Witchann
komentáře u knih
Vejce a já
Betty MacDonald
Vypůjčeno na vehementní doporučení, ale měla jsem lehké tušení, že to nebude moc pro mě. Dalo by se říct, že mě to "udolalo". Příjemný, ale stereotypní humor, zastaralá ich-forma, která mi nesedla, nadlehčování věcí, u kterých mi to vadilo. Zvládla jsem to pouze do třetiny, než jsem si řekla, že nebudu hanobit jinak pěknou knížku tím, že budu přeskakovat celé odstavce nebo stránky. Třeba tomu někdy jindy za lepší konstelace hvězd dám druhý pokus.
Nedočteno, nehodnotím.
Gemina
Amie Kaufman
Jelikož už jsem věděla, do čeho zhruba jdu, postrádala pro mě dvojka ten předešlý WOW efekt, kdy jsem vážně nestačila zírat, co všechno se na těch prapodivných stránkách vlastně děje. Taky mi mnohem déle trvalo, než jsem si oblíbila ústřední dvojici. Nik byl v pohodě, ale s Hannou jsem měla trochu potíž. Navíc se na začátku na můj vkus až příliš zdlouhavě řešily různé hormonální výlevy, i když uznávám - zároveň mi to jednotlivé postavy dokázalo dobře představit. Dějové zvraty byly pořád neskutečný mazec, ale vzhledem k tomu, že se drží v prakticky stejném stylu jako u prvního dílu, nejsou zase až tak nečekané.
Každopádně, i přes tyhle výtky je to pořád čtivé jako blázen a jsem vážně zvědavá na finále, jen si předtím zase chvilku vydechnu.
Setkání stínů
Victoria Schwab
(SPOILER) Předpokládala jsem, že se bude jednat spíš o vyplňovací díl. Takže pomalejší tempo a dopodrobna rozebraný magický turnaj mi vůbec nevadily. Pořád mě to bavilo číst, hlavně díky postavám. Kell, Rhy a vlastně i Alucard už se mi hezky dostali pod kůži. Kdo mě ale tentokrát strašlivě dožíral byla Lila. Její chování v podstatě ke všem okolo, pochybné motivace a hlavně to otřesné vnucování se naprosto kamkoliv za každou cenu mi vážně lezlo na nervy. Až mě to mrzí, protože se mi v kombinaci s Kellem v jedničce moc líbili. Tady jsem našeho nebohého Antariho až litovala, že se musel zakoukat zrovna do takové arogantní blbky.
Že se něco pos... Ehm, pokazí až na úplném konci a co to bude, mi bylo jasné při první scéně z Bílého Londýna. V tomhle to bylo (možná úmyslně) příliš předvídatelné.
Před trojkou si dám chvíli pauzu hlavně kvůli Lile. Nerada bych si závěr trilogie zkazila tím, že mi hned ze startu bude vadit hlavní hrdinka, takže ten dojem z ní radši nechám trochu vyvětrat.
Žoldnéři fantasie: Nová krev
Michael Bronec
Velmi příjemně mě překvapilo, jak moc jsem se u této sbírky bavila. Máme na české literární scéně spoustu pisatelských talentů, snad každá z povídek mě něčím dokázala zaujmout. Například ´Malý pojednání o pravidlech chovu holubů´ je naprosto skvělá záležitost, nekontrolovaně jsem se u něj uchechtávala. Literárně se mi nejvíce zamlouvala vítězná povídka ´Inkoust a šupiny´, ta má opravdu velký potenciál. Největší dojem na mě zanechala děsivě lovecraftovská plavba - ´Moře si užiješ o dost víc...´ a z ´Posledního dobrodružství´ mi bylo vyloženě smutno. ´Dálnice´ mi přišla nejvíc akční, ta mě chytla a nepustila až do konce.
Celá sbírka rozhodně stojí za přečtení, i přes ne zrovna povedenou obálku.
Zelený skřítek a děvčátko jménem Diana
Ondřej Netík
Bohužel nedočteno (což už se mi dlouho nestalo), tudíž nehodnotím. Nápad zajímavý, zpracování originální a jazyk celkem barvitý i přes poněkud dětinské podání, ale prostě mě to nechytlo. Nedokázala jsem do postaviček tohoto zvláštního příběhu vcítit, tím pádem mě ani nezajímalo, co se s nimi bude dít a na nějaké stránce šedesát mi došlo, že se u toho hrozně nudím.
Ocelový alchymista 27
Hiromu Arakawa (p)
Nejspíš už navždy má největší srdcovka z japonských mang (a anime).
