Wajny komentáře u knih

Kniha mě nalákala svou anotací, protože víly mám hodně ráda a ještě ve spojení s malováním, jsem nedokázala odolat. I tak jsem, ale neměla téměř žádná očekávání, protože autorčina Kouzla rodu Thornů mě moc nezaujala.

V knize mě nejvíce bavil vílí svět, který je zase trochu jiný. Líbí se mi myšlenka, že víly nesmí dělat žádné umění. Vůbec si to neumím představit a asi bych zažívala stejné pocity jako Isobel. Víly jsou zde vyobrazeny jako krásné osoby, ale vše je obří klam a když se objeví jejich pravá stránka budete zděšeni, jak z jejich vzhledu tak i z jejich radosti z lidského neštěstí. Jen je škoda, že autorka neukázala více z prohnilosti vílí říše (hlavně jak to funguje na Dvorech).

Velká část knihy popisuje putování Havrana a Isobel. V této části se toho moc neděje, občas sice nastane nějaký romantický moment, ale ten to bohužel moc nezachrání a příběh se hrozně vleče. Jediné plus je, že alespoň dobře poznáme Havrana i Isobel. Moc jsem si neoblíbila Havrana, přišel mi nevýrazný, občas se choval hrozně naivně a vůbec nepůsobil jako neohrožený vílí princ.

V příběhu je vše odkrýváno postupně, je zde hodně intrik, tajemství, náznaků a hádanek. Na konci se vše vyjasní a vy žasnete, jak se vše poskládá dohromady.

Romantická linka byla nevýrazná, taková z ničeho nic (jsou tu sice myšlenky apod.), ale mě chyběli vtipné rozprávky, popichování či alespoň nějaká trochu větší interakce mezi nimi.

Tahle je kniha je podivná, na jednu stranu má nedotažený děj, je uspěchaná, ale na druhou stranu je tajemná, má skvělou atmosféru a místy připomíná pohádku (hlavně ten konec). Takže vlastně pořád nevím, co si o knize myslet, ale myslím, že stojí za přečtení.

Instagram: Nikmakbooks

2 11.01.2023

Citlivou zpověď jednoho blázna jsem začala číst hlavně z toho důvodu, že mě zaujala anotace a to, že jako laik o této problematice téměř nic nevím. Doufala jsem, že se dozvím něco nového, což se povedlo. Do této doby neměla tušení, jak funguje léčení, chod psychiatrie či sociální pomoc. Autor zde všechno vysvětlil a já alespoň na chvilku mohla nahlédnout do tohoto procesu.

Kniha má dvě časové linky, které se střídají. Jedna nám vypráví o autorově dětství a druhá o začínající nemoci. Jednotlivé kapitoly jsou krátké a svižné. Líbí se mi, jak se střídají šťastné vzpomínky a zároveň momenty, kdy se autor ocitnul na samém dnu. Avšak u pasáží z dětství mi přišli některé pasáže zbytečné a opakující se (výběr oblečení apod) a to mě dost brzdilo ve čtení.

Líbí se mi, že autor vše napsal zpříma, citlivě a nebojí se vše popsat do detailu. Je to hodně syrové a opravdu upřímné. Co se mi opravdu líbilo, hlavně u pasáží z dětství, byla určitá sebereflexe a to, že ne vždy všechno bylo správné a autor si to uvědomuje.

Kniha má skvělé poslání. Ukázat, jak žije člověk s bipolární poruchou, díky tomu pomoc někomu, kdo má stejné či podobné problémy a dále rozšířit povědomí o této nemoci.

#spoluprace

Instagram - Nikmakbooks

07.01.2023

Vánoční prasátko je krásný příběh o lásce jednoho kluka ke své nejoblíbenější hračce Pašíkovi. Kniha je doporučena pro čtenáře od 7 let, ale já si myslím, že ani dospělý se jí nemusí bát, protože je opravdu skvělá.

Mladší čtenáři určitě ocení dobrodružnou linku, neustálé napětí a taky zlého nepřítele Ztrátu. Putování Kuby a Vánočního prasátka bylo poutavé, setkávají se s různorodými "věcmi" a poznají hodně nových měst v kouzelné Zemi ztracených. Líbí se mi, jak autorka zakomponovala poučení a myslím si, že si z toho děti opravdu něco odnesou.

Já hlavně obdivovala neuvěřitelnou autorčinu fantazii, protože Země ztracených je perfektně vymyšlena a taky "skryté poslání", o tom, že si máme věcí vážit a nepropadat tolik konzumu.

