vin_hanna
komentáře u knih
Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Sci-fi mám rád, ale tohle mě prostě ňák nevtáhlo do děje ... Přestože Complain a hlavně kněz Marapper jsou velmi zajímavé postavy, tak mě jejich pouť za objevení nemilosrdné pravdy moc nebavila. Nicméně na malém prostoru vytvořil autor velice zajímavý svět a konec s odkrýváním reality byl hezky gradovaný. Stojí určitě za přečtení. 60%
PS: škoda, že krysí linka nebyla ještě více vyšperkovaná
Arcižár
Eoin Colfer
Naprostá spokojenost. Pohádka pro dospělé v nejlepším provedení. Jako dítě jsem baštil Eragorna a celou dračí sérii, takže draci byli vždy oblíbeným námětem. Tato kniha mi sedla svým humorem, popkulturními odkazy i násilí bylo skvěle dávkováno. Prostě jsem se dobře bavil a to je hlavní. Samozřejmě poslední drak na naši Zemičce je celkem slabý odvar oproti třeba Šmakovi, ale i tak je to vrcholový predátor, s kterým si není radno zahrávat. Prostředí jsem si před sebou úplně představoval - louisiánské bažiny plné aligátorů. Skvělý záporák jen podtrhl celé Colferovo dílo. 90%
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Pokud se někdo chce stát z masožrouta veganem doporučuji toto hodně zajímavé čtení, které není pro lidi se slabším žaludkem. Pocity během četby jsem měl podobné jako u Mechanického Pomeranče, kde se akorát na paškál bralo supernásilí a tolčokování, zde čtenář uvažuje zda je ok pozřít člověka speciálně vychovaného k pozření. Zatímco příběh v Pomeranči doveden do dokonalosti i svébytným slovníkem z této knihy mám pocit, že jsem četl popis často velmi brutálních situací a stále čekal, kdy přijde zlom. Asi to u mně trošku nenaplnilo potenciál v tom, že to nemá takový společenský přesah, jako tolikrát mnou omílaný Pomeranč. Avšak konec je tedy opravdu syrový jako raw steak! 80%
Na Řece
Josef Hejzlar
Hezky napsaný příběh z pohledu malé, zvídavé, neposedné, čínské holčičky (zároveň autorky knihy) na tragickou dobu před a během 2WW. Vyloženě jsem měl každou popsanou scénu před očima (útěk po Řece skrz soutěsky, nálety japonských démonů, život v Horských městech). Napsáno velice bohatým jazykem, který je v kontrastu s dětským pohledem na svět. Zajímavá sonda do tradic a pravidel čínské rodiny. Izolace čínských obyvatel a jejich nevědomost a neznalost třeba i jen západní kultury je bohužel symbolem čínské vlády i dnes. Závěr knihy už byl takový zkratkovitý, klidně bych si početl o více událostech z autorčina života. 85%
PS: ty schody v horských městech musím vidět někdy na vlastní oči !
Popraviště
Čingiz Ajtmatov
Tak u této knihy její název dokonale přesně a jednoduše vystihuje samotnou její podstatu! Autor nás všechny přesvědčí o tom, že Zem je místo plné smrti a zabíjení. Jakákoliv doba naší historie je místo, kde naprosto není prostor pro idealisty a slabší jedince. Vždy platí právo silnějšího, krvelačnějšího, brutálnějšího, bezohlednějšího a podlejšího.
Naprosto dokonalá kombinace vlčího příběhu, biblických odkazů, ekologického poselství, kritiky komunismu a syrovosti celého drogového šílenství. Vlci objevující se téměř v každé části jsou dokonalým příkladem toho, že i samotná příroda je krutá, ale zároveň křišťálově čistá a spravedlivá. Dodržování zákona džungle: ,,zab nebo budeš zabit´´ je v kontrastu s vraždícím komandem jménem Lidstvo do očí bijící. Opravdu autenticky popsána neochota vidět věci v širším měřítku a totální zvrácenost a bezohlednost našich činů ..
Jedná se o velice složité čtení i díky skladbě díla, dlouhé popisy jsou občas vyšperkovány dialogy s přímou řečí, které jsou často přes celou stránku .. Spousta věcí mi utkví v paměti na furt (hromadný lov tajg ve stepi, rozhovor Piláta s Ježíšem, bitka ve vlaku, rozhovory kacířů a neznabohů s neoblomným zástupcem víry, samotné vyvrcholení knihy).
