Viky007 komentáře u knih

Tak tohle bylo celkem úmorné. Když to shrnu, nakažená žena ve vysokém stupni těhotenství se snaží dostat do nemocnice kvůli císařskému řezu, a její kamarádka, doktorka, jí pomáhá. Takže se vlastně jedná o pár hodin jejich životů, kdy se nic moc neděje. A když už se něco děje, je to chaotické, nudné a zbytečné. Já vlastně hned věděla, jak to dopadne. Ale pořád jsem doufala, že nastane nějaký wow konec, ze kterého si sednu na zadek. Rozhodně jsou lepší knihy na tohle téma.

To je asi vše.
Sasanky a sarančata.

6 31.07.2022

Zrzavou holku jsem na internetu už zaregistrovala. Nečetla jsem teda všechny články, ale dost mě zaujalo, že někdo, komu diagnostikovali autismus až v dospělosti, píše o svých zkušenostech. Vzhledem k tomu, že sama pracuji s autistickými dětmi, jsem tu knížku prostě musela mít :-D. Zajímal mě ten druhý pohled, jak se člověk s autismem cítí, jak vnímá svět (i když samozřejmě není autismus jako autismus, že jo). Takže za sebe musím říct, že je tahle knížka vážně přínosná. Já osobně bych teda vynechala ty části o kamarádech, kterých bylo celkem dost, ale na druhou stranu chápu, že se jedná i o jakýsi deník, vhled do života autorky. Takže neříkám, že byly špatné, ale víc se mi líbily pasáže o samotném autismu. Celkově ale super, určitě doporučím dál.

6 24.01.2022

Jedna z mála knížek od Horáčka, která mi přijde trochu slabší. To ale neznamená, že by byla špatná. Svým způsobem byla milá. A to někdy dětem úplně stačí :-).

6 18.01.2022

Jako možná bych úplně nepoznala, že to je zubr, ale je to celkem originální pohádka. Prostě proč by se zubr nemohl uložit k zimnímu spánku, že jo? Já bych to brala hned :-D.

6 18.01.2022

Příběh byl rozhodně zajímavý a poutavě napsaný. Nevím, nakolik je vlastně pravdivý - sama autorka přiznala, že se pouze inspirovala něčím, co se doslechla - ale určitý reálný základ to má (hlavně atmosféra v táborech, pochod,...). Vztah Billa a Izabely mi přišel takový zvláštní, jako by zničehonic, nijak se nevyvíjel. Navíc Izabela byla zpočátku hrozně naivní, chvilkami až vyloženě blbá. Druhá polovina knihy je o poznání lepší, snad i díky ostatním vězňům, kteří pomáhali Izzy. Konec mi přišel trochu urychlený a je škoda, že jsme se nedozvěděli, co bylo se všemi po válce.

Takže abych to shrnula. Izzy a Bill mě až tak moc neuchvátili, ale celkově hodnotím knihu jako nadprůměrnou. Je to takový trochu jiný pohled na válku, než jak jsme zvyklí.

6 26.07.2021

S knížkami od Aleše Palána mám jen jediný problém - nedají se odložit. Vážně. Musela jsem číst pořád dál a dál. Je zajímavé uvědomit si, kolik neobyčejných lidí vlastně cestou potkáváme. Neznáme jejich příběhy, ale každý má nějaký. Někdo si vytáhne celkem fajn karty, někdo naopak ty nejhorší. Nevím, jestli bych tyhle rozhovory označila jako "o naději", protože chvilkami mi z nich bylo celkem úzko, ale rozhodně jsou v lecčem inspirující.

6 01.06.2021

Moc nevím, co k tomu napsat. Už předchozí díl se mi četl špatně, ale teď to bylo ještě horší. Netuším, čím to je. Možná stylem psaní? Nebo mi prostě nesedlo, že autorka přesunula děj do naší doby. Hlavně mi přišlo, že se tam nic neděje. Až při posledních 100 stranách se to konečně rozjelo a já nemohla přestat, což je celkem škoda. Výtku mám i k jisté roztříštěnosti příběhu a taky jsem si při čtení nějak nedokázala vytvořit mínění o Stefanovi a Naiellovi - prostě mi ty postavy byly ukradené. Ale opravdu - co tam ti dva vlastně dělali? Místy jsem nechápala. A Naiell mohl mít trochu víc prostoru, přišel mi dost nevyužitý, i když měl potenciál. Konec jako takový mě překvapil, za to musím dát autorce plusové body.
Poslední díl si ale určitě přečtu, protože chci vědět, jak to dopadne. K celé sérii se ovšem vracet nehodlám.