Už se hrozně moc těším až budou děti větší a my si ji přečteme společně.

Instagram: Nikmakbooks

10 03.01.2023

Vánoční prázdniny mě dokázaly pohltit od začátku do konce. Díky ní jsem chytla tu správnou vánoční atmosféru, protože co se ze začátku jeví jako katastrofické vánoce, tak nakonec se vše otočí v dobré.

Líbí se mi, že se autorka dostala i k vážnějším tématům, je zde velké zaměření na hledání sebe sama a o tom, co opravdu chceme. V příběhu nechybí ani komické situace hlavně při objevování vánočních tradic města.

Romantická linka byla za mě úžasná. Líbilo se mi postupné poznávání a pasáže, kdy si hlavní hrdinka uvědomí city k Arthurovi jsou krásné. A ani tolik kritizovaný výraz cute (bez přeložení) mi nevadil, myslím, že byl v knize asi 6x a spíše až ke konci knihy.

Doufám, že u nás vyjde i druhý díl So, This is Love, protože já chci vědět, jak to bude pokračovat dál, ale nebojte příběh je uzavřený uz tady. Knihu doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst milý vánoční příběh plný naděje a sebepoznání.

Instagram: Nikmakbooks

4 03.01.2023

Na Jeden rok jsem narazila úplnou náhodou na Instagramu a ihned mě zaujala její anotace - smrtky. Velmi originální námět, který je skvěle zpracovaný, ale i tak mi pár věcí přišlo nedotažených.
Kniha je velmi čtivá, jedná se o "deníkové" záznamy, které se odehrávají během celého roku, někdy dojde i k přeskočení pár týdnů. Vše je vyprávěno z pohledu Emy, která je sarkastická, jde si tvrdě za svým a své problémy se snaží řešit sama. Líbí se mi, že dojde k jejímu vývoji, ale i tak v některých situacích působí jako nevyrovnaná puberťačka. Mám ráda její kousavé poznámky a prupovídky, hlavně když je s Erikem a Lucienem.
Smrtky žijí v Ruinách a hrozně se mi líbilo, že žijí defacto jako lidé a řeší téměř totožné problémy. Chyběli mi ale bližší informace o výběru smrtek či jak přesně funguje odnášení duší (některé čapla bez ptaní a ani oni nemohli nic říct a na druhou stranu tu byli ti, co nechtěli odejít a měli i k tomu prostor).
V knize mi taky scházel ucelený příběh. Není tu téměř žádná akce, zvraty a přišlo mi, že hodně věcí se opakuje.
Romantická linka byla skvělá, autorka na to jde pomalu a vše působí přirozeně.
Už se těším na další díl a doufám, že se dozvím více!

Instagram: Nikmakbooks

4 03.01.2023

Na druhý a zároveň závěrečný díl Zvrácená pouta jsem se těšila, protože první díl se mi líbil a já jsem byla zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Autorka začala přesně tam, kde první díl skončil a ihned se ponořila do děje, takže opět žádné přebytečné pasáže a zbytečné popisy. V knize nechybí napětí, tajemství, zvraty a obří odhalení. Na konci se vše dotáhne do konce a uzavře. Trochu mi bylo líto, že příběh končí, ale na druhou stranu jsem ráda, že nedošlo k protahování a kniha neztratila své kouzlo.

Opravdu se mi hrozně moc líbilo pojetí magie, hlavně vše co se týkalo pouta, to autorka skvěle vymyslela.

V knize přibyly nové postavy, hlavně Mishu jsem si oblíbila a pořád jsem trochu doufala, že se více zapojení. Stvávající postavy prošly vývojem, hlavně Brie, která konečně začala myslet za sebe, nebyla už tolik naivní a nenechala se kdekým ovlivnit. Sebastiana jsem si neoblíbila ani v prvním díle a ne jinak je tomu tady, za mě je až moc ufňukaný a vynucuje si pozorvnost. Finn byl skvělý, jen škoda, že do příběhu zasáhnul až později a já celou dobu čekala, kdy se konečně objeví.

Jediná věc s čím nejsem úplně spokojená je romantická linka. I přestože jiskření mezi Brie a Finnem bylo skvělé, něco mi v ní prostě chybělo. Přišla mi jednoduchá, hodně očividná a nevýrazná, A taky mě zarazil konec, hlavně vše co se týče Sebastiana - to se to jako nějak neřeší? Mě to přijde jako obří věc.

