si myslela, že bezpečnější koníček už neexistuje.
Moji milí bratři
Helena Čapková
Poetický styl tak odlišný od Karlova, přesto právě díky němu nahlédneme nejhlouběji, jak to jde. Málo se dozvídáme "šel tam a tam a dělal to a to", není ani potřeba, to už známe odjinud. Dozvíme se ale proč bratři mysleli a jednali tak, jak mysleli a jednali, a to nás s nimi seznámí určitě důkladněji.
P.S.: Ta matka byla teda pěkná čůza! Já vím, říká se psychicky nemocná, ale takhle protěžovat jedno dítě a nevražit na druhý dvě...
Poirot a já
David Suchet
Hmmmmmmmmmmmm..... tak nevím. Ten seriál naprosto zbožňuju a viděla jsem například i dokument, jak David Suchet jede Orient expressem, a připadal mi jako fajn pán, a proto jsem se na knížku neuvěřitelně těšila. Ale dlouho už jsem nečetla nic tak nanejvýš suchýho! Ano, neuvěřitelná úcta páně Suchetova k dámě Agathě i Poirotovi, a kterak s nimi šel jeho čas, ale už nějak nic víc. A fotografická příloha opět bídná. Vím, že na internetu jsou toho mraky, ale já to chci, himl, v tý knížce! No prostě, lehké zklamání... A navíc skoro nic o mém miláčkovi a největším borci celého seriálu - Hugh Fraserovi jako kapitánu Hastingsovi! Fuj!!
Homo Deus: Stručné dějiny zítřka
Yuval Noah Harari
Sice se "úvod" úvodil až asi do strany 277, ale byl pro to, co chtěl autor říct pak, asi nezbytný. Určitě v něm bylo ale zajímavě i vtipně shrnuto, co ale asi každý jen trochu přemýšlivější homo (i když zatím jen h. sapiens sapiens) ví. Pravděpodobně se i ve zbytku knihy u vás dostaví aha-efekt, že se už vlastně všechno to popsané děje, jen to člověk nevnímá. Text neobjevný, ale velmi dobře zpracovaný.
Kněžnin prsten / Kde jsi chodil Satane
František Nepil
Instalatér králem! Smutná doba, kdy nefunkční hajzly nutily lidi považovat řemeslníky jen za pohádkové postavy (ovšem dnes už je to zase nejinak...), nicméně pro nás čtenáře jen dobře, protože díky tomu máme satanovské pohádky. I když PAN Nepil by napsal úžasně naprosto o čemkoliv.
Pozemské sítě (Gaia – skryté uspořádání posvátných míst)
Hugh Newman
Strašně se mí líbí nápad na tuto edici a její grafické zpracování. Zatím jsem koupila Draky a Gaiu, do které jsem se pustila první. Téma a vůbec existence ley lines mě fascinuje a bezmezně jí věřím, a proto jsem doufala, že se dozvím daleko víc, než zatím skromně vím. Nedozvěděla... Ilustrace/fotky jsou bídné a každé téma jen velmi stručně naťuknuto, takže zase budu muset pátrat jinde. Veliká škoda. A počítám, že u draků to bude něco obdobnýho, nicméně z výše zmíněných důvodů dám dokonce dvě hvězdičky (jakože hodně...).
V šeru dávných věků
Eduard Štorch
Jazykově byl páně Štorchův projev pro mě překvapivě těžko kousatelný i na prahu čtyřicítky, natož pak pro děcka, pro která jsou jeho knihy primárně určeny. Nicméně v jeho době se tak prostě psalo. Pro mě má ovšem pan Š. hlavně nedostižný nádech nostalgie a jeho příběhy jsou něco tak jiného a kouzelného, že dávám pět bez přemýšlení!
Ruzká klazika
Daniel Majling
Ten pocit, kdy si nejdřív pamatujete číslo jedný stránky, ze který si chcete něco zapamatovat bo zapsat, ale zanedlouho už je těch stránek tolik, že i vaše lenost hlasuje za, abyste teda vstali z postele a šli si pro takový ty barevný lepíky! No, a po přečtení se jimi knížka jenom ježí... Jednak fakt koza a druhak habakuk myšlenek, který mě neuvěřitelně konvenovaly (používám ten výraz správně?). Jdu shánět Ruda.
Legenda o Tunovi a Gomonovi
Milan Novák
Za první klad považuju, že někdo napsal knížku o mejch dvou oblíbenejch postavách. Za druhý, že se nebál pocuchat fasádu Václava a Ludmily. Tím ale všechna sláva končí. Když už se tvůrce na začátku vykecává proč a nač použil takový a makový jazyk, tak ať se toho drží a nekolísá mezi archaičností a mega moderním výrazivem. Taky urputná snaha nacpat do příběhu všechny vědomosti, které naše společnost (nebo autor) o této historické epoše má, byla až k smíchu. A když do toho namixoval i Monu Lisu, o počtu hvězdiček bylo rozhodnuto...
Rock mého života
Ondřej Neff
(SPOILER) A pak že Elvis nežije! A kdo jiný než Kuba Nedomý tomu může přijít na kloub! K mému milovanému Dědkovi přibyl navíc ještě mazlík Ronin a jízda Arkádií a částečně i Plesnivkou může zase svištět!! Už se těším na další díly, ještě že jich Neffík napsal víc!!! Vikřičník!!!!
Djatlovova expedice: Nová odhalení
Martin Lavay
Kvituju hlavně množství odkazů a celosvětovou snahu o vyřešení. Dvojka vaří z čerstvějších surovin než jednička, ale protože jich je pomálu, pokrm je méně sytý, nicméně stále chuťově uspokojivý. Fanoušek se oblízne.
