zirafinec komentáře u knih
Nádherná kniha, obdivuji autorčinu fantazii, protože tohle vymyslet nemohlo být nic jednoduchého. Rozhodně doporučuji a těším se na další díly.
Tak jsem si knihu zase přečetla, tentokrát v angličtině. A opět jsem byla naprosto spokojená, miluju svět Harryho Pottera! Trvalo mi to sice kvůli angličtině déle, ale zážitek z originálu je skvělý (a taky doceníte překlad, který je v češtině opravdu úžasný). Moc doporučuji, ačkoliv nepředpokládám, že by se zde našel někdo, kdo HP ještě nečetl.
Strýc Veron řídil auto a přitom si stěžoval tetě Petunii. Rád si stěžoval na všechno možné: lidé v práci, Harry, městská rada, Harry, banka a Harry - to byla jen některá z jeho oblíbených témat. :-D
Tohle. Je. DOKONALÝ. Sice to už čtu podruhé, ale tahle série vás neomrzí. Kdokoli jste si to ještě nepřečetl, tak to napravte, protože to je prostě úžasný. Mám ale jeden zásadní problém - to se v Bradavicích nemusí učit nějaké normální předměty? Zeměpis, matematiku, český (v tomto případě anglický) jazyk apod.? Vždyť bez těchto předmětů se prostě v mudlovském světě nemůžou ukázat!
P.S. Nevím, kdo navrhoval obálku, ale měli by ho okamžitě vyhodit.
Tak tohle bylo něco... Rozhodně potřebuju následující díly, hrozně mě to bavilo. Připomínalo mi to knihy Terryho Pratchetta, což je přesně pro mě. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Knihu jsem dostala 26. k Vánocům a 27. již ležela přečtená na stolku. Zajímavé, všechny knihy Ruty Sepetys na mě mají tento účinek.
Musím se přiznat, že o tomto tématu jsem věděla maximálně jméno diktátora a že zde byla roku 1989 také revoluce. Ale o tom, jak špatné to vlastně bylo, jsem neměla ani potuchy. Tsto kniha mě donutila si o tématu něco najít, a jsem za to ráda.
Jestli váháte, přečtěte si to.
Za poslední dva dny jsem knihu v podstatě omylem přečetla znovu. A nelituju, příběh mě baví, nikdy neomrzí, často na ni narážím. Prostě legendární počin, který si zaslouží přečtení od každého.
Wow! Knihu jsem přečetla za tři dny (a z toho 350 stránek v kuse), byla nesmírně čtivá, hlavně díky krátkým kapitolám. Jak je u této autorky zvykem, opět si vybrala těžké téma, které ale, dle mého názoru, výborně zpracovala. Ke konci téměř slzička ukápla... Nemůžu jinak, než tuto knihu doporučovat všem na potkání. Těším se na autorčiny další knihy.
O Severní Koreu jsem se trochu zajímala i před četbou této knihy, ale z ní nyní mnohem více chápu, jak propaganda člověka ovlivňuje. Narodila jsem se ve svobodné zemi a nic ani trochu podobného jsem nikdy nezažila, nedokážu si představit, jaké to je. Bohužel, nevěřím tomu, že za mého života se Severní Korea "zlepší" a přesune se k demokratičtějšímu systému. Jak lze zjistit (nejen) v této knize, národní ideologie tam prostupuje každým a je zažraná tak hluboko, že se jí obyvatelé KLDR jen tak nezbaví.
Hodně jiné, než jsem čekala, ale naprosto skvělé. Moc jsem si ji užila. Ke konci jsem se nemohla odtrhnout. Konec překvapivě pozitivní, ale nevadilo to. Doporučuji.
Krásná kniha. Vlastně, jak už tady další psali, tato kniha není krásná - kvůli svému obsahu. Takhle je smutná, chytlavá a plná emocí. Ale rozhodně je krásně napsaná. A má krásnou a naprosto výstižnou obálku. Naprosto doporučuji všem a souhlasím s těmi, kteří chtějí, aby tato kniha byla povinnou četbou. Po přečtení této knihy pochopíte, co je v životě opravdu důležité. A ne, večerní horká koupel to nebude. Krasivaya!
