ZaS
komentáře u knih

Pro občany bývalého Československa navýsost zajímavé téma, byť pochopitelně akcentuje anglo-německou linii a o nás se tam – paradoxně - hovoří jen velmi okrajově.
Z technického pohledu jako vždy dobře napsané s klasickou gradací děje; jen závěr je trochu rozplizlejší.
Daleko zajímavější je ale obsahová část. Harris nepíše knihy bez hlubšího záměru. V tomto případě ale není na první pohled jasné „co tím chtěl básník říct“. Prvoplánově špionážní román ve druhé linii působí jako vysvětlení a možná i nevyřčená omluva za fatální selhání anglické diplomacie. Uvážíme-li ale, že nejde zdaleka o jediný případ, pak je takové sdělení zbytečné. Jsem ale přesvědčený, že smysl knihy vysvětlil autor hned úvodním citátem F.W.Maitlanda: „Neustále bychom měli mít na paměti, že to, co dnes leží v minulosti, kdysi leželo v budoucnosti.“ Bohužel se bojím, že ani naši ani evropští politici nic takového na paměti mít nechtějí a proto nám nezbývá, než si historii pořád dokola opakovat. Takže jestliže Mnichov 38 vnímáme – stejně jako Harris - jako přerod mezi mírovou a válečnou politikou, pak zbývá jen domýšlet se co se stane tím budoucím bodem zlomu.


Z mého pohledu vynikající kniha. Jak řemeslně, svým spádem, gradací děje atp - tedy výborně napsaný thriller. Současně ale i tematicky - zaměřením na oblast, která je mimo dosah běžných lidí a tedy vyvolává mnoho dohadů. Ačkoliv se na obálce vydavatel odkazuje na Otčinu, jako stěžejní autorovo dílo, jsem přesvědčený, že tato kniha jde spíše ve šlépějích Ducha (Ghostwriter) a vůbec bych se nedivil, kdyby se časem ukázalo, že stejně jako Duch vychází z reálné situace a podobnost s skutečnými postavami není nijak náhodná.
Každopádně doporučuji; je to "jednodechová" záležitost na jejíž přečtení vám bude stačit jedna bezesná noc, ale přemýšlet o ní možná budete ještě hodně dlouho :-)


Ohňostroj slov a vodopád příběhů. Towles opět splnil má, po 'Gentlemanovi' a 'Pravidlech' již dost vysoká, očekávání.
Kniha je dělená na dvě části - v první najdeme několik povídek jejichž jediným společným jmenovatelem je New York. Druhá polovina je volným pokračováním Pravidel zdvořilosti a odehrává se pro změnu v Los Angeles. U obou hlavních hrdinů je ale stále patrná vzba na NY.
Co se stylu týče, mění se postupně z klasického románu na detektivku mírně v 'noir' stylu (což ale mohou jen evokovat ta 30. léta 20. století).


Další z perel české literatury, ke které mě osud klikatou cestou dovedl. Příběh chalupníka, který se vydal navštívit syna v Praze zaujme nejen pohodovými příběhy, ale ty kdo Prahu znají i popisy města z dob, kdy mezi Olšanským a Vinohradským hřbitovem byla jen pole.
Pro mě je kniha navíc vzpomínkou na doby, kdy k nám na návštěvu jezdil můj děda a kdy jsme společně podnikali vycházky, výlety a navštěvovali divadla.


Klasika, ke které se nedá nic říct. Příjemná uklidňující četba byť někdy logicky smutná.


Velké zklamání. Pomiňme místy hodně kostrbatý styl, daný zřejmě autorovými začátky, a fascinaci brutalitou, která je mu vlastní a díky níž zapadá do současného mainstreamu kriminální literatury. Co mě ale nejvíc zklamalo byly nenaplněné přísliby mystiky. Kniha má několik dobrých pasáží, které šlo rozpracovat do vynikajícího románu. Bohužel zůstalo jen u pár krátkých míst. Zbytek je balast.


Pokud vás, stejně jako mě, první díl nadchnul a myslíte si, že další už jej nepředčí, mýlíte se. Temný les už představuje klasickou sci-fi, jelikož se postupně posouváme do budoucnosti a k finálnímu řešení Trisolaranské krize. Jakkoliv se může situace lidstva zdát temnou, závěr je významově ještě temnější... :-) Pokud vám první díl způsobil bolehlav, teď čekejte Melancholii. Velkou výhodou je přitom autorův původ, který není zatížen evropským jemnocitem a dokáže tak lépe nahlédnout do Srdce temnoty.


Vynikající srovnání historických událostí se současným stavem společnosti, které vyvrací celou řadu mýtů šířených jak současnými medii, tak i politiky.
Vřele doporučuji!


Z mého pohledu je román zajímavý spíše svým tématem než stylem či dějovou linkou. To ale je zjevně autorův zájem - primárně nejde o vlastní příběh vysokoškolského profesora ale o jeho myšlenky a především o popis konverze společnosti k islámu, nebo spíše jeho akceptaci.
Rohodně doporučuji přečíst.


Terva a vlkcz už vše podstatné napsali, tak jen krátké zhodnocení: jsou tam zajímavé myšlenky ale současně to celé zavání manipulací, přičemž údajný ukrajinský původ tomu taky nepřidá. Osobně raději zůstanu u víry albigenských alias bogomilů.


