Vlk.kh komentáře u knih

Bitva v Teutoburském lese, potažmo dějinné období tzv. doby římské patří spolu s halštatem a laténem do hlavního okruhu mého zájmu o historii, takže mé hodnocení bude patrně dosti zaujaté, ale... je to zkrátka perfektní! Konečně jsem narazil na knihu popisující události v Teutoburském lese, kterou stálo za to přečíst ( např. kniha Varus byla oproti tomu dost katastrofa, takže jsem k tomuto dílu přistupoval s despektem. Ovšem byl jsem příjemně překvapen ) Autor má nejen nastudované znalosti o tehdejší výzbroji a výstroji legií, nebo o germánských kmenech, ale řadu věcí si vyzkoušel na vlastní kůži, jak je psáno v doslovu. Jen více takových autorů, jen houšť takových knih! Ač bylo vybíjení legionářů a jejich doprovodu líčeno velmi naturalisticky, že jim čtenář zkrátka musel držet pěsti, byl jsem jednoznačně na straně Germánů. Tullus je sympatický chlapík a i kluci z jeho centurie přirostou k srdci, ale přece jen to byl Řím prezentovaný, coby nositel civilizace, kdo byl v Germánii tím vetřelcem šířícím teror a bořícím staré pořádky. Co si budeme nalhávat, celý Řím stál a rostl hlavně na tom, co kde zabral, sebral, pobral do otroctví a postupy legií leckde neměli daleko do genocidy obyvatelstva. Ovšem před železnou kázní a vycvičeností legií nelze jinak, než smeknou. Jsem ale holt duší barbar a jiné už to nikdy nebude :-D

14 13.03.2019

Jsem jedinec, co to s blízkou budoucností "civilizace" nevidí vůbec dobře, takže pro mě se takováto kniha stává další nepostradatelnou věcí do knihovny. Ale myslím si, že by si ji měl přečíst každý soběstačný jedinec se selským rozumem, co nepatří do sorty k mobilu a síti přikovaných zombie s křemíkovým mozečkem neschopných samostatné existence. Kniha by se neměla brát, jako nějaký "bubák", co prorokuje ty nejtemnější vize a chce vás děsit. Nemusí jít nutně o nějakou světovou válku, co nás smázne ( i když člověk je natolik dementní a destruktivní tvor, že já o ní nepochybuju. Minimálně množství lokálních konfliktů bude stále. ), ale třeba takový delší výpadek energie, nebo dodávky vody může snadno prožít každý z nás - to samé se týká třeba sbalení evakuačního zavazadla v případě nějaké lokální živelné katastrofy. Pokud si člověk některé základní návyky a znalosti v této knize osvojí, ulehčí to jemu i jeho blízkým prožití právě takových nečekaných situací. A jednoznačně se stavím za názor v knize uvedený, co se ztížení životních podmínek týče - Není už otázkou jestli se to stane, ale kdy...

