vincek1 komentáře u knih
Poutavé a napínavé čtení až na poslední stránky, kde se děj poněkud vlekl. Nemám také rád když se hromadí nesnáze hrdinů, které by jinak stačily na několik roků a zde se odehrají během několika dní. Také závěr mi připomínal operetu s přešťastným koncem. Jinak jako "oddechovka" dobré .
Kniha která se zpočátku zdá, svým popisem dějiných souvislostí rozvláčná se změnila v příběh, který zaujme. Navíc o Velkomoravské říši se u nás, kromě odborných knih, příliš nepíše. Doporučuji.
Moje zatím asi šestá fantasy kniha jako oddechovka dobrá i když na mě je tady moc nadpřirozena. Bude to asi věkem, měl jsem tento žánr začít číst dříve, ale za mého mládí nebyl dostupný. Jinak p. Červenák výborný, jen ten Bivoj mi připadal jako někdo kdo tam byl z protekce. Ale to už tu někdo napsal přede mnou. Dám se do četby dalších Červenákových knih, ale příběh kap. Bátoryho si myslím hned tak něco nepřekoná.
Poslední z knih popisujících život nyní už centurionů Catona a Macrose, kterou jsem zatím četl. Oproti předchozím částím se mi zdál "rozjezd" příběhu pomalejší ale jak se říká konec vše napravil. Nejvíce se mi líbí jak spisovatel dokáže vymýšlet stále nové zápletky a komplikace. Druhá část knihy měla spád, jak jsme u autora zvyklí. Vyvrcholení, jak napsal níže Slava přišlo až nakonec. Napadlo mě kdy jindy by mělo vyvrcholení přijít než na konci, takový je život a nejen knižní. Knihu doporučuji stejně jako můj další oblíbený autor B. Cornwell, který to činí pod jménem autora na obalu knihy.
První fantasy, kterou jsem zatím přečetl a nezklamala. Kniha má spád a příběhy tří hlavních hrdinů, kteří se nakonec sejdou jsou vyprávěny poutavě. Jediné co mě zarazilo byla věta kde hrdinka ucítila "statickou elektřinu jako od koberce" (volně citováno). Nevím, ale dost mě to vytrhlo z četby. Nevím, možná je to v tomto žánru možné, ale život se odehrával v čase podobném našemu středověku a najednou statická elektřina. Možná je to věc překladu, nebo jen nepochopení z mé strany. Jinak u mě dobrý (opět citace klasika) dávám čtyři hvězdy a chystám se na Pouštní kopí.
Kniha se velmi pěkně čte, zpočátku jsem měl trochu problém se srovnat se stylem kterým je napsána, ale trvalo to jen několik stránek. Stejně tak jako čtenářka jarmi123 hodnotím poutavý popis prostředí kolejí i krajiny a charakteristiku jednotlivých postav. Příběh je poutavý, bez zdlouhavých pasáží a drží čtenáře až do samého konce napnutého a vtaženého do děje. Doporučuji.
Kniha se mi celkem líbila i když mě zpočátku dal zabrat styl kterým je napsaná. Trochu mi vadilo časté používání dobových výrazů kterým jsem nerozuměl, ale nakonec jsem si zvykl. Je to poněkud jiný styl, než jaký používají ostatní tuzemští spisovatelé tohoto žánru. Doufám, že bude nějaká další kniha od tohoto autora.
Další z pětidílné série mého oblíbeného spisovatele. Knihu jsem dočetl minulý týden a už se těším na další díl "Píseň meče".
Při četbě dalších dobrodružstí hlavního hrdiny Uhtreda z Bebbanburgu se člověk nikdy nenudí. Děj se sice místy začíná příliš rozvíjet do šířky, ale vzápětí se opět rozjede a má úžasný spád. Doporučuji jako ostatně všechny další knihy tohoto spisovatele.
Poslední kniha této pro mě vydařené série. Výborně se čte, má spád, ale stejně jednou skončí. To je podle mě jediná vada.
Po přečtení knihy jsem si trochu připadal jako po exkurzi na jatkách. Krvavé scény jsou zde popsány až to děsí. Kdybych si to nepřečetl tak bych za tím nehledal jako autora křehkou ženu. Celkový dojem z knihy ale kladně převážil uvedené krvavé scény.
Na závěr říkám co je v těch ženách schováno až se divím a to nejsem žádný dorostenec rok mého narození se shoduje s rokem narození autorky. Doporučuji.
Mám tuto knihu od roku 1976. Koupil jsem ji protože jsem se zajímal o historii starého sumeru a tento epos ve mě zanechal zvláštní dojem, který nedokážu posat. Dokonce jsem si na něj vzpoměl když jsem byl v Berlíně v egyptském muzeu a viděl na vlastní oči stavby asyrské říše Mardukova cesta atd. Možná jsem to trochu smíchal, ale ten zvláštní dojem z eposu je ve mě stále.
Souhlasím s nightlybirdem a štve mě že to napsal dříve než já. Nemám co dodat.
O historii se zajímám od svého dětství počínaje příběhy hrdinů spisovatelů Štorcha, Jiráska, Svátka a dalších.Touto četbou jsem se snažil dozvědět to co se ve škole, mimo tzv. "dělnického hnutí" v dějepise neučilo. Knihu Oživená minulost jsem dostal k vánocům od své manželky a tím se ve mě opět probudil zájem o dějiny. Tato kniha nastartovala několikaletou honbou po knihách tohoto žánru. Dále přišly Bohové, hroby a učenci a První Američan. Od přečtení knihy Oživená minulost se mi do ruky podobně sepsaná kniha nedostala.
Pěkná kniha, místy přeplněná krví. Strhující děj, který jakoby končí a vzápětí se rozjíždí další akce. Doporučuji.
Řekl bych, kniha kterých je čím dále více. Kvalita, čím dále nižší. Toť vše.
Nevím jak ostatní, ale mě kniha příliš nenadchla. Z počátku mi styl psaní připomínal trochu Haškova Švejka, ale jen připomínal. Občas se "blýsklo" popisem Vídně a života v ní, ale jen občas. Připadal jsem si jako v dlouhé nerozhodné bitvě, kde si všichni účastníci přejí, ať už to skončí, bez ohledu na výsledek. Konec sice trochu mé mínění poopravil, ale jen trochu. Nevím jestli si ještě přečtu nějakou jinou knihu pana Pittlera.