Vjeerus Vjeerus komentáře u knih

Němý hlas: Kniha druhá Němý hlas: Kniha druhá Jošitoki Óima

Uh, po tak drsném začátku z předchozího dílu jsme dostali další díl, který mě emočně totálně vyždímal. Hlavní hrdina se opravdu dost posunul i když mu to okolí neulehčuje. Vlastně si to moc neulehčuje sám, ale díky bohu za to, jinak by to asi byla hodně krátká manga.
Jak to tak bývá, svazek bývá useknut v tom nejzajímavějším a jak jsem byla nadšená, že mám druhý díl už v ruce, o to déle budu fňukat nad potřebou dílu tři. Opravdu doufám, že manga zůstane na stejné vlně, protože téma je silné a já jsem nadšená ze stylu zpracování.

07.10.2021 5 z 5


Prokleté domovy Prokleté domovy Ben Aaronovitch

Já se snad nepoučím. Autorův styl mě opravdu, ale opravdu nebaví. Nezvládám ty popisné části o ničem (vlastně jo, o historii Londýna, která s dějem nemá nic společného).
Tento díl byl pro mě ještě horší v tom, že neobsahuje žádný dílčí případ a po dočtení vám vlastně dojde, že se na 259 stranách téměř nic nestalo. To zajímavé se odehrálo zhruba 40 stran před koncem a obsáhlo to tak 3 listy knihy.
Nejhorší na tom všem je, že jsem si vcelku oblíbila postavy, takže mě vážně zajímá, jak to s nimi je, ale možná to souvisí s tím, že jsem se nechala na tuto sérii nalákat a koupila jí v boxu a když už mám ty knihy doma, tak proč je nepřečíst? Čekám, kdy se naučím nedočítat vše, co mám doma a tato série má velmi dobře nakročeno k tomu mě to naučit.

29.09.2021 2 z 5


Kdo je kdo ve světě stínů Kdo je kdo ve světě stínů Cassandra Clare (p)

Tak tahle knížka mě neskutečně mrzí.
To provedení je opravdu luxusní. Miluji ten přebal a snad ještě víc ty skici postav z celého světa lovců stínů.
Co už mě tak nenadchlo jsou informace o jednotlivých postavách. V podstatě jsme se dozvěděli jen jména a příslušnost k "rase" (a kdo četl knihy, tak to taková novinka není). Ony "vybrané poznámky", jak se píše v anotaci, jsou spíš soupisky trapných "zajímavostí" ze života hrdinů (a každý hrdina dostane jen jednu, někdy ani to ne - viz. např. Raziel).
Otázka zní, jestli kniha měla být tím, za co jsem ji považovala. Že bude jakousi encyklopedií a trošku mi pomůže v orientaci rodů. Řazení jednotlivých postav abecedně podle křestního jména dle mého není úplně šťastně zvolené. Chyběli mi informace alespoň s vyjmenovanými sourozenci a rodiči.
Celkově si myslím, že kdyby byla kniha doplněna jen o ty informace rodiče-sourozenci-partneři, byla by postačující a něco-říkající (možná ještě doplnění roku úmrtí by nebylo marné - někdo by namítl, že by to mohl být spoiler, ale sama postava Aleka, Maxe a Rafaela je spoiler na knihy nástroje smrti). Takto ji budu mít v knihovničce jen pro případ, že bych si chtěla osvěžit, jak vypadá který hrdina. A to je podle mě velká škoda.

24.09.2021 3 z 5


Tokijský ghúl 11 Tokijský ghúl 11 Sui Išida (p)

Už 11 svazek TG a já si to opravdu užila. Miluju ty vložené flashbacky některých postav, kdy se dovídáme o takřka nemožných známostech a celkově dostáváme po malých drobečkách informace o tom, jak minulost zformovala některé postavy do podoby, které známe teď.
Ale otázek mám stále víc než dost a do konce TG už moc dílů nezbývá, tak snad odpovědi dostanu.
No a Kaneki a jeho mentální stav... to je teda něco!

22.09.2021 5 z 5


Obléhání Macindawu Obléhání Macindawu John Flanagan

Příběh se nese v dobře známém duchu jednoduchého napětí. Autor to prostě umí a i když je kniha cílená primárně na děti, já si její čtení užila a stránky plynuly téměř samotné.
V tomto díle už začínám jasně pociťovat tu zvláštní časovou osu (kterou jsem v dětství nevnímala), kdy postavy stárnou (jestli dobře počítám, tak jim je kolem 21?), ale mentálně jsou stále okolo těch 15 let a dělají stále ty stejné (ne vždy správné) dedukce, jako v prvním díle.
Každopádně kniha se mi četla velmi dobře, dostali jsme dávku podlosti, intrik a iluzí, ale i několik přímočarých a vtipných scén. Ideální na vypnutí, oddech a hlavně děti.

