Viviana-Mori Viviana-Mori komentáře u knih

Buzz Buzz Anders de la Motte

Tady nějak úplně nevím, co napsat. Chyběla mi hra jako taková, ale kniha je od začátku dokonce naprosto nabitá akcí, neustále se něco děje... Hlavní hrdina sice vždy ze všeho vyvázne jako zázrakem, ale to mi asi ani nevadí, však je to kniha. :)
Nicméně už toho na mě bylo moc. Všech těch zvratů, lidí, honění, zabíjení, pronásledování... za mě je tento díl už poněkud přemrštěný a bohužel se mi do třetího ani moc nechce, i když by mě zajímalo, jak to vlastně teda celé dopadne. Uvidíme, jestli dám třetímu dílu ještě šanci.

06.11.2024 3 z 5


Game Game Anders de la Motte

První díl se mi líbil, je to taková akční, zběsilá, bláznivá jízda. Ten koncept hry je fajn, úkoly a jejich plnění byla asi nejzajímavější část z knihy. Pak to už trochu ulítlo do ztracena, nicméně i tak to bylo velmi zábavné, stále se něco děje, stále nějaké zvraty. A když nad tím člověk moc nepřemýšlí, tak si tu jízdu užije. :)

06.11.2024 4 z 5


Ví o tobě Ví o tobě Sarah Pinborough

Nejprve jsem viděla seriál a ani jsem netušila, že je to vytvořené podle knihy. Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a i když jsem příběh už znala, chtěla jsem poznat i knižní verzi. Což svědčí o tom, že mě příběh v seriálu velice zaujal a musím říct, že knihu kopíruje dokonale.
Nicméně otázka je, jestli bych knihu zvládla dočíst i bez znalosti onoho seriálu, protože mnohé pasáže jsou trochu zdlouhavé, většina knihy působí jako milostné melodrama. Ta mysteriózní linka tomu dává jiný rozměr, který každému nesedne, mě naopak ale právě tenhle zvrat asi zasáhl nejvíce.
Celé je to strašně depresivní a zoufalé. Louise byla až příliš naivní a ovlivnitelná. Adele taky. No, ostatní nemá cenu jakkoli prozrazovat. Knižní konec vyzněl daleko hůř, než ten seriálový. Opravdu mi z toho nebylo dobře. Tolik špatných rozhodnutí...
Každopádně velmi zajímavý počin, mám od autorky půjčenou ještě jednu knihu, tak jsem zvědavá.

12.06.2024 4 z 5


Strach Strach C. L. Taylor

Kniha je velmi čtivá, příběh je možná malinko někdy přitažený za vlasy, ale má v sobě i mnoho děsivé a reálné skutečnosti. Když jsem byla dospívající dítě, internet a dětské stránky se hemžily pedofily, jako je Mike, s mnohými jsem udržovala kontakt (naštěstí jen písemný), dokázali dát mladé nesebevědomé duši pocit, že někomu na nich záleží, že jsou výjimečné, chytré... Zvlášť ještě, pokud hrdinky v této knize nemají stabilní rodinné zázemí, je úplně jasné, že propadnou někomu, kdo je zdánlivě miluje a stará se o ně. Bohužel se ale nejedná o lásku, ale o dost ošklivou manipulaci.
Příběh mě opravdu vtáhl, i když mi z něj nebylo mockrát dobře, ale opravdu mě zajímalo, jak to bude dál. Jasně, to věznění ve sklepě a i ten závěr byly už trochu přes čáru, ale což... Vlastně jsem byla ráda za to, jak to dopadlo.

