vladku
komentáře u knih
Čísla nelžou
Václav Smil
Čísla nelžou. Dostal jsem na knihu doporučení. Předmluva mě nadchla, jak popisovala, jak problematické může být číst a interpretovat čísla. Natěšil jsem se na čistě věcnou knihu, abych po pár desítkách stránek zjistil, že čtu i kapitoly prakticky bez čísel, čistě subjektivní názory jak vystřižené z blogu. Bohužel autor udělal směs článků, některé krásné jak slibuje v předmluvě, jiné zatížené svými názory, které vyjadřuje nepříliš jasnými implikacemi, jiné prakticky bez čísel, čistě názorové, včetně víceméně politických. Asi kniha jako celek stojí za to přečíst, ale na základě předmluvy nevypínejte svou ostražitost, budete ji potřebovat při čtení. Mně zklamala, protože jsem se těšil na oddechovou knihu, měl jsem vysoce nastavenou laťku, kde ostražitost mohu vypnout.
Hyperaktivní dítě
Ivana Drtílková
Kniha z roku 2007. I jako laik mi některé odpovědi nesedí, zdají se mi překonané nebo s nimi nesouhlasím přístupem. Na straně 31 se zmiňuje diskuze o názorech, dle kterých v dávné historii lidstva, mohli mít jedinci s ADHD určité výhody pro svou schopnost rychle reagovat, rychle se orientovat nebo zaútočit, jejich zvýšená aktivita, ostražitost a bdělost mohly zlepšovat vyhlídky na úspěšné přežití.
A já podobně jako u dislexie (lepší prostorová představivost, souvisí s tím proč písmenka, které pootočením jsou stejná jako lev s různých stran) si říkám, jak je naše společnost zaměřena na hledání "nedostatků". Jak pojmenováváme povahy jako poruchy a jak některé povahy prostě se současnou společností mají menší a jiné větší problémy.
Za mě je důležité se zaměřit naopak na přednosti. A obzvláště těmto dětem/lidem dopřát možnost pohybu (což mimochodem je prospěšné během učení komukoliv - dle knihy Pravidla mozku dítěte od Mediny).
10 % člověka
Alanna Collen
Doporučuji. Jít na operaci, vzít si pilulku a mít to vyřešení, to je většinou to, co lidé chtějí. V realitě levnější, ale pracnější alternativy existují a jsou asi mnohem účinější. Autorka naznačuje plno souvislostí se stavem mikrobiomu, odkazuje se na plno výzkumů, bohužel konkrétní odkazy ke zkontrolování chybí. Škoda, zvyšilo by to důvěryhodnost. Nicméně argumenty, vývody, které předkládá dávají smysl, jsou pro mě důvěryhodné.
Kvalita mikrobiomu do značné míry závisí na tom, co jíme. A tam je kladná vazba. Co jíme ovliňuje, jaké mikroby živíme a ty ovlivňují na, co máme chuť. A kvalita mikrobiomu také závisí na tom, jestli jsme byli porozeni přirozeně, jestli jsme byli kojeni. A jestli a jak často jsme byli na antibiotikách a jakých.
Vypadá to, že mikrobiom ovlivňuje naši váhu, naši psychiku, naši imunitu, naše zdraví.
Kolik lidí vnímá antibiotika jako velmi sporný lék? Nemyslím tím zvyšování odolnosti bakterií. Myslím tím, kolik pacientů je si vědomo, kolik lékařů upozorňuje, že antibiotika sice zachraňují životy, když už není jiná možnost, ale taky způsobuje mnohé problémy do budoucna (výzkumy co vše stále asi běží, něco už je jasně, něco méně), protože redukuje mikrobiom. Mimochodem pověra o čím lepší/větší hygieně, tím lépe. Jsou už výzkumy na tom, že po císaři by se měli na dítě přenést mikroby z pochvy matky. Probiotika jsou spíše placebo krom těch kvalitnějších a jen v době krátce po antibiotikách nějaký malý vliv mají. A kdo slyšel o transplataci stolice?