22.09.2021


Koláčky a spiklenci Koláčky a spiklenci Theo Addair (p)

Příběh Daniela a Kita mě opět naprosto pohltil. Hlavní hrdinové si zachovali své osobnosti a všechno působilo naprosto reálně. Více prostoru dostali i vedlejší postavy, které byli úžasné a byla i příjemná změna vidět v kladném světle mobilní telefony - co vše se dá díky nim spáchat.
Postava pana Morgensterna krásně kontrastovala s Kitovou matkou a všemi přáteli obou kluků. Bohužel lidí se stejným názorem, jako má otec Daniela, existuje mnoho a já jen (možná naivně) můžu věřit, že těch, kteří dojdou do těch extrémů je minimum (ideálně nikdo!).
Kniha nám opět nabízí velkou dávku emocí - lásky, přátelství, strachu, zklamání i síly a já jsem velmi ráda, že taková kniha existuje a že jsem se k ní dostala a můžu jen a jen doporučit.

20.09.2021 5 z 5


Náhradní kluk Náhradní kluk Kasie West

(SPOILER) Tak toto je naprosto krásná oddychovka, dokonce i s menším přesahem a tím jsou sociální sítě, lži a přetvářka. Hlavní hrdinka je prostě perfektní a na svojí dokonalosti si dává opravdu záležet. Avšak stačí jedna malá a nečekaná změna v jejím životě a její svět se začne pomalu bortit a těch změn je najednou až příliš, a tak se do všeho dost zamotá.
Opravdu jsem si užila vývoj hlavní hrdinky a i když nebyla nejpříjemnější a nejhodnější a nejobětavější, tak mi sedla. Vždyť vlastně byla prostě člověk se sebevědomím. Naopak mi jí bylo hrozně líto, jak jsem se postupně dovídala, co jsou zač její "kamarádky" (ač vyloženě nebyly zlé, spíš víc povrchní než hlavní hrdinka). Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké odrážet překroucené pravdy (až lži) člověka, který to prostě s lidmi umí líp. Jak je člověk zoufalý a drží se toho, co zná a umí nejlépe.
Hlavní hrdina měl na začátku sebevědomí za dva a opravdu byl ňuňan. Stejně jako hlavní hrdinka žil ve své bublině, kde řešil problémy a musel zjišťovat, jestli jsou jeho přátelé tací, jak je vidí. A pak vypluje na povrch, že zas tak obří sebevědomí nemá.
Hodně jsem si užila kutí piklí vedlejších postav - od sestry hlavního hrdiny, kterou budete milovat, až po bratra hlavní hrdinky, který je prostě na facku. A korunku podlého člověka získává "kamarádka" hlavní hrdinky.
Z celé knihy nám čiší poučení, že je lepší říkat za každých okolností pravdu a nehonit se za sociálními úspěchy, ale na obranu Gii, kdo má odvahu ztratit nejlepší přátele?
Postupný vývoj vztahu mezi nejen hlavními postavami, ale i interakce s těmi vedlejšími byl opravdu krásně popsán, spolu s uvědoměním si toho důležitého v životě (díky bohu, že to nebyla instalove!).

16.09.2021 5 z 5


Muffin a čaj Muffin a čaj Theo Addair (p)