8 25.02.2019

Kniha ve mě vyvolala rozporuplné emoce - jak pozitivní, tak negativní. Ty negativní nikoliv kvalitou obsahu, či zpracováním, ale popisovanou "temnou stránkou" dnešního lesnictví, myslivosti a dalších odvětví. Všechno to špatné se točí jen kolem nenažranosti lidských kobylek, leckdy zvrácené a zavržení hodné lovecké touhy ( ne, nejsem žádný veganský, poblouzněný hipík poutající se ke stromům ) a s tím souvisejícím "velkochovem lesní zvěře na porážku", aby si bylo po čem vypálit. Autor moc pěkně a detailně vysvětluje, že to, co pokládáme za lesy a divokou přírodou s divokou přírodou opravdu moc společného nemá a text místy jen prohloubil mé antipatie k některým zkostnatělým strukturám skupin lidí zabývajících se činností kolem lesů a myslivostí - netýká se všech, kolem lesa se pohybuje i dost slušných lidí, co to myslí upřímně a mají k přírodě vztah.
Ovšem kniha má i nemalý pozitivní náboj a to je právě autorův přístup k přírodě a hlavně to, že po různých právních "bitkách" a dokonce i výhrůžkách od nižších lidských forem života se mu daří svou ideu naplnit a uvést v realitu. Vzhledem k tomu, že autor pořádá i různá školení a semináře se možná bude blýskat na lepší časy a najde se více dalších, co zapojí zdravý rozum a budou mít dostatek lásky k přírodě, ale hlavně odvahy vystoupit proti kšeftu a bezuzdnému drancování lesních přírodních zdrojů, které je zaobalené do různých pseudoučených keců, že právě takhle je to v pořádku a má to tak být. Pan Wohlleben se evidentně celý život snaží učit novým věcem, naslouchá ekologům, dělá si na základě získaných informací vlastní závěr a nebojí se jít proti proudu. A v neposlední řadě - je moc fajn a povznášející číst text od člověka, který má les upřímně rád a dokáže tento subjektivní náhled přenést na čtenáře.

8 12.02.2019

Stále dobré čtení. Ale ač fanoušek knih pana Niedla, tady budu malinko kritický. Přišlo mi totiž, jako bych v téhle knížce malinko ucítil nastavovanou kaši, s trojicí prvních dílů se to nedá srovnávat, čtvrtý ještě tak nějak šel na stejně vysoké úrovni, ale tady už mi ty přes kopírák psané šarvátky malých oddílů vedených hrdiny knihy připadají jako mlácení prázdné slámy. A jakožto hnidopich se zkusím zaměřit ještě na jeden problém, co mi nedá spát, ale trklo mě to až nyní. Lze střílet ze středověkého jasanového luku koňmo? Jsou totiž dost velké, jeden máme doma a neumím si představit, že by ho někdo dokázal napnout do plné síly v koňském sedle a přitom je to motiv, který pan František hojně využívá ve všech svých knižních sériích - samozřejmě mohou před střelbou sesednout, ale výslovně se několikrát uvádělo, že střílejí z koní. Taky transport luku s nasazenou tětivou není moc reálný, tětiva se nasazovala většinou až před bitvou, ale na koni to neuděláte. Četl jsem o jízdních kušovnících a samozřejmě i o lučištnících, ovšem jednalo se o střelce z reflexních nomádských luků ke střelbě ze sedla ideálních.
Ale co, teď už pro změnu mlátím prázdnou slámu zase já :-D Je to oddychová, dobrodružná, nenáročná literatura na příjemný relax a panu Niedlovi to jde stále od ruky. Další díl je evidentně na cestě, tak doufám, že Honzovi z Hohenbachu už někdo řádně nakope řiť a vykopne ho až do horoucích pekel, kam patří.

6 09.01.2019

Nejdříve jsem byl od knihy odrazován hned nadvakrát - prvně marketingovým tvrzením, že je to nezbytná věc pro fanoušky pseudohistorické fantasy série Vikingové z produkce HBO, která je pro mě zklamáním a za druhé příšerně stupidní reklamou, kterou jsem nechtěně zachytil na you tube. Pak jsem tu začal číst hodnocení a komentáře a říkám si: Sakra, kdyby to byla jen kravina prosazovaná reklamní masáží, našel by se už někdo, kdo by to ztrhal, ne? Knížku jsem nakonec dostal k Vánocům a musím říci, že paráda. Autor se opravdu drží alespoň těch stručných historických faktů, co o téhle části dějin máme a navíc je znát, že se o období vikinských nájezdů a celkově severská etnika raného středověku zajímal. Kniha mě bavila od začátku až do konce, i když pár drobností mi tam zaskřípalo - předně, že ač Seveřané hlavního hrdinu ušetřili z praktických důvodů coby tlumočníka, jsou k němu až příliš rychle otevření a každý se může přetrhnout, aby mu něco vyprávěl o vlastní historii, nebo historii druhých. Nebo podzemní tajná chodba pod pohřební hranicí? Pane Holme, kdo a kdy by ji tam tak nepozorovaně na tom vřesovišti mezi dvěma vojsky vykopal? A pak ještě - přece by nebyli přední válečníci Dánska tak blbí, že by bez upozornění patnáctiletého smrkáče nepřišli na to, že tři měsíce stará mrtvola by měla poněkud zahnívat a něco je tu tudíž špatně? - Až na "Hadí oko", který je poněkud jednodušší :-) ale i tak jsou to jen drobné mušky na celkově velmi zdařilém díle. Doufám, že brzy vyjdou pokračování. A klidně by se mohlo přejít od lehce detektivního žánru k více historickému. Přece jen vypravěč nastínil, že za svůj život prolustroval celou část tehdejšího světa atakovanou Vikingy, tak uvidíme.

