WEIL komentáře u knih

Moc hezká útlá knížka o kamarádství, zradě, vztahu k přírodě.

Tuhle knihu si neopomene přečíst žádný milovník tvorby B. Hrabala.
Dozví se zde proč psal, na jaké otázky rád odpovídal, a dýchne na něho "pábitelství", kterému rozumí ten, kdo má pro něj cit.

Laskavé vypravování o maloměstském prostředí trochu připomene tvorbu Poláčka.
A rovněž atmosféru doby na českém maloměstě, kdy v Paříži bylo levněji než v Praze, a kam i vycestoval jeden talentovaný malíř, aby se domů vrátil jako zamilovaný a praktický mladý muž.

2 21.12.2010

Ze těchto pěti novel je pro mě nejzajímavější ta první, tedy "Neposlušnost" od A. Moravii.
Četl jsem ji v průběhu let několikrát, a stále mi má co říci.

Myslím, že literárně značně převyšuje novela "Neposlušnost" ostatní autory ve svazku. Ti mě už nikdy nezaujali, nic si z nich nepamatuji, a několikát jsem se pokoušel je číst.

Jak se říká, co si člověk nepamatuje, tak to není pro něho.
Pro mě je tedy podnětná novela "Neposlušnost".

2 21.12.2010

Výbor z díla J.L. Borgese. Jednoho, pro mě, z nejpodnětnějších spisovatelů, které jsem kdy četl.
Českého čtenáře zaujme zajisté povídka "Tajný zázrak", vztahující se místopisem k Praze, ale podstata tohoto příběhu je filozofická, takže se může odehrávat skoro kdekoli na této planetě, kde se vyskytuje člověk.


U knihy jsou uvedeni tito překladatelé - Kamil Uhlíř, Josef Forbelský a František Vrhel

2 20.12.2010

Knihu jsem nalezl v době, kdy v zemi po změně režimu nastartoval tvrdý materialismus, v antikvariátě, a koupil ji za jednu korunu československou.

2 20.12.2010

Někdo byl touhle knihou zklamán, třeba jedna kritička v MF DNES, když o ní napsala - "...když L.Fuks své dílo dopsal, tak nezbylo nic." Asi čekala větší emoce, které se jí z knihy dostanou, že se otevře a bude mluvit bulvárně o svém životě, tedy o místech, které běžné čtenáře nejvíc zajímali - jeho sňatek, jeho údajná homosexualita (která je ale z jeho díla dostatečně cítit) atd.
Je to kniha, kdy člověk L. Fuks si udělal pořádek ve svém životě. A především mu nejvíc pomohl JIŘÍ TUŠL, bez něhož by kniha sotva vyšla, protože právě tento člověk vybídl L.Fukse - autora, aby sepsal svůj život a sám J. Tušl doplňuje knihu zajímavými poznatky o svém pohledu na život L.Fukse.

Měl jem to štěstí, že jsem s L. Fuksem hovořil, a vyměnil si jeden dopis.
K plánovanému setkání nedošlo, protože já byl v cizině, on mezi tím bohužel zemřel.

První beletristická kniha L.Fukse, díky níž sekl s prací, a věnoval se pak jen literární tvorbě. Vyšla v roce 1963, jeho poslední kniha - Vévodkyně a kuchařka, která tvorbu L. Fukse uzavírá, tak vyšla v roce 1983. A pro připomenutí, autor se narodil v roce 1923.

2 20.12.2010

Chtěl jsem nějakou knihu o filmu.
Knihovnice (bývalá učitelka) mi mi jiné vložila i tuhle.

Přečetl jsem rychle, a říkal jsem si, že když vyšla v r.1994, tak to bude asi o nějaké známé herečce. Ne. Červená knihovna jako vyšitá. Ale čte se to dobře, vše dobře skončí, takže se mi takový lehký kalibr líbil.

1 21.12.2013

Eigis to vyjádřil tak přesně, že lépe bych to u této knihy nedokázal, takže kdo si čte tohle, ať si přečte hlavně to, co napsal Eigis, protože tenhle komentář je jen odkazem na jeho skvělé, stručné vystižení této knihy.

Je to napsáno pražským nářečím, a umístěno do Brna. Ale čtivé to je. Pro mě ale spíše na jeden zátah, a s přeskakováním některých zbytečně roztažených pasáží.

Text je řemeslně zvládnut dobře. Řádím si ji ale do "běžného literárního provozu" a to především skrz náhled na postavy zvenčí. Jedná se o zápis dění kolem ní, ne situační prózu, vše zapsáno bez humoru, chladně.

Jestliže autorka sama sebe (v záložce) považuje za schizofrenní, pak to ihned dokládá slovy - že by chtěla zmizet ze všech knihoven, záložek knih apod. Proč tedy píše? A jak je možné, že u toho vydrží, když hlavními znaky schizofrenie jsou právě nečinnost a nevytrvalost, a pouhé blábolení?

Je to sice dneska běžné, označovat sám sebe za schizofrenní, nebo jiné, ale s podstatou této diagnózy to má jen pramálo společného.

Knihu jsem si koupil a přečetl jenom proto, že jsem byl s autorkou krátce ve styku, takže mě zajímalo o čem vlastně píše, co je jejím literárním světem.

1 18.10.2012

Kniha je určená pro obyvatele nejen místa Hory Uhlířské, ale pro zájemce o historii a turistiku, aby se dověděl o místě, které navštívil, anebo jde o zajímavý motivační bod pro turistiku při nabírání kondice.
V knize jsou rovněž pěkné ilustrace a fotografie, nověji i o křížové cestě, která je vyhotovená ze dřeva.

1 17.10.2012

Jaká traumata mají za sebou významní herci? Především o nich je tato kniha.

Nemohu souhlasit s tím, že se po lehkém vánočním cukroví netloustne. Záleží přece na množství, které konzument spořádá a metabolizmu, kterým konzument disponuje a kolik pohybu, který konzument v kritických dnech přejídání - má.

Humoru je stále jakoby méně. A tak je dobře, že se o něj třeba tenhle autor pokouší. Vždyť humor je z latinského slova, a znamená vláhu; oživení všednosti.

Parádní knížka pro všechny nadšence tvorby a života S.D.

Díky tomu, že jiní jezdí do Tibetu, a pak o tom píšou knížku, tak nám, co se do Tibetu nechystáme zprostředkovávají svoji zkušenost.
Měli bychom jim občas poděkovat.

V lese jsou důležití a to jak návštěvníci lesa, tak i hajní, lesníci i myslivci? Ale co zvířata? Myslí si to taky?

Slovo "vševěd" je třeba brát s rezervou. Vševěd neexistuje, protože není člověka na Zemi, co by věděl vše a ani taková kniha neexistuje. I když se to týká třeba jen bylinek.