Celou sérii doporučuji všem milovníkům víl, hlavně víláků #teamfinn

Instagram - Nikmakbooks

2 19.12.2022

Prázdné sliby jsem poprvé četla loni v době jejího vydání. Z knihy jsem byla nadšená, takže když vyšel druhý díl Zvrácená pouta, ihned jsem se pustila do rereadingu, abych si příběh připomněla (dost věcí jsem totiž zapomněla).

Kniha se četla velmi dobře a rychle ubíhala, nejsou zde žádné přebytečné pasáže a autorčin styl psaní mi opravdu sednul (není zde moc popisů ani myšlenkových pochodů postav). V knize nechybí tajemství, zvraty, akce a intriky. I přestože někdo namítá, že Prázdné sliby jsou vykrádačkou Selekce, Dvorů a Krutého prince, mě to tak nepřišlo. Jsou tu jisté podobnosti, ale když vezmeme knihu jako celek, tak je jiná a originální. Líbí se mi rozdělení vílí říše na Dvory, které mají své charakteristiky a i originální pojetí pouta. Konec mě překvapil (vlastně i teď na podruhé, protože jsem si nepamatovala všechny detaily).

Hlavní hrdinku Brie jsem si oblíbila, je odhodlaná, obětavá a snaží se chovat dospěle. Občas jsem tedy některá její rozhodnutí nechápala a vadila mi její nerozhodnost.

Sebastian mi přišel falešný už od začátku, pořád jsem čekala nějaké ale...., které nakonec přišlo. Finn mě zaujal, ale měl velmi málo prostoru. I přestože se k Brie choval hezky a mile, chybělo mi více interakcí mezi nimi.

Milostné trojúhelníky patří mezi mé oblíbené, když jsou tedy dobře zpracované (např. ve Falešném polibku, Pekelných strojích jsou úžasné). Tady mi přišel trochu nevýrazný a chybělo mi větší zapojení Finna. Ale na druhou stranu jste pořád nevěděli s kým vlastně skončí, protože oba dva měli relativně stejné šance (nebo já je tam alespoň viděla #teamfinn).

Já knížku můžu jenom doporučit! A jsem hrozně ráda, že už vyšel druhý díl a hned ho můžu začít číst.

Instagram: Nikmakbooks

2 17.12.2022

Druhý díl začíná přesně tam, kde první skončil. Takže vítejte v pekle! Emilii na každém kroku zkouší hříchy - touha, závist, pýcha, hněv....a do toho úžasný Ira, který ji vede za budoucím manželem. Druhý díl se mi líbil více než předchozí, je zde všeho tak nějak víc - akcí, zvratů, tajemství a taky erotiky. Některé zvraty jsou opravdu nečekané a ten konec?! Zase přibylo více otazníků a já se těším na konečné rozuzlení. Doufám, že další díl bude brzy!

Příběh je velmi čtivý, nové prostředí zvládla autorka napsat skvěle (peklo, jednotlivé dvory) a přibylo hodně nových postav. Hlavně seznámení s dalšími princi pekla bylo nezapomenutelné. Líbí se mi, jak každá z postav je pro celkový příběh důležitá.

Mezi Irou a Emilií to funguje skvěle, lehký flirt, ale i žhavější scény. Paráda! Nejvíc se ale bavím při jejich rozhovorech, líbí se mi postupné přechody do vážnějších rovin. Emilie mám ráda, líbí se mi její odvaha, ale občas mi v některých situacích přijde trochu jednodušší, naivní a zbrklá.

Rozhodně doporučuji pustit se do této série, protože Emilie a pekelní princové za to stojí.

Instagram: Nikmakbooks

4 17.12.2022

O Království hříšných byla slyšet všude jen samá chvála a ani já nejsem výjimkou - bylo to perfektní! Příběh je čtivý, dokáže vás pohltit a pořád se něco děje. Námět je originální - čarodějnice, peklo, hříchy, kletby, proroctví, démoni a nechybí ani zajímavé prostředí - prosluněná Itálie, která nám ukazuje svou temnou stránku. Líbí se mi, jak autorka do příběhu zakomponovala italskou kuchyni. V knize není nouze o intriky, hádky a vy do poslední chvíle nevíte, jak to dopadne.

Příběh nepostrádá ani originální postavy. Hlavní postava Emilia je čarodějnice a vy si ji určitě zamilujete. Líbí se mi, jakou prošla změnou a že se snaží za každou cenu dosáhnout všeho, co si zamane. Občas působila naivně a trochu hloupě (hlavně co se týče otázek, kdy se ptala na nepodstatné věci). Ira (pekelný princ) byl fascinující - líbí se mi jeho smysl pro humor, sarkastické poznámky a jeho oslovení "čarodějnice" mě nenechalo chladnou. Klidně bych mu zaprodala duši, kdyby mě o to požádal.