5 02.01.2019

Můj subjektivní názor - podstatně slabší, než předchozí čtyři díly. V těch prvních knihách to "odsýpalo", člověk se učil stále něco nového o životě v legii, bitvy byly neotřelé a napínavé, děj se zkrátka příjemně posouval a čtenáře pohltil. Tady to nějak najednou přestalo fungovat. Rozjezd byl parádní, ale po zpackané bitvě u brodu a vynesení rozsudku jsem pomalu začínal upadat do mírné nudy. Spousta věcí se dala předpokládat - odkud přijde záchrana, že v bažinách bude objevena skrytá armáda, že neporazitelní hrdinové zavčasu varují, koho mají a samozřejmě až hollywoodsky naivní konec, kdy jeden z hlavních hrdinů dostane pod svůj gladius odbojného reka z druhé strany barikády. Co se bitev týče, stále stejné slovní obraty - když už po několikáté opsaly oštěpy vysoký oblouk a černě se zaleskly, tiše jsem zaúpěl - a protože mi bylo vcelku jasné, jak to dopadne, prokousával jsem se tím vcelku nezáživně. Takže suma sumárum, první část knihy mě bavila víc, než když příběh začal gradovat do finále. Ale stále jsem u toho vydržel do konce a knihu neodložil, takže úplně špatné to není. Scarrow je pro mě stále dobrý vypravěč a uvidíme, jak se pochlapí v dalších dílech.

02.01.2019

Nenáročná knížka plná poetického vyprávění pana Cílka a krásných ilustrací, které dle mého názoru ke knize parádně sedí. Drnkají u mě na tu správnou strunu a vynikajícím způsobem splývají s textem. Co jsem očekával, to jsem dostal. Pokud někdo hledá spíš turistického průvodce, tak tady je na špatné adrese - i když tipů na výlet se zde dá samozřejmě najít dost a dost.

3 25.12.2018

Tak upřímně - pro mě ztráta času. Pár textů mě i chytlo, ale celkově, když hodnotím knihu, jako celek to za moc nestojí ( jak by napsal pan autor, s....a, co stojí za h...o ) Kdyby šlo o jeden, dva fejetony s podobnou tematikou, tak v pohodě. Ale když čtu celou knihu jen o chlastání, kopulaci, onanii a prostoduchých opileckých výlevech různých trosek, tak to člověka akorát pěkně otráví. Stejně tak mi přišlo to používání vulgarismů až moc účelové. Prostě chtěl Buk šokovat a dělat rebela za každou cenu - bohůmžel, nešokuje. V dnešní době, kdy stejně "květnatou" mluvu používá kde kdo a stačí si jen poslechnout partičku smradů táhnoucích ze školy, to není šokující - jen únavné, o ničem. Před lety se mi docela líbil Šunkový nářez, ale otázka, co bych na to asi řekl dnes? No, zkoušet to nebudu.

