Vilma232
komentáře u knih

Byla to jízda, která mě moc bavila. Tentokrát jsem si užila i originální slovenštinu.


Nejvíc se mi líbila tato myšlenka : "Spolu s každou novou knihou by měl člověk dostat i čas na to, aby si ji v klidu přečetl."
Jinak je to příjemné a dojemné čtení, kde jdou "moudra" pro dospělé, ale postavy, zápletka a její řešení spíš z oblasti pohádek pro děti.


Výborný příběh, který jsem si užila, ačkoliv nejsem fanynka sci-fi. Pouze mi chyběla dostatečná představivost při popisu obrovského množství technických postupů či fyzikálních a chemických jevů.


První setkání s autorkou a děkuji za něj našemu Klubu milovníků knih. Příběh je silný hlavně proto, že je inspirovaný skutečností. Je mi líto dětí, které místo bezstarostného dětství bojují s nezájmem, špatnými životními podmínkami, vlastními strachy a úplně nejhůř - se zneužíváním. Proto velmi obdivuji ty, kteří mají schopnosti a trpělivost se těmto dětem věnovat a tu jejich cestičku jim aspoň trochu narovnat, vzbudit v nich zájem a přesvědčit je že existuje někdo, kdo k nim má pozitivní vztah.


Naposloucháno. Moc dobré! Napínavý příběh z Pyrenejí a výborně načteno. Určitě si přečtu či poslechnu i další poračování.


Naposloucháno. Příběh malé Elsy, která je "jiná". Proto nemá dětské kamarády, ale má milovanou babičku, která pro ni vytvoří svět pohádkových příběhů. A do těch příběhů postupně zapadnou obyvatelé jednoho nájemního domu včetně hašteřivé babizny Britt-Marie, která je hlavní postavou další knihy.


Autor umí dokonale popsat postavy, které nejsou zrovna ideální a rozhodně si nelibují v sociálních kontaktech. Kniha pobaví i rozesmutní. Můžete se stát koučem týmu malých fotbalistů navzdory tomu, že fotbal nemáte rádi a navíc o něm vůbec nic nevíte? V Borgu ano!


Velmi zdařilý biografický román. Nejsem zdatná v dějepise a dosud jsem znala tragický příběh Marie Stuartovny a jejího protipólu - Alžběty pouze jako divadelní hru. Autor se snažil o objektivní pohled na život královny, která se v některých situacích řídila spíš citem než chladným rozumem, avšak "člověk, který se zapsal politice, nepatří už nikdy sám sobě a musí být poslušen jiných zákonů než svatých zákonů svého srdce." Poukázal na dobovou nesmiřitelnost protestantství a katolictví - "neodvratný konflikt mezi Lutherem, Kalvínem a Římem se podivnou náhodou dramaticky odehraje právě v jejím osudu". I zde je patrno, že "ti, kdo tvrdí, že bojují za věc boží, jsou strůjci největších nesvárů na zemi". Celý příběh poukazuje i na to, že doba byla krutá "nikomu, kdo se ucházel o Marii Stuartovnu nebo jí sloužil, nesvítilo na cestu štěstí".


Velice slušná česká detektivka. Postavy, jejich chování a pohnutky jsou uvěřitelné a srozumitelné. Nečetla jsem předchozí díly série s detektivem Tomášem Volfem, ale myslím, že to nijak nevadilo.


Velmi zajímavý pohled na malý kousek Evropy v průběhu druhé světové války, vtipně popsané postavy obyvatel ostrova a romantický příběh k tomu.


Sedmý případ Oddělení Q. Má tuto sérii ráda. První čtyři díly byly nejlepší, ale i ty další jsou slušné. Jistě - spousta velmi nepravděpodobných situací atd., ale na druhou stranu oceňuji, že má každý díl zajímavý náhled na určitou stránku života v Dánsku. Tentokrát se věnuje zneužívání sociálních dávek. A hlavně je tentokrát dějová linka věnována mé oblíbené Rose a jejímu životnímu příběhu.


Amnestie přináší spoustu potíží kriminalistům z Našeho Města a oni dobře ví, že to, jak si poradí s prvními náročnými případy, může rozhodnout o jejich další kariéře. I v tomto případě DD zcela přesvědčivě popisuje nejen samotný kriminální příběh, ale i atmosféru doby.