28.12.2023 5 z 5


Vzestup Juliův Vzestup Juliův Daphne du Maurier

Po mnoha letech jsem se v četbě vrátila ke staré dobré Daphne du Maurier.
Tato kniha dokazuje, že autorka prostě uměla psát, leč mě tento román nenadchl tak, jako její slavnější díla.
Julius Lévy mi byl protivný už od samého dětství, přišel mi jako takový malý psychopat, který nesoucítí s nikým, jde si jen za svými tužbami, mocí a bohatstvím. Myslím, že jeho vnitřní svět byl vlastně dost chudý a tak musel plnit svou prázdnotu povrchními úspěchy a nakonec se stal nejbohatším mužem v Anglii. No, já mu to nepřála, definitivně si to u mě podělal tím, když hodil svou kočku z mostu, ačkoli na druhou stranu by se to v jeho případě dalo chápat i jako jistý akt zvráceného milosrdenství.
Leč se jedná o dobře napsaný příběh, s velmi dobře vykreslenými postavami, hlavně tedy hlavním hrdinou, tak pro mě to bylo povrchní čtení, do kterého jsem se neuměla a asi ani nechtěla vcítit. Už dlouho mi nebyl hlavní hrdina žádné knihy tak protivný, jako Julius.
Vždy dosáhl svého, věřil si naprosto ve všem, vše se mu povedlo, přesto bylo očividné, že mu chybí něco velmi podstatného, co se koupit nedá. Když už měl všechno, za čím se dál honit? Jeho slabinou byla nakonec jeho dcera, která se mu v mnohém podobala, ale toužila žít život po svém a jinak.
Mně těch přes tři sta stránek o takovém magorovi trochu vyšťavilo, bylo mi ho líto až na samotném konci, kdy sám zjistil, že jeho zlatá éra skončila. To jsem možná jednou jedinkrát měla chuť ho pohladit.
I přes těžkou averzi k hlavnímu hrdinovi dávám knize čtyři hvězdy, neboť se dle mě jedná o barvitý a dobře napsaný psychologický román, leč absence lidskosti hlavního hrdiny ubrala mému čtení této knihy duši a do děje jsem se nenořila, jen proplouvala po jeho povrchu.

05.11.2023 4 z 5


Pokoj pro hosty Pokoj pro hosty Dreda Say Mitchell

Uznávám, že kniha není nějaká nadupaná bomba, ani nepřináší nic nového - hrdinka s pohnutou minulostí, velký temný dům a ještě divní obyvatelé, tajemství v každém koutě - klišé, leč stále funkční.
I přes to, že posedlost hlavní hrdinky v domě setrvat byla mnohdy až úsměvná, protože bylo jasné, že je to klasický tah pro děj (upřímně, já mít psychické problémy a noční můry, tak tam fakt nelezu a asi bych se pravdy snažila dopídit jinak), tak to nebylo zase až tak zlé.
V knize se nachází celkem dobrá zápletka, snadno se čte, ačkoliv si myslím, že knihu tohoto počtu stran, pokud by byla o několik chlupů lepší, bych měla přelouskanou ve své pracovní vytíženosti tak za dva, tři dny, u této mi to ale trvalo čtrnáct dnů a mnohokrát jsem měla chuť začít číst něco jiného, ale zajímalo mě, jak kniha dopadne a nepřišla mi špatná natolik, abych ji nedočetla.
Dávám tři hvězdy za tu tíživou a děsivou atmosféru a za to, že to byla příjemně strašidelná oddechovka a za to, že mě zvraty občas překvapily, leč něco jsem už tušila dopředu.
I když zde kniha nemá zrovna nejlepší hodnocení, četla jsem mnohem horší knihy podobného ražení, takže nakonec za mě fajn.

26.10.2023 3 z 5


Papírový palác Papírový palác Miranda Cowley Heller

Zvláštní kniha. Původně jsem ji chtěla odložit po pár kapitolách. Vadilo mi, že kniha je psána v celku bohatým jazykem, barevně a pak do toho autorka prdne větu "včera jsem s ním konečně šu*kala."
Jako by tím hned ty první stránky zabila.
Nakonec jsem knize šanci dala, je tam spousta pěkných pasáží, leč se neubráním dojmu, že jak hlavní hrdinka, tak kniha vlastně nevědí, čím by měly být.
Na jednu stranu se řeší v knize láska z dětství, nevěra, pak složité osudy hlavních protagonistů. Je to více o minulosti. Celé je to vlastně vyprávění o tom, co bylo a co mohlo být. Takže ta chaotická minulost jako by tvořila děj celé knihy, leckdy to bylo zajímavé , poutavé, jindy už mi přišlo, že bych se bez tolika informací obešla. Vždyť jinak se v knize vlastně vůbec nic nestane.
Není to úplně špatná kniha, ale asi úplně nechápu její poslání a ani na takovou silnou lásku, která nemá konkurenci a hlavně trvá celý život, opravdu nevěřím.
Za mě se tam nic nevyřešilo, cítím se jako čtenářka poněkud podvedena a jsem z toho příběhu poněkud zmatená. Jako bych četla zavřená v barevné bublině, která toho hodně slibuje, ale pak pukne, zmizí a zůstanou jen vzpomínky a nenaplněná přání.

