Vjeerus Vjeerus komentáře u knih

Královna rebelů Královna rebelů Lynette Noni

Tak tahle knížka byla jízda. Hodně věcí člověk tušil, ale jakým stylem to autorka sdělila a rozpletla, to bylo něco. Dlouho už jsem nečetla YA, které by si mě na začátku zaháčkovalo a nepustilo do konce.
Nutno podotknout, že si nejsem tím zařazením YA tolik jistá, objevuje se zde hodně pasáží, které jsou opravdu silné. Ale i 17let je stále YA, takže asi v pořádku.
Hlavní hrdinové mi všichni přišli hezky propracovaní se všemi vlastnostmi - dobrými i špatnými.
Za mě se tato kniha zařadí mezi top za tento rok.

24.11.2022 5 z 5


Dvůr trnů a růží Dvůr trnů a růží Sarah J. Maas

Maas je pro mě už taková sázka na jistotu. Otravná hlavní hrdinka a zástup sexy borců, ze kterých si může vybírat zabalených do obří bichle, která se čte velmi snadno a rychle.
Milé překvapení bylo, že se mi začátek knihy tolik netáhl, jak jsem u této autorky zvyklá, i když je fakt, že dost dlouho hádáte, co by mohla být ta hlavní zápletka, protože zjišťování, že víly jsou taky jen myslící bytosti by se po chvilce omrzelo.
Za mě tedy velké dobré, pokud si chcete odpočinout a zakoulet očima nad zástupem nasvalených dívčích idolů a užít si příběh jak z pohádky, kdy se chudá holka vyšvihne ze dna jen svým důvtipem... A velkou dávkou štěstí.
Závěr knihy byl povedený, trochu opepřený krutostí. Kniha by mohla stát i sama, děj se vcelku uzavře a tudíž i lidi, co je kniha nenadchne, dostanou vcelku ucelený příběh a nemusí tolik pátrat po "a co bylo dál".

14.11.2022 4 z 5


Ztracený princ Ztracený princ John Flanagan

Bohužel mě začíná asi dohánět věk při čtení knih od tohoto autora.
Irituje mě neustálé opakování a připomínání toho, jak jsou hraničáři úžasní střelci, jak a proč se umí nepozorovaně plížit (a co si o tom myslí prostí lidé), jak jsou jejich koně speciálně vycvičení a chytří a pod. Vždyť už je tohle kniha číslo 15 a minimálně jednou je to zmíněno v každém předchozím díle.
Dále už chytám averzi vůči systému padouchů, který autor nahodil hned na začátku - kdo četl všechny ostatní knihy ví, že jakmile se v knize objeví postava s tmavými vlasy a očima, ideálně v černém oblečení, co od ní zhruba očekávat.
Co nemohu upřít je čtivost i přes relativně ploché hrdiny, kteří se ne a ne charakterově vyvíjet a zub času se na nich projevuje jen šedinou ve vlasech.
Takže za mě ano, pokud Vám je kolem 13, v pozdějším věku to bude spíš nostalgie na ty roky, kdy se člověk k příběhům dostal. Jinými slovy, do dalších dílu se pustím, protože jsem zvědavá, jestli můj tip na podrazáka je ten správný.

