WEIL komentáře u knih
Umění vyrovnat se sám se sebou, jaký jsem, jak se mám přijímat, to je základ lidské rovnováhy.
Jedna pohádka je hezčí než druhá, proto se čtou dobře. A vždy z nich vypadává i nějaká ta moudrost pro život.
Radek John byl vyslán před revolucí redakcí Mladého světa na zkušenou po USA.
Mezitím zde probíhala revoluce, a on psal jak do tamních novin, tak i přepisoval své zážitky z USA neb duch doby se měnil, schvalování a cenzura padla, takže přišel rychle na trh s první otevřenou výpovědí o životě USA, a kniha se proto prodávala docela dobře.
Ale bylo dost takových, co se na něho tehdy dívaly skrz prsty, protože vycestoval za socialistické peníze, a rychle shrábl ty kapitalistické.
Nebyl v tomhle jako novinář a trochu i umělec sám, na koho se upírala pozornost a kteří lidem vadili, že se měli dříve dobře, a za nového režimu se mají mít taky dobře?
Kniha není nijak pozoruhodná, jde jen o rychle napsaný text, a v dnešní době je už zcela anachronická.
V dětském věku se to čte dobře,pokud se dokáže čtenář trochu vcítit do prostředí a doby.
Oblíbený román u hodně čtenářů. Řada z nich se s ním identifikovala ještě v polovině minulého století, a to natolik, že sami vytvořili další dramata. (viz i u nás film z tématem první republiky "Proces s vrahy Martenové")
Vždy nějaké doba končí a jiná začíná. Ale zachytává se to umělecky těžko. Konec starých časů je skvělá kniha a báječný film se stejnojmenným názvem.
Výběr z českých klasiků, jak se stavěli k erotice a že to nebyli žádní suchaři, tak tahle kniha je jasným důkazem o jejich uspokojování tužeb a potřeb.
Řada aforismů F. Kafky je těžko dešifrovatelná pro začátečníky. Jak jim nerozumí, tak jdou od nich. A chce to čas, aby člověk porozuměl, ale stojí to vlastně za tu námahu? Na tuhle otázku si musí odpovídat každý sám.
Román, který vyvolal nejen u nás, ale všude ve světě senzaci a je dodneška znovu vydáván v různých zemích.
Ve své době byla tato kniha trnem v oku politikům, k nimž se její obsah dostal přes vysoké kulturní činitele, kteří cenzurovali slovo, hlavně u spisovatelů. Dneska je to divné, ale tehdy stačilo málo a člověk byl ve velkém maléru.
Některé povídky jsou zajímavé, jiné samý verbálismus, některé i úsměvné a poučné.
Kdo jiný by měl znát sám sebe víc, než ten člověk, co je sám sebou?
Vzpomínky B. Hrabala na místa a lidi, kde jako dítě vyrůstal.
První sbírka básní, kterou Jan Skácel vydal a taky první samostatná kniha veršů, kterou jsem si od tohoto autora koupil.
Psal ji hlavně pod vlivem svého rodiště, Vnorovy, na které rád vzpomínal až do své smrti.
Tomáš Halík a jeho nekonečný proud myšlenek. Stačí si jen vybrat a zastavit se a zapřemýšlet si nad tou kterou myšlenkou.
Knížečka je o staří, o době, kdy rybář byl mlád a chtěl si ve stáří ještě dokázat, že je schopen chytnou si svou velkou rybu.
Je to bláhové, ale pro rybáře to smysl má.
Kniha je to skrz hlavního hrdinu "frajerská". Frajeři ale v mašinérii institucí nekončí většinou dobře. A právě tak se děje i s hlavní postavou, která vlastně jen projde životem léčebny, nelíbí se mu tamní pořádky a přece moc "Velké sestry" ho zruší. SPOILER Na závěr ho Indián raději zabije, než aby tam živořil a byl z něho výstavní pako.
Film je krásně natočený po stránce výtvarné, ale mě osobně dost pasáží v něm často nudila, a jelikož jsem už znal knihu dříve než jsem viděl film, tak vše co jsem čekal se mi ukázalo i na plátně, takže na mě film nijak moc nezapůsobil.
Kniha je propracovaná, ale film se nepovedl.
Kniha je nadčasová, ale film je dobový.
Tahle kniha je mnohem lépe napsána, než ve srovnání "Svět podle garpa", právě tenhle titul mě ve srovnání s ní napadá.