(SPOILER) Tak tohle hodnocení bude plné slov jako skvělé, báječné a úžasné.
Neskutečně mi kniha sedla a to jak příběhem, který nebyl přeslazený, tak stylem psaní. Navíc mě baví příběhy s něčím navíc, s něčím, o čem se moc nemluví a jak se cítí osoby, které se nějak vymykají (a jak se s tím vyrovnávají).
Strašně se mi líbil postupně se budující vztah mezi hlavními hrdiny. Oceňuji, že jsme nedostali lásku na první pohled, naopak jsme si užili to uvědomění, že ne každý si zaslouží náš čas a energii.
Celkově duo hlavních hrdinů do sebe krásně zapadlo. Kit se svojí veselou a chápající povahou krásně boří hradby uzavřeného a nedůvěřivého Daniela, který si v sobě nese způsobené bolesti ne jen od spolužáků, ale i z domova.
Já jsem si v knize našla krásné poselství, že v životě člověk potřebuje alespoň jednoho člověka, který nás přijme takového, jací jsme. Všichni se chováme podle toho, v jaké skupině osob se vyskytujeme a většinou jen ze strachu, co by si mysleli o našem skutečném já a abychom nezůstali sami. A v této knize se Daniel s Kitem našli a já jsem si je oba zamilovala.
Takže pokud hledáte knihu s přesahem, knihu, kde najdete dost reálně popsaný středoškolský (pro někoho krutý) život - každý si určitě vzpomeneme na toho sportovního borce, šprta, vlezdopr.., smíška, ukecánka, vychloubače, tichou myšku, šikanátora, přihlížeče a oběť apod. a nutné konflikty mezi těmito skupinami, knihu o budování důvěry a lásky, o naději a vytrvalosti, knihu s problémy, které mohou vyvolat vážné psychické stavy, knihu o sebepoznání a sebepřijetí, tak tohle je určitě velmi dobrá volba.

13.09.2021 5 z 5


Tokijský ghúl 10 Tokijský ghúl 10 Sui Išida (p)

Tak tento svazek je opravdu jakýsi mezidíl a další díl bude asi slušná mela, jelikož se nám sejde spousta známých postav na jednom místě. Ani TG se nevyhýbá klasickému trendu, že hrdina musí nejprve podstoupit drtivou porážku, aby se vzchopil a stal silnějším.
Bohužel v akčnějších scénách jsem se trošku ztrácela v kresbě, ale jinak jsem si díl užila stejně, jako předchozí. A taky nám závěr svazku dal podobně nervy drásající poslední obrázek, který vyvolává jen otázku "Sakra, co bude dál?"
Docela jsem se pobavila nad vsuvkami "když ikony mluví".

09.09.2021 4 z 5


Chuť prázdna Chuť prázdna Barbora Adamcová

Toto bude na hodnocení docela oříšek. Anna je zvláštní dívka, ale tak nějak jsem jí vše věřila, ten emoční proces byl parádní a dle mého skvěle popsán. Zápisky z deníku tomu dávali třešničku na dortu, až mě mrazilo, k jakým psychickým změnám v Anně dochází.
Bohužel s čím jsem se celou dobu prala a prostě mi to nesedlo, tak je za mě dost kostrbatý styl psaní, kdy se autorka snažila stále neopakovat jméno hlavní hrdinky a to nahrazovala slovem dívka. Za celou knihu jsem si na to nezvykla, jen jsem přijala fakt, že tímto slovem není označena nějaká nová tajemná postava (ale nenaskakovalo to automaticky, stále jsem si to musela připomínat).
Dále jsem se absolutně neorientovala v časové ose - nejenže hlavní hrdinka zestárla za necelý rok o dva roky, ale v jedné kapitole máme popsané prožívání letního počasí a že má Anna konečně prázdniny a v další kapitole je krásný jarní den (ale prázdnin trvají) (přiznávám, že netuším, kdy končí 9. třída ZŠ, ale nemyslím si, že zrovna na začátku jara - já chodila na 8-leté gymnázium a tam se devítka prostě neřešila a učili jsme se normálně do konce června)
A poslední mínus vidím v poslední kapitole. Tam časová osa nebyla žádná (krátký příběh z dávné minulosti, z blízké budoucnosti, z přítomnosti z pohledu jiných osob), a lítalo se tam z místa na místo. Upřímně bych tuto kapitolu klidně vyškrtla.
Ale! Opravdu klobouk dolu autorce za zpracování takové knihy. Vyvolala ve mě ohromné množství emocí, mrazí mě z této nemoci ještě teď a jsem moc ráda, že se mi dostala kniha do rukou.

08.09.2021 4 z 5


Tokijský ghúl 9 Tokijský ghúl 9 Sui Išida (p)

Tento díl je o proti ostatním o dost pomalejší, klidnější a upovídanější. Nacházíme se hlavně v prostředí ÚPG, kam nám nastoupila jedna nová a jedna staronová postava. Dostali jsme i menší náhled do minulosti Amona a krátkou přednášku číslo dva o drápech.
Kaneki a jeho partička utvořená na konci minulého svazku pátrá po doktorovi Kanóovi a minulosti Rize, přičemž se setkávají s novými tvářemi ghúlího světa a začíná hra na honěnou s Aogiri.
Ačkoliv se tento díl může zdát nudný (a možná i docela jo, ale po 8 nabitých dílech akcí to byla jen otázka času), tak poslední stránka knihy vás totálně vyšokuje. Já měla opravdu pusu dokořán.