28.07.2022 3 z 5


Králové Clonmelu Králové Clonmelu John Flanagan

Na jednu stranu je tahle kniha skvělá, na stranu druhou už mě některé věci nudí.
Pozitiva vidím v tom, že kniha opět obsahuje nějaký problém, se kterým se lidé mohou v životě potkat. V tomto díle autor narazil na kouzlo osobnosti, umění řečnit a přesvědčovat. Také zde dost poutavě a nenásilně ukazuje rozdíl mezi klasickou a normální vírou a fanatickou sektou (k tomu se krásně vyjádřila babička, na kterou naši hrdinové narazili v prázdném městě).
Další plus je prostor, který dostala postava Halta. Neznám nikoho, kdo by ho neměl rád a dozvědět se o něm víc je prostě super.
Negativa - už od prvního dílu vím, že hraničáři jsou neomylní střelci, jejich koně super chytří, Horác je přímočarý rytíř (a nejlepší v království s přirozeným talentem). Také vím, že hraničáři jsou záludní a Horác s nimi tráví asi moc času, když občas pochytí nějaký jejich móres. Hraničáři mají až přílišnou zálibu v kávě a nikdy, opakuji nikdy, neodmítnou příležitost si tento nápoj dát. Jo a hraničářská pláštěnka má skvrnitý vzor, který nás skryje, když se nebudeme hýbat. Tohle a mnoho dalších informací je fajn vědět, ale opakovat je v každé knize několikrát, to už je na mě asi moc.
Další věc, která mě mrzí je ta, že celkově knihy od Flanagana postrádají jasnou časovou linku. Víme, že na začátku série bylo Willovi 15 a v učení byl 5 let. Ale to je tak asi celá časová osa, takže můžeme jen odhadovat, že 8 díl by mohl být zhruba o 8let později. A zde je ten problém - všichni se chovají stále stejně, jako v prvním díle, takže charakterový posun nulový.
Suma sumárum, jako dítě jsem sérii milovala a hltala knihu za knihou. Teď v dospělosti už vidím i ty chybky, které mi trochu kazí dojem a tak si musím příběh dávkovat a mezi jednotlivými díly si dát i něco jiného. Přesto stále knihu hodnotím velmi pozitivně a mohu jen doporučit - a obzvláště těm dětem.

11.11.2021


Němý hlas: Kniha první Němý hlas: Kniha první Jošitoki Óima

Tak tohle je skvělé otevření příběhu. Upřímně to pro mě nebylo moc lehké čtení, ale rozhodně zajímavé a hlavně poučné. Děj mi přišel velmi uvěřitelný a stránky jsem otáčela se zatajeným dechem. Ohromný charakterový vývoj, který podstoupil hlavní hrdina je obdivuhodný a drsný.
Ze začátku jsem se trochu bála, jak se takto vážné téma, jako je šikana ve školním prostředí, dokáže dostatečně popsat pomocí obrázků. A upřímně, možná mě to zasáhlo víc, než kdybych četla jen věty. Poslední strany jsem otáčela několikrát, abych se ujistila, že jsem (bohužel) opravdu na konci a netrpělivě vyhlížím druhý svazek, protože tohle je skvělý příběh s obrovským potenciálem.

02.09.2021 5 z 5


Petr a Lucie Petr a Lucie Romain Rolland

Romantický příběh odehrávající se na pozadí války. Mám z toho trošku zvláštní pocity, ale příběh je rozhodně silný a já jsem ráda, že jsem konečně překonala tu averzi ke klasice, kterou ve mě vypěstovala povinná četba ve škole.
Naprosto mě dostal svět a celkově ukázka toho, jak válka působí na mladé lidi - a to jen vědomí, že kdykoliv může někde spadnout bomba a nebo musíte narukovat. Svým způsobem jsem i ocenila dost netradiční charakter hlavního hrdiny. On, jakožto muž, má být ten na vše připravený, ale autor ho naopak podal dost citlivého se sklony k depresi a nebojím se říct, až zženštilého. Naproti tomu Lucie byla ta silná a stále veselá a určitě ji zformovalo prostředí, ve kterém vyrůstala.
Co mě opravdu nesedlo je vlastně délka příběhu - za 100 stran se toho stihlo rozebrat opravdu hodně a asi bych nepohrdla pár stránkami navíc. Rozhovory mezi hlavními hrdiny mi přišli takové umělé. Takové nemastné, neslané a místy až přílišně naivní. Ale možná se tu teď tluče dnešní doba a to, co jsem zvyklá číst s dobou, kdy žil autor.
Třešnička na dortu je pro mě krásná obálka z edice CooBoo classics a pak shrnutí života Romaina Rollanda a celkově vliv toho, co dělal a jak žil na celé dílo.