2 21.12.2018

Během četby knihy jsem nejprve cítil trochu zklamání - ne hned, až tak během druhé třetiny - protože jsem byl pln určitých očekávání, která nesplnila. Například jsem čekal, že se budou texty víc věnovat naší zemi, což je zde vcelku okrajové. Potom jsem se trochu oklepal od toho, co jsem vlastně od knihy chtěl já, zkusil jsem být nestranný a nechal pana Cílka dál vyprávět. Ve finále, po dočtení si říkám, že to vlastně nebylo zas tak špatné. Asi je to jednak proto, že jsem panu Cílkovi, jakožto oblíbenému autorovi ochoten ledacos odpustit a taky už mám řadu knih od něho přečtenou, takže takovou tu jeho roztříštěnost a neuspořádanost myšlenek jsem trochu očekával. Text a úvahy v něm si zkrátka poletují, kam se jim zachce a ne vždy je lehké je vstřebat. Asi hodně záleží i na tom, v jakém je člověk zrovna rozpoložení.

1 19.12.2018

Fanoušci "Buka" laskavě prominou - a nebo ne, je mi to fuk - ale tohle byla hrozná kravina. Ano, je to čtivé, řemeslně dobře zvládnuté. Autor umí vyprávět a tu hvězdu dávám za drsný styl vyprávění, který mě na začátku tak moc zaujal, že jsem byl ochoten překousnout Smrtku a posléze i nějakého toho Červeného ptáka. Ovšem mimozemšťané, to už bylo moc. Je mi jedno, co chtěl autor říci, nebudu se pídit po nějakém hlubším smyslu, či nesmyslu, je to blábol. Četl jsem dvě jiné, víceméně autobiograficky pojaté knihy od Buka a to jsem byl vcelku spokojen, proto jsem se, zčásti i vinou velmi pozitivní kritiky na Škvár těšil. Ale dostal jsem spíš ledovou sprchu, tohle šlo mimo mě a upřímně jsem autorovi nedával ani moc šanci k pochopení.

3 19.12.2018

Prozatím asi nejslabší díl příběh ze Zeměplochy pro mou maličkost. Nevím, zda to bylo zápletkou, nebo partičkou hlavních postav, ale tohle mě moc nebavilo. S příběhy ohledně Noční hlídky, nebo Mrakoplaše se to moc nedá srovnávat, tam jsem se kolikrát řehtal na celé kolo a opravdu mě to bavilo, tohle bylo dost vlažné.

2 19.12.2018

Sice je to čtivé, jak tu bylo mnohokrát zmíněno, ale na můj vkus takové...no, jednoduché, nebo jak to popsat přesněji. Ta zápletka je jako něco, co jsem hltal v šestákových brožovaných románech na základce a bylo to fajn, ale teď už bych čekal trochu víc. Pan Cornwell umí bravurně vyprávět, jak jsem si ostatně ověřil i v jiných knihách a to bude asi jediný důvod, proč jsem knihu dočetl do konce, protože jinak mi to přišlo opravdu takové naivní a nijak zvlášť mě to nevtáhlo do onoho kýženého čtenářského transu - v první části knihy tedy ano, ale pak to postupně vyprchalo. Zkusím ještě nějakou knihu z této série a dám Sharpovi ještě jednu šanci, uvidíme.

1 15.12.2018

Pokud bych měl hodnotit pouze příběh Já legnda, dal bych plný počet hvězd. Ale co se týče hodnocení knihy, jako celku tak jednu ubírám - některé povídky, co jsou v knize krom ústředního příběhu jsou slabší. Ale jinak jsem s knihou a investicí za její koupi spokojen. V příběhu Roberta Nevilla jsou marnost a zoufalství poslední lidské bytosti až hmatatelné a ponurá atmosféra je misrně vykreslená. Například scéna se psem je hodně silná.