Napínavé i dojemné vyprávění o cestě bratrů Elricových za záchranou světa i jeden druhého. Krásná kresba, uvěřitelné postavy, chytlavý děj, originální nápady a neotřelý humor. Je to jeden z mála příběhů, o kterých si troufnu říct, že by si je měl přečíst každý.
Děkuji nakladatelství Crew za to, že můžu mít ´Ocelového alchymistu´ na čestném místě v knihovně.
Anděl v podsvětí
Juraj Červenák
Perfektně věrohodná historická Plzeň včetně jejích obyvatel, naprosto šokující úroveň zločinných odporností a nejlepší vyšetřovatelské trio konečně znovu pohromadě. Ač jsem si při pohledu na tloušťku knížky zprvu říkala, jestli nebude další Stein/Barbarič příběh příliš rozmělněný, byla jsem většinu času pěkně napnutá a četlo se to úplně samo. Vztahy mezi hlavními postavami se nám hezky prohloubily a z vedlejších na mě nejvíc zapůsobil Maxmilián Habsburský. Skvěle jsem se bavila, u popisů zimních ulic a cest jsem vždycky sahala pro deku, občas se mi dělalo i lehce nevolno... A do nějakých podzemních chodeb mě hodně dlouho nikdo nedostane, ani na placenou prohlídku! Suma sumárum, po čertech dobré počtení.
Slunce a hvězda
Rick Riordan
Těšila jsem se. Nejspíš až moc.
Nico a Will jsou mí oblíbenci, ale takto prosím ne, to ať raději zůstanou hezky v pozadí a dělají křoví Percymu nebo Appolónovi.
Zápletka, celkový vývoj vztahu obou kluků i formát knihy se mi líbily. Jenže tím to končí. Nevím, čím to je, jestli spoluprací s jiným autorem nebo českým překladem, ale žádná jiná kniha od Riordana se mi tak špatně nečetla.
Doposud mi nikdy nevadila autorova snaha přimět čtenáře k zamyšlení nad významem přátelství, nebo nad tím, jak důležité je mít pochopení pro ostatní. Ale tahle úroveň nuceného poučování zahrnutá v jinak emotivním a napínavém ději mi byla vážně proti srsti. Nemluvě o tom, že samotný text na mě z velké části působil jako kostrbatý výplod GPT chatu a nad některými pasážemi a chybami moje čitatelské i pisatelské já doslova sténalo hrůzou.
Ještě nějakou dobu budu balancovat na zklamané hraně mezi snahou na tenhle příběh raději zapomenout a (marným?) pokusem přečíst si ho znovu, ale tentokrát v anglickém originále...
Percy Jackson: Příručka pro polobohy
Rick Riordan
Typicky "riordansky" humorná i napínavá polobožská jednohubka. Doplňující povídky se mi líbily všechny, "Hádův meč" nejvíc (naprosto očekávatelně) a rozhovory s táborníky pobavily. Nějaké to lehčí čtivo občas vůbec neuškodí a Percy Jackson mne v očekávání zábavného odreagování zatím nikdy nezklamal.
Illuminae
Amie Kaufman
Co TOHLE sakra BYLO?
Já ani nevím, jak to pořádně popsat...
Vymyslet a sepsat tahle ´Akta´ musela být neuvěřitelná makačka.
Pokud vám sedí pořádná romanťárna zabalená do tlustých vrstev akční sci-fi, tak si to prostě přečtěte a uvidíte sami.
Dvojky se bojím. Ale jen proto, že se od té jedničky skoro nešlo urvat do reality.
Romance Dawn: Dobrodružství začíná
Eiičiró Oda
Příběh Luffyho a jeho ´Slamácké´ posádky sleduji (a zbožňuji) už x-let skrze anime zpracování, takže chňapnout v knihkupectví po prvním dílu v češtině byla prakticky povinnost. Návrat na úplný začátek pro mě byla nádherná nostalgie. Zaručená dávka smíchu i slz do budoucna.
Taky nemůžu než vyzdvihnout a pochválit skvělou práci překladatelů. Zatím jsem u nás nenarazila na překlad mangy, který by byl tak krásně "vypiplaný". Jim i vydavatelství Crew patří obrovské ´Arigatou´!
Šikmý kostel
Karin Lednická
Tak už konečně chápu, co s tím "Kostelem" všichni mají. Naprosto mě to pohltilo. Už dlouho jsem nic tak věrohodného nečetla a opravdu mě to vzalo za srdce. Paní Lednická si s touhle knihou zjevně dala obrovskou práci a výsledek tomu odpovídá. Jen si před dalším kouskem dám delší pauzu. Tenhle příběh patří k těm, které potřebuju trochu rozdýchat.