24.08.2021 4 z 5


Čaroděj na severu Čaroděj na severu John Flanagan

Příběh je trošku z jiného soudku. Autor nám plně odhaluje, co obnáší práce hraničáře, že to není jen nekonečný trénink a ježdění po lese na děsně chytrém koni. Opět jsme dostali pár morálních poučení i ukázek toho, že ne vždy jde vše podle plánu, ale je třeba se z toho poučit, oklepat a jít dál.
Celkově si myslím, že tento díl má dětem představit sílu osobního kouzla, přetvařování, předsudků a touhu po moci s lehkou dávkou magických triků. Jak se s prohnanými dospělými popasovat se ale dozvíme až v dalším díle, jelikož zde máme velmi kvalitně připravenou půdu pro další díl.
Prostor dostává stará-nová postava z prvních dílů i velmi pomalu se rozvíjející vztah dvou hlavních hrdinů. Zde se mi trochu nechce věřit, že vzhledem k věku postav, by to bylo tak nevinné a nesmělé, ale pro změnu je vlastně milé číst něco takového.

16.08.2021 5 z 5


Selekce Selekce Kiera Cass

Tak tohle je takový holčičí bizárek. Jinak se to asi nazvat nedá. Vezměte Hunger Games, osekejte z toho to drsný a krutý v aréně a účastníky navlečte do krásných šatiček a vyleze vám Selekce. Hlavní hrdinka neví, co se svými city a chce pro celý svět rovnost a mír. A taky mi přišla tak strašně ufňukaná. Obě hlavní mužské postavy mají naproti tomu v citech docela jasno, ale každý je svázaný jinými povinnostmi a každý musí ukazovat tu tvář, která je potřeba. (Sakra i charaktery postav z hlavního milostného trojúhelníku jsou téměř totožné s těmi z HG)
ALE... panebože, to se tak dobře čte. Stránky při čtení doslova ubíhají pod rukama a ani se nenadějete a koukáte na text "konec prvního dílu".
Další plus je, že kniha opravdu plní to, co slibuje a v 15 bych z toho byla asi úplně v sedmém nebi. Jen to označení fantasy mi tam úplně nesedí, spíš bych to zařadila do nějakého hodně lehkého odvaru dystopie.
Takže, pokud hledáte něco na vypnutí, kde se vrátíte do dob svého mládí a ideálů, směle do toho. Stejně jako bych tuto knihu doporučila mladým slečnám, protože na stránkách Selekce se plní sen mnohých z nás - ucházet se o neskutečně sexy bohatého prince.

09.07.2021 5 z 5


Město padlých andělů Město padlých andělů Cassandra Clare (p)

Shoduji se s většinou, že tento díl je nejslabší z celé série (a tím nemyslím počet stránek, i když těch je také nejmíň). Cassandra Clare umí psát, takže se to čte dobře, ale něco zajímavého se děje až téměř na konci. Přišlo mi, že dost vymizel i typický humor. Jelikož to není tak úplně první díl, nebylo čím ten úvod nové série vyplnit (představení světa) a tak autorka zvolila dost nezáživně piplání ve vztazích.
Ústřední postavou je v tomto díle je Simon. Můj oblíbenec to sice není, každopádně dostal vcelku zajímavou zápletku, kterou bych asi v patnácti ocenila (teď už tolik ne, ale s tím se nedá nic dělat, když čtu YA). K nějakému vývoji Simona tedy dochází, ale oproti tomu se v kruhu zasekli Clary s Jacem. On má neustálou potřebu se stále tvářit jako tvrďák a ona se utápí v zoufalství. A to se opakuje neustále, celou knihu. A to na mě bylo trochu moc. Už už se to tvářilo, že krizi zažehnaj a v další kapitole jsou opět na začátku.

