WEIL komentáře u knih

Více než o souvislí děj jde o jakési útržky ze života přítele.

Funkci básníka A. Sova spatřuje v tomhle období svého života v sociální kritičnosti, v zobrazení buřičského, "nepoetického" postoje.

Jde o symbolickou poezii, kdy vnější svět je zraňující subjekt, kterému ten vnitřní lidský svět musí odolávat.

Autor se snaží z přetlaku, který v tohle období zažívá psát poezii hutnou, na malém prostoru sdělit co nejvíce.

První sbírka básní autora překvapila čtenáře pestrostí obrazů, nápadů i slovních novotvarů.

Zlaté období B. Smetany, ke kterému značně přispěla i dobrá libretistka.

Byl to velký úspěch, tahle opera. A hraje se dodnes.

První libreto autorky, které se skladatelům hodilo.

Básně oslavné, patetické, lyrické.

Básně se nesou ve znamení Hálkovy písňové tvorby.

Děti a mládež se pochopitelně na rozdíl od dospělých rychleji učili číst a psát, a tak i pro ně bylo zapotřebí psát knihy, které by je zaujaly.

Tolerantní patent a zrušení roboty, to byl zásadní zásah do života v Rakouském císařství, takže logicky bylo zapotřebí aby někdo vyložil polopatě jaké práva vlastně do té doby nevolníci a lidé co musí být pouze v jedné církvi - mají.

Několik sešitků her M. Kopeckého se ke mě taky dostalo.

I ona patří mezi ty, co jsou důkazem, že "americký sen" je možný. Patři mezi ty, co emigrovali s rodiči po 1948, v Anglii se jich ptali kam pojedou dál, v USA nikdy nikdo. To je ten rozdíl, tak to tvrdila....ale to bylo v jiné době a je třeba zdůraznit, že Anglie a Švédsko přijímali lidi z ČSSR bez problémů, jiné státy už s těžkostmi, tedy při velké emigrační vlně po únoru 1948.

I o Madeleine se hovořilo jako o možné kandidátce na prezidentku ČR. odmítla, prý už zde nežije dlouho a více života strávila jinde...Její čeština je ale stále obdivuhodná.

Úvahy autorky určitě stojí za přečtení, třebaže vše je složité a často podléhá nečekaným změnám, zvratům... jak se říká - vše může platit, ale je vždy něčím podmíněno, aby to platilo a to už je pohyblivá sféra - pravidla...

Zajímavý člověk, co to dotáhl z českých končin nejvýše ve světové politice.

Jan Kollár chtěl veřejnosti předložit stále lepší a lepší dílo, takže logicky na něm pracoval desetiletí.

Autor vylepšoval, postupně, věděl o svých mezerách a ty odstraňoval.

V těchto básník vyniká především báseň "Nápisy" dvouveršové epigramy psané antickou formou elegického disticha (hexametr a pentametr).