woodward
komentáře u knih
Proměny
Publius Ovidius Naso
Ore legar populi perque omnia saecula fama
si quid habent veri vatum praesagia vivam.
(...čten budu lidstvem vším, a dá-li se věřit věštbám,
co svět bude světem, svou slávou dál budu žít! )
Takhle si to tenkrát Ovidius maloval - a měl recht!
Jak umírá diktatura
Jiří Chalupa
Nenápadná, útlá knížečka, vyprávějící o tom, jak se Španělsko po smrti generála Franca posunulo od diktatury k demokratické konstituční monarchii. Některé věci českému čtenáři připadají povědomé - třeba když je řeč o první pofrancovské koalici UCD, pod vedením frankistického aparátčíka Adolfa Suáreze, který zcela v souladu se zákony starého režimu tento režim pomalu, ale jistě demontoval. Vyprávění o tom, jak kortesy a Movimiento schválily návrh zákona o reformě - čili o zániku frankistického režimu - drtivou většinou hlasů, musí našinci nevyhnutelně připomenout dějinný okamžik, kdy poslanci Federálního shromáždění, řečeno s Járou Cimrmanem, udělali svého oblíbeného disidenta prezidentem. Změna režimu ve Španělsku se obešla bez revoluce a jediným dramatickým okamžikem byl zfušovaný pokus o puč některých frankistických generálů, který král Juan Carlos zmařil několika telefonáty. Je to zajímavé čtení a nejrůznějších poučných paralel nebo naopak protikladů, objevujících se v porovnání se situací v Česku, je celá řada.
Dny pod psa
Alicia Giménez-Bartlett
Vzdělaná inspektorka Delicado a její parťák Fermín Garzón, postarší tlustej policajt, co se vypracoval "od píky", jsou postavy vybavené příjemnou lidskostí. Jsou každý jiný, ale vcelku dobře spolu vycházejí, myslí jim to, ale nejsou neomylní, jejich soukromé životy se jim občas pletou do práce, ale zvládají to. Není na nich vůbec nic zvláštního - nejsou to geniální mistři dedukcí, ani ranaři, co se nebojí ani čerta. Prostě jsou skrznaskrz obyčejní - a jedineční, jako většina lidských bytostí. Jako kdyby je autorka jen tak sebrala z barcelonských ulic a vložila je do svých příběhů.
A případ, kterým se v této knize zabývají, je takový jako oni. Těžko ho charakterizovat a přijít na kloub tomu, v čem vlastně spočívá. Někdo surově zmlátil neznámého muže, který později na svá zranění zemřel. Od začátku je jasné, že je tu souvislost s nějakou lumpárnou, ovšem nikdo neví s jakou...
Alícia Giménez-Bartlett svou detektivku vypráví lehce, neokázale, civilně. Je to příjemné vyprávění, napínavé, ale nijak ponuré, a prodchnuté člověčinou - stejně jako postavy hlavních protagonistů.
Zápisky kriminalistovy
Lev Romanovič Šejnin
Napsal to komunistickej policajt v komunistické zemi, jenže když jsem poprvé dostal Zápisky kriminalistovy do rukou, chodil jsem asi do páté třídy a tehdy mě zajímaly jenom mordy a detektivové - žádná politika. Nicméně i dnes musím uznat, že je to literatura, i když tu a tam "přisolená" rudým blábolem. Třeba historka o ukradených a navrácených hodinkách pana Herriota by svým vyzněním mohla připomenout "výchovné" brožurky politruků lidové armády ze starých zlých časů, až na jednu věc: je to krásně napsáno, stejně jako všechny ostatní příběhy. Velmi zajímavé je číst o období NEPu, což byla sice politika z vůle bolševiků, ale soudruzi dobře věděli, že se tím pokoušejí o soužití se smrtelným nepřítelem - s nímž taky brzy pěkně po bolševicku zatočili. Smutno pomyslet, co mohl tento autor vytvořit v jiné zemi nebo v jiných časech. Dám čtyři hvězdy, protože je to opravdová literatura, což se v tomto žánru vidí jen vzácně.
