Zmiu
komentáře u knih
Srdcerváči. Kniha 5
Alice Oseman
Delší pauza komiksu moc nesvědčila. Už nemá kouzlo předchozích částí, ostatní postavy jsou spíše křoví a je zde až moc velký důraz na sex. Ovšem tím, že jde o komiks pro teenagery, je vše takové korektní a výchovné. Říká se, že dnešní mládež je zdrženlivější, ale na mě už příběh působí uměle. Nebo vážně někdo řeší intimní záležitosti tímto způsobem? Chápu, co autorka chce říct, že je v pořádku, jak a kdy někdo chce prožívat sex, ale příběhu to nekonečné rozebírání ubírá na autentičnosti. Tím, že se příběh točí okolo jednoho tématu a výběru školy, není zde moc prostor pro další vývoj postav, trochu se vše točí na místě. Jedinou výjimkou je snad Nick.
Mrzí mě, že medailonky postav jsou stručnější a např. Elle a Tara jsou hůř nakreslené. Nejsou si tak podobné. Sérii mám ráda, a pevně doufám, že poslední díl bude o něco lepší.
Pan farář má krizi
Jean Mercier
Útlá knížka, která se navenek tváří jako humorná, ale ve skutečnosti jsou pod tím humorem velmi hluboké myšlenky. Ač mám k církvi hodně daleko, to, co v knize zaznělo, je mi velmi blízké a většina z toho se dá aplikovat i na jiná povolání. Byrokracie tam, kde by se člověk měl věnovat lidem, žabomyší války, atd. Jen v těch sekulárních oborech nenajdeme asi takové originální řešení jako pak farář.
Feministkou snadno a rychle: Příručka argumentů pro debaty s rodinou a přáteli
Lucie Jarkovská
Jako příručku argumentů tuto knihu nejspíš nepoužiju, i když má v mnohém pravdu a je plná zajímavých postřehů. Je psaná s nadsázkou, a obrázkové vtipy mě občas rozesmály. Některé kapitoly mě naopak spíš rozčílily nad nespravedlností světa. Ale pokud bych chtěla oslovit širší veřejnost, tak kniha psaná jazykem používaným v úzké sociální skupině neudělá takovou službu. To už je pro mě srozumitelnější sborník Mužské právo, který je čistou právničinou a nebo populárně naučná Šárka Homfray, jejíž kniha mě k onomu sborníku přivedla. Každopádně docentkám fandím, je jich tu potřeba.
Harry Potter: Kouzelnický almanach
J. K. Rowling (p)
Kdyby taková kniha vyšla před 15-20 lety, tak by se mi asi líbila více, ale teď už je člověk namlsaný filmovými knihami, a v porovnání s nimi, je tato kniha slabá. Když se něco jmenuje almanach, mělo by to být nadupanější informacemi. Zde jsou jen náhodné citace z knih, sem tam nějaká informace navíc. Vybrané hlášky taky nemusí každému připadat jako ty nejlepší. Na dvojstránce postavy je tak pár chaoticky vepsaných větiček a pár obrázků věcí, které mají k dané postavě mít nějakou spojitost. Další minus jsou ilustrace, na kterých kniha stojí. Když pominu celkovou chaotičnost a nepřehlednost knihy, tak zobrazení některých postav mně vyloženě vadilo. Ale abych nebyla jen negativní, zobrazení draků a jiných zvířat se mi moc líbilo a stránka s patrony je dle mého názoru vizuálně nádherná. Do knihovničky si ji rozhodně pořizovat nebudu, přišlo by mi to jako vyhozené peníze.