21.04.2021 3 z 5


Město ze skla Město ze skla Cassandra Clare (p)

Tak tenhle díl, ten se vážně povedl (když pominu vcelku dost chyb v korektuře). Od začátku do konce to byla jízda. I když nejsem cílová skupina, tohle mě opravdu baví. Autorka dokáže udělat hlavním hrdinům ze života peklo, ale vše se v dobré obrátí. Dokáže nám naservírovat tolik informací a přesto se v tom člověk neztratí. Po dvou předchozích dílech, které neskončili úplně happy endem, byl tento závěr příjemný, i když v mnohém i smutný. Kniha si stále udržela vysokou laťku a já mohu s čistým svědomím říct, že mě bavila i víc, než první díl.
V tomto díle jsme se více dověděli nejen o komunitě lovců stínů, ale i o pohnutkách jiných ras. Příběh je krásně uzavřen a opravdu bych i uvěřila, že teď by mohlo nastat "žili šťastně až na věky".

20.04.2021 5 z 5


Město z popela Město z popela Cassandra Clare (p)

Kniha mi přišla o maličko slabší než první díl, ale i tak plynula a já ji hltala stránku po stránce. Příběh má snad všechno, co by si mladý čtenář fantasy mohl přát - dobrý humor, bitvy, romantiku a boj proti dospělým. A víly. Neskutečně mě baví, jak si Cassandra Clare pohrála se zažitým myšlením o vílách a co z nich vytvořila.
Co je pro mě nervy drásající je Clary. Ta holka je mi tak strašně nesympatická a já bych jí asi už propleskla. A teď jak to brát, jako mínus knihy a nebo plus, že se autorce povedlo tak dokonale popsat pubertálního fracka? Já to beru spíš jako plus, jelikož mi tím autorka dokázala knihu přiblížit reálnému světu a reálným postavám.

20.04.2021 5 z 5


Rozvaliny Gorlanu Rozvaliny Gorlanu John Flanagan

(SPOILER) Hraničářův učeň je moje srdcovka, kterou čtu už od jejího prvního vydání. Je to příběh, který mě ke čtení vůbec dostal. I po těch letech se k němu ráda vracím a stále mě baví. Kniha je psaná velmi jednoduše, žádné dlouhé natahování a pokud si potřebuji odpočinout, je to ideální volba. Pro mě má Will a jeho přátelé skoro stejný význam, jako Harry Potter a spol., i když zde je vše až moc ideální a černobílé, nebo jak to nazvat. Hraničářští koně jsou jak komisař Rex, Horác, Will, Aliss, Jenny a pod. jsou nejlepší učni svých oborů, Halt je nejlepší hraničář a nepřítel je taky NEJzlejší, NEJpodlejší... Takhle bych mohla pokračovat se všemi postavami.
Ale, přeci jen je to příběh pro dospívající a před těmi 12 lety, kdy jsem s knihami začala mi to ani nepřišlo divné a stránky jsem hltala. A o tenhle pocit dle mého převážně jde. A třešničkou na dortu jsou ty úžasné přebaly (pevná vazba)

19.04.2021 5 z 5


Město z kostí Město z kostí Cassandra Clare (p)

Nejspíš moje nová láska ve světě fantasy. Narazila jsem nejprve na seriál, který mě naprosto nadchl, pak jsem shlédla i film, ten mě až tak moc nezaujal (i když je ve výsledku přesnější vzhledem k příběhu v knize) a až nakonec jsem se dostala ke knihám.
První díl se četl neskutečně dobře, byl napínavý a styl psaní mi sednul. Clary mě úplně nenadchla, prostě jsem v ní viděla rozmazleného spratka. Ale může být i chyba u mě, už přeci jen nejsem úplná cílová skupina.