Ivanhoe
Walter Scott
Kdysi dávno jsem Waltera Scotta vyloženě hltal a Ivanhoe patřil k mým oblíbencům. Na starý kolena už mě to nějak nebere...
Romance čumilů
O. Henry (p)
Tyhle povídky čítám v podstatě od dětství a pořád se k nim vracím. Pamatuju si, že jako kluk jsem byl taky s tátou v kině na povídkovém filmu - už si nevzpomínám na název, vím jen, že poslední byla povídka o "rudém náčelníkovi", a bylo to skvělé.
Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu
Gilbert Keith Chesterton
Šílený dobyvatel z Notting Hillu je vskutku šílený a nevracím se k němu. Ale Humphrey Pumpa a zejména kolohnát Patrick Dallroy a jeho bujaré písně mi učarovali navždy. Mám tu knížku v knihovně i na audionosiči a tak si občas počtu a občas se zaposlouchám.
Honba za miniaturou
Erich Kästner
Nádherný příběh o tom, jak na postaršího řezníka s dobře zavedenou živností přijdou toulavé choutky, vyrazí si na výlet do Kodaně, kde potká ustaranou slečnu se smutným jménem, pána jménem Ruda, který se ale jmenuje úplně jinak, a bandu lumpů, pasoucích po drahocenném uměleckém díle. O Erichu Kästnerovi se ví, že uměl vymyslet legraci, ale tohle se mu fakt povedlo, i když to bylo už hodně dávno.
Vlámský obraz
Arturo Pérez-Reverte
Mně se ten příběh líbil. Upřímně řečeno, s logičností nebo nelogičností šachových sekvencí jsem si nelámal hlavu, koneckonců autor ví, co se snaží povědět a dokázat a to je hlavní. Ale jinak, celková atmosféra neměla chybu, je to napínavé a tajemné, motiv zločinů je vysvětlen dokonale a uvěřitelně a konečně jsem si zase jednou přečetl detektivku, kde vystupují vzdělaní kultivovaní lidé a není to samá střílečka a honička. Pět hvězd.
Průliv La Manche
Peter Unwin
Velmi zajímavá historie jedinečného prostoru. Je tam všechno, od okamžiku kdy ledy roztály a stoupající moře vytvořilo průliv. Ten se stal důležitou komunikací a obchodní zónou, i rejdištěm korzárů nebo vylupovačů vraků, kteří za bouřlivých nocí lákali lodě falešnými signály na pobřežní skaliska. Přístavy po obou stranách průlivu vzkvétaly i živořily, často v závislosti na tom, jaké vztahy právě vládly mezi zeměmi na jeho březích. Průlivem vyplouvali na oceán cestovatelé a objevitelé. Ztroskotání Bílé lodi s anglickým následníkem trůnu na palubě mělo ve dvanáctém století za následek dlouhou vnitřní válku, o níž se lze dočíst mj. v příbězích Edith Pargeterové o bratru Cadfaelovi. Průliv býval často bojištěm, připlouvali po něm migranti i dobyvatelé. Římané, Anglové, Sasové, Dánové, vikingští piráti ze severu i jejich normanští příbuzní z poloostrova, jenž dodnes nese jejich jméno. V jeho vodách započala zkáza invazní flotily španělského krále, dokonaná na skotských a irských útesech. Průlivem připlula loďstva Viléma dobyvatele i Viléma Oranžského, a průliv zabránil Bonapartovi i Hitlerovi ve vpádu na ostrovy. Na jeho vodách se střetávali Angličané s Francouzi a Holanďany v dobách, kdy Anglie zahájila svůj vzestup k úloze světové námořní supervelmoci. V jedno pošmourné červnové úterý průliv přeplulo největší invazní loďstvo, jaké se kdy shromáždilo u evropských břehů. A dnes pod jeho vodami vede tunel... Kdo se zajímá o dějiny Evropy - a nejen té západní - neměl by si tuhle knihu nechat ujít.