Uff, doporučuji naprosto všem !! Pro mně opravdová dokonalost ! 110%
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Začátek mě navnadil a říkal jsem si, že by to mohlo být zajímavý počin, ale obsah knihy na mě potom začal být krapet prvoplánový. Stále pokusy o navození pocitů lítostí nad osudem hlavní postavy. Zajímavý prvky jako postava Alohy a mluvící kočky nedostaly moc prostoru. Kniha je dobrá jako uvědomění toho, že rodina je jen jedna a je dobré mít v ní hezké vztahy. Zajímavě napsáno, kdy téměř každá věta má vlastní odstavec (trošku jsem si zapřehánel). Řekl bych, že se z toho dalo vytěžit víc. 55%
Vražedná pole
Haing S. Ngor
Říká se, že: v životě není nikdy tak špatně, aby nemohlo být hůř ... při čtení tohoto díla si člověk několikrát myslí, že už snad nemůže existovat nic hroznějšího a krutějšího než kambodžská Vražedná pole. Kde se komunisté rozhodli poslat Kambodžu zpět do středověku ...
Skvěle napsaná kniha o naprosto nechutných zločinech Rudých Khmerů. Jde o velice těžké čtení, když víte, že autor je přímým účastníkem těchto zvěrstvech ... To ovšem dodává knize na autentičnosti.
Velice kvituji, že nejsme hozeni do děje uprostřed genocidy, ale čtenář si může udělat obrázek o dějinách Kambodži v širším měřítku. Postupný nástup komunistů a nastolení totality s následnou čistkou vlastního obyvatelstva je nesmírně brutálním zážitkem i s odstupem 50 let. Scény z vězení z džungle jsou ty nejohavnějšími skutky proti lidskosti, jaké kdy byly spáchány. Doopravdy nic pro slabé žaludky. (Autor chytře varuje před explicitní scénami a pokud čtenář má zhnusení již dost, může přeskočit na další kapitolu). Líbilo se mi i, že autor sám sebe nepopisoval jako nepřemožitelného hrdinu, ale jako chybující lidskou bytost.
Naprosto neuvěřitelný zvrat v životě hlavního protagonisty nastává po získání role ve filmu Vražedná pole. Hollywoodské závěry píše nejlepší sám život a KAMA a tím myslím včetně tragiky posledních autorových chvil na této planetě ..
Co se týče filmu Vražedná pole jedná se o příběh jiného přeživšího diktatury a to novináře Ditha Prana. Film je určitě kvalitním snímkem, ale úplně dobře jsem z něj nepochopil vývoj událostí v Kampučii a jsem rád, že kniha je mnohonásobně lepším svědectvím o osudu této země.
DOPORUČUJI NAPROSTO VŠEM! 110%
PS: filmové zpracování by si zasloužily i tyto velice smutné zážitky Hainga Ngora (dnešní publikum by sneslo i daleko explicitnější a zároveň opravdovější podání filmu, než je to v případě toho z r. 1985)
Suttree
Cormac McCarthy
Po výtečném Krvavém poledníku jsem zkusil tento také velice chválený román. Musím říct, že westernové prostředí mi u McCarthyho sedělo daleko více. Sice je v Knoxwillu jako ryba ve vodě a zná každý záhyb a ohyb řeky, která jakoby snad z Pekla vytékala. Už samotný úvod knihy, který je epicky vybroušeným popisem této řeky nám dá ochutnati jakým stylem je toto dílo napsáno. Košatost jazyka je neuvěřitelná (OBROVSKÁ poklona překladateli!). Dlouhé popisy jsou někdy až ubíjející. Každá kapitola je příběh ze života hlavní postavy Suttreeho. Soubor vtipných, smutných až otřesných událostí, které na sebe víceméně nijak nenavazují. Nejvíce sympatií si ode mne ovšem získal Harrogate, městská krysa, přežívající na samém okraji městské aglomerace. Na McCarthym miluji tu bezobalovost, drsnotu, černý humor, surovost, syrovost, cyničnost, totální grotesknost v kombinaci s tragikou a brutalitou. Přesto jsem z tohoto románu mírně rozpačitý. Prostě mi to nesedlo tolik jako Poledník. Nicméně jedná se o tuze silný čtenářský zážitek, nad kterým budete dumat i delší dobu po dočtení. Těším se na další setkání s Cormacem! 80%
Ostrov Fulakona
Eric Lambert
Válečný příběh z Tichomoří dle skutečných událostí, který mě naprosto rozsekal. Od Lamberta jsem již četl 20 tisíc zlodějů, kteří mě tolik nechytli, takže jsem od Fulakony moc nečekal a o to větší potěšení bylo tuto knihu číst.
