WEIL komentáře u knih
Kniha měla ve své době velký ohlas, protože se o problematice drog nepsalo. A ona existovala, byly to tehdy stovky lidí, první s tím přišel jediný časopis pro mládež - Mladý Svět, takže šla kniha na odbyt.
Překvapuje mě, že když vyšla znovu, tedy v roce 2008, tedy po 21 letech, tak že po ní šáhlo dost nových čtenářů.
Osobně mě tato kniha až tak nezaujala, nezůstalo mi z ní ve mě skoro nic. To jako ve mě člověku, ale pokud bych musel ji někde odvyprávět, tak bych si na její obsah vzpomenul a vyjel ho ze své paměti.
Film se mi nelíbil ani jako dospívajícímu v 80. letech, protože na mě působil velice uměle, ani jako jeho pokračování s herci o 25 let později, kdy už český film neví kam šahat po látce a tak oprašuje staré, tehdy divácky úspěšné témata.
Kupodivu ale film "Sněženky a machři" zasáhl v osmdesátých letech dost lidí, což se odrazilo i v nečekaně vysoké návštěvnosti filmu "Sněženky a machři po 25 letech", takže si producenti mnou ruce.
Lidi si přišli do kina zavzpomínat.
A to v počtu nebývalém.
Kniha, to už je jen doprovodná akce Radka Johna, jen literárně upravený scenář do beletristické podoby.
Radek John byl vyslán před revolucí redakcí Mladého světa na zkušenou po USA.
Mezitím zde probíhala revoluce, a on psal jak do tamních novin, tak i přepisoval své zážitky z USA neb duch doby se měnil, schvalování a cenzura padla, takže přišel rychle na trh s první otevřenou výpovědí o životě USA, a kniha se proto prodávala docela dobře.
Ale bylo dost takových, co se na něho tehdy dívaly skrz prsty, protože vycestoval za socialistické peníze, a rychle shrábl ty kapitalistické.
Nebyl v tomhle jako novinář a trochu i umělec sám, na koho se upírala pozornost a kteří lidem vadili, že se měli dříve dobře, a za nového režimu se mají mít taky dobře?
Kniha není nijak pozoruhodná, jde jen o rychle napsaný text, a v dnešní době je už zcela anachronická.
No nevím, jestli to někdy někoho bralo, prý na čas jo, ale je to poněkud patetické a naivní.
Kniha mi přišla vždy neslaná nemasná a jestli to má být parodie na J.P. Sartera, tak to tedy ho asi vůbec nevyprovokovalo k nějaké reakci.
Existencionalismus měl zelenou ve Francii a jeho éra trvala zhruba dva roky. J.P.Sartre byl patrně hlavním duchovním otcem této filozofie, která ale byla na čas i národní ideologií, avšak pak ji vystřídala obyčejnější a pragmatická filozofie.
Filozofie existencionalismu, je v ní dost pravdy, ačkoli se tak různí její hlavní představitelé, takže co pak my běžní konzumenti?
Vyprávění či zpověď člověka o průběhu svého života k imaginárnímu posluchači. Vše začíná normálně, ale postupem vyprávění se mění v úpadaní do prázdnoty a beznaděje vypravujícího.
První kniha od S.Rudolfa co jsem četl a byla určená dospělému čtenáři. Zaujalo mě v ní, jak hlavní hrdina dělá vše proto, aby vydělal co nejvíc peněz, a přece se pak zlomí a změní své postoje.
Jedna z mála knih, které napsal S. Rudolf pro dospělé.
Ideální pro letní dny někde u vody.
Tyhle příběhy byly dříve možná častější než jsou dnes. Dějí se, obzvláště ve velkých městech.
Nejprodávanější kniha Stanislava Rudolfa, úspěšně i zfilmována dodnes reprízována.
Jako dítě jsem měl S. Rudolfa rád, a i dnes ho beru, jako jednoho z nejlepších autorů pro dospívající mládež.
Kopretiny pro zámeckou paní patří k jeho dobrým knihám. Jsou sice určené spíše dívkám, což mě ale k poznávání jejich osob nevadilo.
Knihu jsem dosud důkladně nepročetl, takže jen částečně a líbí se mi, je to takový J. Nesvadba jak ho mám rád.
Ař příliš vykonstruované a málo lidské. Ale přečetl jsem si to jednou s gustem a už bych se k tomu nevracel.
Zde jde poněkud o přílišné popuštění si fantazie a až se to dostává s fantasmagorií. I Fantasmagorie může být zajímavá, když to někdo umí, ale zde se to moc nedaří.
Kniha která se mi zalíbila hned při prvním čtení a rád se k ní vracím.
Některé povídky se mi líbí víc, jiné méně, některé skoro vůbec.
Kdo chce být zdraví, tak k tomu nestačí jen zdravě jíst, ale taky se dostatečně hýbat, plavat, jezdit na kole a posilovat.