zdennyrakky komentáře u knih

Navzdory všemu varovnému, co jsem se tu dočetl (myslím v komentářích níže), se mi ta kniha opravdu líbila. Ne pro ten údajný "magický realismus", ten mi přišel trochu k smíchu. Ne pro "experimentální" pojetí textu, spočívající v tom, že v každé druhé kapitole chybí velká písmena na začátcích a tečky na koncích vět, to mi přišlo k smíchu ještě víc, protože když tam ta velká písmena a ty tečky doplním, vyjdou mi z toho úplně normální věty. Tohle jsou za mě jenom jakési pózy. Mně se na téhle knize líbil jedinečný vypravěčský talent pana autora. Tak silný, že převálcoval i všechno to "magickorealistické" a "experimentální. Takže mě ta kniha prostě bavila a samozřejmě taky občas dostávala svými referencemi o zvrácenosti komunistického režimu.

2 03.12.2022

Nemůžu hodnotit, četl jsem jen Plechárnu - ale ta by byla nejmíň za čtyři hvězdy. Pošuňáníčko, a to určitě i díky skvělému překladu od Zdenky Wattersonové. Mimochodem, existuje i překlad od mladého Martina Hilského! Takže vbrzku se nejspíš vydám na Plechárnu ještě jednou. A ještě jedna poznámka: strašně, strašně moc mi to připomíná tuhle knihu: Jorge Amado: Pastýři noci.

Těšil jsem se, že si v létě přečtu příjemně odlehčený historický román, a místo toho čtu o slizkým stárnoucím paroháči píchajícím patnáctku, kterou si vyhlídl v klášteře. Stačilo pár stránek. Mmch, člověk, co to překládal, zoufale neuměl česky.

Naprostá pecka, psáno srdcem a nejen vtipně, ale místy i hodně hluboce. Jen je potřeba mít na paměti, že v době, o který takhle knížka vypráví, věšeli doktorku Horákovou, takže nebyla tak idylická, jak ji Matějka podává, a ten pan prezident, na kterýho dědkovi nikdo nesměl šáhnout, byl politickej zločinec. Za to jedna hvězda dolů. A druhá za ultranechutnou kapitolu č. 8, která je prachsprostou propagandou kolektivizace - z tý mi bylo fakt na zvracení. Ale naštěstí se ten hnus víceméně zkoncentroval v ní, jinde je tý politiky jenom stopově.

2 07.07.2022

Historicky poučené to nejspíš je. Vlastní příběh je třeba taky OK - ale to už jsem nezjistil kvůli osypkám z autorova řemeslně špatného a neroztomile naivního způsobu psaní. Ne, tohle fakt ne.

Nejsem věřící. Ale absolutně mě to dostalo. Ne hned, musel jsem k hloubce těchto próz pročíst. A ani ne napoprvé, potřeboval jsem dvojí přečtení. Jsou to nejcitlivěji napsané prózy, s jakými jsem se kdy setkal. Plné barev, vůní a všech možných dalších vjemů. Ale hlavně - o čem tyto prózy jsou!! Pomůžou člověku srovnat si žebříček hodnot. Doporučuji každému, každému. P. S. Četl jsem ale zatím jen Letnice, ta hvězdy nedávám.

(SPOILER) V prvé řadě: velký dík autorovi, že žádné rituální krveprolití, ke kterému to zdánlivě směřovalo, se nakonec nekonalo. Perfektní, skvěle napsaná kniha se silným příběhem, to bezesporu. Občas se tam pro mě objevily nějaké nesrovnalosti, ale budiž. Spíš se nemůžu úplně srovnat s tím, že jsme opustili Polanu s pocitem vítězství a radostného očekávání šťastnějších zítřků v moderní atestické společnosti. Z toho optimistického podobenství jízdy z hor do roviny mě spíš mrazilo. Ale jinak vážně dobré, jen prostě ne na plných 5 hvězd.

2 23.08.2021

Samozřejmě není to pro každýho, pro někoho je to silný kafe. Ale mě na tom baví právě ta výbušná směs intelektuálství (slovník má mnoho rysů seriózní lexikografické práce) a přízemnosti bez jakýchkoli hranic. A samozřejmě lidový tvořivosti, která taky téměř nezná hranic. A taky, jak tu někdo podotýká, jde i o sociální rozměr češtiny. Dozvíš se plno věcí, které z vlastního života neznáš, a naopak tu najdeš leccos svého a můžeš se nad sebou pozastavit. Musím přiznat, že pro mě bylo zdrojem určité sebereflexe heslo "cílový feťák". A že opravdu vtipné je sotva každé desáté či dvacáté heslo a že se mnoho opakuje? Je to přece jenom slovník, a ne nějaká prvoplánově "humoristická" knížka. P. S. Četl jsem to v podstatě zároveň s Velkým slovníkem floskulí od V. Justa. To je samozřejmě úplně jiná kniha, ale v něčem si nejsou úplně nepodobné... (pardon, floskule :-))

2 01.12.2020

Absolutně nechápu, že jsem první, kdo tu hodnotí tuhle fantastickou knihu. Pravda, ani mně se nechtělo do životopisu dramatika 18. století. Zběžné prolistování ale dávalo tušit, že to nebude suchopárné čtení. A realita je taková, že jde o strhující příběh, neobyčejně životně vylíčený, a navíc zábavnější než leckterá "humoristická" kniha. (Tím se ostatně jen znovu potvrzuje, že nejlepší humor vzniká jako vedlejší produkt vážně míněného vyprávění.)