Blázni z Hepteridy
Ludvík Souček
Tentokrát se autor vypravil do dostatečně vzdálené budoucnosti, takže se příběh obejde bez úliteb politické danosti doby svého vzniku. Je to lehké, chytré, má to švih.
Uloupená hvězda
Ed McBain
Ed McBain touto knihou políčil ohavnou past na všechny překladatele svého díla. Vkládat do textu úryvky z básně Žvahlav tak, aby logicky souzněly s příběhem a řešením záhady - to je od něj prostě schválnost. ;)
Zlatá kniha fotbalu
Milan Macho
Je to zatím zřejmě nejdokonaleji zpracovaná fotbalová historie z pohledu evropského fotbalu. První část popisuje v chronologickém pořadí průběhy všech mistrovství světa a Evropy včetně kvalifikací, ve druhé části jsou podobně rozpracovány evropské pohárové soutěže. Pro fotbalového fanouška neznalého cizích jazyků je to jediný dostupný, takto ucelený zdroj informací.
Nemusí být vždycky kaviár
Johannes Mario Simmel
Tohle mě vážně pobavilo. I když kdoví, kolik (jestli vůbec něco) z toho je pravda - ale na tom až tak nesejde. Skvělý příběh, skvěle vyprávěný a jako přívažek spousta zajímavých receptů.
Žít v New Yorku
Miroslav Holub
Je fakt, že časy se mění. Stačí si přečíst, jak pozitivním zážitkem byl pro autora první "blackout" v New Yorku. Když vypadla elektřina a všechno zhaslo, Newyorčané se začali sami od sebe "zapojovat" do nejrůznějších aktivit, ve snaze zabránit panice a škodám. Máničky v ulicích řídí dopravu, aby se zabránilo zácpám a případné kverulanty, co nechtějí poslechnout, stačí zpacifikovat policie, která není nikdy daleko.
Je třeba dodat, že když po letech došlo k podobné situaci znovu, neobešlo se to už bez rabování a násilností... Každopádně druhá knížka Miroslava Holuba o Americe šedesátých let je básnické dílo, které se během času stalo zajímavým a cenným dokumentem.
Vzhůru přes oceán
Charles Kingsley
Je to dosti starožitná oslava udatnosti britských námořníků, plavících se do Západní Indie, což nejde "pod fousy" Španělům a také proto se schyluje k válce se Španělskem. Dnes již klasické dílo Charlese Kingsleyho samozřejmě vrcholí zničením Neporazitelné Armady, kteréžto zničení zařídila především příroda, ale i tak je tam spousta úchvatných dělostřeleckých soubojů, složitého manévrování a námořnické hantýrky pro všechny, kdo milují hrdinské příběhy o moři a námořnících.
Vrah má mít doktorát
A. A. Fair (p)
Tenhle příběh údajně pomohl změnit zákon protože v něm autor přesně popsal postup, který by podle tehdejších zákonů umožnil pachateli legálně se vyhnout trestu za vraždu.
Sedm mongolských koní
Miloslav Fábera
Syn legionáře, který se později spustil s bolševikem, ještě předtím však stačil napsat dvě nádherné knihy. Po dobrodružném románu Neklidná hranice o českém dezertérovi v divočině na mongolsko-sibiřském pomezí (jejž napsal s pomocí otcových deníků), vytvořil tohle omamně krásné dílko o štvanici Džingischánových vojsk za prchajícím poraženým šachem Chvárezmu. Kdo má pocit, že potřebuje ke čtení této knihy získat nějaký "background". velmi doporučuji knihu "Džingischán" od Harolda Lamba.
Oliver Twist
Charles Dickens
Já mám Dickense rád, takže mně Oliver Twist zcela vyhovuje. Kromě toho jsem se konečně se značným zpožděním dověděl, co je zač ten hrdina schovaný v románu, o kterém kdysi zpívala paní Hegerová s Waldou Matuškou.
