zazvorek komentáře u knih

Nemohu hodnotit hvězdami, to bych musela ohvězdičkovat lidské životy.

Ačkoliv rozhodně nejsem cílovka téhle knížky, po jednom dlouhém, velmi ženském rozhovoru jsem si ji od kamarádky ze zvědavosti půjčila.
První část věnovaná menstruaci mě překvapivě asi oslovila nejvíc, kéž by to mohly číst náctileté dívky ještě před tím, než dostanou první měsíčky. A kéž by si to přečetly i jejich matky. Část o porodech mě zaujala naopak nejméně, tam jsem asi našla nejvíc příběhů, se kterými jsem se nedokázala ztotožnit. Vrchlabí a touhy po přirozeném porodu pořád dokola...
Bylo mi líto, že zkušeností zralých žen bylo tak málo, ukázalo by mi to jiný svět a třeba i tu hledanou ženskou moudrost.
Ilustrace mě upřímně úplně minuly.
Jako celek rozhodně dobré čtení pro každou ženu. I méně esoterické typy jako já v tom najdou zajímavou inspiraci a popud k přehodnocení některých svých záležitostí. A třeba i odvahu poznat sama sebe, a to se cení.

Autora mám ráda, jeho výběr osob a témat pro rozhovory obecně mě moc baví. Tohle mnou ale tak nějak proplulo bez hlubšího zásahu. Ne že bych s ním ve většině těch věcí nesouhlasila, také se mi líbí vlídné vyznění rad namísto brblání, ale forma krátkých zlepšováků mě nestihla víc oslovit.

3 05.07.2021

Nádherné ilustrace. Kudláček to uměl vždy udělat nepodbízivě, poeticky, něžně, ale srozumitelně i pro nejmenší. Příjemně mě překvapilo, kolikrát po sobě chtěly děti knihu číst.

3 06.04.2021

Pro dobu jako je tahle, kdy děti můžou leda tak před barák, hřiště jsou zavřená a největší exotikou je vyrazit si za hranice obce, je tahle kniha naprostá bomba. Kromě představení her, které jsme si zažili na betonovém plácku mezi paneláky, je tu i jejich historie a nespočet variant u nás i ve světě. Nejen děti, všichni by si měli víc hrát!

3 11.03.2021

O lásce až za hrob navzdory znesvářeným rodům a smrdutým nohám. I když mi z toho ta láska, jak je tu popisována, vychází spíš jako žádost těla než splynutí duší. Ruku na srdce: můžou si křehké knížátko a budoucí řeholnice skutečně a hluboce zamilovat povedený sourozenecký loupežnický páreček, nebo je s nimi spíš baví radovánky při měsíčku?
A teraz vážně. Ta kniha má krásnou atmosféru. Trochu mi to připomnělo severskou Kristinu Vavřincovu, ovšem v drsnější verzi. Přesto musím říct, že to je jedno z mála děl, kde považuju filmovou verzi za lepší než románovou předlohu. Z projekce jsem odcházela úplně zničená, fascinovaná. Vláčilovo vidění světa mi je hodně blízké, to Vančurovo trochu méně.

3 19.04.2020

Tohle je těžké hodnotit. Chápu, že Urban už nechce být mysteriózní, ačkoliv přesně tohle se mi na něm líbilo a udělalo z něj mého milovaného autora. Změna je asi třeba. A píše pořád dobře, kniha se čte lehce, rychle ubíhá. Jenže ve mně nezanechala vůbec nic. Postavy byly trochu na pěst, prostředí korporátu a PR povrchní děs, příběh tuctový. Kdo ví, třeba záměrně, ale já radši něco, na co hned druhý den poté nezapomenu...

3 03.01.2019

Není to lehké čtení. Hodí se mít jakýs takýs přehled o historii a kunsthistorii.
Velké putování krajinou, historií téměř všech kontinentů, dějinami umění... Autor nechává rozběhnout jednotlivé myšlenky jako potůčky, které mají konec v nedohlednu a zdánlivě se nemohou setkat, aby však nakonec vyústily v jedinou řeku, která je všechny spojí do širokého proudu napříč staletími a kontinenty. Některé ty potůčky snad přeci jen tečou trochu líně a příliš zdlouhavě, až jejich následování lehce nudí, nicméně každý tu má svou roli. Přidejme k tomu neotřelý způsob vyprávění, všudypřítomný lehounký sarkasmus a humor a bohatý obrazový doprovod a máme tu opravdový poklad.

3 03.03.2018

Zásah na komoru. Celou dobu jsem slyšela šumění vln, v nose jako by mě štípal slaný mořský vzduch, občas probleskly "muminkovské" obrazy, svérázná babička, kterou by asi chtěl každý a nadto chytrá vnučka, která není nemístně drzá, ale naopak plná citů.
"Když po mně hodíš kravinec, tralala, uvidíš, co bude za binec, tralala. Hodím ti ho zpátky, tralala, to jsou s h..nem hrátky."