V příběhu je velmi zásadní detektivní linka, která je velmi dobře zpracovaná a odkrývá nám jen určité střípky, takže já dlouho tápala, kdo je vlastně vrahem. Nechybí ani "romantická linka" nebo spíše jiskření a přitažlivost mezi Irou a Emilií.

Menší mínus vidím v tom, že mi chybí více informací. Po přečtení se objevilo ještě více otazníků. A taky jsem měla pocit, že se občas v příběhu ztrácím a objevily se i logické nesrovnalosti.

Pokud máte rádi temnější příběh se zajímavou detektivní zápletkou, tak rozhodně doporučuji!

Instagram: Nikmakbooks

5 12.12.2022

Na druhý díl Ranhojičky jsem se těšila, protože první díl se mi líbil a i když pro mě byl konec hodně předvídatelný, tak jsem byla zvědavá, jak to bude pokračovat dál.

Ze začátku jsem měla velký problém se do Zlaté klece začíst - přišlo mi, že se tam nic neděje, jsou zde popisné scény a nic pořádného se nedozvídáme. Postupně se ale kniha rozjíždí, začínají se objevovat tajemství a přibude akce. Konec knihy je perfektní! Autorka mě dokázala překvapit, tohle jsem opravdu nečekala, takže kdy bude třetí díl?

Postavy jsou zde vykresleny lépe než v předchozím díle. Přibylo taky hodně postav, které jsou i sami o sobě zajímavé a líbí se mi, že se zde objevují i scény z minulosti. Caldon je skvělý, líbí se mi hlavně jeho smysl pro humor a to, že je jiný, než jak na první pohled působí. Taky jsem si konečně oblíbila Jarena, který je citlivý, empatický a líbí se mi, jak se chová ke Kivě a ostatním.

Jediné s kým mám trochu problém je Kiva, která mi přijde hrozně moc naivní a taky mi vadilo, že ji vlastně vše (až na konec) vychází a ani se přitom nezapotí. Na druhou stranu se mi u ní hrozně moc líbí, jak bojuje se svojí loajalitou k sourozencům (i když je pro mě nepochopitelná - 10 let pro ni nic neudělali) a rostoucím citům k celé královské rodině.

Romantická linka není na úkor hlavního děje. Mně se hrozně moc líbí - slowburn, milá a taková jednoduchá. Chemie mezi nimi je úžasná, líbí se mi ty náznaky - doteky, pohledy. Krásné!

Za mě byl tento díl o trošku lepší než první a určitě bych ho chtěla celou sérii doporučit!

Instagram: Nikmakbooks

3 10.12.2022

Začátek příběhu byl pomalejší, hodně zbytečných informací a zdlouhavé pasáže. Když ale konečně dojde k delšímu dialogu mezi hlavními postavami, tak příběh dostane spád. Líbilo se mi postupné odkrývání tajemství a křivd. Některá drama mi přišla zbytečná, hlavně to obří na konci, ke kterému vůbec nemuselo dojít, kdyby fungovala komunikace mezi hlavními postavami.

Grayson a Kira jsou si hodně podobní a mají téměř totožné dětství. Oba dva neměli dostatek lásky a nepoznali, jaké to je být milován a respektován. Jediný rozdíl je v tom, že Kiře pořád zůstal optimistický pohled na svět.

Romantická linka byla uvěřitelná a ani zde nebyla přemíra klišé. Jediné, co mi opravdu vadilo, byli jejich přezdívky - Drak a Čarodějnice. Ty mi přišly absolutně pubertální a neumím si představit, že se takhle mezi sebou někdo oslovuje.

Prostředí vinařství a vinic bylo krásné, ale klidně bych uvítala více popisů a taky více scén v tomto prostředí.

Moje první setkání s Mia Sheridan nedopadlo vůbec špatně a rozhodně mám v plánu se pustit i do jejích dalších knih. Bohužel mě, ale Graysonův slib nedonutil, ihned sáhnout po další a číst jako zběsilá hned všechny autorčiny knihy.

1 29.11.2022

Rod nebes a dechu má 784 stran, takže pěkná bichle. Některé pasáže pro mě byly hrozně zdlouhavé a já se musela do čtení nutit (stejný problém jsem měla i s jedničkou). Úplně ideální by pro mě bylo číst celou knihu v kuse (bohužel je to pro mě nereálné), ale pak bych určitě byla více nadšená, protože hlavně v první polovině mi trvalo strašně dlouho se začíst.