TATO ČÁST MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!! Proč dávám knize čtyři hvězdy a ne pět? Bod jedna. Jonas kouří tabák v knize. To jako vážně?! Tím mě autorka opravdu naštvala. Ano, přiznávám, že nemohla tušit, že se ta kniha dostane do rukou mě, ale tohle prostě nepřekousnu. Už jenom to, že Andrius dá cigarety desetiletému klukovi, mi přišlo celkem divné. Bod dva. Gumoví medvídci někde "na konci světa". Ehm. Autorka asi chtěla něco na odlehčení, jenže tohle se jí trochu nepovedlo. Bod tři. Jonas onemocní dvakrát, Jelena na nemoc nakonec umře a Lina se o ně v klídku stará. Není zvláštní, že to od nich nechytla? Nebyla za celou knihu ani jednou nemocná, což mě hodně překvapilo. Mohlo by z toho být zajímavých pár kapitol. Bod čtyři. Romantická linka dle mého názoru naprosto zbytečná a rušivá. Vyznělo to, jako by si autorka dodatečně všimla, že na to zapomněla a honem rychle to dopsala. Bod pět. Bod, který definitivně smazal jednu hvězdičku - konec. Podle mě, pokud kniha končí takto, tak v autorčině kanceláři stál vydavatel a ťukal si na hodinky. Autorka se krásně rozepsala a pak si ho všimla. Omluvně se usmála a za pět minut měla konec dopsaný. Ona prostě přeskočila dvanáct let! Mohla alespoň ve zkratce napsat, co se těch další dvanáct let dělo. A taky proč se po té době vysvobodili. A autorku neomlouvá ani to, že je to její první kniha. Sůl moře také neuměla pořádně zakončit.
Zatkli. Kaunas.
(SPOILER) Musím říct, že lepší anotaci (Naposledy...?) jsem ještě nečetla :DDD
Proč museli umřít? Čest jejich památce.
Knihu jsem četla slovensky, takže mi trvalo déle, přesto jsem se neztrácela v ději. Pohled Smrtě mi přišel extrémně zajímavý a bavil mě. Nemám co vytknout.
Musím říct, že je to celkem těžké čtení. Nedokážu říct, čím to je, ale pro mě, jakožto dvanáctiletou čtenářku, která by podobně obsáhlou knihu přečetla za tři dny ale tuhle knihu četla více než týden...
Ale kniha sama o sobě je krásná. Opravdu moc se mi líbila.
Všechny "hlavní" postavy jsou vykreslené do hloubky a dovídáme se o nich nové ( a mnohdy nečekané) věci, což oceňuji.
Líbí se mi popisy míst. Jsou sic obsažné, ale napsané tak, že si toho pomalu nevšimnete.
Ale to, jak pořád něco zpívají... Katastrofa. Kvůli tomu strhávám jednu hvězdu. Jsem jediná, kdo to prostě přeskakuje??? Abyste z toho něco pochopili, musíte to číst alespoň třikrát (minimálně v mém případě) a většinou je to úplně k ničemu. Skoro nic se z nich nedozvíme. Úplně nejvíc by mě zajímalo, proč jsou zde přepsány některé písně i v elfí řeči, když v této knize ani není překlad run a slov!?
Na rozdíl od některých se mi první poloviny knihy velmi líbila. Tom Bombadil, Mohylové vrchy, Větrov... To vše mě velmi zaujalo. (Pokud se divíte, že se mi líbil Tom Bombadil, a přitom opovrhuji písničkami, tak vězte, že písně mi sice taky nedávají smysl, ale jeho postava jako taková je pro mě úžasná.)
Kniha a film jsou opravdu hodně rozdílné, takže pokud jste viděli film a řekli jste si, že ani nemá cenu číst, určitě zkuste alespoň první díl.