3 15.01.2018

Bláznivější než Parfém bláznivého tance.
"Doktore, promiňte mi to, ale mám takovej dojem, že jste taky tak trošičku případ pro psychiatra."
"Chce to blázna, aby rozuměl druhému bláznovi," odvětil dr. Robbins.
Autorův originální a zábavný jazyk někdy bohužel přechází ve zbytečnou slovní exhibici, někdy je tu taky až moc těch " anticivilizačních mouder" a trochu nudí, jenže pak na vás vytáhne zapáchající vertikální úsměvy kovbojek, zfetované jeřáby, gigantické palce, náruživého Číňáka a zpíjejícího se psychiatra a už jste zase jeho! :-)

3 23.03.2017

Murakamiho díla na mě vždy působí takovým zvláštně tísnivým dojmem. Jako by v nich byl přítomen nějaký temný proud, zlý duch, o jakém se píše i v Cukurovi. Ukazuje ze sebe jen stín, co vám stojí za zády, ale nezpůsobí deprese a naopak je většinou poražen nabídkou východiska, přijatelného konce (pokud konec není otevřený, jak to Murakami ostatně taky má rád...), nebo vysvobození protagonisty z jeho vlivu. I kdyby se Murakami stokrát opakoval, za budování téhle atmosféry mu budu vždycky tleskat.

3 01.03.2017

Odvykla jsem Urbanovu stylu, takže mi dlouho trvalo se do toho začíst. Ale i když jsem si celou dobu říkala, že to "psaní na zakázku" je až moc viditelné a příběh na Urbo až moc násilně napasovaný, jakmile se knihovník stal "správným" Urbanem a začaly se dít všemožné podivnosti, přestalo mě to štvát a začala jsem si čtení užívat. Body plus za celý projekt Urbo Kune, snad až nezáměrně tíživou atmosféru a pár vtipných momentů.

3 08.01.2016

Ke kultovní dětské knize jsem se dostala až po třicítce, kdy jsem si ji četla s dětmi. A popravdě jsem si nikdy nemyslela, že to je až taková divočina :-) Příběh drsný i naivní zároveň (množství uťatých hlav a končetin vyvažují statečnost, dobré srdce a porcelánové panenky....), dcery ale nesmírně zaujal a musely jsme číst vždy několik kapitol najednou. Každá si našla svou oblíbenou postavu, se kterou sdílely její touhy a dobrodružství. Coby dětská kniha rozhodně obstojí... a já přivíram oko ;-)

2 05.08.2024

Poslouchali jsme s dětmi jako audioknihu už druhý advent. Hodnotím z pohledu dospělého, který v příběhu vidí kouzlo, tajemství, křesťanský příběh narození Ježíška, stmelení rodiny u čtení a všechno mu to dohromady dává smysl. K tomu bonus v podobě perfektně zvolených interpretů včetně ústřední role Jáchyma a milých Ebenových písní. Děti si z příběhu zřejmě vezmou hlavně linku putování Elizabeth s beránkem a andělem do Betléma a Jáchymovu zvědavost. A postavy, které cestou potkávají, jsou pro ně možná jen taková stafáž. Ale! Příběh poslouchaly celý úplně potichoučku a poslouchat chtějí i mimo adventní čas. To je nejlepší vizitka :-)

2 23.01.2024

Když se Muminí údolí a fantazijní svět Hajao Mijazakiho setkají v tlumené barevné škále pod taktovkou drzé a odvážné modrovlasé holky, nemůže to být průšvih.
Kéž by k nám na návštěvu chodil Poleňák! :-))

2 04.11.2023

Rezignovaný Žbluňk je postava ze života...:-)

2 01.10.2023

Krásně pojatá kniha o životě výjimečné a ve své době nepochopené osobnosti. Skvělé je, že se dá číst v různých vrstvách podle toho, jaký text sledujete - základ velkým písmem se hodí i pro malé děti, menší a menší vsuvky už poučí i dospělého...
Podle knihy vznikla výborná divadelní hra Naivního divadla Liberec, jednoznačně doporučuji!

2 07.05.2023

Mé první setkání s Ibsenem, a to formou rozhlasové hry na ČRo.
Téma je poměrně těžké - emancipace, osvobození se, vzpoura tradicím, autenticita, manipulace... které ale nemohou propuknout v plné síle a zůstávají ve stínu přízraku Bílého koně. Rozhlasová hra dokázala navodit tíživou atmosféru, kterou, předpokládám, má i literární předloha. Ne že by mi dílo vyloženě vyrazilo dech, dokázalo mě ale nalákat na další Ibsenovu tvorbu.

Četla jsem dětem loni, něco je bavilo, něco ne, rozhodně se jim kniha do paměti nijak hluboko nezaryla. Letos dostaly audioknihu a u večeře nechtějí poslouchat nic jiného... Asi byla potřeba, aby dorostly do věku, kdy mají pro Lottiny lumpárny porozumění. Rodič obdivuje trpělivost Lotiny maminky, dítě se inspiruje trhlými nápady... Pomoc! :-)

2 20.11.2022

(SPOILER) Překvapivě ponuré čtení.
Sérii příběhů o Anně mám ráda pro všudypřítomnou radost ze života, lehkost i naivitu... A přitom její autorka zažívala v životě povětšinou přesný opak. Smutné dětství a dospívání, odmítání ze strany novin a nakladatelů, chudoba, nešťastné manželství, syn napřesdržku, deprese a jiné psychické potíže, hledání štěstí a (ne)smíření se se životem... Koho by to nepoložilo? Ale Maud potřebovala bytostně psát, psát a psát. To z ní nakonec udělalo slavnou, významnou a dobře situovanou spisovatelku, kterou milovali a milují fanoušci po celém světě. Obrovský kontrast...

2 21.08.2022

Nádherná kniha, která vám o životě ve tmě poví i to, co by vás nenapadlo. Naprosto komplexní zachycení světa, který je trochu na druhé koleji. Sice pro dětské čtenáře (školáky), ale i dospěláka může fascinovat. Milé ilustrace. Prostě krása do každé knihovničky :-)

2 21.06.2022