08.09.2021 4 z 5


Mechanická princezna Mechanická princezna Cassandra Clare (p)

Opravdu povedené završení trilogie. Troufám si říct, že jedna z nejlepších knih od CC, co jsem četla. Krásně vykreslené prostředí a hrdinové, kteří nejsou ploší.
Oceňuji propojení s ostatními sériemi, ačkoliv si říkám, jestli autorka nespoileruje sama svoje knihy (epilog byl opravdu dojemný a krásný, jsem za něj opravdu ráda, ale prozradí - sice nedůležitý - kousek příběhu z temných lstí).
Tessa jako hlavní hrdinka prošla nějakou proměnou, ale ne moc výraznou. Stále mi ze všech postav z pekelných strojů přišla nejnudnější, ale v porovnání s ostatními hlavními hrdinkami ze sérií od CC, tak je bezkonkurenčně nejlepší.
Jem je pro mě stále nejlepší postava příběhu a pravděpodobně tak vyspělou postavu, která vidí svět opravdu reálně, autorka už nikdy nenapíše.
Will je taktéž kvalitně napsaná postava, ale nemůžu si pomoct, že trpí syndromem ublíženého štěněte a bohužel mu to všichni žerou. To nic ale nemění na tom, že vývoj jeho charakteru byl popsán opravdu dobře.
Pozadí kolem Mortmaina je uvěřitelné a jeho pohnutky svým způsobem pochopitelné.
Koncem příběhu jsme dostali odpovědi na všechny záhady a životní příběhy a já jsem opravdu spokojená s tímto ukončením. Autorka umí psát a každá strana se čte téměř sama.

06.09.2021 5 z 5


Na jedné vlně Na jedné vlně Jenn Bennett

Za mě opravdu úžasná letní oddychovka na dovolenou. Je to opravdu milé a bavilo mě to od první strany. Chvíli mi sice trvalo, než jsem si zvykla na jazyk, ale k tomuto příběhu se vlastně hodí, když je to vyprávění náctileté hrdinky.
Pokud nemáte rádi spoilery, určitě nečtěte anotaci. Prý to tak autorka udělala cíleně, aby si lidé víc užili tu cestu k cíli a nemuseli přemýšlet, jak, kdo a proč. Mě osobně tohle nevadí (občas si cíleně hledám spoilery, protože nemám ráda překvapení), ale věřím, že některé čtenáře by to mohlo odradit se do knihy pustit (i když si myslím, že čtenář, co už četl pár knížek, tak mu musí konec dojít poměrně rychle).
Neskutečně jsem si užila tu dvojí tvář dnešní doby - osobní a sociální. Hlavní hrdinka mi strašně sedla, našla jsem si s ní hodně společného. Co se týká hlavního hrdiny, miluju jeho charakter. Autorka si dle mého dala opravdu práci s postupným odhalováním minulosti a to, jak nás právě minulost ovlivňuje a tvaruje. Jak každý máme šrám(y) na duši a že je potřeba se s nimi vypořádat a k tomu máme každý svou cestu.
Ačkoliv je tato knížka opravdu pohodová, má i menší přesah a dokonce i pár nervy drásajících částí. Hodně se mi líbil závěr knihy, kdy všechno hlavní hrdince konečně došlo. Skoro jsem i zatleskala fyzicky, jak mě to potěšilo.

02.09.2021 5 z 5


Němý hlas: Kniha první Němý hlas: Kniha první Jošitoki Óima

Tak tohle je skvělé otevření příběhu. Upřímně to pro mě nebylo moc lehké čtení, ale rozhodně zajímavé a hlavně poučné. Děj mi přišel velmi uvěřitelný a stránky jsem otáčela se zatajeným dechem. Ohromný charakterový vývoj, který podstoupil hlavní hrdina je obdivuhodný a drsný.
Ze začátku jsem se trochu bála, jak se takto vážné téma, jako je šikana ve školním prostředí, dokáže dostatečně popsat pomocí obrázků. A upřímně, možná mě to zasáhlo víc, než kdybych četla jen věty. Poslední strany jsem otáčela několikrát, abych se ujistila, že jsem (bohužel) opravdu na konci a netrpělivě vyhlížím druhý svazek, protože tohle je skvělý příběh s obrovským potenciálem.