Kniha dává indície, že mikrobiom stojí za většinou moderních zdravotních problémů, resp. užívání antibiotik, porodů císařským řezem, nekojení, výplachy žaludku, přílišná hygiena, příliš zpracované potraviny bez vlákniny (i doma omezte odšťavňování, mixování, více zeleniny než ovoce). A dává naději, že některé problémy se mohou zmírnit po zlepšení stavu mikrobiomu, třeba i transplantací stolice (je ale velký problém najít nějakou ucházející, 95% lidí, co si myslí, že jsou zdraví, jsou nevhodní). I zde platí, čím dříve, tím lépe. Některé změny ze špatného mikrobiomu jsou trvalejšího rázu.
Kdybych měl zdůraznit něco tak: Jen císař v nejnezbytněšjím případě a pak přenést mikroby z pochvy matky na dítě. Kojení co nejdéle, nejlépe roky, zvláště po císaři. Antibiotika (výplachy žaludku/střev) v nejnutnějších případech a když tak kvalitní probiotika s nimi, po nich (jindy nedávají prakticky smysl, jsou příliš slabé). Obeznámit se s metodou transplantace stolice a posledních výsledků ohledně mnoha nemocí chronického typu zažívacího ústrojí, ale i autismu, alergie, obezity...
Problém tří těles
Liou Cch'-sin
(SPOILER) Až po přečtení, na doporučení, jsem zjistil, že se jedná o první díl triologie. Líbilo se. Vlastně postupně zjišťujete o co jde, abyste v nějakém okamžiku zjistili, že téměř vše je jinak a začínáte znovu. Na pozadí je do sci-fi knihy vpašovány čínské dějiny, nepříliš veselé. Konec prvního dílu končí na jedné straně pesimisticky, na druhé straně i s mlhavou naději. Jsme považováni za hmyz, nicméně jak my jsme schopny zlikvidovat kobylky se vší naší technologií ve srovnání s technologií hmyzu? Asi nezbude než si přečíst i další díly.
Mozková mlha - 10 způsobů, jak ji rozfoukat
Jill Weber
Nejsem si jist, jestli kniha je schopna pomoci někomu s mozkovou mlhou - pokud jsem tento pojem pochopil správně, v takovém stavu obvykle člověk se špatně soustředí na čtení knihy, je nucen si číst pasáže opakovaně, aby je pochopil a je schopen vnímat jen velmi jednoduše napsaný text, což tato kniha až tak moc není napsaná jednoduše. Kniha rozhodně pomůže někomu, kdo přece jen má své lepší momenty a v těchto momentech se pustí do čtení knihy.
Kniha mě především uchvátila jako spíše obecná kniha, jak se chovat, jak se udržovat. Kniha nabízí hodně příkladů ze života i návodů jak se nejen v těchto případech chovat, jak prolomit "mozkovou mlhu". A tam vidím její největší přínos, relativně stručně, věcně, strukturované pomoci obecně.
Neználek na Měsíci
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Jako dítě jsem Neználek měl rád. Velmi hezké ilustrace, samotná postava je sympatická. A nevzpomínám si, že bych chápal tehdejší propagandu, chápal jsem to jako pohádku, veselou rozmarnou.
Nyní když to čtu, musím často komentovat a kniha se mi oškliví. "Zlo" je tu zesměšňováno skutky, popisem chování i vzhledem. Oslavována zlodějina od boháčů. Boháči mnohokrát popisováni jako podvodníci, zloději. Převzetí továrny jako vše řešící a hned vše lépe a skvěle fungující.
Prostě klasická propaganda socialismu, měsíčnani jako příšerná karikatura USA. Celkově velmi rozporuplné dílo. Nedoporučuji číst dětem bez vysvětlování, ukazování - naopak mám osobní zkušenost, že mnohé pohádky jsou s patřičným komentářem hodně výchovné. Nejen Neználek, ale např. i některé díly Krtka - především Krtek a zelinář.