6 06.05.2021

Tak si říkám, že kdyby ten pták vysvětlil, že jeho kamarád vypadá úplně stejně jako on, ušetřilo by mu to spoustu cestování :-D. Ale to by byl asi rychlý konec příběhu :-D. Četla jsem se synovcem (četl to asi 50x, ale musel i se mnou, že jo) a mělo to velký úspěch.

6 03.04.2021

Se sestrou jsme udělaly výzvu. Já si přečtu Havraní kruhy a ona zkoukne seriál Živí mrtví :-D. A musím říct, že tahle kniha opravdu výzva byla. Je to čtivé, originální a rozhodně nechybí sympatické postavy (hlavně Rime a Hirka, jak jinak), ale strašně jsem se v tom ztrácela a víceméně až ke konci mi to začalo dávat smysl. Složitá jména postav tomu vůbec nepomohla. A nemůžu si pomoct, ale kdyby autorka zkrátila knihu o polovinu, zas tak moc by se nestalo. Ten konec už se strašně vlekl. Na druhou stranu mě navnadil na pokračování, takže jsem zvědavá.

6 14.01.2021

Je to zatraceně složitá kniha, ale s tím jsem už tak trochu počítala, když jsem se do ní pouštěla. Po prvních 30 stranách jsem měla chuť s tím švihnout, ale nakonec jsem ráda, že jsem vytrvala. Virginia Woolfová umí brilantně vykreslit kouzlo přítomného okamžiku. Pomaličku, stránku po stránce, vykresluje své postavy tak dokonale, že skutečně ožívají. Mě osobně nejvíc zaujal osud Petera a Septima. Kromě toho jde v knize dost cítit kritika společenského systému, ať už je to válka, společenské vrstvy, feminismus (např. volební právo žen) a politická situace jako taková. Celkově je můj dojem z knihy dobrý. Chvilkami smutné, ale mnohými pocity, které tyto postavy mají, si procházíme i dnes, i když možná trochu jinak. Určitě tedy knihu doporučuju, jen je třeba se připravit, že to opravdu není lehké čtení. Čtenář musí být naprosto soustředěný - já sama jsem se občas vracela, jelikož jsem si nebyla jistá, čí myšlenkové pochody vlastně čtu. Jo, a ještě musím ocenit doslov Martina Hilského. Zkrátka... rozhodně to stálo za to.

6 28.07.2020

Sice to už není ono, ale pořád mě to baví. Maddie je konečně o něco sympatičtější a oceňuju propojení s Bratrstvem, i když dle mého názoru mohly mít Volavky trochu víc prostoru. Taky mi tam chyběl Halt s Willem, ale zase nemůžu chtít všechno, že jo. Závěr byl takový zvláštní, na můj vkus moc jednoduchý. Dimon mi přišel neuvěřitelně hloupý, tak snad bude příští záporák chytřejší a lstivější, aby to mělo ty správné grády :-D.

6 11.02.2020

I když už nejsem cílová skupina, kniha se mi fakt líbila. Do Cath jsem se dokázala okamžitě vcítit, jelikož jsem taky introvert a trochu sociofobik. Jen mě tam bohužel štvaly časté úryvky o Simonovi Snowovi, které byly prostě... nudné. Měla jsem nutkání je přeskakovat, ale nakonec jsem to nějak zvládla. A taky mi přišlo, že Cath to měla až moc jednoduché - víceméně měla štěstí na lidi. Ze své zkušenosti můžu říct, že takhle to bohužel moc často nefunguje. Vlastně si kamarády a kluka hledat nemusela - oni si ji našli sami :-D.

6 26.12.2019

Jako vždy se jedná o skvělou knihu, ve které Torey popisuje svou práci s dětmi s poruchami chování a traumaty. Z podobných příběhů jsem vždycky trochu vykolejená, ale zároveň ve mně zanechávají jakousi naději, že ve světě není jen zlo, ale i kus dobra. Torey je opravdu úžasná, moc se mi líbí její způsoby práce. Jen je smutné, že je na světě tolik dětí, které by zasluhovaly stejnou péči, ale z různých důvodů se jim nedostane. Většina lidí děti jako Cass ihned odsoudí, ale nikdy nevíte, kolik bolesti se skrývá pod tou tvrdou maskou. Prostě... má to smysl!

6 05.12.2019

Jsou úžasní, tihle Skandijci (a hraničář!). Musím říct, že jsem se vážně bavila. Přestože je to příběh tak trochu dětský a místy naivní, má své nepopsatelné kouzlo. A Flanaganův humor je jen třešničkou na dortu.