22.03.2021 5 z 5


Zlatá grai Zlatá grai Kristina M. Waagnerová (p)

Po víc jak roce a půl jsem se opět ponořila do úvodního dílů epické fantasy, tentokrát v novém kabátku od Hostu. Jsem toho názoru, že příběhy takovýchto rozměrů je potřeba číst vícekrát a Zlatá grai mi to potvrdila.
Prolog mě opět totálně chytil, pohltil a na konci sežvejkanou vyplivl. Až při druhém čtení jsem ocenila to naťuknutí ras, se kterými postupně přijdeme do styku a dozvíme se o nich mnohem, mnohem víc. Taková malá příprava, co nás čeká.
Trochu jsem se bála, že mě nakonec udolá délka, ale opak je pravdou. Prolítla jsem knihou, ani nevím jak a tolik aha momentů! Autorka krásně schovala jasné informace o postavách, jejich původu či historii tak šikovně, že je vlastně nemožné si je na první dobrou zapamatovat a spojit. A něco mi říká, že až se ke knize znova vrátím, uvidím další detaily.
Mám ráda, když postavy v knihách trpí a zároveň musí fungovat podle jasných pravidel. A obojího je v knize opravdu hodně, takže intriky a úskoky jsou promyšlené, aby zapadli do řádu, i když třeba pochybně.
Tohle vše dohromady nám dá pěknou řádku rozličných charakterů, kdy se většina pohybuje na pomezí geniality a šílenosti. A mi sledujeme životy mnoha postav, ať už z úplného dna společnosti, jak se postupně vypracují k (nej)vyšším postům nebo těch hýčkaných na výsluní. Ale pozor, krutá pravidla jsou pro všechny stejná, bez ohledu na to, odkud pochází, takže v závěrečných zkouškách může zlatý hoch přijít o život stejně snadno, jako plebs.
Citelná změna nového vydání je určitě nádherná mapa a zkrácení kapitol. Řada čtenářů jistě ocení i slovníček pojmů na konci. Teda pokud nejste trubci jako já a neřeknete si, že se vám nechce listovat v napínavých momentech. To se pak musíte spolehnout na vlastní paměť.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji Nakladatelství Host.

31.12.2024


Všemi smysly Všemi smysly Rebecca Yarros

Jo, tohle bylo vlastně fajn. Četlo se to snadno a skoro samo. Nejvíc zádrhelů mi způsobilo vcelku velké množství chyb alá chybějící či přebývající písmenko, což je chyba překladu a ne autorky.
Prostředí vojenských rodin je perfektní a svým způsobem jsem chápala chování hlavní hrdinky, i když jsem si občas pleskla do čela z jejího zabejčení. Mít vojáka v rodině mě děsí jen tou představou a tak si nedovedu představit, jaké to vůbec může být. Myslím, že v tomto bodě autorka vyčerpala na maximum vlastní pocity a zkušenosti.
Nemůžu říct, že jsem si hlavní hrdiny zamilovala. On byl vykreslený až moc dokonale a s ní jsme prožívali vlastně to nejhorší období v životě a tak jsme se plácali ve zmatených emocí smutku a zrady a zda je vhodné se vlastně radovat. To se mi na tom fakt líbilo, ty popsané emoce.
Kniha má skvělý začátek, trošku pomalejší prostředek, který se dost motá v kruhu a hlavní hrdinka fakt nevěděla co chce a urputně se držela nějaké představy. Ale závěr? Ten byl fakt perfektní. Užila jsem si každý moment. Ember mentálně vyrostla a urovnala si priority a dospěla v silnou a vyrovnanou ženu, která začala myslet i jinak, než pesimisticky. A hlavně i na sebe.
Za mě opravdu skvělá kniha a mrknu se na další contemporary z pera autorky.

24.11.2024 4 z 5


Den po dni Den po dni Nofreeusernames (p)