Hned od začátku knihy se pořád něco děje a tak je to vlastně celou dobu. Ale občas mi přišlo, že se postavy chodí pořád sem tam a vlastně nic z toho. Sice se dozvíme nějaké nové informace a i dojde k menším zvratům, ale to všechno vás nedonutí úplně přemýšlet o nějakých teoriích - Emil, Asteri, Danika .... Často totiž autorka najednou něco vystřelí (úplný wtf moment), ale nevedou k němu žádné náznaky a vy nic nemůžete předpovídat. Na jednu stranu je to super, ale na druhou stranu mi právě tohle hádání hrozně chybělo.

Posledních 100 stran bylo skvělých - hodně se toho objasnilo, dozvěděli jsme se nové věci a ten konec, to poslední slovo?! Na můj vkus možná trochu překombinované a jsem opravdu zvědavá, jak se s tím autorka v příštím dílu popere.

Líbí se mi, že je příběh vyprávěn z pohledu více postav. Každá z postav měla svou dějovou linku a své vlastní problémy, takže nebyli pouze doplňkem.

Hlavní postava Bryce si mě pořád nedokázala získat, někdy se totiž chovala jako úplná nána, chyběla ji sebereflexe a vadil mi její slovník. S Huntem to mám stejně, pořád mi na něm něco vadí a nedokážu přesně říct co.  Tahle dvojka asi nebude nic pravé pro mě, protože oni dva mě vlastně bavili s celé party úplně nejméně. Nejvíce mě bavil mě Ruhn a jeho linka se Světlem Dne a myslím, že by si zasloužil více prostoru️. Ke konci mě taky zaujal Ithan.

"Romantická" linka, která je spíše erotická, mi nepřišla ničím zajímavá. Hlavní roli zde mělo neuvěřitelné sexuální napětí, které ale bylo najedno brdo. Jasně chápu, že se jedná o alfablbce a ty to prostě jinak neumí, ale už by to chtělo nějakou změnu.

Asi tu největší výtku mám, ale na množství chyb! Občasná chyba nevadí, ale tady je špatné skloňování jmen (úplně chybělo skloňování jména Sophie), chybějící písmenka a pak "vyděl" (viděl). Já si většinou tohohle nevšímám, ale tady to rušilo při čtení a rozčilovalo.

Knihu určitě doporučuji! Já jsem ve výsledku spokojená, ale za ty výtky to určitě není 100%. I když pořád mám chuť to tam dát, protože ten konec je nezapomenutelný!

4 24.11.2022

Dost dlouho jsem se odhodlávala k přečtení Nejtemnější části lesa, protože má nejhorší hodnocení a její kritika byla dost tvrdá. Já jsem ale hrozně moc spokojená, protože tohle je po dlouhé době kniha, kterou jsem dokázala přečíst na jeden zátah.

Příběh je krásný, ihned vás vtáhne do děje a nechybí detailní popisy, které přiblíží tajemnou atmosféru knihy. V knize nechybí akce, záhady a tajemství. Vše je geniálně promyšlené, zapadá do sebe a autorka má vážně skvělou fantazii. Moc se mi líbilo, že se příběh odehrával na pomezí vílího a skutečného světa a je škoda, že nejsou i další díly, protože mě mrzí, že se s tímhle světem musím tak brzo rozloučit.

Největší část knihy se odehrává v prostředí lesa, které je chladné, plné nestvůr a tajemstvím, a přesto lákavé. Nestvůry, které zde vystupují jsou na jednu stranu nádherné a fascinující a na druhou stranu strašidelné. Autorka dokázala vytvořit pohádkový svět, který je ale zároveň naprosto děsivý.

Hlavní hrdinka Hazel byla skvělá, její statečnost byla neskutečná a líbilo se mi její zapálení do hry na rytíře. Sice se občas chovala jako ta malá 10letá holčička, ale i díky tomu byla více zajímavá a jiná.

Bratr Ben mi přišel nevýrazný. Ale hrozně moc se mi líbila jeho romantická linka, která působila ohromně skutečně. Holly umí napsat velmi dobře LGBTQ+ postavy, protože už nepracuje s jejich sexuální identitou, ale nechá je tak nějak žít.

Na postavách, které stvořila Holly Black, se mi líbí, že jsou nám tolik podobné, i přestože se jedná o nadpřirozené bytosti, mají stejné problémy, pocity i vrtochy.

