Zemlja
komentáře u knih
Statečná srdce
Jaroslav Novák
Tuhle knížku ráda s dětmi čtu, aby viděly, že dříve šlo přežít, a užít si, prázdniny bez techniky, dutých vláken, jonťáků apod.
Kapesní atlas rostlin
Albert Pilát
Věrné ilustace, obdivuju je. Na gymplu jsme se tu knížku prostě učili nazpaměť. Dodnes s tím vystačím, poznám kdeco...
Babička na inzerát
Ludvík Středa
Taková veselá a svěží knížka, která se dětem většinou líbila. Postava paní na hlídání je velmi sympatická a má citlivé a rozumné výchovné metody.
Člověk na konci
Michael Crichton
Působivé a napínavé i po letech... Jak moc může technika zasahovat do života člověka, co ještě je pomoc a co už jen experiment? Dobře napsáno. Jazyk už zastaral, ale příběh i tak pěkně šlape.
Studna
Dominik Dán
Uf, přečteno. Ukázka slovenské detektivky pro přehled. Název trochu nešikovný, nutí k zamyšlení, co bylo v tom složitém případu vlastně to hlavní. Nenapadlo mě, že si vražda, která vyjde najevo až na konci, ukradne název pro sebe, když delší část kriminalisté řeší něco jiného. Jelikož jsem četla jen tenhle díl, byly pro mě postavy policajtů naprosto nepřehledné, pojmenovávání příjmeními, přezdívkami i křestními jmény bylo fakt matoucí. Jejich dialogy s interními vtípky spíš zdržovaly, než bavily. Případ zřejmě inspirovaný zkušenostmi autora či reálným případem byl napínavý. Překlad ze slovenštiny zvláštní, možná je lepší číst knihu v originále. Pokus o nespisovnou češtinu v dialozích nedopadl myslím nejlépe. Aspoň občas mohl překladatel použít třeba tvar ji namísto jí. Takhle snad nikdo nemluví. A prsník je asi prsní bradavka, ne? Jedna stačila. Dánovka.
Ukaž mi to!
Helga Fleischhauer-Hardt
Vau, to bylo něco, když tuhle knížku přinesl žáček do školy na hodinu o lidském těle. V době, kdy bylo na pováženou mluvit s dětmi přímo o pohlavním styku, ne v nějakých přitroublých příměrech a náznacích. Sláva osvíceným rodičům. Děti knížka upřímně zajímala. Je skvělá.
Příroda v ČSSR
Jiří Čihař
Naprostá bomba, stále, už od dob 1. vydání. O téhle knize se nedá říct, že by ji člověk "přečetl", ale hledala jsem v ní tolikrát, a stále hledám. Stručné, přesné informace, řazení či uspořádání podle ekosystémů, a systému. Nádherné ilustrace.
Veselé pohádky a říkadla
Michail Alexandrovič Bulatov
Ruské pohádky jsem četla moc ráda. Hezké ilustrace. "Nesedej na doubek, neber si koláček..."
Slavík
Vlasta Janečková
Mnohokrát prohlížená knížka. Fotografie z pohádky byly přitažlivější než text, když jsem byla malá. Když jsem jako dospělá slyšela v noci zpívat slavíka, bylo to neskutečně krásné.
Sudetenland
Leoš Kyša
Oceňuji nápad na zajímavou fikci týkající se bolavého místa naší historie. Pomalejší rozjezd, dalo mi práci vyznat se v postavách. Postupně bylo čtení napínavějším a lépe "odsejpalo". Zajímavé jsou vhledy příslušníků různých národů na stejnou událost/problém, určitě nutí k zamyšlení. Ač jsem Čech ovlivněný školním podáním naší historie, často bych spíš než s Čechy sympatizovala s Němci, ne s nacisty. Jazykově na mě kniha působí dojmem, jako by ji napsali dva lidé. Některé části krásně srozumitelně plynou (přirovnání a hlášky jsou vtipné a zábavné), ale některé nutí k opakovanému čtení kvůli podivnému slovosledu, nepřehledným replikám postav v dialozích, podivným výrazům (obul si nohu, posadil jsem se na kolena, měl na ruce černé rukavice). Podobné je to s texty z dobového tisku - vážně novináři v devadesátkách takhle otřesně psali? Kvůli jazyku jsem nedočtenou odložila jednu Kotletovku. Tuhle Kyšovku jsem dočetla, ale po jiné už asi nesáhnu. Závěr byl dojemný. Oceňuji, že postavy nebyly schématické, předvídatelné. Vyhledala jsem si tu pochodovou píseň, děkuji za rozšíření obzorů.
Případ šťastných nožek
Erle Stanley Gardner
Je to staré, takový film pro pamětníky - auto startovali klikou, nechávali běžet motor, když chtěli rychle odjet. Jasně že telefony jen z pevné linky, a ještě přes spojovatelku. Právě telefonní hovor je nakonec usvědčujícím. Perry na mě působil méně sympatickým a elegantním dojmem než v později napsaných příbězích, které jsem jako dorostenka hltala. Jazyk překladatele taky trochu pro pamětníky, třeba podmiňovací způsob minulý. Zápletka zajímavá, vrah trochu předvídatelný, vzhledem k počtu postav. Čtení na dovolenou, oddechovka.
Nikdo to tu nepřežije
Jerry Hopkins
Když jsem, někdy na gymplu asi, "objevila" hudbu The Doors, byla pro mě jako zjevení. Rytmus, temnota, dospělý hlas J. Morissona, texty s jinotaji, nezaměnitelný zvuk H. varhan. Sháněla jsem informace o skupině, kde se dalo. Tahle kniha je informací plná, byla prostě jako povinná četba. V hlavě mi zní Riders on the storm, když píšu.
Tarzan. 1. díl, Syn divočiny
Edgar Rice Burroughs
Kdysi dávno, dokonce i pod lavicí, to jsem skoro nedělala, ale potřebovala jsem ten sešit rychle vrátit. Napínavé, a s krásnými ilustracemi. Další díly už jsem nečetla.
Chladnokrevně
Truman Capote
Přiznávám, že začátek čtení nebyl jednoduchý, ale chtěla jsem knihu číst. Viděla jsem film natočený o zločinu z knihy i životopisný film o autorovi a věděla jsem, že se jedná o oceňovaný reportážní román. Pak už jsem se nemohla odtrhnou. Doporučuju.
Pučálkovic Amina
Jindřich Plachta
Jako děcko jsem si ji půjčila v knihovně. Bylo to roztomilé čtení. Tak nějak mi způsob vyprávění i obsah knížky pasoval k dojmu, který jsem z osoby pana herce Plachty měla z filmů pro pamětníky, na které jsem se každou neděli těšila a které jsem milovala.
Siréna
Marie Majerová
Je to poplatné době a asi propagandistické, ale četla jsem se zájmem. M. Majerová uměla psát.
Popravčí
Chris Carter
No, bylo to napínavé. Přečetla jsem to rychle. Pobavila. Zápletka průměrná, pomsta za šikanu, jen to oživil další vrah, který se připletl. Moje první, a poslední od Chrise Cartera, protože - asi levné brožované vydání s několika chybami, jazyk je podivný, zbytečně se popisují ohozy, tělesný zjev a zařízení kanceláří, postavy jsou dost schematické. Existují lepší detektivní autoři.
Vlčí jáma
Jarmila Glazarová
Úžasně zachycené napětí mezi tím, co je na povrchu a co je pod povrchem. Mistrovský popis charakterů a situací. I film podle knihy to zvládnul.