Autor upustil od patetické adorace komunismu a vsadil na střet několika kultur na pár kilácích čtverečních. Pouze zkázu šířící armáda země Vycházejícího slunce si chce vybudovat na ostrůvku námořní a leteckou základnu pro získání kontroly v Tichomoří. Ovšem Japončíci mají o ostrově pouze kusé informace a toho využije zemitý americký doktor/misionář, kterého nevykolejí ani plukovnický šinkansen císařské armády. Na střet samozřejmě nejvíce doplácejí nevinní a zmatení domorodci ... V průběhu čtení jsem si říkal, že příběh musí být z velké části autorovou fabulací, ale nakonec se dozvíme, že opak je zřejmě pravdou. Sám život píše ty nejméně pravděpodobné scénáře. Za mě se jedná i o filmový námět jak víno.
Román je dokonale přesnou výpovědí o tragických osudech všech účastníků války. Zároveň popisuje osud neuvěřitelně silné osoby, která beze zbraně dokázala agresora těžce rozložit a pomoct Spojencům k vítězství. Závěrečné řádky ve mě rezonují velice silně a vůbec si nedokážu představit to tichomořské peklo, kterým vojáci procházeli ... Nemůžu jinak než doporučit všem! 110%
PS: ŽIVOT ZVÍTĚZÍ
Řeka ztracených duší
Václav Votruba
Skvělá jednohubka o lidech na okraji společnosti a jejich životních strastech. Jedná se o velice trpký a syrový čtenářský zážitek, ale z tohoto prostředí by to snad ani jinak nešlo. Příběh je napsán vulgárním jazykem, který zde sedí jak prdel na hrnec. Přestože se jedná o kratičkou knížku s přímočarým, nekompromisním směrem vyprávění autor sdělí čtenáři mnoho příběhů bezďáků. Všechny postavy se postupně proměňující ve stále větší trosky a jsou opravdu realisticky vykresleny. Člověk si někdy ani neuvědomuje, jak těžké je se vymanit z proudu Řeky ztracených duší ...
Supr novinka, kterou jsem pořídil absolutní náhodou. Musím si sehnat od autora další tituly, páč tohle mělo koule. Při čtení vám často nebude dobře po těle. Závěrem se jen dá říci: v ČB by chtěl žít každý. 95%
Tetička Julie a zneuznaný génius
Mario Vargas Llosa
Po skvělé a neortodoxní detektivce Kdo zabil Palomina Molera? jsem zkusil další Vargáskův počin a opět z toho byl skvělý literární zážitek! Nikdy bych neřekl, že mě tolik bude bavit román o lásce. Je podán velice originální formou, protože se mísí s naprosto neotřelými příběhy, z Peru, z pera bolívijského psavce Pedra Camacha. Příběhy mají vždy něco společného, ale hlavní postavy se mění. Na konci knihy v seriálových vypravováních dochází k totálně katastroficko-groteskním apokalypsám a k proházení identit jednotlivých postav napříč příběhy. Kniha pobaví a zaujme latinskoamerickým prostředím, kde je normální si brát sestřenky, tety a skoro všecky příbuzný. 90%
PS: strážník Lituma z Kdo zabil PM? se objevuje již zde v několika příbězích
Příběh inženýra lidských duší
Josef Škvorecký
Rozsahově i obsahově enormní román o strastech života Dannyho Smiřického. Jelikož nemám načteno tolik, tak mnoho rozborů literních děl a popisů tehdejší literatury pro mě bylo těžko stravitelných. Takže rozhodně doporučuji spíše lidem, kteří dokáží ocenit i tuto stránku díla. Já si užíval všechny ostatní části. Dobrodružství v Protektorátu, odboj, torontské etudy, dobývání prvních lásek a všelijaké historky a báchorky. Hlavním pozitivem pro mě bylo, že Škvorecký prezentuje své zážitky neuvěřitelně vtipnou formou, nebudete se za břicho popadat, ale po každé vám to vyloudí úsměv na rtu. A přestože román vypovídá o velkých zvěrstvech a zločinech proti lidskosti, tak je vše servírováno tak, aby si čtenář uvědomil tragikomiku tehdejšího, ale i nynějšího života. Vůbec mi nevadilo, že kapitoly skáčou na přeskáčku tam a zase zpět. Supr čtení, které časem docením ještě víc. 80%