Veles: Slovanské božstvo ve srovnávací perspektivě
Michaela Gajdošíková Šebetovská
Čtivá kniha, celkem dobře ozdrojovaná, i když by poznámek pod čarou mohlo být místy více. Byla jsem celkem překvapená, jak málo toho o Velesovi ve skutečnosti je, protože zrovna on je jedním ze slovanských bohů, o němž ještě mám jakousi představu, co vlastně představuje. Tedy, co jsem si myslela, že představuje. Jsem ráda, že se autorka pustila novými směry. Jedním z nich, které mě zaujaly nejvíc, je rozebrání přízviska "Skotí bůh", a tím druhým je srovnání s postavou Afsatiho, kterou jsem taky neznala. Co se týče srovnávacího přístupu, tam mám nějaké výhrady, na několika místech jde srovnání trochu za roh (např. při srovnání s hadími postavami už do toho Óðinn tolik nezapadá). Také jsem překvapená, že se ještě používá Dumézilův přístup, o němž jsem se domnívala, že už je překonaný. To ale nemusí být vina autorky, z knihy je zřejmé, že jde o diplomovou práci a mohu tedy usuzovat na to, že se tento přístup ještě učí. Je z mnoha důvodů problematický, ale na druhou stranu u božstva takto málo doloženého se něčeho chytit musíme. Srovnání s ostatními božstvy dává rozhodně smysl, a zejména v případě baltské mytologie, jde o zajímavá srovnání, ale ta trojfunkční ideologie mi tam už skřípe. Každopádně z knihy jsem se leccos dozvěděla a jelikož neumím rusky, ani jiné podobné jazyky, tak jsem ráda i za přiblížení textů, ke kterým bych se sama nedostala, a za podněty k dalšímu studiu.
Spy x Family 10
Tacuja Endó
po slabších dílech zase jeden výborný. Bavila mě Soumrakova minulost i Yor a její náhodné setkání.
Fimbulská zima
Odin Helgheim
Druhý díl se povedl stejně jako první, drží to hlavně výtvarná stránka a Lokiho vtípky. Podle toho, jak se děj pomalu posouvá, začínám věřit, že půjde o delší sérii.
Srdcerváči: Ročenka
Alice Oseman
Přiznám se, že jsem přišla Srdcerváčům víc na chuť až po zhlédnutí seriálu. Teď čtu všechny komiksy podruhé, porovnávám je se seriálem a konečně jsem se dostala i k ročence. Takovéto přehledné představení postav mám moc ráda, a minikomiksy také potěší.
Šprýmař Akhu Tänpa: Veselé a hanbaté historky z Tibetu, povětšinou dětem nepřístupné
Rinjing Dorje
Čtivá a vtipná knížka, zajímavá hlavně těmi nemravnými historkami. Některé byly vlastně docela kruté. Mohly tedy nejen pobavit, ale i poučit.
Rahan 3
Roger Lécureux
Jako nostalgie dobré, proto hodnotím výše, ale dnešníma očima už se na ty příběhy dívám jinak.
Po stopách lidojeda
Tomáš Boukal
První část knihy byla hodně zajímavá a čtivá, a myšlenka propojení velmi vzdálených oblastí mě zaujala, a také osobní vyprávění autora, který dané oblasti navštívil. Potěšila mě i část o Kanadě, protože zrovna nedávno jsem četla komiks o Denéech Zaplatit zemi, a tak i to, že zrovna ve stejné době jsem na ně narazila jinde, bylo zajímavým doplněním, a zase úplně jiný pohled. Ve druhé části, kde už se šlo k samotné podstatě, tedy mýtu o lidojedovi, jsem se víc ztrácela, hodně zmatené byly ty stručné popisy příběhů. Byly tak zrychlené, že jsem nevěděla, kdo zabil koho, čí syn nebo dcera a pod. Jako další velké minus jsou zcela nepřehledné mapy a tabulky, které jsou tak malé, že není vidět vůbec nic. Také mě mrzí, že v knize je neuvěřitelné množství překlepů a chyb, na str. 259 dokonce ujela tabulka, takže tam něco chybí a tabulka moc nedává smysl. Je to škoda, nakladatelství Dauphin mám ráda, tohle si mohli lépe ohlídat. Naopak velkou radost mám z toho, že některé motivy jsem znala z dětství, neboť jsem měla skvělou pohádkovou knihu O moudrém Chadaunovi a třech sluncích, kde se vyskytuje jak pohádka, o tom, proč jsou na světe komáři, ale i o Statečném Ekva-pyrisovi, který se v této knize objevuje jako často zmiňovaný kulturní hrdina Ekva-pirš. Tímto mě tedy kniha obohatila v tom, že známé pohádky najednou vidím ještě v jiném světle. Hodnotím spíš průměrně, první část skvělá, pak už jsem se trochu nutila do čtení. Ale něco mi rozhodně dala.