Být kvakerem: Průvodce pro začátečníky
Geoffrey Durham
Má první kniha o kvakerech. Dozvěděl jsem se z ní vše základní, co jsem chtěl vědět o kvakerech. Celkem působivé, kolika věcem se věnovali, kolik věcí ovlivnili, jak zásadoví jsou, jak tolerantní jsou - kvakerem může být křešťan, muslim, žid, ale i ateista. Mají nějaké hlavní "zásady", ale i ty jsou dobrovolné. Působivé, sympatické. Pomohli prosadit zákaz otroctví a rovnost pohlaví i povnost postavení (a zásady, aby tomu tak zůstalo) byla u nich samozřejmá hned od začátku, od roku 1652 - kdo zná tehdejší dobu, dovede si představit jak překvapivé to v té době bylo...
Zrození Evropanů: Skutečný příběh našich předků vyprávěný geny
Johannes Krause
Velmi zajímavá kniha. Pokud vás zajímá, jaké jsou poznakty cca z roku 2019, které se získali pomocí zkoumáním genů, je tato kniha pro vás. Dozvíte se, jak pravděpodobně se několikrát osidlovala Evropa přistěhovalci a jak po světě putovali nemoci a přispívali tak ke stěhování. Jak potkani asi vyhnali mor, protože vytlačují krysy. A jak se z genů dá odhadovat pohlavní vztahy v minulosti. Zajímavé.
Když se z Harryho stala Sally
Ryan Timothy Anderson
Na úrovni braku. Nicméně bohužel obě strany perlí podobné nesmysly, že vlastně i tak stojí za přečtení. Jen se připravte pozornost na plno manipulací, argumentačních faulů (např. slaměný panák) nebo špatných implikací (např. máme jiné pohlavní orgány, potřebujeme oddělené záchody, jakoby záchodová mísa pro ženy byla jiná než pro muže, jakoby ve Švédsku nebyly už dávno "společné" záchody, kabinky se samostatným vstupem použitelné muži i dětmi). To, že si mnohé argumenty navzájem protiřečí v různých částech knihy, částečně odpouštím, protože i druhá strana není zdaleka jednotná argumentačně a beru to jako snahu odpovědět na všechny možné protiargumenty. Kniha z roku 2018. Navíc popisuje především americké prostředí.
Kniha je svým způsobem i nebezpečná, tolikrát opakuje stereotyp, že muži jsou ti násilničtí, že vlastně nepřímo popírá násilí na mužích a z toho plynoucí následky.
Kniha je přínosná pro toho, kdo chce v ucelené podobě znát argumenty strany říkající, že existují jen dvě pohlaví. ("Má" realita je "Člověk může mít ženské nebo mužské přirození, může mít chromozomy XY nebo XX (ale i např. XXY i jiné) a k tomu všemu se může cítit jako muž nebo žena ve své mysli. Podle prvního znaku určuje pohlaví veřejnost, podle druhého určují pohlaví lékaři. Podle třetího se chovají samotní lidé. Většinou jsou tyto tři věci v souladu, ale může existovat jakákoliv kombinace."
Na druhou stranu je špatně, že zákony diskriminují, nutí diskriminovat nebo (ne naopak) nařizuje nějak oddělené prostory. Nevidím důvod, aby různé instituce měli různý přístup. A ať si každý vybere instituci, která to má dle jeho představ. Ať už ta představa je ve stylu oddělení dle pohlaví, oddělení dle genderu, nebo třeba dle pohlaví + samostatná kabina pro vše ostatní. Mně osobně vyhovuje téměř cokoliv a z mnoha různých důvodů (např. i lepší vytížení) mi dává smysl švédské řešení, univerzální samostatné kabinky.