14.10.2023 3 z 5


Vzorná chůva Vzorná chůva Sheryl Browne

Mě to vlastně celkem bavilo. Dostala jsem od knihy asi zhruba to, co jsem očekávala.
Ze začátku se mi kniha četla hůře, ale pak už to jelo v pohodě.
Nicméně se jedná o otřepaný příběh s hloupými hlavními hrdiny - detektiv a všechno zbaští i s navijákem? Matka, která podezírá všechny okolo, ale jedinou Jade ne? Nikomu nedojde, že se jim vše začalo bortit po jejím příchodu? Ta psychopatka a Lisa tam měly snad jako jediné mozek.
Prostě dokonalá (psychopatka) chůva, které všechno do poslední chvíle prochází - jak prvoplánové.
Ale když to holt člověk bere jako takový přemrštěný thriller, kterých teď vychází hromady, s tématem, o kterém je toho napsáno i zfilmováno dávno hafo, nic nečeká a má rád tohle věčné téma, tak to zase taková hrůza podle mě není.
Za mě takový lepší průměr, vzhledem k tomu, že mě kniha nenudila, i přes všechny nedostatky dávám tři hvězdy.
Ale jsem ráda, že už to mám za sebou, neboť to co se v knize děje, je opravdu děs.

15.04.2023 3 z 5


Nepečené dezerty Kateřiny A. Nepečené dezerty Kateřiny A. Andrea Čekanová

Dobré, vděčné téma, knize nelze upřít čtivost - opravdu se čte moc dobře. Jen mi tam celou dobu něco nesedělo... Možná až neskutečná naivita a neopatrnost hlavní hrdinky, podivné situace... Že by hrdinka byla opravdu tak blbá, že by si psala deníček o svém manželovi násilníkovi do jeho počítače? To už by mi přišlo pravděpodobnější, kdyby si ho psala rukou a schovávala do krabice od bot.
Ano, téma domácího násilí je velmi různorodé a opravdu se může stát leccos, když žijete s psychopatem, přes to - něco mi bránilo celé knize věřit, neumím popsat proč.
Začátek jejich vztahu je vykreslen hezky, reálně, takhle to opravdu bývá, někdo prostě je vhodná oběť a mladá naivní holka bez pořádného zázemí a bez peněz je dokonalá kořist. Psychopati se umí vnutit, to ano. Ale pak už mi to přišlo sem tam dost ujeté. Ale i tak se jedná o knihu, která mi zpestřila prázdniny a neberu čas nad ní strávený jako ztracený.

21.08.2022 3 z 5


Služebná Služebná Alicja Sinicka

A mně se kniha opravdu líbila. Celé to bylo šíleně zběsilé a jen jsem kroutila hlavou, co všechno je možné. Hlavní hrdinka občas smýšlí hodně naivně, já bych asi trpěla paranoiou za všech okolností a všude.
Kniha je psaná velmi čtivě, mě jako čtenáře doslova vcucla a kdybych neměla potřebu spánku, asi by mě vyplivla až na samém konci.
Temné, ponuré, psychopatické. Čte se to samo a nemohla jsem odtrhnout, potřebovala jsem neustále vědět, co bude dál a proto dávám plný počet.

24.07.2022 5 z 5


Stepfordské paničky Stepfordské paničky Ira Levin

Jednodušší kniha o městečku s nepěkným tajemstvím. Děj se na můj vkus rozjížděl příliš pomalu a naopak konec, kde bych uvítala více vysvětlení, byl useknutý a vlastně dost krátce popsán.
Přesto knihu hodnotím kladně, čte se lehce a nějaká ta tísnivá atmosféra tam je.

14.07.2022 4 z 5


Cinder Cinder Marissa Meyer

Bez ohledu na to, že je děj předvídatelný a kniha je taková sci-fi pohádka, kde je splácáno vše možné, byla jsem spokojená. Čte se moc dobře, má to spád. Odpočinková a trochu praštěná literatura. Pro náročné čtenáře to čtivo asi nebude, ale mě po těžkých dnech v práci doopravdy bavilo trávit nad Cinder volný čas. Jsem zvědavá, jak se bude vše vyvíjet v dalších dílech.

