WEIL komentáře u knih
Johanka z Arku si rozhodně nemůže stěžovat na to, že by ji přehlíželi - historici, spisovatelé, malíři i filmaři.
Tyhle povídky se mi líbí víc, než dlouhé romány tohoto autora.
Vynikající film, ten se mi jako dítěti moc líbil. A zda i dneska? Asi ano.
Zkoušel jsem to jako dítě několikrát, ale nikdy mě to nebralo.
Bez dobrého klenotníka se sotva kdy obešel král, co dbal na to, aby měl klenoty v cajku.
Miloval jsem je jako dítě, ale filmové, kdy dávali hodně filmů o třech mušketýrech v TV.
Když jsem je ale četl, tak už mi to tak zajímavé nepřišlo. Jen jsem se divil, že hráli tenis.
Bavilo mě to jako dítě, ne jako dospívajícího, to už mě nudilo.
Vše začíná jako v pohádce, ale pak to utrpení, a přece sse ze zajetí dostane, a vše se obrací k dobrému konci.
Balzac nebyl žádný suchar a tyhle povídky o tom mluví dostatečně.
Plukovník Chabert v tomhle románu reprezentuje ty vojáky, které pohřbili za živa, což se v době Ludvíka XVIII. dělo běžně.
A jak se vrátí domů, tak žasne, co to jen měl za ženu...
Komu adresovat dopis o svém životě, když máte tu potřebu? Pokud máte ženu, která je ho hodná, tak máte důvod ho psát.
Jak se lišili běžní lidé z venkova od těch z města v 19. století?
Balzac se s tím vypořádal se ctí.
Lidská komedie uspěla, a autor v sobě našel dost sil, aby napsal i dobré pokračování.
Josef Kemr je pro mě nezapomenutelný a stále živý představitel titulní role - Gobsecka.
Že by žil iracionálně? To žije hodně lidí. Byl důsledný, držel se naplno svého řemesla a výsledkem byla jeho spokojenost s přesností s jako všem měří tenhle lichvář stejně.
Co vše zažil sám A. Branald u divadelních společností?
Dost toho měl ve svém bytě. památky na ty časy a jak o tom jen uměl poutavě povídat.
Lazaretní vlaky jezdili z fronty za první i druhé světové války.
Podobně jako Hrabal, tak i Branald na nádraží je zažíval za II. světové války a přžemýšlel nad osudy vojáků, ale i nad lidským životem, takže měl potřebu taky o tom něco napsat a udělal to.
Autor sám za války na železnici pracoval, takže své zkušenosti z prostředí mohl přenést do popisu reálií té doby.
Jak se žilo hereckým kočovným společnostem dříve, když museli mít povolení zda mohou vůbec do obce či městečka vstoupit?
Těžce.
Se stejným názvem je občas dávám i televizní seriál.
Na svou dobu se na motivy této knihy natočil nejdražší český film dodnes dávaný v TV.