Zaplatit zemi
Joe Sacco
V mnoha případech je komiks dobrým médiem pro přiblížení tématu, ke kterému by se člověk sám nedostal, ale zde jsem si občas říkala, že bych si vše radši přečetla v klasické knize. Téma je závažné, zpracování důkladné, ale přiznám se, že jsem se místy ztrácela, jak se měnili jednotliví vypravěči. I tak ale můžu komiks vřele doporučit.
Šitíčko
Marjane Satrapi
Několikrát jsem se smála nahlas, ale při hlubším zamyšlení je spíš smutné, jak se lidi kvůli společenskému nastavení navzájem šálí.
Příběh o dvou ještěřičkách a slunci
Iryna Zelyk
Výtvarně zajímavá knížka, myslela jsem si, že bude o podzimu, a ona je o emocích. Vyprávění na někoho může působit dobře, za mě spíš průměr. Ale je to pro malé děti, takže kdo ví, jak to funguje. :-)
Klok a Kloček
Jaroslav Boček
Dvoustránkové příběhy, připomínající Coura a Courka nebo spíš Tři prasátka. Netuším, zda vycházely někde v Mateřídoušce nebo ve Sluníčku, náhodou jsem koupila v antikvaritátu tento sešítek a musím říct, že jde o zdařilé příběhy. Malákovy ilustrace miluju, takže není co řešit.
Loď do Grónska
Ingeborg Maria Engelhardt
Úvodní kapitoly nejsou tak záživné, ale když už se sejdou všichni protagonisté a začne vyprávění, které je samotným příběhem, tak se už těžko od knihy odtrhává. Je to jedna z těch, kdy jsem málem zapomněla vystoupit z autobusu. Zajímavé je, že kniha také pracuje s historickými postavami, některé postavy zmíněné v knize skutečně existovaly. Dnes už výzkum o severských osadách v Grónsku pokročil dál, a odhaduje se, že Východní osada byla opuštěna o něco dřív, než jak to popisuje kniha. Ale to jsou detaily, kniha byla napsaná v šedesátých letech a autorka pracovala s tím, co bylo k dispozici a pojala to skvěle. Doslov na konci také mnohé osvětluje a pro mě hlavní hodnota knihy je v tom, že si rozhodně chci načíst ještě nějaká fakta k tématu.
Příběh o Ljotovi a Vigdis
Sigrid Undset
Krátký čtivý příběh, který se je psaný po vzoru staroislandských ság. Tím, že jsem ty ságy četla, mi tento příběh nic zvláštního nenabídl.
Sláine: Poklady Británie
Pat Mills
Conana moc neznám, tak nemám s čím srovnávat a ani Slaíne mi nic neříkal. Komiks jsem si půjčila po náhodném prolistování, když jsem objevila divočáka. :-) A musím říct, že to je snad poprvé, kdy dávám plné hodnocení komiksu, který mě ani tak nezaujal kresbou (není špatná, ale je to celé takové tmavé) a ani charakterem hlavního hrdiny (žádný extra sympaťák to taky není). Komiks mě dostal něčím jiným. Četla jsem ho na nějaké intuitivní úrovni, a na té na mě zapůsobil neskutečně silně. Celá ta pohanská rovina příběhu byla tak dobře udělaná, že mi otvírala nějaké dávno zasunuté vzpomínky jednu za druhou. Těžko se to popisuje. Kdybych chtěla příběh nějak detailně rozebírat, tak asi prohlásím, že je tam spousta nesmyslů, ale když nad tím moc nepřemýšlíte a necháte text i obraz na sebe působit, je to skvělý zážitek. První příběh byl jízda, druhý asi trochu méně, ale i tak byl silný.
Siegfried
Alex Alice
Severská mytologie, to je pro mě velké téma, protože mám tendenci se zaobírat detaily a většinou mi něco nesedí. Ne, že by se zde nic nenašlo, ale komiks má tak skvělou atmosféru a kresbu , že si zaslouží plný počet. Dokázal mě opravdu pohltit.