21.09.2019 4 z 5


Panský dům a jeho dědictví Panský dům a jeho dědictví Anne Jacobs

Stále ve stejném příjemném duchu, jen mi vadilo, že se z hlavních postav stali takoví suchaři. O Paulovi radši ani nemluvit, ten mě tak štval, že já být Marií, tak se na něj snad vykašlu. Vůbec ta jejich famílie měla nosánek poněkud nahoru, ale holt to tak bývá. Vedlejší postavy měly alespoň nějakou osobnost. Děj skoro v ničem nepřekvapí, to jsem usoudila ve všech třech dílech, prostě se jen nesete příběhem a čekáte, co bude, kdo se s kým pohádá, kdo lká nad tím, koho miluje, nebo jak je kdo pro něj stvořen. Myslím, že spoustu věcí šlo popsat lépe a některé postavy mohly mít větší sílu charakteru, ale... Fajn. Jsem přece jen ráda, že jsem se ke knihám dostala, dobrý oddech.

11.07.2019 4 z 5


Dvůr mrazu a hvězd Dvůr mrazu a hvězd Sarah J. Maas

Chtěla jsem to zkusit, opravdu přísahám, že jsem chtěla... Ale nějak to nejde, nemám na to už. První dva díly série mi způsobily takové romantické nadšení. Ve třetím mi už spousta věcí začala dost vadit. A tady... Přečetla jsem kousek a měla jsem těch rádoby romantickejch a sexistickejch krávovin dost. Hlavní hrdinové jsou mi už doslova odporní a je jich tam tak moc, že se bohužel ani nezvládnu nic dozvědět o postavách, které by mě celkem zajímaly.
Chci příběh, chci děj, napětí, hloubku, nebo cokoli, né vládce, kterej má řešit důležitý věci a místo toho jen myslí na to, na který židli či stolu ohnul svoji manželku... Boha jeho. Takže je mi to moc líto, je to strašná škoda, ale, obávám se, že v této sérii už nedokážu pokračovat, neb jsem na hlavní hrdiny doslova alergická.

27.02.2019


Dřív než půjdu spát Dřív než půjdu spát S. J. Watson

Někdy jsou takové příběhy horší, než jakékoli horory. Když nevíte, co se dělo včera, předevčírem, před týdny i měsíci a nevíte, komu věřit. Leckdo toho může zneužít.
Velice čtivá a zároveň deprimující kniha. Ke konci už jsem se modlila, ať už to dočtu, né proto, že bych se nudila, ale právě kvůli těm nervům. :) Celkem jsem se o hlavní hrdinku bála, od začátku bylo jasné, že něco dost nehraje. Jsem ráda, že to nakonec přežila.

22.06.2018 5 z 5


Dvůr křídel a zmaru Dvůr křídel a zmaru Sarah J. Maas

Kniha se čte velmi snadno, opravdu pohodovka, nenáročná, člověk u ní nemusí přemýšlet, najdeme tam vše, co zaplácne jisté snové touhy... Ale! Promiňte mi tu dávku upřímnosti. Přece jen už nejsem tak zaslepená, jako jsem byla při prvních dvou dílech. Tam se mi ty vztahy a zvraty ještě líbily. Ale tady mě už extrémně štvaly. Jednak neustálé odměňování vulgárními gesty - trapné a dětinské, to nedělám ani já a to mi není pět set a víc let, sexuální scény naprostá katastrofa a hlavně je to pořád to samé v bledě modrém, Feyre ani Rhysand mě absolutně nezajímali. Doufala jsem, že dostanou víc prostoru její sestry, Lucien atd. Všichni zkrátka pro mě lepší, než ti dva hlavní protagonisti, kteří pořád jen fňukají, souloží a nebo se navzájem vychvalují. Nechápu a myslím, že je i škoda, že autorka hlavní hrdince vymetla cestičku a udělala z ní tu nejlepší a nejúžasnější, která všechno umí po pár dnech a všichni před ní padají na kolena - opět asi nenaplněné fantazie autorky? Jako člověk se mi Feyre líbila víc, byla ještě uvěřitelná. Čtyři hvězdy dávám za to, že je to fajn zapomnění a relax, který rychle ubíhá, ale pevně doufám, že pokud bude pokračování, bude tam víc kohokoli jiného, než Feyre a Rhysanda, protože mě z nich bolí zuby. :) Nejlépe, kdyby byl úplně o někom jiném. Popravdě si myslím (a třeba mě za to zabijte), že Rhys měl zůstat mrtvý. Bylo by to nějak víc spravedlivé a byl by to aspoň konec s vekým K.
Čeká mne skleněný trůn, doufám, že tam je hlavní hrdina větší osobnost, i když co jsem slyšela, je to to samé. Nicméně i tak jsem zvědavá a těším se. :)