Tak tohle bylo překvapení roku. Nejsem moc fanoušek autorky, co jsem četla některé předchozí knihy, tak hlavní hrdinky pro mě byli strašně nesympatické, sebestředné a arogantní a nebudu lhát, že jsem se toho vážně bála.
Addie byla vážně perfektní, žádná blbka, co potřebovala nosit modré z nebe. Měla své vášně, za které se nestyděla a snažila se proplouvat maloměstskou střední s co nejčistším sociálním štítem. Známe malá města, na jednom konci si prdnete a na druhém jste se po.
Zbavit se jedné nepříjemné nálepky jí pomůže samozřejmě hlavní hrdina, který nebyl ani badboy, ani vyloženě hodňous. Takže pro mě další plusové body za normálního člověka s opravdovými a smysluplnými emocemi.
Kniha je milá a hravá, jede na vlně toho, co je dneska v módě a krásně to funguje. Nutné zádrhele mezi hrdiny trvali většinou fakt krátce, opravdu nebyl čas se ublíženě pitvořit týdny v pocitu křivdy a díky tomu konverzace mezi hrdiny plynula každý den bez pubertálních výlevů.
Navíc to grafické zpracování je na jedničku, to se mi líbí ostatně na všech autorčiných knihách, ale forma adventního kalendáře to posunula ještě o stupínek výš (i když jsem knihu slupla za pár dní a nedržela se předepsaného tempa :D)
Knihu opravdu doporučuji, odpočinete si u ní, zamilujete se, možná chytíte vánoční náladu a celkově vás hodí do pohody bez nějakých dlouhých a zbytečných dramat. Do toho všeho ale autorka nezapoměla naťuknout právě mentalitu malého města, vztahů na dálku nebo sebepřijetí.

08.11.2024 5 z 5


Pláž v Chorvatsku Pláž v Chorvatsku Julie Caplin

Co víc dodat ke knihám od Julie Caplin, než jsem napsala k ostatním dílům romantických útěků.
Příběh je opět velmi milý a čtivý s nádherně popsaným prostředí Itálie a pobytu na moři. Tohle autorka opravdu umí a já díky ní cestuji po světě.
Hlavní hrdinku jsme už okrajově poznali v Paříži a dost mě překvapilo, co se ukrývá pod slupkou věčně šťastné studentky. Strašně jsem jí fandila ohledně splnění jejího snu.
Co mě hodně překvapilo, tak bylo okrajové téma poruchy příjmu potravy a strasti slavných. Mohli jsme pozorovat spoustu různých charakterů, jak se dá s bohatstvím a slávou vypořádat. Tentokrát si autorka dala opravdu záležet na vykonstruování i pořádných potvor.
Romantická linka mě bavila, oba spolu perfektně fungovali a ono nutné nedorozumění bylo tentokrát vcelku pochopitelné a nepůsobilo nahraně jen tím, že si spolu postavy nejsou schopné normálně promluvit.
Jak už jsem u knih od autorky poznamenala, nabídnou přesně to, co slibují. Oddych, krásné prostředí a milé hlavní hrdiny.
Knihu jsem poslouchala a podání Veroniky Lazorčákové je opět perfektní, člověk nemá absolutně žádný problém v orientaci mezi postavami.

21.07.2024 5 z 5


Stříbrná relikvie Stříbrná relikvie Patricia Briggs

Tuhle sérii jsem propadla už při prvním díle, ale tahle kniha mi dokázala, že má svět stále co dát a že jsem se nezamilovala nadarmo.
Líbí se mi, jaké tempo sdělování informací autorka sdělila, takže jsou knihy krátké, svižné a člověk není přehlcen informacemi o fungování jednotlivých ras, ale pokaždé dostane další rozšíření již načerpaných znalostí. Tentokrát jsme dostali větší náhled do fungování pout ve smečce, maličké naťuknutí vztahu člověka a vlka a další dávku podlosti fae.
Této sérii rozhodně pro mě dominují vlci, protože i když jsou výbušní, jsou prostě přímí a na nějaké intriky je tolik neužije, takže s nimi není člověk tak zmatený a zapletený, jako právě u fae. Ti jsou stejně podlí, jako rozmanití.
Romantická linka tentokrát dostala opravdu dost prostoru, ale stále nedominuje, což je za mě skvělé. Je fajn poukázat prostě na to, že vztahy k životu prostě patří a pro některé jsou opravdu extrémně důležité a potřebné.
K postavám asi není co dodat, protože všichni milujeme Adama :D . Zajímavé zjištění pro mě bylo, že Samův vlk je mnohonásobně sympatičtejší a zábavnější, než samotný Samuel. Rozhodně jsem zvědavá na další díly, když už je otázka Mercyina milostného života usazená.