Stejně tak není hezké, když min. v Americe to má vliv na potírání zločinu. Nevím jak v USA, ale v ČR jako rodič dcery běžně chodím jak na mužské tak na ženské záchody, ženy nemálokrát jsem potkal na mužském záchodě, včetně akcí, kde lidé pili hodně alkoholu, nevidím na tom nic nemorálního ani nezákonného. A zatím jsem se nesetkal s negativní reakcí, maximálně s překvapením následované pochopením situace.
Svoboda volby
Milton Friedman
Velmi podobná kniha jako Kapitalismus a svoboda. Nicméně tato kniha je známější, i díky stejnojmennému seriálu. Vliv může mít i to, že spoluautorem je Rose Friedman. Částečně se mi zdá, že je psána jednodušeji, srozumitelněji. (Nicméně jsem četl novější vydání, než je zde obrázek obálky.)
Kapitalismus a svoboda
Milton Friedman
Ekonom, příznivec minimálního státu a minmálního navyšování inflace/peněžní zásoby. Kniha z 60. let, přesto má co říct i v dnešní době. Nicméně je to jak házet hrách na zeď, situace se spíše ještě zhoršila a stále se lidí diví a bohužel stále méně jasné i jasné příčiny nevidí. Kniha pomůže všem, kteří sice nemají představivost pro anarchokapitalismus, nicméně alespoň vidí neštěstí velkého státu, zde naleznou stravitelnější argumenty, důvody než v jiných knihách.
Error
Stanislav Stodůlka
Seberozvíjení v kostce pro nejen IŤáky. Lehké čtení o složitých tématech podané tak, že leckdo porozumí na první dobrou. Pomůže vám pochopit a akceptovat základní procesy v lidském těle, sociální vazby s partnerem i dětmi. Při tom používá analogii i příkladů na fiktivních lidech jejichž osudy se postupně vyvíjí, osvětlují. Hezky použité slovo Error, jen občas častěji než je vhodné. Autor se nedokázal rozloučit s nezařazenými texty, tak je na konci knihy otiskl (nutno podotknout chaoticky) a tak poněkud utlumil výborný závěr knihy. Přes to kniha celkem jednoduše shrnuje mnoho poznatků mnoha knih a lze ji použít jak pro začátečníky seberozvíjení tak pro ty, co si chtějí rychle zopakovat základní zásady.
Jak děti získávají "akademické" dovednosti bez formálního vyučování
Peter Gray
Druhá část, viz první část.
Důkaz, že sebeřízené vzdělávání funguje
Peter Gray
Relativně útlá monotématická kniha, zjevně složená z nezávislých článků, které byly později vydány společně. Pro někoho, kdo knihu čte a nepotřebuje přesvědčit, je to opakování a zdroje na výzkumy, které bohužel nejsou tak známé, jak by si zasloužily. A bohužel z pochopitelných důvodů nejsou opakovány. Chtělo by to dalšího Petera Graye, který zas vše posune...
Produktivita nepotřebuje kancelář
Teresa Hartwig
Monotématická kniha z německého prostředí, která z většiny je použitelná i v ČR. Na můj vkus moc ukecaná, mockrát prokládaná sebechválou. Ukecaná: na to kolik je v knize textu se mi zdá, že vlastně jsem se toho moc "převratného" nedozvěděl. To, co mě zaujalo byly tipy pro socializaci při práci na dálku, třeba i tak, že bot každé ráno nahodí téma a kdo chce se zapojí. Nebo v pondělí otázka, jaký byl víkend. Nebo způsob práce, že všichni mají trvale zapnutou kameru, i když vypnutý mikrofon. Ale na druhou stranu, ten, kdo hledá způsoby, najde v knize plno vyčerpávajících otázek, způsobů, tipů.
Funguje kapitalismus?
Jakob Field
Brak. Kniha má plno obrázků, různých druhů fontů. Takto vypadají knihy pro začátečníky. Bohužel často i brak. V tomto případě se jedná o oboje, nicméně začítečníkům doporučuji neztrácet čas čtením a odhalováním manipulací a subjektivních pohledů. Škoda, už jsem si ze začátku myslel, že jsem našel hezkou knihu pro začátečníky, děti. Ne, tahle určitě ne.
