ZaS komentáře u knih

V historii je mnoho míst, která se dají jen těžko vysvětlit. Monte Alba alias Bílá hora je jedním z nich. Mnoho autorů se snaží nelogický výsledek bitvy nějak logicky vysvětlit. Škála je nevídaně široká - od Součkovy povídky s "UFO verzí" až po naprosto pragmatický Čermákův pohled na "operaci Bílá hora". Zenkl do této sbírky přináší "osudovou" verzi, která sice v detailech občas zakulhá, ale v součtu jde o celkem slušný dobrodružný román s nádechem tajemna.
Po technické stránce je kniha psaná v ich formě poněkud těžkopádná a první pětinu jsem se tím dost těžce prokousával. Neumím říct jestli autor záměrně volil poněkud topornou řeč, aby imitoval co nejvěrněji deníkové zápisy prostého českého zemana, nebo je to jeho vlastní styl. V prvním případě by si asi zasloužil o hvězdičku víc.
Pokud tedy čekáte něco ve stylu Mitchellových Hybatelů či dokonce Atlasu mraků, budete asi zklamaní. Jestli jen hledáte na dovolenou zajímavý historicko-mystický román, je to vcelku dobrá volba.
P.S. Osobně se nejvíc přikláním k Čermákově verzi, podle které byla celá bitva pouze politický manévr, ve kterém hráli povstalci pouze roli užitečných naivů. :-)

1 25.02.2019

Pro občany bývalého Československa navýsost zajímavé téma, byť pochopitelně akcentuje anglo-německou linii a o nás se tam – paradoxně - hovoří jen velmi okrajově.
Z technického pohledu jako vždy dobře napsané s klasickou gradací děje; jen závěr je trochu rozplizlejší.
Daleko zajímavější je ale obsahová část. Harris nepíše knihy bez hlubšího záměru. V tomto případě ale není na první pohled jasné „co tím chtěl básník říct“. Prvoplánově špionážní román ve druhé linii působí jako vysvětlení a možná i nevyřčená omluva za fatální selhání anglické diplomacie. Uvážíme-li ale, že nejde zdaleka o jediný případ, pak je takové sdělení zbytečné. Jsem ale přesvědčený, že smysl knihy vysvětlil autor hned úvodním citátem F.W.Maitlanda: „Neustále bychom měli mít na paměti, že to, co dnes leží v minulosti, kdysi leželo v budoucnosti.“ Bohužel se bojím, že ani naši ani evropští politici nic takového na paměti mít nechtějí a proto nám nezbývá, než si historii pořád dokola opakovat. Takže jestliže Mnichov 38 vnímáme – stejně jako Harris - jako přerod mezi mírovou a válečnou politikou, pak zbývá jen domýšlet se co se stane tím budoucím bodem zlomu.

8 23.02.2019

Ačkoliv patří Harris mezi mé nejoblíbenější autory, touto knihou jsem se prokousával jen těžko. Evidentně navazuje na schéma Fatherlandu - v rámci odhalování kontrašpióna narazí hrdina na státníky utajovaná fakta. Otčina, ale byla výrazně lepší v osobní rovině; postava vyšetřovatele, hnaná okolnostmi k tragickému závěru, byla popsaná výrazně lépe a hlavně uvěřitelněji, než rachitický a současně nezdolný kryptoanalytik z Bletchley Parku. Z úcty k autorovi 4 hvězdy, byť reálně tak 3,5

17.02.2019

Sítě kanály a stoky patří k mým oblíbeným knihám, proto jsem i od téhle čekal hodně. Bohužel jsem byl zklamaný. Stejný postup, ale větší důraz na šokování násilím, sexem a úchylnostmi (zdůvodněné sice v závěrečném komentáři, ale nijak výrazně nekritizované). Naopak závěrečná katarze je podle mého velmi uspěchaná, byť by se dala zpracovat podstatně lépe (podobně jako v 'Sítích...').
Celkově vzato pro mě zklamání, ale pro čtenáře nezatíženého minulými čtenářskými zážitky průměrný kyberpunk, vhodný třeba na dovolenou k vodě.