Od přečtení knihy už uteklo pěkných pár dní a pořád nemohu přijít na to, jak ji hodnotit. Asi vůbec. Pustila jsem se do ní předem poučená. Nejprve jsem přečetla Černé ptáče a také pár dosažitelných informací o autorovi. I zde na DK je jeden velmi zajímavý odkaz u životopisu autora. Díky tomu vím, že příběh není autobiografie a to mi umožnilo mít trošku odstup od hrůz popisovaných v knize. Chápu, že potlačování identity v dětství nechalo na autorovi stopy, ale proč tolik koncentrované brutality na jednom místě? Viděl ji? Slyšel o ní? Představoval si ji? Bál se jí? Nechci ani v nejmenším naznačit, že se nemohou stávat i ta největší zvěrstva a že zvlášť v období války je vše možné.
Nakonec mě nejvíce zaujaly chlapcovy úvahy dotýkající se vztahu k náboženství a společenskému zřízení.
"Měl jsem vážné obavy. I když jsem si nemohl vzpomenout, čím přesně byl můj otec, vzpomínal jsem si na to, že jsme doma měli kuchařku, služku a chůvu, které by jistě byly označeny za oběti vykořisťování. Také jsem věděl, že ani jeden z mých rodičů nebyl dělník. Znamenalo to snad, že právě tak jako vesničanům, mezi kterými jsem žil, vadily moje černé vlasy a oči, by mi v novém životě mezi sovětskými lidmi mohl být na škodu můj sociální původ?"

17 osobností a jejich názory na vývoj naší společnosti od listopadu 1989. Jaká byla naše očekávání a jaký byl vývoj, srovnání se zeměmi V4, vztah k Rusku, či spíš Ruska k nám, kde jsme se posunuli vpřed a kde naopak přešlapujeme na místě – z různých pohledů - např. vojáka, diplomata, novináře, psychiatra, ekonoma...
Nemusím souhlasit se vším na 100 %, ale jako celek je mi ta kniha velice blízká. Vybrala jsem pár citátů:
„ Vrcholní političtí představitelé se uchylují k populismu a sami přispívají k pokračující erozi hodnotového systému“
„Manipulace strachem vždycky vedla - a povede – ke kýženým výsledkům. Je to emoce, která tu je 250 milionů let.“
„Fyzická i mentální lenost je jednou z předních charakteristik této společnosti, jež je vesměs lhostejná k řadě věcí…“
„Mezi českými politiky je mnoho těch, kteří by Polsko a Maďarsko v potlačení svobody tisku rádi napodobili“
„ I masmédia fungují stále více na principu konfrontace extrémních názorů (pozve se řekněme, ekoterorista a ekonomický fanatik) a střízlivější a umírněnější hlasy ztrácejí naději, že budou vůbec vyslechnuty.“
„ Když se ohlédnete do minulosti, blahobytné doby vždycky plodily svého vlastního nepřítele.“
Moc se mi taky líbilo pojmenování některých výplodů našich politiků jako - "hlubinné granáty naházené do nevědomí českého národa". A taky popis toho jak lze zacházet s internetem a sociálními sítěmi – „alternativní pravda je, že naprostou ptákovinu potvrdí tři sta tisíc lidí svým lajkem“
Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou a moc bych si přála, aby našla hodně čtenářů.


Můj "první Erlendur". Proti jiným detektivkám z Islandu výrazně klidnější. Velmi zajímavý pohled na sociální podmínky na Islandu v určitém období. Závěr je spíš z oblasti sci-fi.


Neobvyklé italské prostředí, zvláštní zločiny, protivná a přitom neuvěřitelně lidská kriminalistka.... vše neotřelé, poutavé a napínavé až do konce


Příběh má spád, je srozumitelný, napínavý až do konce. Určitě si přečtu něco dalšího ze série.


Zcela jiné počtení než knihy o Harrym. Oceňuji pokus o Shakespearovo téma. Macbeth i jeho Lady jsou odrazem postav o čtyři století starších - jen v úplně jiném prostředí. Brutální činy, o kterých se dočítáme, jsou kruté a téměř neskutečné stejně jako shakespearovská dramata. Když se obrovská touha po moci spojí s drogami, nic než násilí nemůžeme očekávat.


Skutečná katastrofa, o které jsem doposud nevěděla. A na jejím pozadí příběhy nešťastných uprchlíků. Útěk před válkou a smrtí, který spojí naprosto nesourodou skupinu lidí. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout.


Přečteno bleskem. Moje první kniha od autorky a určitě si ještě něco přečtu. Taková koncentrace nesympaticky jednajících postav v jednom příběhu se hned tak nenajde - a to je právě zajímavé. Nic černobílého.