Politika nejen pro mladé
Jan Dvořák
Brak. Na první pohled i textem kniha zní apoliticky. Autorovi se to nepodařilo. Kniha popisuje některé základy demokracie, lidských práv, EU, ale lépe uděláte, když si to vygooglíte. Autorovi se ať už úmyslně či ne, vědomě či ne, podařilo do textů zahrnout plno svých názorů, manipulací. U jiné literatury lze to pochopit, u takové knihy ne.
Lightning Network: Platby budoucnosti
Michal Novák
Autor umí psát. Perfektně strukturováno, tučně zvýrazněná slova pro rychločtení. První část pro začátečníky, kde se používá výborná analogie. Druhá část problematiku popisuje detailněji, přesněji. Pokud něco vytknout tak to, že jsem měl pocit, že mezi druhou a první části některé pojmy nebyly vysvětlěny. Ale to nemění nic na tom, že autor perfektně vysvětlil složitou problematiku. Vysvětlil tak, že vzhůru do lightning plateb, plateb budoucnosti. Doporučuji. A píšu si do seznamu na přečtení jeho další knihu.
Učte se sami - Dovolte dětem, aby se učily sami
John Holt
Doporučuji. Připravte se na knihu plnou myšlenek. Kniha vychází především z amerického prostředí, nicméně mnohé informace lze použít, přeložit do jiné země, např. ČR. Pro někoho to bude znít radikálně, nepředstavitelně, pro ty, co už taky žijí, to bude do značné míry inspirativní.
Pár tipů: Na straně 90 autor kritizuje školy skrz monopolizaci vědomostí. Na straně 126-128 se zabývá nudou a umělými činnostmi. Na straně 133 o vlivu na redukcí jazyků. Na stranách 174-177 popisuje obtíže pokus, drezury. Na straně 187 získáte jiný pohled na určování pravé a levé strany a možná i toleranci vůči dětem, které ty nelogičtnosti nepobrali.
Síla rozumu v bláznivé době: Manuál kritického myšlení
Ján Markoš
Brak. Kdyby kniha byla označena jako cvičebnie kritického myšlení a na konci knihy by byla část věnována chybám v knize, byla by kniha obstojná (i tak dost výhrad, především jak smíchal manuál s vlastními názory. Bohužel kniha je označena jako manuál a errata chybějí. Z toho důvodu je to brak, který je lepší nečíst.
Kniha je dost faktografická, určitě to bylo dost pracné dát dohromady tolik historek, bohužel i těm se nevyhýbají chyby.
Autor např. obhajuje svůj názor na dehumanizaci a to, že slova jsou prerekvizitou činu, na straně 49 si s tím víceméně protiřečí. Kritizuje politiky a diví se, že když zpochybní část novinářského článku, nemají potřebu řešit zbytek článku. Přitom na na straně 171 si citací odpovídá, proč se tak politici chovají. Na straně 108 kritizuje výroky, které se neřekly - krásná ukázka slam,ěného panáka, nicméně není to cvičebnice, chybí upozornění. Na straně 105 dělá ukázku temných postav, špatnou. Nejen, že si domýšlí, že jsou to cikáni, což je jeho ukázka, domýšlí si, že ty temné postavy stojí za krádeží. Na strraně 301 kritizuje dodržování zákonů u mezinárodních společností - nekritizuje to, že jsou různé zákony, kritizuje, že ty různé zákony společnost dodržuje (a vsadím se, že by byl první, kdo by nadával, když by ve svobodnější zemi byla verze např. z Číny).
Od části s číslisema se kniha vůbec nedala číst a už jsem ji jen prolétával. Plus pár poznámek, které se mi nechce rozepisovat: 35 - zmiňuje Milgramův experiment, do značné míry zdfalšovaný experiment, v knize manuálu kritického myšlení úsměvné. 83 kritika cenzury.