Zomy
komentáře u knih

Pro mě to bylo ze začátku méně čtivé než první díl, rozvláčnější, ale pořád hodně dobré.
Lina v prvním díle působila dost jako žena-vamp, tady velmi rychle vyměkla, ale to bylo jedině ku prospěchu věci.
Na Luciana a Sloane se moc těším, tam to vypadá víc než slibně, už aby to bylo.


(SPOILER) Já jsem narozdíl od ostatních tady docela zklamaná...
První díl byl naprostá pecka! Liam byl alfa samec v každém směru, tajuplný, machistický, a přesto autorka dokázala citlivě ukázat jeho slabost pro Tru.
Killian, ačkoliv jsem se na něj fakt těšila, byl pro mě ufňukanec, který moc tlačil na pilu, všechno si chtěl vynutit, pochodoval celé noci pod jejím oknem (fakt na to má "mafián" čas?), neustále se dožadoval, skoro až doprošoval, slov lásky.
Chemii jsem mezi nimi moc necítila a ty rozhovory Jules s kamarádkami už mě pak vlastně obtěžovaly. Bylo to hrozně ukecané, nedospělé a prvních sto stran se jen mluvilo a mluvilo. Ti dva prostě na začátku knihy dostali málo prostoru a v momentě, kdy se to pak konečně otočilo jen k nim, tak já už jim to moc nevěřila.
Autorka má bezpochyby dar slova a já se těším na každou její knížku, ale Killian a Jules mi asi nebyli moc sympatičtí.


Autorka si určitě drží stále stejný styl i úroveň - když se mi knížka dostane do ruky, přečtu si ji a neurazí mě, ale ještě nikdy jsem neměla potřebu se k jakémukoliv příběhu ze série vracet.
Church je (opět) hodně ukecaný a tady mám i pocit, že je mezi Dixie a Churchem slabá chemie, že si spíš každý řeší ten svůj problém a u toho se tak nějak potkávají. Takže na pár deštivých večerů fajn, ale jinak žádný zázrak.
Ovšem na Wheelera a Poppy jsem zvědavá, takže v sérii budu samozřejmě pokračovat ;-)


Rozhodně se to hezky čte, to ne že ne. Ale na 5 hvězd, jako tady dávají ostatní, to u mě není.
Počet stran je u knížky na škodu, protože některé věci se docela opakují (moje holka tohle, moje krásná holka tamto...).
Je super, že se poslední dobou čím dám tím víc píše o duševních nemocech, ale přesto to tady vyznívá, jako že nakonec se to samo vyřeší a všechno odezní, jenže zrovna panické ataky nebo komplexy z vlastního těla nezmizí přes noc.
V každém případě autorce moc fandím a určitě si přečtu další díly.


Ali a její knihy, to je pro mě naprostá dokonalost. Při čtení jejích knih zažívám tak příjemné pocity, cítím takový obdiv k autorce, která je vzděláná, chytrá a vtipná, že je pro mě rozhodně jedna z nejoblíbenějších autorek současnosti.
Spisovatelka se drží stále stejné šablony, on je beznadějně (a hlavně tajně) zamilovaný, ona je roztomilá trubka. Tentokrát jsem si i poplakala, tak jako hezky, s prožitkem, příjemně.
Jsem nadšená, zavírám knížku s báječným pocitem a těším se, až ji po čase zase otevřu.


Ella Maise je tak nějak nenápadně skvělá autorka.
Druhá šance na polibek je taková kombinace mezi slow burn Mariany Zapaty a sportovní romancí Elle Kennedy (bez hokeje).
Je tu všechno - trochu vtipu, drama, rodinné tajemství, rozkošná hlavní hrdinka a hrdina je sice dokonalý klaďas, ale zároveň nepůsobí přeslazeně nebo vyumělkovaně.
Krásná práce.


Tohle byla jízda - ovšem nic jiného jsem od autorky ani nečekala.
Některé věci na mě byly moc:
určité sexuální scény už byly pro mě příliš; Sammy se choval max na 5 let, rozhodně ne na 8; Julian byl obrovský sobec - tvrdil, že na prvním místě jsou děti, ale rozhodně se tak nechoval; konec byl docela uspěchaný.
Naopak se mi moc líbilo, jak se ti dva i po velkých hádkách dokázali omluvit a udobřit.
Já osobně bych ubrala sexu. Ale autorka má takový dar slova, že bych zvládla i dalších 100 stran navíc.
Takže pánové Spencere a Garcio, čekám na vás! ;-)


Autorka opět používá klasickou zápletku - tentokrát o zakázané lásce mezi princeznou a jejím bodyguardem. Ačkoliv tu nenajdeme nic nového, její podání je čtivé a zábavné.
Jen mám, stejně jako v prvním díle, problém se sexuálními scénami, ačkoliv tady už to bylo přece jen mírnější.


Ze začátku mi to přišlo dost rozvláčné a úplně jsem se nedokázala začíst, ale u příběhu mě nejvíc držel Jack, který byl velmi dobře vykreslen.
Druhá půlka už byla svižná, romantická a skvěle propracovaná.
Jediné co mě mrzí - pokud se správně dívám - tak je to, že překlad knihy přišel 27 let od původního vydání?!


Na novou Eloisu jsem se těšila, protože některé její knihy jsou moc příjemné.
Výhodný sňatek se čte svižně, ale nijak zvlášť mě neoslovil. Působí zmateně, zrychleně, skoro odbytě. Jsou tu i určité nesrovnalosti - například že si šlechtična v 19. století úzkostlivě chrání svou počestnost a naše Stella si užívá s umělým penisem, takže při svatební noci se neobjeví krev. V každé jiné podobné knize by se to řešilo v několika kapitolách.
Některé pasáže byly fajn, dokonce dojemné, ale nedostala jsem to, co jsem očekávala.