PS: ještě nemohu nezmínit geniální czenglish mixlej s němčinou
Zpátky do boje
Phil Klay
Poprvé jsem se dostal k válečným povídkám a musím říct, že mě autorovo podání války v Iráku úplně nepřesvědčilo .. Přestože byl autor přímým účastníkem bojů a zná tamější podmínky a i byrokracii u mariňáků, tak jsem mu nedokázal uvěřit autentičnost jednotlivých příběhů. Asi kvůli tomu, že se jedná o 12 povídek a vypravěč střídá role (jednou je knězem podruhé studentem v armádě, poté se objevují povídky již z USA vypovídající o těžkostech návratu veteránů do běžného života, samozřejmě nechybí i náhled do válečné vřavy a pocitů vojáků přímo z bojiště) nedokázal autor u mě nastolit to, co by možná zvládl kdyby se na zaměřil jeden příběh a ten pořádně vybudoval a rozpracoval. Zároveň mi povídky přišly trochu bez pointy, ale krásně ukázaly syrovost a bezcitnost válečných konfliktů. Nesmyslnost dobývání cizích území a totální zmatenost vojáků jestli jejich činy jsou správné nebo špatné jsou ingredience využité v každé povídce. Jsem rád, že jsem si přečetl o válce ani ne tolik dávné a můžu doporučit všem fanouškům válečných příběhů svou kvalitu povídky mají. 60%
Návrat do Killybegs
Sorj Chalandon
Tak toto je naprosto skvělý příběh o zrádci národa. Neuvěřitelně tvrdá a syrová sonda do jeho duše a pohnutek. V knize se objevuje spousta myšlenek a idejí o válce, pacifismu, odboji a hlavně nacionalismu a je jen na čtenáři, čemu chce věřit. Přestože je Tyron zrádcem a čtenář to hned od počátku ví, stejně ,,fandí´´ jeho odboji proti hnusnejm anglickejm Bobíkům a to i navzdory tomu, že kluci z IRY byli taky pěkná hovada. Holt válka je vůl a tento román to ukazuje v celé své kráse. Kniha krásně vykresluje brutalitu a zmatek, v kterém se Zelený ostrov zmítá snad od začátku věků. Doporučuji všem fans historie, alkoholu nebo Irska. 100%
PS: scény z věznice jsou jedny z nejdrsnějších, co jsem kdy četl, ještě teď mi je z nich blbě
Toulavá země
Liou Cch'-sin
Věřím, že po epické trilogii Problém tří těles určitě mnoho ze čtenářů chce vyzkoušet i další autorovu tvorbu. Přestože nejsem skalní fanda Tří těles těšil jsem se, co dalšího autor vymyslel. Mnóó .... a že by se držel při Zemi, to nemůžu říct. Je to čistokrevná povídková sci-fi až fantasmagorická kniha nejtěžšího kalibru, proto rozhodně všechny povídky nesednou každému. Někdy jsem si říkal, že povídka by byla skvělým námětem pro céčkový sci-fi horor z osmdesátek. Nicméně pokud přistoupíte na autorovu hru, popustíte míru fantazie knihu si užijete. A pokud hledáte odpovědi na otázky typu: co se stane pokud budou bohové padat z nebe? nebo jak to dopadne, pakliže nás z vesmíru napadnou dinosauři? budete mlaskat blahem! 75%
PS: zajímavý pro fandy scifi je rozdílný náhled na vývoj světa na Eridani u Weira ve Spasiteli a tady v jedné z povídek
Hry bez hranic
Michal Kašpárek
Za mě absolutní spokojenost. Dílo je vtipné, lehce nekorektní, těžce ironické a řekl bych, že současné. I když v dnešní době, kde se všechno rychle mění už ani jazyk, kterým je kniha napsána není užíván mezi tou nejmladší generací ... Nicméně mě to bavilo a mnohdy jsem se smál. Krásný rozbor mysli cynika nejhrubšího zrna, kancelářských pracantů, hráčů Euro Truck simulátoru a uživatelů Tinderu! 90%
Kdo neskáče, je taky Čech!