Z knihy mám poněkud rozporuplné pocity. S popisem historických 'dějotvorných' prvků naprosto souhlasím. Je také jasné, že z historie je potřeba si brát právě to ponaučení pro lepší pochopení současných dějů. Právě v tom se ale s autorem nejsem schopen zcela ztotožnit. Vadí mi - podle mého názoru tendenční - adorace Spojených států. Jeden příklad za všechny - nepotismus v současné vrcholné politice autor dokumentuje na poměrně méně významných politicích EU namísto toho nejokatějšího co vnímá celý svět, tedy rozparcelování americké vrcholné politiky rodinnými klany oligarchů nebo lidí na oligarchy napojenými. Ať už se budeme bavit o klanech Rooseveltů, Kennedyů nebo z poslední doby o rodině Bushů či Clintonů.
Celkově tak na tři hvězdy; s ohledem na předchozí publikace k danému tématu ale dávám čtyři.


Kniha na pomezí populárně naučné literatury a odborné publikace. Alespoň z mého pohledu. Pro laického čtenáře (což je evidentně cílová skupina) je to občas až příliš detailní. Také pokus o odlehčení formou krátkých příběhů mě do kontextu knihy moc nezapadl, ale beru to právě jako pokus o odlehčení zmíněné přehnané 'popisnosti'.
Nicméně celkové hodnocení knihy je na maximálním počtu hvězdiček za její aktuálnost. Svoboda slova a myšlení je dnes skutečně tématem doby a každý krok k jejímu znovunaplnění je potřeba vyvažovat zlatem, jinak ne naše děti ale už my skončíme zpátky v totalitě do které nás zavedlo 30 let budování té "jedině správné" formy svobody.


Tohle bude moje urbanovská derniera. Jako vždy hodně slibné, ale nakonec nenaplněné mystiky a současně na můj vkus mnoho zbytečně brutálních vražd, Když k tomu připočítáme nelogické jednání všech postav a pár deus ex machina, vyjdou z toho jen tři hvězdy - jedna za průvodce po významných stavbách baroka, jedna za podporu domácího cestovního ruchu (protože počítám, že žádnému čtenáři to nedá aby se nejel alespoň na jednu Santiniho stavbu podívat :-) ) a jedna za nápad.


Z mého pohledu je to taková literární horská dráha - začátek pomalý, ale před půlkou se to zlomí a nastává parádní jízda zakončená takovým pomalejším dojezdem na vydechnutí.
Aplikováním teoretické fyziky do děje to silně připomíná Liou Cchi-sinovu trilogii Vzpomínky na Zemi. Jedinné co mi mírně vadilo je neustálé rozpitvávání osobních vztahů, ve kterém seodráží dekadence americké společnosti.
Povinná literatura pro všechny milovníky staré hry na 'co by bylo kdyby...'


Na odbornou literaturu neuvěřitelně čtivé dílo. Dvě magnesie Litery asi hovoří za vše a dalších komentářů netřeba. Užijte si četbu stejně jako já.


Kniha je jedinečná svým stylem a imaginací. Děj samotný není nejdůležitější - je jen kulisou základního motivu střetu duchovního a materiálního světa.


150 let před Brownem napsal Arbes něco, co ve své době mohlo být českou "Šifrou mistra Leonarda". Bohužel, pro nás už je děj málo akční a i po technické stránce má své slabiny. Takže od toho nečekejte víc než pohled na to jak v 19. století vypadal thriller. :-)


Zajímavá kniha. Autor rozebírá klíčové fáze lidského vývoje a díky nim nahlíží na lidstvo ne úplně tradičním způsobem. Ačkoliv s ním v některých detailech nesouhlasím, knihu doporučuji. Nečte se lehce, ale většina témat stojí za zamyšlení.


Ačkoliv jsem se na třetí díl hodně těšil (nebo snad právě proto?), jsem z něj celkem zklamaný. Autor zjevně vyčerpal momenty překvapení v prvních dvou a nyní už jen dokončuje příběh, který je snadno předvídatelný, ale hlavně v mnoha ohledech nelogický. V první polovině to ještě tolerujete a těšíte se na strhující závěr, podobně jako v Temném lese. Realita je ovšem od druhého dílu na hony vzdálená. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, jako by knihu dokončoval někdo jiný.


Vynikající dílo, které potěší nejen milovníky historie, ale i ty, kteří se zajímají o současnou politiku. Při pohledu o dva tisíce let zpět na dobu Marca Tullia Cicera totiž uvidí neuvěřitelné množství paralel mezi posledními lety římské republiky a vývojem dnešního světa. Ať již se jedná o rozdíl mezi bohatstvím patriciů a plebejců, dosahující nebývalé výše nebo o komercializaci silových složek případně o manipulaci s veřejným míněním. Všechny tyto dílčí faktory přispívají k nárůstu znechucení prostých lidí a následné rezignaci na ideje republiky. To ale ve svém důsledku vede o pět set let později ke zhroucení starověkého světa a dramatickému úpadku civilizace.
Ale protože ve skutečnosti není moc lidí, kteří by tuto podobnost viděli, budeme asi nuceni si historii zopakovat. Jen rychlost, s jakou se vše odehraje, bude zřejmě mnohem vyšší. Rozhodně tedy doporučuji si celou Římskou trilogii přečíst, byť nejde o žádné oddechové čtení. Třeba vám ale pomůže lépe pochopit současnost a připravit se na budoucnost.