02.09.2021 5 z 5


Mechanický princ Mechanický princ Cassandra Clare (p)

Druhý díl Pekelných strojů jsem si užila víc, než první a to i přes to, že zde máme mnohem míň zběsilých akčních scén. Celá kniha se dle mého zaměřuje spíše na intriky, tajemství, emoce a vztahy a děj kolem Magistra se posunul na druhou kolej.
Je zde postupně odkrývána povaha Willa a jeho minulost a tím mě autorka "donutila" ho milovat a soucítit s ním. Dokonce mu i fandit (co si budeme, v předchozím díle moc kladně nepůsobil).
Tessa se začíná více projevovat a už nepůsobí tak usedlým dojmem. Její postavení jí opravdu nezávidím, vzhledem k tomu, co se kolem ní děje.
Více se dovídáme i o všech vedlejších postavách a zjišťujeme, jak je důležitá komunikace a naslouchání. Domnívat se něco není vždy ta správná cesta a ještě horší je si ty domněnky neověřit u správné osoby.
Závěr knihy mi rozdrtil srdce dojetím. Jak je občas těžké udělat něco správného, že? Myslím, že už jsem to u některé knihy od CC napsala, ale ona je opravdu talentovaná ve vytváření emočně silných dilemat pro hrdiny svých knih a tím dokáže neskutečně zasáhnout i čtenáře, který začne přemýšlet, jak by situaci řešil sám.
Jediné, co mě na knize vadí (vlastně všech od CC), jsou poměrně dlouhé kapitoly. Stále si na to prostě nemohu zvyknout ani přes ohromnou čtivost, kdy stránky hltám po desítkách.

26.08.2021 5 z 5


Koruna Koruna Kiera Cass

Za mě tedy Kuruna asi nejlepší díl celé série. Neuvěřitelný vývoj hlavní hrdinky, který dával smysl a opravdu jsem mu uvěřila. Jak jsem ji z počátku neměla ráda, protože prostě ona byla rozmazlený fracek, tak jsem si ji nakonec velmi oblíbila, soucítila s ní a fandila jí, aby tu svou lásku našla a byla šťastná.
Celkově Koruna nebyla tak akční, opravdu se spíš zaměřovala na postavy a emoce a mě to vlastně bavilo víc, než nějaká vzpoura rebelů.
Myslím si, že kniha splnila přesně to, proč jsem jí začala číst a absolutně chápu, proč je tak vychvalovaná celá série. Příběhu nechybí čtivost, ta je opravdu vysoká, hromada rozličných charakterů, pubertální umanutost a nerozhodnost, prozření, láska, pochopení, povinnost, čest, ale dostaneme i lehký náhled na podlost, touhu po moci či zradu a naivitu.
A závěrečný proslov hlavní hrdinky je podle mě opravdu parádní, protože má pravdu. Náš život je náš. Vlastně všechna její rozhodnutí v poslední čtvrtině knihy jsou úžasná a opravdu klobouk dolu za ten její charakterový posun.

25.08.2021 5 z 5


Petr a Lucie Petr a Lucie Romain Rolland

Romantický příběh odehrávající se na pozadí války. Mám z toho trošku zvláštní pocity, ale příběh je rozhodně silný a já jsem ráda, že jsem konečně překonala tu averzi ke klasice, kterou ve mě vypěstovala povinná četba ve škole.
Naprosto mě dostal svět a celkově ukázka toho, jak válka působí na mladé lidi - a to jen vědomí, že kdykoliv může někde spadnout bomba a nebo musíte narukovat. Svým způsobem jsem i ocenila dost netradiční charakter hlavního hrdiny. On, jakožto muž, má být ten na vše připravený, ale autor ho naopak podal dost citlivého se sklony k depresi a nebojím se říct, až zženštilého. Naproti tomu Lucie byla ta silná a stále veselá a určitě ji zformovalo prostředí, ve kterém vyrůstala.
Co mě opravdu nesedlo je vlastně délka příběhu - za 100 stran se toho stihlo rozebrat opravdu hodně a asi bych nepohrdla pár stránkami navíc. Rozhovory mezi hlavními hrdiny mi přišli takové umělé. Takové nemastné, neslané a místy až přílišně naivní. Ale možná se tu teď tluče dnešní doba a to, co jsem zvyklá číst s dobou, kdy žil autor.
Třešnička na dortu je pro mě krásná obálka z edice CooBoo classics a pak shrnutí života Romaina Rollanda a celkově vliv toho, co dělal a jak žil na celé dílo.

