WEIL komentáře u knih

Krátký rozhovor, který mi ale připadá dost špatně přeložený, nebo nepříliš vystihující Borgese jako člověka.

Přišlo mi, že to někdo vydal jen na kšeft, proto to i tak redakčně odflinkl.

1 11.08.2011

Osobně se mi nejvíc líbí, jak je zde vylíččen životní styl tehdejších obyvatel na Ukrajině.

11.08.2011

Moc zábavné mi to nepřijde. Ani chytré, ani originální, těžko říct, proč to autor psal, co tím sledoval. Mě to jasné není.

Tenhle příběh se může odehrát kdekoli.

Odehrává se i zde, blízko Vás (viz některé pořady "REPORTÉRŮ", či dříve "Na vlastní oči"). Lidi se přetvařují, lžou mistrovsky, jsou odhaleni kamerou a stále si myslí, dokud je nevyhodí z práce pro korupci či defraudaci, že jich se to netýká.

Zavěrečná slovy - Komu se smějete? Sobě se smějete.
Ta slova hovoří za vše.

Gogol se v této knize zabývá velkým množstvím postav, které se pokouší charakterizovat v jejich hlavních rysech.

Osobně jsem byl poté, co mi Gogol udělal svou laťku přes REVIZORA zklamán, čekal jsem víc. Ale dnes vím, že takové dílo, jako je REVIZOR se rodí málokdy a má platnost neustále.
Proto se taky stále nově a nově nastudovává v divadlech po celém světě.

Kozáci byla specifická skupina obyvatel Ruska.
Autora asi proto přitahovali skrz význam, který v carské společnosti měli i jiné zvyklosti, než měla šlechta či duchovenstvo nebo nevolníci.

2 11.08.2011

Tolstojevšina, jak se jí říká i ve filozofii se v této knize snad nejvíce metaforicky odráží.

"Dočasnost lidského života vede k pokusům o mravní a filozofické probírání se vlastními životy".

1 11.08.2011

Zvláští - když byl L.N.T. v Krymské válce, tak tam ve volných chvílých psal o svém dětství, jinošství, dospívání... S odstupem zase psal na jiném místě povídky o tom, co zažil v Sevastopolu z toho nejzajímavějšího. Asi potřeboval odstup, vnímal přitom co se děje kolem, ale psal o tom, co už měl uložené v paměti.

Téhle knize jsem nikdy nepřišel na chuť.
Nevím, snad ji někdy zkusím číst znovu, ale je víc děl, co si rád přečtu opakovaně a najdu v nich nové úhly pohledů, zážitků, takže nevím.

1 11.08.2011

Obzvláště Kreutzerova sonáta je novela, která je mistrovským kusem.
Co o ní řekl I.Diviš?
Nejde ani tak o to, co se v knize vypravuje, jako ten neobyčejně silný erotický náboj, který se v Tolstém náhle vzal, přičemž už deset let do té doby prakticky nic kloudného nenapsal. A náhle takový gejzír energie, boje mezi vášní k ženě, vybičované muzikou, a žárlivostí...

1 11.08.2011

Oblíbený román u hodně čtenářů. Řada z nich se s ním identifikovala ještě v polovině minulého století, a to natolik, že sami vytvořili další dramata. (viz i u nás film z tématem první republiky "Proces s vrahy Martenové")

Další vytříbený psychologický rozbor hlavní postavy a lidí kolem ní.

Kniha je reakcí na lidi, jak je z dálky vnímal autor a jak mu připadali, když je potom osobně poznal. Jan novák nezapírá své české kořeny, i když jako malý odešel s rodiči do emigrace.

11.08.2011

Autor si dal s touhle knihou hodně práce.
Téma je to velké, složitý propletec, a pro dost lidí kontroverzní, pro mě ne.

Kniha je syrově napsána. Je o člověku, který emigruje se svou rodinou a začíná v USA od piky. Nejdříve jako dělník, pak podniká, pak hraje hazard.
Působivé, ale nic romantického, drsné psaní, takže i drsné čtení.

2 11.08.2011

Po své besedě s Janem Skácelem, za nímž jsem přišel a on si udělal pro mě čas, tak jsem zkoukl i tuhle sbírku, neb Odehnal na besedě říkal, že Skácel nosí do nakladatelství hotové básně, on ne, on na nich musí pak ještě dlouho pracovat, ale Skácel ho měl za nadějného, jen některé povahové rysy prý pronikají i do jeho poezie a to kdyby změnil, tak by jeho práce byly ještě lepší.

Jen jsem do této knihy nahlídl opět v knihovně a rychle ji pročetl.

11.08.2011

Nahlídl jsem do této básnické sbírky jen v knihovně, divil jsem se, že mu něco takového vydali a přemítal, jak je to možné. Bylo to v roce 1987.

11.08.2011

Jelikož jsou tyhle básně z Valašska, jeho i mého rodiště, tak jsem do nich nakoukl, jak vidí ten kraj on, a porovnal to se svými poznatky.

11.08.2011

Je-li tohle dílo "jakousi oslavou chudoby", tak to tedy se mi nezdá, spíše bych řekl, že jde o naivní či nezvyklou představu o socialismu, a že Vančura v době, kdy tuhle knihu napsal, tak nemohl tušit, že zde socialismus přijde, takže spíše dovedl do absurdity jak by to dopadlo, kdyby byl člověk jako ovce a pokoušel se vyjít vlkům vstříc.

Vždy nějaké doba končí a jiná začíná. Ale zachytává se to umělecky těžko. Konec starých časů je skvělá kniha a báječný film se stejnojmenným názvem.

3 11.08.2011