17.02.2019

Babičku zná sice každý, ale podle mého soukromého průzkumu ji skoro nikdo nečetl. Je to celkem logické - styl psaní odpovídá době vzniku, takže rozhodně nic akčního a navíc odrazoval punc "povinné četby". Ze stejných důvodů jsem se k přečtení dostal až po mnoha desítkách let od školních hodin literatury, nicméně nelituji. Naopak, myslím, že tato kniha začne dávat smysl až ve vyšším věku.
Rozepisovat se o ději nemá význam, tak jen pár postřehů na okraj:
- 80% všeobecně známých citací z knihy se nachází v první cca pětině knihy, což je podle mého odhadu místo, kde knihu většina "povinných čtenářů" odložila
- pasáž s příběhem Viktorky je krásnou ukázkou variace na gotický román (za který by se ani paní Shellyová nemusela stydět) a ačkoliv její příběh notoricky známe, běhal mi mráz po zádech
- obdobně i závěr, ačkoliv známý, je hodně působivý a nemálo čtenářů či spíše čtenářek určitě zamáčkne nejednu slzu
Celkově musím říc, že ačkoliv jsem i dnes ke knize přistupoval jako k určité 'povinnosti', byl jsem velmi příjemně překvapen. Ne nadarmo patří do zlatého fondu české literatury. Jen to chce počkat až na ni 'uzraje doba'.

21 17.02.2019

Další z knih, která mě nalákala na srovnání s Dickem nebo Harrisem a následně zklamala. Děj je příliš rozvláčný a anglická mentalita hrdinů je mi naprosto cizí.
Odloženo zhruba v polovině, což chápejte jako formu (ne)doporučení.

2 10.02.2019

Velké zklamání. Muže z vysokého zámku považuji za jednu z nejlepších knih a tohle mu nesahá ani po paty. Nudný děj a jen těžko uvěřitelné myšlenkové pochody hlavního hrdiny. Obzvláště myšlenka, že krutým mučením a následným "příjemnějším" kriminálem si někdo vychová nadšeného nebo alespoň loajálního přívržence jakékoliv myšlenky je naprosto zcestná. Takhle podle mě lidská psychika nefunguje.
Je jen málo knih, které jsem odložil v průběhu čtení, ale tahle mezi nimi zaujala přední místo. Je mnoho zajímavějších autorů a knih na to aby člověk ztrácel čas s Kafkovým pavilonem.

1 10.02.2019

Komentovaná historie Velké Moravy složená z pasáží dochovaných kronik, seřazených podle roků. Velmi užitečná kniha pro každého kdo se o toto období z našich dějin zajímá.

3 10.02.2019

Zajímavá kniha. Autor rozebírá klíčové fáze lidského vývoje a díky nim nahlíží na lidstvo ne úplně tradičním způsobem. Ačkoliv s ním v některých detailech nesouhlasím, knihu doporučuji. Nečte se lehce, ale většina témat stojí za zamyšlení.

6 10.02.2019

Anglosasská poetika není to pravé ořechové. Louskáček hodně připomíná Alenku a její trip do říše divů. Adorace vojáčků (ať cínových nebo skutečných) mi vysloveně vadí. Za mě zklamání.

02.02.2019

Padesát let před R. Moodym realizoval francouzský astronom N. C. Flammarion průzkum mezi 85 tisíci předplatiteli populárně vědeckého časopisu, jehož cílem byly zážitky ‚pozůstalých‘, tedy moodyovské téma nahlíženo z druhé strany. Výsledek byl neméně překvapující. Autorovi se sešly tisíce svědectví; výběr z nich je obsahem této knihy.

1 30.12.2018

Další zajímavý pohled historika na současnou společnost. Trefné, poučné, ale bohužel elitami zjevně pomíjené. :-)

3 28.12.2018

Inspektor Lavabo je nadějným následovníkem ck inspektora Durmana. Snad dokonce jeho reinkarnací v současném světě. Každopádně má všechny jeho nectnosti, záliby i zvyky. Těžko říct, jestli je to knize ku prospěchu nebo na škodu, jisté ale je, že nevstupujete do stejné řeky. (I když v kontextu by bylo lépe napsat spíše do stejného jezera.)
Nulorožec sice nemá humor Mlýnu na mumie a z principu ani nemůže čtenáře znalého předchozí Stančíkovy tvorby překvapit, nicméně vám umožní se víc soustředit na autorův neotřelý styl, díky kterému si četbu užijete stejně jako u všech jeho předchozích knih. Doporučuji.

3 26.12.2018

Pokud jste si jako já mysleli, že spojením dvou vynikajících autorů automaticky vznikne superkniha, pak i vás Dobrá znamení vyvedou z omylu. Není to špatné a přečíst se to dá (druhá polovina je určitě lepší než ta první) , ale na Zeměplochu ani na Nikdykde či Hvězdný prach to nemá.

9 11.12.2018

Tradičně dobře napsané, jen počet deus ex machina se silně přiblížil 'ostatkové' sérii, což pochopitelně knize ubírá na věrohodnosti. Ale jinak čtivé a pro lidi, kteří znají Moravský kras i teritoriálně zajímavé.