Křest ohněm
Andrzej Sapkowski
Díl od dílu trpim víc a víc, ale už to teda dočtu... Není AS nějakej tajnej tranďák? Protože všechny slety čarodějnic jsou především o tom, co má která ta důra na sobě... (prosim vás, sranda, jo...) Dialogy tragický, postavy na ránu a děj tohodle dílu nulovej, prostě šli. Jediné světýlko na konci tunelu jsou trpaslíci.
Tatínek píše paměti
Tove Jansson
Muminkův tatínek je dobrej retard! :-DDD
Myslím, že krásu knížky ocení až dospělí, protože tolik úžasné ironie a sarkasmu jsem už dlouho neviděla! Děti si zase pošmáknou na dobrodružstvích a na ilustracích obě skupiny. Musím konečně zkouknout i seriál. (Zkoukla, je přeslazenej a vůbec nemá tu knížkovou atmosféru, škoda, ale zas bude čas na jiný seroše)
Hovory se spodinou
Liao I-wu
Aniž bych snižovala ty hrůzy, co museli všichni ti zpovídaní zažít, tak mě všichni neuvěřitelně lezli na nervy, včetně autora s jeho podbízivostí. Přemýšlela jsem proč, a je to asi tou asijskou mentalitou, kdy oni přijímají jako naprostou samozřejmost, že jedinec až tak moc neznamená, a berou za hotové, že špatně je za každé dynastie (to mě hodně pobavilo, když tak skoro všichni nazývali i vládu KSČ), a taky, že dokáží být zároveň hodní i krutí. Aspoň takovej z toho mám pocit. Každopádně vhled do tamější společnosti zajímavý, ještě zajímavější by bylo podívat se tam touhle optikou znovu po těch dvaceti, třiceti letech... Nejhustší: Ten, kdo viděl nosiče mrtvol a všichni vězňové.
Kočička z kávové pěny
Tereza Horváthová
Nejkrásnější knížka, jakou jsem kdy viděla!
Asi že taky vyšívám a miluju kočky, i když kávu ne, ale něco tak kouzelnýho, že jsem se málem rozbrečela v autobuse...
Vzdělanost jako živý dialog s minulostí
Dietrich Schwanitz
To, co chtěl autor sumarizovat, se mu, myslím, povedlo velmi dobře. Samozřejmě, že by se mohl rozkecávat i na 2000 stranách, ale to už klidně i na 20 000... Jistěže nezmínil milion věcí, ale Evropanům zabalil velmi úhledný balíček k zopakování nebo ucelení základních humanitních znalostí. Já se kupříkladu poučila o dobře temperovaném klavíru - ta informace, že správně naladěný klavír je vlastně rozladěný, mě dost překvapila a pobavila, protože noty jdou fakt mimo mě. Líbila by se mi nějaká taková knížka i o technicko-přírodovědných vědomostech. Oceňuju hlavně velkou autorovu vtipnost, místy jsem se chlámala fakt nahlas.
Adept
Adam Przechrzta
Prostředí, období, námět, všechno super, zase jsem se moc těšila, ale... Na knížce je hodně znát, že je to první díl, takovej rozjezd na seznámení, a všechno hlavní se dozvíme dál. Jenže dál se toho už moc nedozvíme, protože kromě druhého dílu už u nás další nevyjdou, což je škoda, protože by se člověk možná dozvěděl něco víc o Enklávě, jejíž fantasmagorie mohly být popsány daleko obsáhleji, tam se autor měl vyřádit. Taky se mi zdála logika příběhu trochu děravá - myslím, že když mohla fauna pronikat z Enklávy do našeho světa, děly by se větší věci a mnohem mnohem rychleji, že by se postavy (mimochodem pěkně jednostranné a trochu jednoduché - hlavně jejich chování a vztahy) nestačily ani uprdnout! Takže za mě spíš zklamání... škoda.
Příběh jednoho kmene
Cyril Gaja
Což o to, knížka je to pěkná a určitě jim, pacholkům, musela dát práci. V tom případě bych si ale dala větší pozor na překlepy, i když "a bylo to už jenom hroší" mě pobavilo. Černý stránky sice fajn, ale jen jednou, protože na nich chca-nechca zůstávají otisky. A k těm fotkám - jako namaskovaný byli klucí pěkně, nicméně bych spíš asi zůstala jen u ilustrací, nebo je alespoň rovnoměrněji prokládala. Celý to prostě přes veškerou snahu působí hrozně amatérsky, včetně poněkud naivního příběhu. Ráda jsem se podívala mezi skřety, ale dělat z nich ušlechtilé divochy, středozemské chudáčky indiány, s tím nemůžu za Erua souhlasit, asi jako každej, kdo si mohl palce umačkat při fandění Ilúvatarovým dětem proti Melkorovi, jehož zrůdným a pokřiveným výtvorem uruki byli, jsou a vždycky budou. Howgh.
Poutník z Mohameda - Alláhův hněv
František Kotleta (p)
Mňo, je vidět, že je to předkotletovská tvorba (myslím tu počáteční hustonářezovou, kdy to ještě za něco stálo...). Hlášek pomálu, prasárničky žádný a vnitřností jen sporadicky, ale potenciál je v tom vidět. Jen mi přišlo, že se hrdina ze všeho dostal nějak moc snadno nebo náhodně, takže příběh není v podstatě vůbec napínavej...