24.08.2021 4 z 5


Příliv temnoty Příliv temnoty Aaron Rosenberg

Další pěkný příběh z prostředí WoW. Děj je nám představován hned z několika pohledů a díky tomu máme hned od začátku jasno v pohnutkách obou válčících stran. Jak vznikla Horda už víme z knihy Zrod Hordy, a zde máme představen vznik Aliance.
Autorovi se povedlo dost obstojně vykreslit charaktery postav, každá byla dost specifická - od čistě hodných a čestných válečníků, přes hrdé a tvrdé muže až po úskočné zmetky.
Vzhledem k tomu, že mám již přečtenou většinu knih ze světa WoW, jsem s každým novým příběhem nadšenější, jak se všem autorům daří proplétat příběhy a jak do sebe vše krásně zapadá. Také se zde ukazuje, jak je vlastně herní svět obrovský a propracovaný a každý nový datadisk má svůj příběh v pozadí, který vedl ke změnám nejen v rozmístění ras a oblastí, ale k celkovému uspořádání herních charakterů.
Stále si ale myslím, že by knize prospěla mapka. I pro mě, jakožto hráče WoW, bylo občas složitější si představit, kde se armády nacházejí.
Kniha má rozhodně co nabídnout hráčům, pro ostatní může být mírně zmatečná množstvím jmen, názvů a ras, ale i tak si myslím, že přímočarost příběhu by mohla poskytnout příjemné vypnutí.

23.08.2021 4 z 5


Tokijský ghúl 8 Tokijský ghúl 8 Sui Išida (p)

Osmý díl TG pokračuje rozjetou bitvou mezi Aogiri a ÚPG, kudy se snaží nenápadně proplout skupinka z Anteiku.
Kresba v dynamických částech, kde dochází k bitvám a probodávání je hůře čitelná, ale celé to vylepší pozadí z náhledů do minulosti, které mě neskutečně bavili a hodně pomáhají v celkovému seznámení se s postavami.
Svazek je ukončen přesně ve správném bodě, aby měl člověk nutkání pokračovat dál. Asi se budu opakovat, ale TG je velmi povedená manga a já si užívám každou stránku.

20.08.2021 5 z 5


Mechanický anděl Mechanický anděl Cassandra Clare (p)

Trochu pomalejší rozjezd knihy nám dal neuvěřitelně originální provedení světa. Londýn je zde popsán tak akorát, aby to nebylo nudné a zasazení do 19. století se povedlo, tak nějak si tu dobu představuji i já.
Hlavní hrdinka mi sice přišla vcelku plochá, ale vzhledem k době, kdy se děj odehrává, se jakási plochost od žen očekávala (poslušná domácí puťka) a ona tak prostě byla vychovaná. Navíc je stále naivní a věří v romantické příběhy z knih. A pak se jí zboří svět, který znala a ona se snaží zuby nehty držet toho svého známého, což bych asi nejspíš udělala také.
Hlavního hrdinu upřímně nechápu, ale je mi víc než jasné, že důvod jeho chování bude vysvětlen v dalších dílech. Rozhodně ho považuji za tahouna pozornosti čtenáře, protože tolik otázek, co jeho charakter tvoří, to je k zbláznění. Naproti tomu jeho kamarád je tak otevřený, jak to jen situace dovolí a dohromady tito dva pánové působí strašně harmonicky, jak se jejich charaktery vyvažují.
Samotný příběh je opravdu dobře postaven a já byla opravdu napnutá, jak to tedy s Magistrem je a hodně dlouho jsem to autorce žrala i s navijákem. Nechybí několik bitek, kdy dostaneme nasvalené lovce stínů, kteří jsou prostě dokonale vytrénovaní. A dále vcelku propracované záporáky a nechybí ani intrikáni, kteří pomohou jen natolik, aby dosáhli vlastního potěšení. Žádná z postav na mě nepůsobí jako uměle našroubovaná a všemu tomu dění věřím.
Za mě jedna z nejpovedenějších knih od autorky, jelikož jsem dostala krásně vyváženou akci, romantiku, tajemství a napětí, ale i "nudu" (nemyslím tím, že jsem se nudila, spíš popisy nutných částí doby, místa, historie apod.)

19.08.2021 5 z 5