Vílí prostředí je originální. Líbí se mi, že je úplně jiný než v Krutém princovy a musím ocenit, že autorka dokázala vymyslet dva tak komplexní světy. I přestože se i tak některé postavy mihly v obou sériích. Hodně se mi líbilo, jak jsou zde zpracované rodiče Hazel a Beny, které zde nezastávají tradiční postavení rodičů. Právě ve spojení s uměním, to bylo velmi realistické.

Romantická linka byla milá, působila přirozeně a já ji nemám vlastně, co vytknout. Líbí se mi, že nebyla na úkor příběhu a hraje zde jen opravdu malou roli.

Nejtemnější část lesa doporučuji, určitě ji dejte šanci. Rozhodně není pro každého, ale třeba zrovna vám se bude líbit.

Instagram: Nikmakbooks

23.11.2022

Kniha Druhá šance pro Zoe byla pro mě na jednu stranu velkým překvapením, ale na druhou stranu i zklamáním. Kniha má obrovský potenciál, který podle mě nebyl úplně využit.

Příběh je vyprávěn z pohledu Zoe a její matky Terezy. Obě dvě mají velmi zajímavý život, ale na mě toho bylo až moc (místy to připomínalo telenovelu). Mnoho drama, smrti, drastických událostí, neuvěřitelných náhod a to všechno je podávané hrozně rychle a bez hlubších emocí. Je zde až moc pseudozápletek, které mi do příběhu neseděly, některé scény zase byli až moc jednoduché a konec byl až moc uspěchaný.
Děj místy pokulhával, v některých situacích jsem se ztrácela a některé informace přicházeli později. Dalším minusem jsou za mě rozhovory, které nepůsobili vůbec přirozeně.

Více se mi líbila linka Zoe, která mi i více seděla. Líbilo se mi, jak byla přátelská, i přes všechny překážky se pořád smála a na svůj věk se chovala velmi vyspěle. Její matka Tereza mi neseděla vůbec, nelíbil se mi její přístup ohledně dětí. Velkým zpestřením čtení byla jejich společná vášeň (avšak v některých situacích byla zvláštní např. ihned péct v domě otce).

Nechybí tu ani romantická linka, která ale není nijak moc výrazná a je uvěřitelná. Líbí se mi, jak celou dobou stojí za Zoe a nenechal se ničím zviklat, tomu říkám pravá láska.
Hodně se mi líbí poslání knihy, že vše se dá překonat, naděje umírá poslední a že hlavní pomocí jsou pro nás lidi, které máme rádi.

Jelikož nejsem cílovou skupinou, tak se mi tahle kniha strašně špatně hodnotí. Ale umím si představit, že ji jednou bude číst moje 13 dcera a bude se jí líbit, protože má zajímavý děj a je velmi čtivá.

1 21.11.2022

V poslední době se s knihami o slovanské mytologii roztrhl pytel. Mě to ale vůbec nevadí, protože mě stále hodně baví. Líbí se mi, jak k ní každý z autorů přistupuje jinak. Zde se ještě autorka inspirovala pověstmi českými (o třech Krokových dcerách), kterou velmi zajímavě zpracovala.

Já se do knihy ihned začetla, protože je velmi akční hned od začátku. Žádného pozvolného úvodu se nedočkáte, hned jste hozeni do situace, od které se odvíjí celý příběh. Mně to vyhovovalo, protože nemám ráda zbytečné okecávky, u kterých se akorát nudíte. Druhá polovina kniha je trochu pomalejší, ale zase je zde prostor pro lepší seznámení s hlavními postavami a jejich minulostí. Bohužel tu chybí podrobnější informace o světě - o jeho fungování, minulosti a jak vlastně knížectví fungují.

Co musím vyzdvihnout je, že k propojení všech hlavních postav došlo velmi brzo. Když jsem zjistila, že zde vystupují čtyři hlavní postavy, dost jsem se polekla, protože mi to ihned připomnělo Zloděje dýmu, které pro mě byli velkým zklamáním.

Všechny postavy jsem si oblíbila, každá je úplně jiná a má svůj vlastní cíl. Nedokážu říct, koho mám nejraději. Uměla bych si představit samostatnou knihu o každé z nich, protože ke každé postavě mám spoustu otázek. Třeba jak přesně funguje Ladin dar vidění (někdy jsem se v příběhu ztrácela a pořádně jsem ho nepochopila) či více se dozvědět o Rusalkách a jejich životě.

