Zemlja komentáře u knih
Taková prostá, milá knížka o rodině, která se přestěhovala na venkov. Reálie pro dnešní děti už vpravdě historické.
Někdy v šesté třídě jsem to hltala jako komiks v Ohníčku. Obdivovala jsem krásné ilustrace a klukovi záviděla toho psa.
Mnohokrát zfilmovaná detektivka, a každá verze jiná a zajímavá.
V téhle knize mám ráda intro, když se seznamujete se všemi účastníky a čekáte natěšeně, co bude.
Nadčasové. Učebnice archetypů, výstrah, varování. Snažme se a buďme opatrní, jinak nás odplata nemine.
Jako první mě v dětském věku fascinovala Polednice. Všechny další mikropříběhy považuju za geniální. Krásná divadelní zpracování v ND nebo v Klicperově v HK. Tohle nemůže přestat být aktuální.
Jelikož jsem ji četla v dorosteneckém věku jako povinnou četbu (stále mi vrtá hlavou, proč čteme některé knihy v naprosto nevhodném věku, kdy je ocení jen pár vyvolených), vnímala jsem, a dokonce kvůli tomu přeskakovala stránky, hlavně erotické scény. Ončanská válka mě moc nezajímala. Krásně napsáno. Ale mám raději autorova kratší díla.
Ano! Děkuju autorovi. Nefňukat, v jak těžké době žijeme, protože těžká byla každá, nezařadit se do fronty na antidepresiva. Jde to i jinak.
Kromě napínavého příběhu/případu to pro mě bylo lákadlo na plavbu luxusní lodí po nějaké řece.
Napínavé i děsivé, tvář za oknem... Čtenář se neodtrhne, dokud to Hercule nevyřeší.
Veršované pohádky, které jsou i ve Špalíčku. Jsou krásné, stejně tak i křehké Trnkovy ilustrace.
Bezva, to jsem čubrněla. Přečteno za chvíli, jedním (vz)dechem.
Knížka z dětství, milá, poetická, ale i drsná. Pro mě i poučná. Kuna loví veverky, ostříž ptáky. Les je pro mě dodnes chrám.
Četla jsem a už několikrát předčítala. Moc prospěšná kniha. Přiblížit dětem, jak žijí a cítí se vrstevníci, kteří jsou společensky vyloučení - divní kvůli tloušťce, nějaké fobii nebo postižení, Aspergerovu syndromu, to velmi oceňuju. Skvěle napsáno.
Dlouho jsem odolávala, když ji všechny děti nadšeně četly a vyprávěly z knížky útržky, které mi zněly praštěně. Nerada jdu s jakýmkoli davem a přidávávám se k hejnům. Ale prostě jsem se chtěla přesvědčit, a znát jako úča to, co děti hltají. Jej, jak mě to dostalo! Nemohla jsem se dočkat každého dalšího dílu, žasla jsem, jak příběh propracovaně roste a dospívá s postavami. Co všechno je v něm obsaženo i ukryto. Krása.
Hltala jsem vše, co bylo o koních. Tahle knížka má hloubku, místy byla smutná. Prožívala jsem ji hodně. Kdysi dávno.
Tahle knížka neodmyslitelně patří k mým pubertálním letním prázdninám a k chichotání se s kámoškami, které ji taky četly.
Úžasně vtipná kniha, plná slovního i situačního humoru, která by správně nefungovala bez geniálních ilustrací.
Moc hezká knížka, záslužný počin. Mladší osoby ho musí ocenit. Slovník s obrázky, abychom nezapomněli slova, která pojmenovávají mizející reálie.
Četla jsem, protože mám ráda filmy, a z knihy vzpomínek jsem se mohla něco dovědět, jak o nich, tak o tehdejších osobnostech s filmem spojených. Ale díky, nebo kvůli, osobnosti A. Mandlové jsou informace spíš bulvární. Jako by se nějak zlobila, nebo třeba i trochu mstila.
Tak aspoň takhle, jako komiks, protože ani přes doporučení a chválu čtenářsky podobně laděných přátel jsem se nedokázala začíst do románu, tři pokusy jsem učinila, ale prostě jsem se neprokousala začátkem. Kvůli tomu jsem si nepustila ani jednu verzi filmu. Možná to čtení zkusím, díky tomuto výtvarně hezkému dílu, počtvrté, i když si Dunu budu muset znovu koupit, protože už jsem ji obětovala jako knihu do vlaku. A nejspíš si pustím i ten novější film. Takže díky za komiks!
Mám ji moc ráda. Většinou je tenhle krátký příběh obalen velmi hezkým vydáním. Jako z většiny autorových knih z něj čiší, a děsí, naprostá chudoba a jakási osamělost a bezmocnost nějaké postavy, která je však navzdory poměrům laskavá, a na druhé straně zpupnost a bezcitnost někoho s mocí či majetkem. Náprava zásahem nadpřirozena je drsná, osvěžující.