4 11.12.2018

Celek bohůmžel hodnotím, jako slabší průměr. Pokud to vezmu konkrétně povídku po povídce:
- Modrý kompresor - průměr, nic převratného a na Kinga docela slabota
- Síť - průměrná povídka a pointa se dala dost dobře předpokládat.
- Román o holocaustu - mě naprosto nic neříkající úlet.
- Aeliana - ta se mi hodně líbila, patří k těm pár lepším povídkám z knihy
- Pidžin a Theresa - čekal jsem, co z tohohle vyleze, protože Barkera mám rád, ale docela zklámání, taková fraška.
- Konec všeho - tohle bylo hodně dobré, hodně ponuré a probouzející temné myšlenky v hlavě čtenáře.
- Hřbitovní tanec - docela zajímavé, nic převratného, ale zajímavé.
- Vábení plamenů - opět pěkná hámotina, pro mě hluboký podprůměr a ještě to bylo zbytečně dlouhé.
- Zrádné srdce - netřeba delší komentář, mistr v oboru se zkrátka pozná.
- Společník - podprůměrný příběh, i když závěr se mi vcelku líbil.
- Mateřská láska - tohle celkem ušlo, ovšem stejně se od prvních vět povídky dalo předvídat, co se vlastně stane.
- Strážcův průvodce - Tahle patří také k těm nemnoha lepším, ne-li nejlepší z celé knížky.
takže sumasumárum, trochu drbu hlavu, že jsem knížku koupil, ale to nemohl předem nikdo vědět - je tam přecejen pár silných lákadel ve jménech některých autorů. Knížku asi věnuju naší knihovně, ať se čte dál, protože já bych se k ní už nevracel.

2 30.11.2018

Je třeba brát v potaz, kdy byla kniha napsána a proto je psána tak, jak psána je to, přiznávám místy takové těžkopádné a hůře uchopitelné pro dnešního člověka. Na druhou stranu mi přijde geniální deníková forma románu, která vcelku povedeně přesouvá dílo do jakéhosi smyšleného dokumentu, nebo "reportáže" o skutečných událostech. Ale víc, než na hodnocení obsahu o kterém tu toho bylo napsána kvanta bych se zaměřil na grafickou stránku knihy - konkrétně poslední vydání nakladatelství Argo z roku 2018. Pokud někdo zvažujete koupi knihy Drákula, rozhodně zvolte tenhle kousek - to není "jen kniha", to je skvost a umělecké dílo, vydání knihy hodné jednoho ze základních kamenů hororu. Desky jsou potažené černou semiší evokující samet a název knihy i ilustrace na deskách jsou plasticky jakoby vtlačeny do povrchu a vyvedeny ve stříbře. A ilustrace, nebo spíše linoryty pana Františka Štorma uvnitř knihy, to je prostě paráda.

Nedočteno. Z Husitské epopeje jsem zvládl alespoň první tři knihy, ale tady to vzdávám hned zkraje. Je to pro mě příliš nezáživné a po nějakých sto stranách už mi začalo být fuk, co s tím kterým hrdinou vlastně bude. Historii a historickou literaturu mám rád, ale pan Vondruška mi prostě svým stylem nesedí. Co mě taky hodně odrazuje je na můj vkus až příliš mnoho středověké červené knihovny v jeho dílech.

Je to neveselé čtení a velmi drsný příběh, co po sobě zanechá přetrvávající stopu v podvědomí. A je to brilantně napsané, až jsem nevěřil, že jde o autorovu prvotinu. Asi nejhorší na tom příběhu je samozřejmě to, že nejde o románovou fikci v pravém slova smyslu, ale že se tohle opravdu dělo - a rozhodně to není nijak dávno, bylo to ve "věku rozumu", v moderních dějinách dvacátého století. A může se to snadno stát znovu - model samozřejmě nemusí být totožný, nemusí jít o "nácky", ale válčit se bude pořád, vraždit se bude pořád a stále se najde dostatek lidí, co budou vzhlížet k různým psychopatům, dostatek hloupých a krutých jedinců a v neposlední řadě pak zmrzačené duše, ze kterých válečné běsnění udělá ony v knize zmíněné Zimní muže, kteří se z rolí obětí přetransformují v další monstra, nebo figurky zmítané ve smršti událostí, které se nedokáží postavit a jdou s proudem.
Člověk se ve svých nejtemnějších stránkách od pravěku příliš nezměnil - rozhodně ne k lepšímu. Jen z kamenného sekeromlatu přešel k rychlopalným puškám a k výkonnějším způsobům vybíjení druhých. A i o tom pro mě tahle knížka byla.