Občas byli některé věci předvídatelné, ale pokud by se nestaly, tak by se děj
zaseknul na místě.

Závěr byl za mě hodně překvapivý, i přestože to k tomu tak nějak směřovalo celou knihu, vůbec jsem nečekala, že by se něčeho takového autorka odvážila. Perfektní!

20.11.2022

Knih s andělskou tématikou není mnoho (Svůdné zlo, Nástroje smrti, Andělé, Hush ...) a myslím, že tohle téma ještě nebylo vyčerpáno. Bohužel tato kniha se řadí mezi slabší průměr.

Nadpozemská má pomalejší tempo, občas jsem se trochu nudila, protože mi přišlo, že se nic pořádného neděje! Příběh je jednodušší, nic se neřeší do hloubky a občas je to hodně povrchní. Andělé a jejich svět ke hezky nastíněn, ale bohužel máme o něm minimum informací.

Hlavní hrdinka Clara je takový ten typ "všechno znám, všechno vím", takže vás neustále štve! Plus když přidáte její sebestřednost, nejistotu a to že každou chvíli brečí.... Uff už dlouho jsem takovouto hlavní hrdinku nezažila!

Christian je... vlastně pořádně nevím, protože se o něm skoro nic nedozvíme - jen že je nedosažitelný jako Bůh, Tucker je zase ten milý kluk odvedle.

Začíná se zde rýsovat obří milostný trojúhelník, který působí hodně pubertálně (fajn je jim 17, co čekat...) a tuctově. "Skvělé" je, že si nepamatuji, jak takhle série končí, takže jsem donucena ji dočíst.

Myslím, že z knihy by šel udělat o hodně lepší příběh, kdyby autorka vynechala jeden nákup šatů a zaměřila se více na myšlenky a pocity postav.

Pro mě tato série už moc není, ale myslím, že pro čtenářky 12-16 let je ideální!

1 20.11.2022

(SPOILER) Devátá kniha od Kasie West, která u nás vyšla. Tato kniha byla o trochu odlišnější, než co jinak Kasie píše. Bylo to povedené, ale mě v ní prostě něco chybělo, takže ji řadím mezi ty slabší.

Námět byl originální - hledání sebe samé, co vlastně v životě chceme a jak se zbavit strachu. Líbilo se mi zapojení masky Heatha Halla - hádání kdo se skrývá za maskou bylo super. Bohužel já dost brzo odhadla, jak to celé je, takže jsem pak mi to přišlo dost předvídatelné. Kniha je velmi čtivá a nejsou v ní žádné hluchá místa. Co mě příjemně překvapilo bylo, že se zde objevily i postavy z dalších knih od Kasie West (hlavně Cooper).

Hadley jsem si ihned oblíbilo. Líbilo se mi, že ví co od života chce, ale musí se vyrovnat se spousty věcí a že má i své vlastní strachy. Bylo mi jí líto, protože si vůbec neumím přestavit, co musela prožívat, když musela "soutěžit" se svým mrtvým sourozence. Hlavně všechny ty pocity, které musela zvládnout.
Jackson byl takový miláček, kterého si musí prostě oblíbit každý. Líbilo se mi, že v knize měl i svůj vlastní příběh.

Bohužel mi zde chyběla výraznější romantická linka, kterou v knihách Kasie West čekám. Už od začátku bylo jasné s kým Hadley bude a i jak se k tomu vlastně dostane.

Taky vždy když čtete nějakou recenzi na knihy Kasie West, máte chuť si nějakou přečíst? Já pokaždé ano, i teď když tohle píšu! Jen už mi přijde, že je znám nazpaměť, protože jsem je četla už několikrát.

3 20.11.2022

Zasvěcená se mi četla dobře, ubylo nudných pasáží a konečně se více dozvídáme o minulosti (jen na můj vkus byla až moc dlouho tajena, aby ji pak vykecali kde komu) a jak vlastně všechny ty andělské věci fungují! Magický svět je dobře vymyšlen, ale přijde mi, že občas některé věci nesedí - například všechno s tím posláním (nejisté, zmatené) a svobodnou vůlí.
Další co mě zarazilo jsou problémy Jeffreyho, které nejsou vůbec řešeny a rodinu nechají klidnými.
Děj knihy je velmi pochmurný a místy až depresivní (nemoc, smrt, pohřby..), bohužel na mě to teda moc nepůsobilo a občas mi přišlo, že to tam autorka cpe na sílu.