23.04.2018 4 z 5


Smrt v Benátkách Smrt v Benátkách Thomas Mann

Přečteno už dříve jen kvůli kamarádské výzvě. Kamarádka mi ji doporučila a já po ní sáhla. Popravdě moc nevím, jak se ke knize vyjádřit. Ze začátku jsem si říkala, že to bude pro mě těžký oříšek, vybafla na mě šílená salva slov, spoustu popisů pocitů autora, který je sice velmi úspěšný, ale jaksi rozervaný, znuděný, nenaplněný....tak trochu bez reality... Ale i přes to, že děj je vlastně hodně jednoduchý, bez nějaké velké zápletky, mě to po několika stránkách vtáhlo do čtení. Ten chudák hlavní hrdina na mě vrhl slušnou depresi. :D Ta jeho platonická, homosexuální a poněkud pedofilní láska ke třináctiletému klukovi... No vlastně proč ne. Smutný. Neustále se na sebe dívali, ale nikdy ani jeden toho druhého neoslovil. Společnost je totiž velmi netolerantní.
Autor v knize tak jaksi opěvuje krásu toho mládí a jako protiklad máme stárnoucího hlavního hrdinu, který silně podléhá stalkingu a nakonec i s posledním mrknutím očka při pohledu na tu krásu umírá. No jo, no. V Benátkách jsem kdysi byla, tak jsem si uměla představit i ten několikrát zmíněný smrad, který autor popisuje, i ty uličky, atmosféru. Ta kniha je i přes tu Itálii jaksi větrná a studená! Smutné je to, smutné.
Každopádně kniha zajímavá, hodně stylisticky vyladěná, je tam hodně věcí k zamyšlení. Jsem ráda, že jsem ji mohla dočíst a zase se posunout dál, i když pro mne četba byla poněkud náročná, není to můj šálek.

03.03.2018 3 z 5


Svět podle Prota / Na světelném paprsku Svět podle Prota / Na světelném paprsku Gene Brewer

Dnes je to několik let, kdy jsem dočetla tuto knihu. U tohoto čtení se mi potvrdilo, že moje čtenářská "nespolehlivost", kdy knihy nedočítám, není tak úplně moje chyba, ale spíš chyba knih, které mi přichází pod ruku.
U této knihy jsem kolikrát nechala být i ten praštěný fejsbuk a četla a četla, třeba několik hodin a četla jsem i v práci, když nebyli zákazníci.
Celkový příběh se mi moc líbil, už jen proto, že témata psychologie a psychiatrie jsou mi dost blízká a zajímají mě. Příběh pacienta prota, který tvrdí, že je z planety K-Pax, kde neexistuje nic jako války, náboženství, školy, kde nikdo nepracuje - protože když je něco potřeba, vždy se najde někdo, to udělá, kde jsou si všechny bytosti rovni a žije se tam zkrátka lépe, než na Zemi, mě hlavně v první části okouzlil. Bylo to tak krásně očistné, utopické, pořád mi vrtalo hlavou – opravdu je to jen výplod nemocné osoby, nebo skutečně přivtělená bytost z jiné planety... ?

Taky se mi líbila protova věta (možná proto, že já a škola jsme si nikdy moc nefandily :D):
"Zdrojem vzdělanosti je touha po poznání. Když ji máte, školy nepotřebujete, A když ne, žádná škola ve vesmíru vám nepomůže."
Všechno mi to přišlo nějak povědomé a neumím říct proč. :)
Amnézie, bolístky pacientů, bludy...všechno tak smutné a v jádru i leckdy veselé a naopak. Prot měnil životy pacientů a spoustě z nich pomohl k vyléčení. Chvilku jsem taky přemýšlela, že bych ráda věřila, že "až se bude vracet, vezme mne s sebou."