Zdeněk Haník
Jako sportovce mě krátké fejetonky nebo sloupky zajímaly a rád jsem si pročítal názory na sportovní témata, která rezonují v české společnosti. Obzvláště ve volejbalovém prostředí nejsem tak zběhlý a tak byly autorovy historky velice zajímavé (kemp rakouských volejbalistů, míčový turnaj hvězd, letní volejbalové turnaje). Nicméně sportovci, kteří se po kariéře stanou trenéry mají mnohdy pocit, že snědli Šalamounovo hovno, protože jsou zvyklí, že v jejich profesi maj hlavní slovo a jejich názor je prostě ten správný. Neztotožňuji se s mnoha názory bývalého reprezentanta a reprezentačního trenéra. Přestože v epilogu autor vysvětluje, že si mnohdy protiřečí, tak si to vlastně jen obhajuje .. Každopádně doporučuji všem sportovním fandům. Hezké a často vtipné ilustrace. 70%
Poklad Sierry Madre
Bruno Traven
Pořádně drsná kniha o lidech, co krom života nemohou nic jiného ztratit v tom mexickým chaosu ... Dílo je hodně popisné, což mi na začátku už lezlo trochu krkem, ale pak jsem si zvykl. Jde poznat, že autor vychází i ze svých zkušeností. Hlavní dějová linka je často prokládaná příběhy tradujícími mezi lidmi o pokladu v Sierra Madre. Líbilo se mi, že defakto hlavní postava je pořádnej hajzl, který neví nic o porozumění, lítosti či svědomí. A dva jeho parťáci ho skvěle doplňují. Hlavně starej, mazanej lišák Howard je boží. A musím říct, že mě ta brutalita 100 let staré knihy velice překvapila, ale pozitivně! Taková light verze Krvavého poledníku. Konec je zajímavě vygradovanej a vypointovanej. Čtení jsem si užil a těším se až si přečtu další dobrodružné příběhy z pera B. Travena. 90%
PS: filmové zpracování povedené, věrohodně popisuje děj a řekl bych, že úpravy oproti knize jsou zanedbatelné, natočeno již r. 1948 !
Cit slečny Smilly pro sníh
Peter Høeg
Těšil jsem na tuto knihu, všude jen samá chvála a bohužel bylo očekávání asi trochu vysoké a na konci nenaplněné. Nicméně jazykově a informativně naprosto neporovnatelné s ničím jiným, co jsem četl (možná jen s C. McCarthy, co se týče encyklopedické znalosti daného tématu). Grónská a dánská problematika a vývoj vztahu mezi Inuity a Evropany je velice jedinečným tématem, které mě naprosto chytlo. Pouť po moři k říši ledu byla pro mně asi nejlepší částí celé knihy.
Ačkoliv hlavní hrdinka byla odpadlice, které by bylo lehké fandit nedokázal jsem se s ní ztotožnit. Akčnější scény jsem jí také nebyl schopný uvěřit. Čekal jsem víceméně otevřený konec, ale ukončení příběhu mi přesto vyloženě nesedlo ...
Když to vezmu kolem a kolem, tak je to román s velice zajímavým námětem. Román střídá několik žánru, ale mně osobně samotná četba tolik nechutnala, jak bych si přál. 60%
PS: jsem zvědavý na filmové zpracování - jedná se o velice věrné převedení knižního díla a lidem, kterým se tolik nelíbila kniha jako mně vřele doporučuji
Neštěstí těch druhých
Pierre Boulle
První knižní setkání s Boullem. Kniha je krátká, děj nijak nelení a posouvá se rychle vpřed. Některé části knihy byly vleklejší, ale chování Kaučukového krále a jeho neustálá honba za mamonem je stále velice aktuální tématem. Konec je lehce předvídatelný, ale stejně má na čtenáře zdrcující účinky. Mám rád příběhy z exotických krajin nebo s neortodoxním jádrem pudla, což román o kondomech rozhodně splňuje, proto jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Těším se až si přečtu další romány od tohoto autora. 60%