7 13.11.2018

Kniha je psaná z části formou "vyprávění pohádek", ale to pro mě nebylo na škodu. Jednak jsem to na rozdíl od těch odbornějších publikací očekával a za druhé - vždyť spousta někdejších bohů, bůžků a démonů se během staletí přesunula právě sem. Když bych se podíval na knížky Erbena, nebo Němcové, tak ty pohádky právě z podobných mýtů vycházejí a mnohdy jsou jejich kořeny ještě starší, než je slovanská mytologie. Za co bohům žel strhávám hodnocení dolů je velké množství chyb v textu. Asi se budu opakovat z jiných svých komentářů, ale do prkýnka, když už se to prodává a já za to zaplatím, očekávám určitou úroveň! Takhle mám vždy sto chutí řádně nakopat zodpovědnou osobu do sedacího aparátu.

5 10.11.2018

No, řemeslně je to zmáknuté pěkně - pan Dán umí psát a je vidět, že "ví o čem to je" - prostředí kriminální policie je mu známé. Ovšem co bych vytkl a s čím jsem se v příběhu opravdu nesrovnal je neustálé chlastání. Ono je to i v jiných Dánovkách, ale tady šlo opravdu o extrém. Jak už tu níže bylo zmíněno v jiných komentářích, nemohu cítit sympatie k bandě buranských ochlastů, co stále jen přemýšlejí, kde a čím si vylít palici ( v zaměstnání v pracovní době ) a ještě po požití sednou za volant. Nejsem abstinent, ale vypítka fakt v lásce nemám. A tady hoši z mordparty lejou od začátku až do konce. Zbytečné a odpuzující.
Další věc je až křečovitě působící karikaturizace detektiva Váni v první části knihy a Ríšanův zkrat, kdy se chystá vlézt do kalhotek jiné, zatímco jeho žena je ve špitále s nemocnou dcerkou, to už je jen pomyslná třešnička na dortu. Je to škoda, příběh je napínavý a má spád, ale bandu hovad autor z hlavních hrdinů fakt dělat nemusel.

5 06.11.2018

Stejně, jako přede mnou Thorir doporučuji knihu všem, co se zajímají o tematiku Vikingů - ovšem těch historických, pro někoho, kdo má zájem o toto období jen na základě fantasy seriálu Vikingové ( záměrně nepíši historického, protože historicky je to zkrátka blábol - alespoň z valné většiny ) tahle knížka asi nebude.
O seveřanech jsem toho v uplynulých letech přečetl vcelku dost a tento počin paní Bednaříkové zaujímá jednoznačně první místo. Je zde dopodrobna rozepsána vikinská expanze do všech koutů světa a množství dalších informací, které jsem se jinde nedočetl. Knížka je opravdu spíš pro "pokročilejší" zájemce o Vikingy, jak už tu přede mnou bylo napsáno. Jediné, co je v knize bráno spíše letem světem je pohanské náboženství Skandinávců, ovšem od toho jsou jiné publikace a problematika severských mýtů a ság je natolik obsáhlá, že vydá na samostatnou knihu. Co je zde naopak velmi podrobně popsané je proces christianizace Skandinávie. Za sebe jednoznačně doporučuji.

5 24.10.2018