4 16.11.2018

Pokud máte podobně jako já Mitchella spojeného s Atlasem, Hybateli a dalšími knihami, nakukujícími za oponu reálného světa, můžete být trochu zklamáni. Tenhle příběh je až na jeden „mitchellovský“ propoj na Atlas zcela prost jakékoliv metafyziky. Příběh popisující ve třinácti kapitolách třináct měsíců ze života anglického venkovského kluka je ‚pouze‘ o přerodu dítěte v něco, co se ještě nedá nazvat mužem, ale začíná se mu silně podobat. Jakkoliv se zdá být námět banální, Mitchellův styl dělá i z tohoto tématu napínavou četbu. Pro ročníky, které - stejně jako hrdina - prožívaly svou pubertu na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let je navíc kniha okořeněna celou řadou hlavně hudebních reminiscencí, ale třeba i stručným popisem války o Falklandy, která asi tehdy u nás nikoho moc nezajímala, nicméně s odstupem času se pohled běžného Angličana jeví jako velmi zajímavý.

11 19.10.2018

Ačkoliv jsem se na třetí díl hodně těšil (nebo snad právě proto?), jsem z něj celkem zklamaný. Autor zjevně vyčerpal momenty překvapení v prvních dvou a nyní už jen dokončuje příběh, který je snadno předvídatelný, ale hlavně v mnoha ohledech nelogický. V první polovině to ještě tolerujete a těšíte se na strhující závěr, podobně jako v Temném lese. Realita je ovšem od druhého dílu na hony vzdálená. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, jako by knihu dokončoval někdo jiný.

6 13.09.2018

Mám hluboce zakořeněnou nedůvěru vůči knihám anglosaské provenience, které zasvěceně popisují Rusko, proto jsem se i k této knize dostával poměrně dlouho a klikatě. Tentokrát ovšem ke své škodě. Už po pár stránkách zjistíte, že se nejedná o obvyklé klišé na téma „stupidní ožralí Rusové“ ale o vynikající bajku, popisující s nadsázkou život hraběte Rostova po bolševické revoluci. Jakkoliv je jasné, že děj nemá ani sebemenší ambici stát se historickým románem, na pozadí se občas objeví nějaký ten důležitý okamžik. Jen pro ilustraci – celá druhá světová válka je odbytá na pár stranách, protože - paradoxně – na hlavního hrdinu neměla žádný výrazný vliv.
Jde vlastně o svým způsobem komorní drama, tvořené více či méně humornými situacemi, vznikajícími při komunikaci mezi vzdělaným člověkem uplynulé éry a nejrůznějšími typy lidí, které na výsluní moci vykopla nová doba. A občas je i skopla dolů.
Pokud bych měl Gentlemana k něčemu přirovnat, tak nejspíše ke Konci starých časů. Nemá sice logicky tu nádhernou vančurovskou češtinu, ale Megalrogov je zjevně ze stejné líhně jako Rostov. Jejich komentáře jsou stejně vtipné jako výstižné a oba se svorně neutápí v sentimentu, ale snaží se najít v nových dobách místo, které by jim umožnilo přežít při zachování pokud možno všech svých aristokratických zásad a názorů. Zatímco děj na Kratochvíli se odehrává v rámci jednoho ročního období, Rostovovo působení v hotelu Metropol vydá na dvě generace. Ale to už prozrazuji mnoho – takže závěrečné doporučení – pokud budete potřebovat utéct z šíleného moderního světa, přijměte pozvání hraběte Rostova k procházce neslavnějším moskevským hotelem.
P.S. – jestli tohle zfilmuje schopný režisér s jen trochu schopnými herci, tak se Forest Gump i Doktor Živágo můžou jít bodnout.

20 20.08.2018

Pokud vás, stejně jako mě, první díl nadchnul a myslíte si, že další už jej nepředčí, mýlíte se. Temný les už představuje klasickou sci-fi, jelikož se postupně posouváme do budoucnosti a k finálnímu řešení Trisolaranské krize. Jakkoliv se může situace lidstva zdát temnou, závěr je významově ještě temnější... :-) Pokud vám první díl způsobil bolehlav, teď čekejte Melancholii. Velkou výhodou je přitom autorův původ, který není zatížen evropským jemnocitem a dokáže tak lépe nahlédnout do Srdce temnoty.

6 05.08.2018

Na sci-fi velmi nečekaný začátek popisující spíše současnost. SF témata se začínají objevovat až v polovině knihy a mají spíše filosofický charakter. Připojte obvyklou popisnost východních autorů a můžete mít pocit, že půjde o veskrze nudnou knihu. Opak je ale pravdou. Přes výše uvedené se kniha čte jedním dechem a hlavně vás nutí k zamyšlení. Jedna z nejlepších sci-fi knih posledních deseti let.

4 05.08.2018