11.07.2024 5 z 5


Woodhill Woodhill Eleanor Corvin (p)

Přiznávám, že knihu jsem chtěla číst jen proto, že jsem četla autorčiny předchozí knihy, které mi přirostli k srdci a krom jiného mě nehorázně baví jejich vtip a celkově to, jak dobře se mi čtou. O čem má být Woodhill jsem tedy předem moc nevěděla a ani si to nechtěla zjišťovat.
Hned s prvními stranami jsem dostala přesně ten humor a sarkazmus, který jsem očekávala a pak už to šlo se čtením úplně samo. Sympatická hlavní hrdinka s kupou tajemství, dva střeštění chlapíci, jeden bručoun a úchvatné prostředí mě hodně rychle pohltili do děje.
Ze začátku jsem válčila s pocitem, že o hrdinech nic nevím, nic se nedozvídám a tak nějak se klouže po povrchu jejich charakterů, kdy mají jeden hlavní rys a tím to končí. Naštěstí to netrvá věčně a ve výsledku musím říct, že na mě dost zafungovalo to velmi pomalé dávkování během chvil sledování mrtvých a hádáním, proč se chovají tak zvláštně.
Dále mi úplně nesedli erotické scény. Ne proto, že tam jsou, ale spíš jejich forma, kdy jsou vycucnuta snad všechna románová klišé, takže se mi v hlavě spíš přehrávala komičnost padesáti odstínů, než že by na mě působili nějakým žhavým dojmem.
Co mě ale odstřelilo (v tom nejlepším slova smyslu) je závěr, přesněji poslední třetina knihy. Nejen, že vraždící monstrum byla ta poslední postava, co by mě napadla, ale i to, že autorka zachovala nejistou, postapokalyptickou dobu, a udělala dost krutou ránu pro postavy. To byl pro mě moment, který musím kvitovat, i když ho nesnáším.

19.05.2024 4 z 5


Poslední oběť Poslední oběť Richelle Mead

Závěrečný díl série úctyhodně uzavřel příběh Rose a Lissy. Nějaké výtky k příběhu mám, ale vlastně jsem si to užila a zanechalo to ve mně příjemný pocit a trošku smutek, že už je konec. Booklab vsadil na dobrého koně s tím, že znovu vydal sérii s novými obálkami, které už nepůsobí tak lacině a k příběhu se dostalo mnoho nových čtenářů, včetně mě.
První výtku si určitě odnese hlavní hrdinka, která dál jela ve svém slepičím módu z předchozího dílu. Opravdu mě ten její přerod do bezhlavě zaláskované puberťačky mrzí, na začátku série působila mnohem víc empaticky. Stále si stojím za tím, že její vztah s Adrianem nikdy neměl vzniknout a tak bych si děj užila mnohem víc.
Paradoxně jsem si mnohem víc užívala části s Lissou, která naopak ohromně dospěla a vyrostla a už chápu, že je pro mnoho čtenářů jednou z oblíbených postav. To stigma ze začátku celého příběhu dokázala knihu po knize pomalu smazávat a i když by ji měla vlastně ničit temnota, její vztahové patálie jsou rozhodně vyrovnané a celkově se naučila dobře pracovat s emocemi.
Jelikož kniha spadá do žánru YA, mohla jsem ten přeslazený konec očekávat, ale rozhodně mě nenadchl. Ti, kdo nedošli tak úplně happy endu, dostali svojí sérii (takže své štěstí dostanou) a ten zbytek je najednou sluníčkově šťastný, vyrovnaný a spokojený. A hlavně napárovaný s láskama života, kde se najednou zapomene na nelibosti ohledně vztahů určitých skupin lidí.
I tak ale mohu sérii vřele doporučit, obzvláště těm, co mají zálibu v čtení pubertální patálií a zachraňování světa svéráznými (a trošku drzými) hrdinkami.

18.05.2024 4 z 5