Říkám si, co to o ženách asi vypovídá, když má takový úspěch knížka, kde hlavní hrdina svou lásku při sexu ponižuje a opakovaně ji nazývá děvkou? Tyto sexuální scény mě urážely, protože tohle byla autorčina lenost - Alexova dominance by rozhodně šla vyjádřit i jinými způsoby.
Flashbacky obou hrdinů byly zajímavé zpestření, stejně jako typy Aviných kamarádek, které dostanou prostor v dalších dílech série.
Co mi trochu vadilo, byl náhlý obrat Alexe ve věrného psa, ačkoliv ten vztah nebyl nikterak detailně popsán. Prostě bum a je z toho osudová láska.
Nicméně čtivost knížce upřít rozhodně nemůžu.


Tak trochu zbytečná série bez jakékoliv přidané hodnoty. Příběh je tu opět jen tak zhruba načrtnut, abychom (my holky) dostaly nějakou rychlou dávku romantiky. Ono to na chvilku poslouží, ale nic to ve vás nezanechá a určitě nebudete mít potřebu se ke knize znova vracet.
A jen tak mimochodem - který drsný hokejista si nechá říkat Teddy?! To na mě působilo vyloženě asexuálně.


Jako letní pohodovka na zchlazení super. Dialogy a škádlení mě bavily moc, docela jsem se u nich usmívala, pokud vyjdou příběhy dalších hokejistů, ráda si je přečtu.
Na Elle Kennedy to samozřejmě nemá (možná jsme si ji my holky postavily na piedestal, že to byly jedny z prvních hokejových romancí?), ale rozhodně mi to přišlo mnohem lepší než Na ledě.
Co se mi zdálo dost přitažené za vlasy, byl Summeřin vztah s otcem. Chudák holka - slavný otec, stabilní zázemí a ona si nese trauma z toho, že neměl čas? Chápu, že nezájem každé dítě bolí, ale tady to nebyl otcova lhostejnost, Summer tomu šla dost naproti.
Jinak fajn počtení, nemám s tím problém.


Když jsem najednou po dlouhé době neměla chuť na žádnou zamilovanou literární novinku, sáhla jsem po knížce, která je v originále stejně stará jako já a která mi ukázala úplně jiný styl než je současná literarura.
Knížka má hrozně zvláštní atmosféru, pozvolný děj s popisem každodenního života na opuštěném americkém venkově a vlastně naivní příběh lásky. A je to neskutečně čtivé.
Jsem moc ráda, že jsem si do tohoto světa odskočila.


První díl byl v podstatě průměrný a snadno zapomenutelný, ale průšvih to nebyl. Takže jsem si druhý díl přečetla bez většího očekávání. Ale tohle bylo boží!
Máme tady stokrát otřepanou - a zároveň mou nejoblíbenější - zápletku s falešným manželstvím, kdy on je citově plochý a ona je sluníčko.
Declan sice otočí příliš rychle a příliš snadno, ale já si to tak užila. Určitě se ke knížce vrátím.


Trochu jsem se bála - vzhledem ke zdejšímu hodnocením - že budu tentokrát z autorky zklamaná, protože Láska po španělsku se mi líbila hodně.
Pokud máte rádi slow burn jako já, není se vůbec čeho bát, knížka je skvělá. Často jsem se při čtení uculovala a později naprosto upřímně dojímala. Příběh je o interakci dvou sympatických lidí, děj je sice velmi jednoduchý, ale přesto dostatečně záživný. Rozhovory mi přišly reálné a uvěřeníhodné, Lucas byl až moc dokonalý, a přesto nebyl přehnaně sladký.
Elena Armas si u mě drží laťku stále stejně vysoko, mám radost.


Pohádkový příběh naprosto odpovídá názvu a autorka drží svou skvělou laťku, mně se to líbilo moc.


Je to čtivé, ale jinak průměrné, rozvláčné a velmi ukecané.
Rozhodně lepší než druhý díl, ale první díl, který mě fakt bavil, zůstal nepřekonán.
Nejzábavnější asi (opět) zůstalo pošťuchování mezi bratry, ačkoliv i vztah Breakera a Lii byl taky příjemný. Vidím to tak na 3,5 hvězdy.


Jednoduchá, nekomplikovaná záležitost, která rozhodně neurazí. Láska a chemie dvou silných a rovnocenných partnerů. Na rozdíl od některých komentářů zde, mně ani Zařino chování nevadilo. Zamilovala se, ale nechtěla všechno zahodit kvůli krátké a nejisté romanci, i když vlastně moc chtěla. Naštěstí byl ON takový slaďouš, že se mu nedalo odolat.
Je to vlastně konverzační kniha, děje tu moc nenajdeme, proto je to taky v půlce takové rozvláčnější. Ale knížka svůj účel splnila a příjemná romantika na letní den to byla jako vyšitá.


Tahle série se autorce velmi povedla, nápad s polygamistou byl originální a odvíjel se správným směrem. Druhý díl s těhotnou manželkou byl pro mě asi nejčtivější a nejvíce plný emocí, ale líbily se mi všechny díly.
Příběh Juliana a Beth byl možná nejslabší, rozvláčnější, ale je zde krásně popsané to křehké, a zároveň silné, pouto mezi našimi hrdiny. Betina bolest a ponížení bylo vykresleno tak, že se mě skutečně dotýkalo. Julian je zde věrně oddaný, možná trochu sentimentální a rozhodně jemnější mužský hrdina, než na jaké jsme v této literatuře zvyklé, ale přesně takového ho Beth potřebovala.
Těším se na každé další dílo této autorky.