Claru jsem si pořád nedokázala oblíbit, štve mě snad vším. Vadí mi její bezohlednost, sobeckost a to, že snad vůbec nepřemýšlí. Její chování je hrozně impulzivní, ale ona si toho vůbec nevšímá.
Konečně se trochu více dozvídáme i o Christianovi. Na jednu stranu je tajemný a vy pořád nevíte, co si o něm myslet a na druhou stranu je to jen taková podržtaška Clary.
Jsou tu i další postavy, ale přijdou mi snad ještě více nevýrazné než ty hlavní. Bohužel.

Jak už jsem psala u prvního dílu, tak tahle série už není pro mě, ale určitě bych ji doporučila někoho kolem 12-16, protože v té době bych tuhle sérii milovala!

Instagram: Nikmakbooks

20.11.2022

Na tuhle sérii jsem se chystala opravdu už dlouho. Možné i od té doby, co u nás vyšla, takže téměř před deseti lety. Upřímně čekala jsem něco trochu jiného a možná kdybych si ji přečetla v době, kdy vyšla (2013), tak by se mi líbila o hodně víc.

Celý příběh je prostě hrozně jednoduchý, nejde do hloubky a řeší pouze povrchní věci. Příběh je zaměřen pouze na pár lidí, takže téměř nic nevíme o okolním světě , jeho fungování a jak vlastně k něčemu takovému došlo (historie). Bohužel ani o těch pár postavách nevíme, neznáme jejich minulost a to jací jsou. Hlavně o Julliet a o tom, kde se takové lidi berou, zda je jich více a proč ji tolik její vlastní rodiče nenáviděli. Doufám, že se v dalších dílech o všem dozvíme více.

Hlavní hrdinka mi moc nesedla - ze začátku se mi líbila, jak byla roztěkaná a byla na pokraji zhroucení, pak ale konečně uviděla pořádného chlapáka a jakoby její problémy zmizely a ona jen čekala na to, až se na ní konečně podívá nebo ji dokonce políbí....Ne tohle mě fakt za srdce nevzalo (a ani to celé vysvětlení, jak to vlastně s A a J bylo).
Upřímně nevím, co dalšího psát o postavách, protože mi přijde, že o nich téměř nic nevím např. Warnerr je pro mě velkou záhadou, ale i tak mi přijde nejzajímavější z celé knihy. I přestože působí jako hrozný úchyl, ale jak to známe z většiny knih, mám takový pocit, že za tím něco bude a on není takový jako se jeví (klišé miluju). Adam na mě působil jako obří podržtaška.

Romantická linka mě nezaujala, ani k jednom z hlavních hrdinů jsem si nedokázala vytvořit vztah, takže mi bylo vcelku jednu jestli přežijí nebo ne....

Konec mě hodně překvapil, něco takového jsem vůbec nečekala (X-meny ve futuristické společnosti), takže jsem zvědavá na další díly, které si chci určitě přečíst. Jen teda s větším rozestupem.

Když byl měla knížku shrnout, tak čtivé, nenáročné čtení, které ale bohužel nenadchne. A upřímně po napsání recenze nevím, jestli si vůbec ty tři hvězdičky zaslouží.
Instagram: Nikmakbooks

1 20.11.2022

Ze začátku mi chvilku trvalo se do knihy začíst a vadila mi Naomi, která se na můj vkus až moc litovala a nevnímala okolí (některé její myšlenkové pochody sice byli vtipné, ale i tak mě její chování hrozně štvalo)! Postupně ale tyhle stavy melancholie vytratily a já si Naomi oblíbila - líbilo se mi, že otevřela oči a viděla, to jaký Nicholas doopravdy je.

Každou další kapitolou jsem si přála, aby se v knize objevil i pohled Nicholase, protože bych se chtěla dostat do jeho hlavy a zjistit, jak to všechno myslel a co bylo jeho vlastním cílem.
Líbí se mi, jak se postavy změnily, posunuli se a zjistili, co je pro ně opravdu důležité! Ukazuje nám taky, co je ve vztahu opravdu důležité.

Kdo mě opravdu bavil byla Deborah - skvělý záporak - a upřímně takovou tchyni si nezaslouží snad nikdo.

Od příběhu jsem čekala trochu víc "války, o to kdo se vzdá první" a vše, že bude spíše odlehčenější a vtipnější. Ale byli zde i smutné, depresivní pasáže.
Konec se mi líbil, přesně takový jsem čekala - jen jsem trochu zklamaná, že zde nebyl dovětek o tom, co na to říkala Deborah...i když ono vlastně na jejím závěru nezáleží už nikomu.

2 20.11.2022