Narnie - prostě klasika. Nemůžu jinak než doporučit. Kniha se mi moc líbila, přečteno za jeden den. Na můj vkus až moc ilustrací.
Panebože, miluju. Bavila jsem se neskutečně, tolik náhodných, přesto vlastně smysl dávajících situací a zápletek jsem snad jinde neviděla. Moc doporučuji k přečtení, ke knize se já osobně určitě vrátím.
Nyní jsem (znovu) poslouchala jako audioknihu a musím říci, že je to zase o něco jiný zážitek. Skvěle načteno panem Hyhlíkem.
Wow. Tahle kniha mě neuvěřitelně chytla a nepustila až do konce. Líbil se mi pohled malého děvčátka, o to byl příběh silnější, když spěl ke konci. Asi nejvíce se mě dotkla věta "Měli bychom někam jet, myslím, že do Terezína, moc se těším." (parafrázováno, přesné znění si nepamatuji). Z dnešního pohledu se nám to jeví samozřejmé, ale tehdy nikdo nevěděl, co slovo Terezín znamená... Navíc jsem sama každý den v Plzni a příběh byl o to zajímavější, když jsem se mohla orientovat, kde se postavy nacházejí a podobně. Zkrátka a dobře, kniha je úžasná. Moc doporučuji k přečtení, ne neprávem je označena jako příběh české Anny Frankové.
Co dodat... Harry Potter je prostě třída. Jediné, co zde musím napsat je, že ilustrátor obálky konečně opustil styl prvňáček-který-dostal-nové-Giocondy. Za což mu opravdu mnohokrát děkuji - každý den se dívat na ty předchozí obálky mě ubíjelo. Doporučuji číst před filmem.
Poslouchala jsem jako audioknihu, abych to stihla přes víkend na povinnou četbu do školy. Na rozdíl od valné většiny jiných knih z povinné četby mi tato nejenže nevadila, ale dokonce jsem si to užila (což ale může být způsobeno mou posedlostí řeckou mytologií xd). Je to krásně napsáno.
Páni. Přečíst čtyřistastránkovou knížku za méně než 24 hodin už se mi nepovedlo opravdu dlouho. Kniha neskutečně rychle utíkala a já jsem se po půlnoci přistihla, jak ji svírám a čekám, až věci obrátí k lepšímu. Za to děkuji krátkým kapitolám.
Sama se nacházím v aroace spektru a v téhle knížce jsem se až děsivě moc poznávala, ač ještě nejsem ve věku hlavní postavy. První zhruba dvě třetiny knihy mi přesně odpovídaly a chvílemi jsem musela knížku zavírat, abych vstřebala, co všechno vlastně vnímám jinak než alloromantičtí a allosexuální lidé a co mi nikdy nedošlo. A hlavně, co to pro mě znamená. Zbylá třetina knížky pro mě byla horší. Chvílemi jsem se vžívala do postav a byla ráda, jak se děj a hlavně Georgia vyvíjí. Jindy mi bylo do breku, protože sama v této fázi ještě rozhodně nejsem. V ledasčem mi to otevřelo oči.
I když své bytí aroace osobou prožívám jinak než hlavní hrdinka, přeci jen je to spektrum a jak je několikrát opakováno v knize, žádný aromantik/asexuál není stejný, bylo to dobře a přesně popsané. I kdybych se v problematice neorientovala, myslím, že bych pochopila, co se Georgii děje. Za to můžu děkovat tomu, že paní autorka píše z vlastní zkušenosti a mám dojem, že v této knížce tak nějak popisuje svůj vlastní život (například i ona vyrostla v Kentu a studovala na univerzitě v Durhamu anglickou literaturu).
Jediné, co mi na knížce vadilo, byl občasný kostrbatý překlad různých LGBTQ+ termínů. Za to ale může spíš náš jazyk než co jiného a asi bych to nepřeložila lépe.
Doporučuji celým svým srdcem.