Baskervillský pes
Arthur Conan Doyle
Na audioknihy jsem nikdy nebyla a nejspíš ani nebudu, ale tenhle sherlockovský kousek mi rozhodně stál za koupení, poslechnutí i zhodnocení.
Klasický příběh, perfektně vykreslená atmosféra a dva z řady mých oblíbených literárních hrdinů. Nemohla jsem od toho chtít víc. Bavila jsem se u toho, i skoro nedýchala napětím. Vřele doporučuji i těm, co audioknihy běžně neposlouchají.
Temnější tvář magie
Victoria Schwab
Víc než slibný začátek, myslím, že tahle série se mi bude hodně zamlouvat. Jednotlivé Londýny jsou hezky rozlišené, styl autorky je suverénní a čtivý, k hlavním postavám jsem našla cestu poměrně rychle. Už se těším na pokračování.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Na tuto bichličku jsem byla sice hodně zvědavá, ale rozhodně jsem nečekala, že se tohle fascinující okno do duše herce, kterého jsem jako náctiletá zbožňovala, zařadí mezi moje oblíbené knihy. Bylo to čtivé, zajímavé, zábavné i poučné. Cením si toho, že se Tom takto otevřel (nejen) svým fanouškům. Hrozně mě to dojalo a rozhodně si ho teď vážím i jakožto "obyčejného" člověka.
Neronova pevnost
Rick Riordan
(SPOILER) Strastiplná bylať cesta Apollónova zpět na vrchol bohů Olympských. Hrdost pociťuji nad jeho proměnou z nesnesitelného rozmazlence v chápavého přítele. Slzy i smích zmocňovaly se mne spolu s ním, i k zamyšlení byly tyto řádky častokráte. A ačkoliv mnoho jiných příběhů čeká mne, v budoucnu ráda bych vrátila se k tomuto putování s moudrým Šípem z Dodóny.
PS: Se všemi závěry i rozloučeními u mne spokojenost panuje, až na jednu výjimku - Piper. Pochopení velké mám pro snahu najít se a jít dál, ovšem dle mého názoru k tomu došlo u této slečny příliš brzy...
Vysněný valčík
Catherine Anderson
Červenou knihovnu už hezkou řádku let nevyhledávám a tady jsem si hezky připomenula proč. Nasládlá romantická jednohubka s nikterak originálním vývojem, ač nápad s postižením hlavní hrdinky je zpracovaný velmi slušně. Ale z té hromady "miláčků" a "drahoušků" a "vášnivého milování" mi až trnuly zuby. Ovšem jakožto odreagování od obvyklé dávky poněkud náročnějšího čtiva mi to posloužilo perfektně a dočetla jsem až do konce bez přeskakování. Takže budu hodná a dávám tři hvězdičky místo dvou.
Oba na konci zemřou
Adam Silvera
(SPOILER) Zatraceně, tohle čtení mě skoro fyzicky BOLELO. Já vím, řeknete mi: Máš to přece přímo v názvu, ty kozo, tak co jsi jako čekala? Jenže... Stejně jsem do poslední možné chvilky doufala, že se ti dva milí kluci vejdou do nějaké té vzácné výjimky.
Je to těžký příběh nutící k zamyšlení nad tím, jak moc mrháme časem, který máme. A přece se tam našly pasáže, u kterých jsem nemohla jinak, než se usmívat. Tahle krásná a zároveň krutá knížka se zařadila na seznam těch, u kterých pročtených hodin rozhodně nelituju.
Ústav
Stephen King
Klasickou „kingovku“ už jsem nějakou dobu nečetla a ´Ústav´ mě rozhodně nezklamal. Působivý příběh o dětské odvaze se skvěle vygradovaným finále. Luka jsem si oblíbila a celou dobu jsem mu držela všechny palce. Nezvykle pozitivní konec (v rámci možností) mě v tomhle případě vážně hodně potěšil.
Sudetenland
Leoš Kyša
Prostředí, ve kterém se tahle „dobrodružná novinařina“ odehrává, je vykreslené perfektně. Jednotlivé scény mi doslova vyskakovaly před očima. Ovšem se samotným dějem už to bylo horší. Když mi v půlce knížky došlo, že se s pomláceným hrdinou jenom potácím od jedné cigarety k druhé a vlastně mě ani moc nezajímá, o co tu vlastně jde, chtěla jsem to co nejdřív dočíst, abych mohla jít jinam. Závěr byl předvídatelný, zbytečně krutý vůči některým postavám a nedotažený. Celkový dojem – příběh příliš překombinovaný jak vzhledem k délce textu, tak na krátký časový úsek, ve kterém se odehrává.