6 26.05.2019

Tahle kniha mě neskutečně zasáhla. Vybrala jsem si ji převážně kvůli studiu, ale příběh dvojčat Nicka a Simona mnou hodně zacloumal. Hrozně moc jsem jim oběma fandila a přála si, aby to skončilo happy endem, což se bohužel stalo jen částečně. Ale asi to tak mělo být.
Kdybych měla knihu hodnotit z hlediska literatury, tak musím minimálně dvě hvězdičky ubrat, protože Elizabeth prostě spisovatelka není. Já to však beru spíš jako její osobní terapii, kdy se z toho všeho potřebovala vypsat. A já jí děkuju, protože jsem si díky této knize dokázala víc uspořádat celou problematiku (např. taková substituční léčba, o které jsem se sice učila, ale teď už je mi jasné, jak to funguje v reálu). Co víc říct? Věřím, že se Simon opravdu vyléčil a konečně žije svůj život naplno. Snad na něho dává Nick tam nahoře pozor...

6 14.05.2019

Rozhodně mnohem povedenější než Mléko a med. Rupi jde víc do hloubky a její básně/myšlenky jsou mnohem procítěnější. Je to zkrátka její zpověď. Píše o bolestech, jako je znásilnění a neúcta k sobě samé, o vážném tématu přistěhovalectví, ale i o lásce, sebeuvědomění a osobním růstu. Za mě palec nahoru, ráda se ke knize znovu vrátím.

6 23.04.2019

Stručně bych to zhodnotila asi takto: velmi sympatická knížka se zajímavou zápletkou, která se dobře čte, ale zároveň je i kapku na zamyšlení.

No a teď něco navíc. Téma přistěhovalectví je celkem náročné na zpracování, ale takhle autorka z toho udělala moc fajn příběh. Postavy byly sympatické a reálné, stejně tak mi nevadila romantická linka. Navíc musím vyzdvihnout, že každá kapitola začínala nějakým citátem na zamyšlení.
Akorát mi trochu vadilo, že je celá problematika popsaná jen z jednoho úhlu - tedy že přistěhovalci jsou chudáci, co si zaslouží občanství (vlastně nejdřív aspoň zelenou kartu). Tím, že sledujeme osud jenom jedné rodiny, tak dostaneme trochu zkreslenou představu. Teda ne že bych věděla, jak to opravdu funguje, ale nic není černobílé. Na druhou stranu autorka vycházela z vlastní zkušenosti, takže to asi jinak nešlo. A pak ještě musím zkritizovat jednu drobnost. V anotaci to působí tak, že se Jasmine postaví proti systému a díky svému úsilí vše zvládne. Ve finále to je spíš o tom, na koho natrefila a kdo všechno jí pomohl. Jinak nemám co vytknout. Určitě stojí za přečtení.

6 27.11.2018

Nejsem si jistá, ale mám pocit, že jsou Amíci svým způsobem trochu zvrácení, když jsou schopni narvat do jedné třídy autistu, holku s vážnou poruchou učení, agresivního kluka s poruchou chování a těhotnou dvanáctiletou holku. Na druhou stranu je kniha starší, takže hádám, že se už leccos změnilo. Zajímavý byl taky pohled na inkluzi, která se jevila spíš jako problém. Rozhodně je o čem přemýšlet.

Jinak nemám nic, co bych vytkla. Obdivuju Torey, jak bojovala za tyto děti. Místy byla kniha dost silná. Doporučuji nejen speciálním pedagogům.

6 11.10.2018

Moje druhá kniha od Gaimana a musím říct, že jsem nadšená. O severské mytologii jsem toho moc nevěděla, proto mě potěšilo, že autor sepsal několik základních příběhů. Je pravda, že jsou celkem jednoduše popsané (skoro na způsob pohádky), ale pro ty, kteří se s tím ještě nesetkali, je to skvělá volba. Příběhy jsou jasné, srozumitelné, vtipné. Co víc si přát? Rozhodně doporučuji!

6 01.06.2018

Knihy od Jojo mám ráda hlavně z toho důvodu, že jsou lidské. Píše o obyčejných lidech, jejich starostech i radostech. Stříbrná zátoka byla moc hezká. Postavy byly sympatické a líbilo se mi střídání pohledů. Taky mám hroznou chuť jet někam k moři (A vidět velryby!).
Ale nemůžu si pomoct, u Jojo jsem zvyklá na jinou úroveň. Místy mi to přišlo trochu slabší. Tenhle příběh byl tak neskutečně sluníčkový, až to pěkné nebylo. Mám ráda happy endy, ale tohle už bylo trochu přes čáru. Prostě Rosamunde Pilcherová v bledě modrém. Na druhou stranu si říkám... proč ne? V životě je až moc smutných konců a pohádkový příběh je občas potřeba.

6 13.03.2018