Krátká ukázka:
"Řekni mi alespoň, koho máš ráda: mě, nebo jeho?"
"Tebe! Tebe! Nikoho jiného než tebe!"
V ráži tohoto ohnivého argumentu prudce rozhrnula župánek a uchopila vášnivě jeden z prsů, jako by se ho dovolávala za svědka, že mluví pravdu.
Bojoval jsem těžký boj.

Prostě Goldoniho realita se neustále mísí s jeho divadelnictvím.
A plno dalšího. Postavy jeho tatínka, maminky, Tonie, Nicoletty..., které si nemůžeš nezamilovat. Úroda životní moudrosti. Všudypřítomný italský temperament.
Zkrátka "Bravo, Goldoni!"
Respektive "Bravo, Fabricie a Olgo Krijtová."

2 04.02.2020

Pro mě bez nějakého hlubšího obsahu, prostě pohádka. Občas mě zamrazilo z různých krutostí ve jménu "dobra". Každopádně parádní prázdninové čtení. A prima český překlad.

2 23.08.2019

Překvapivě drsná válečná kniha, zřejmě proto, že autor podobné masakry sám zažil. Tedy nesmírně autentická, bravurně napsaná (v českém vydání jistě i zásluhou překladatele), občas hluboká a silná, občas poněkud "výchovná" (otec - šmelinář, který nakonec "prozře"). Autorovo "levičáctví", zmiňované v některých předchozích komentářích, mi tu fakt nevadí. Každopádně velmi doporučuju.

2 06.07.2019

Sprosťárničky. Ale i tak typický Václav Čtvrtek: příběhy příšerné, ale vyprávěné tak nádherným a vtipným jazykem s tak neuvěřitelnou slovní zásobou, že za to Čtvrtka musíš milovat. "A když dopočítal, z radničního komína pšouklo, jako když si andělíček zapomene vzadu postavit vartu." No prostě Čtvrtek :-)

2 14.04.2019

Stačilo mi nalistovat kapitolku KDY JE NA MÍSTĚ RANIT NĚČÍ CITY a přečíst si radu, co říct člověku ve Starbucks ve frontě před sebou, který si nedokáže rychle vybrat, zatímco já regulérně pospíchám: "Hele, jste snad krátkozraký? atd." Jiné rady nejsou o mnoho lepší. Kniha vysloveně učí, jak se stát buranem, hovadem. Jak si vygumovat mozek z hlavy. A říká tomu "zázračný úklid v hlavě, kouzlo nehrození." Podle mě absolutní odpad.

Prostě Viewegh - řemeslně dobré, vlastně docela chytré, literárně a jazykově poučené, zábavné, dokonale čtivé, nechybí prasárny, hraje si se čtenářem a trochu ho oblbuje, místy opravdu dobré, místy slabé (ke konci katastrofa) a evidentně psáno pro kšeft. Rozhodně žádné dílo, které by vstoupilo do dějin literatury, ale do autobusu fajn. Jo, oceňuju práci s formou, je to opravdu maximálně sevřená novelka.

2 30.08.2018

Vzpomínkové knihy moc nečtu. Tahle je ale naprosto parádní. Málo se vytahuje, spíš si dělá sám sebe srandu. O jiných lidech píše uctivě. Občas je hodně, hodně vtipný, přestože píše o neveselých časech. A hlavně, napsal to v 80. letech do šuplíku, takže předpokládám naprostou otevřenost a pravdivost.

2 30.07.2018

Prostě výborná knížka - extrémně čtivá (klidně i v tramvaji) a vtipná, ale zároveň i moudrá a (hloupé slovo, ale lepší mě nenapadá) podnětná. Díky ní jsem kdysi začal trochu víc číst :-)

2 24.03.2017

COŽE??? Kdejaký škvár tu má klidně 80-90%, a tenhle vynikající humoristický román jen 37%??? Četl jsem tuhle knížku před 15 lety a nesmírně se mi líbila. Možná proto, že sám jsem učitel a že jsem tehdy zrovna začínal. Honem si ji jdu přečíst znovu a pak ji ohodnotím. Nevěřím ale tomu, že půjdu pod čtyři hvězdy.

2 16.03.2017

Dovolím si reagovat na komentář od zoew. Pro mě je naopak neuvěřitelné, že za bolševika mohlo něco takového vyjít. Komunisté se snažili německou minulost českého pohraničí vymazat z historie, popřípadě překroutit - Němci byli "špatní" a poprávu uvolnili místo "hodným" Čechům. Tady je vykreslen podle mého vcelku reálný obraz poválečného čecháčkovství. Příběh na mne působil docela silně možná i proto, že sám jsem z Liberce a jeho minulost (dost hroznou "před" i "po") dost vnímám.

2 07.01.2017

Geniálně napsaná novela. Trochu detektivka, hodně psychologická próza. Na svou dobu pozoruhodné tím, že se tu objeví i téma homosexuality. Za největší klad tohoto vynikajícího dílka považuji skutečnost, že tu nejsou "kladné" ani "záporné" postavy, ale lidé z masa a kostí, s jejich slabostmi, pochybnostmi, morálními dilematy... Především je to ale dechberoucí dokument doby nacistické okupace. Prostý veškerého patosu, ale o to působivější.

2 07.01.2017

Vynikající čtení - do vlaku, na dovolenou, pro volné chvíle... Občas se příběh ponoří trošku hlouběji, ale nijak zvlášť. Řekl bych, že tahle kniha představuje kvalitní, inteligentní zábavu. Ostatně pokud se dobře pamatuji, autor sám přiznává, že právě tak ji zamýšlel.

2 27.10.2016