No, ovšem postupně kniha odhalovala docela děsivé příčiny protovy samotné existence. Nechci popisovat celý příběh, jednak by mi to asi nešlo a taky nechci nic odhalovat těm, kdo by si chtěli přečíst knihu nebo shlédnout film, ale pár věcí ještě napíšu.

- Především se mi líbilo, jak je kniha psaná. Žádné zbytečně dlouhé popisy ani rozbory, pouze osudy nemocných lidí, hodně rozhovorů a témat k zamyšlení
- Je tam krásně popsané to, jak je vlastně těžké určit, kdo je psychiatr a kdo pacient. Kdo je vlastně normální a kdo je blázen? Nejsme všichni tak trochu blázni? :)
- Dozvěděla jsem se zase nové věci o nemocích duše, které se mi budou hodit
- Nevím, jestli to ze své malinké pozice mohu říct, ale pan psychiatr Brewer mi někdy přišel až odporně vyzvídající a poněkud hloupý, protože se prota ptal často na jednu a tu samou věc několikrát :D a byl na moji vzletnou mysl až moc „při zemi“. A když už se na scéně objevil Robert, tak jsem měla občas chuť ho praštit pomyslnými novinami, za to jak tlačil na pilu.
- Nevyřešenou záhadou v knize i v mé kebuli zůstalo to, jak se prot dokázal přemisťovat rychlostí světla….Jasně, pomocí zrcadla, ale pokud se jednalo jen o alter ego nemocného člověka, jak se to mohlo stát? Toto mi hlava nebere, ačkoliv moje fantazie by na tom dokázala zapracovat.
- Aktuální moudro: Jakékoli bytosti, které by toužily zničit jiný svět, vždycky dávno předtím zničí samy sebe
- Osud Roberta je velmi smutný. A vůbec všech lidí tam. Chvilkami mi z toho bylo opravdu velmi, velmi úzko. Snivé rozhovory o K-PAXU prolnuté tíživou realitou a minulostí ve mne zanechalo opravdu bizarní sled emocí. Ale dalo mi to naději, že když člověk chce, tak se může i z velmi zapeklitého útrpného bludiště své mysli dostat na denní světlo a dobře žít.

Knížku jsem četla v digitální formě, ale určitě si ji plánuji i koupit a přečíst ještě několikrát. Tohle je přesně ten případ, kdy se to vyplatí a budu ji chtít v mé domácí knihovně. :) Takže díky za tento zážitek.

07.02.2018 5 z 5


Paganiniho smlouva Paganiniho smlouva Lars Kepler

Kniha byla slabší, ne-li nejslabší, o tom žádná, chování některých postav skutečně bylo trochu mimo mísu a odporovalo realitě, ale stále to nic nemění na tom, že jde o napínavé čtivo a čte se to moc dobře. Ale na Svědkyni ohně nebo Písečného muže to nemá ani zdaleka.

02.12.2017 4 z 5


Vlk samotář Vlk samotář Jodi Picoult

Mně se kniha moc líbila. Krásně vykreslen život vlků, spoustu věcí jsem slyšela poprvé, v pár chvílích mě napadlo, že bych taky zkusila vyrazit do divočiny (což je samozřejmě nesmysl, nemohla bych to udělat, ale je fajn, že kniha takové pocity vyvolává). Trochu musím přiznat, že Cara mne štvala. Vím, že jí bylo jen sedmnáct, že cítila výčitky a zoufale si přála, aby její otec žil, ale prostě mi nějak vadila. Byla jak malý harant, upřímně řečeno. Ale měla i dost světlých chvilek.
Situace popsána v této knize je opravdu moc těžká a smutná, sama nevím, jestli bych někoho blízkého dokázala odpojit od životních funkcí po pár dnech, ale rozuměla jsem i Edwardovi, kdo by chtěl být uvězněn na lůžku bez schopnosti normálně žít?
Jodi Picoult mám moc ráda, je to už čtvrtá kniha, co jsem od ni četla a rozhodně přečtu i ty zbylé.

02.10.2017 5 z 5