Zomy komentáře u knih
Dosud nejněžnější a nejcitlivější knížka od Zapaty, která mě úplně uchvátila (a přidávám se do klubu, taky jsem si tentokrát i poplakala).
Je tu i míň myšlenkových pochodů, než bývá u autorky zvykem, je to svižnější, čte se to jedním dechem.
Za mě úplná bomba.
(SPOILER) Skvělá knížka, čtivá, zajímavá, autorka bezpochyby umí.
Přesto nemůžu dát 5 hvězd, protože mám v knížkách ráda, když jsou k sobě partneři upřímní. Tady ovšem oba více než 200 stran kličkovali, hráli si na flirt, sváděli jeden na druhého, kdo vlastně nechce závazky, oba zapírali svoje city.
Navíc takhle mlžili víc než 9 let! Jako já to chápu - budování důvěry, potřeba najít pevnou půdu pod nohama, uzdravení se. Ale proboha 9 let?!
Pointa mě překvapila, takové propletení jsem nečekala, to bylo fajn.
Konec už byl zase příliš sentimentální a přeslazený - na to, kolik si toho ti dva celou knížku neřekli, toho nakecali na pár stránkách až moc.
Ale přečetla jsem knížku během jednoho lenivého dne a rozhodně mě to bavilo.
Mně tenhle příběh fakt sedl, trefil se mi do nálady, to ne že ne. Přesto se mi potvrdil pocit, že holky ztrácí jiskru.
Romantická linka je jednoduchá a vlastně nekomplikovaná, Billie i Colby měli od začátku jasno a bylo to fajn.
Rozhovory mezi chlapy byly zábavné a těším se na osudy ostatních.
Ale celkově to bylo vlastně takové příliš sentimentální, občas až přehnané (jako začátek s nevěrným přítelem nebo závěrečná zápletka s Mayou), Colby byl docela klaďas.
V každém případě to účel - příjemný večer s knížkou - splnilo.
(SPOILER) Moje první setkání s Anou Huang. Byla jsem zvědavá, jestli je to opravdu taková pecka, jak ostatní tvrdí a příběh Stelly a Christiana mi přišel ze všech čtyř dílů nejslibnější.
Jako ano, je to čtivé, a to i přes svou rozsáhlost. Ale právě kvůli délce textu se některé myšlenky i celé slovní obraty dost často opakují.
Stellu nevidím jako chudinku, líbí se mi, že se tu řeší problém úzkosti, která je v současnosti velký problém. Ale vadí mi, že první třetinu knihy - dokonce možná celou polovinu - ji strach a úzkosti ochromují a pak si začne s Christianem a najednou je to silná ženská s velkou odvahou a o panické atace už není ani zmínka.
Christina jsem moc nepochopila - nebo spíš jaký s ním měla autorka záměr. Měl to být arogantní parchant s kouskem citlivé duše? Pak nechápu ty výstřelky, kdy si Christian potřebuje prostě "ulevit", a tak chladnokrevně mučí a následně zavraždí nějaké ubožáky. V mafiánských romancích většinou bývá vražda nějak ospravedlněna, tady je ta smrt naprosto zbytečná, jen aby Christian vypadal drsně.
Takže čtení bylo fajn, nemám problém, ale nějaký wow efekt se u mě rozhodně nedostavil.
Já Ali miluju a ačkoliv mě obvykle young adult neláká, tady jsem neváhala (ta boží ořízka je bonus navíc).
Překvapilo mě - a zklamalo - že zrovna tahle knížka pro 15+ je vlastně nejmíň romantická. Jasně, Ali je stále skvělá a umí psát poutavě a chytře, ale postoj 18leté Mallory k sexu (jedno s kým) mi celý dojem z příběhu kazil.
A tak budu čekat na další, snad dospěláckou knížku, kde bude hlavní hrdinka trošku společensky natvrdlá a naivní intelektuálka.
Pro mě to byla úplně zbytečná knížka, škoda času.
Hanna i Jack mi byli vlastně nesympatičtí, ona neprofesionální a ufňukaná, on rádoby s traumatem a přitom se neustále přiblbě tlemí. Příběh je nezajímavý, je to jen rychlý popis děje, vůbec nic jsem při čtení necítila, bohužel za mě tak 2,5 hvězdy.
První knížka autorky pro mě byla obrovským příjemným překvapením, takže jsem se druhého ďábla nemohla dočkat.
Až na to, že Josh nebyl vůbec ďábel, ale muž snů hned od začátku.
Hayes s Tali v předchozím díle měli asi větší jiskru a odlehčenost, tady to bylo všechno vážnější.
Přesto tu nic nechybí, dojetí, trochu napětí, trochu humoru v příjemných dialozích.
Život hudební hvězdy, která nemá v podstatě žádnou svobodnou vůli, mi přišel až děsivě uvěřitelný.
4,5 hvězdy za knížku, kterou jsem opět louskla za noc.
Na předchozím díle Lovec byl zajímavý pouze Cillian, takže jsem si tenhle jeho příběh vážně užila. Navíc bych řekla, že ze všech 4 mužů z rozepsané série měl právě on největší potenciál.
Začátek byl skvělý, tam byl Cillian fakt odosobněný bezcitný parchant, jak to Shen umí. Jejich společné soužití pak podle mě mohlo být ještě líp rozepsáno, tam to ztrácí dech. Persy neustále opakovala, že to s manželem nevzdá, ale kdykoliv se zachoval tak, jak varoval, že se zachová, vždycky prchala.
No a závěr, kdy chlap musí po měsících strádání - s nadsázkou řečeno - zpívat milostné serenády pod balkónem, to už k tomu zkrátka patří.
Při čtení jsem váhala mezi 4 a 5 hvězdami - u dřívější Shen jsem to vždycky cítila na jasných 5 hvězd. Ale to Cillianovo tajemství podle mě nebylo až tak tajuplné, jak asi autorka zamýšlela.
V každém případě se už těším, až se za nějakou dobu ke knížce vrátím, takže tam tu pětku zkrátka dát musím :-)
Mě první díl série až tolik neoslovil - nebyl špatný, ale ničím nevybočoval.
Ale Nenávidím tě, Adame Connore mě tedy bavilo moc! Možná to bylo jen vhodné načasování a správná nálada, ale já tu našla větší jiskru a větší spád, pořád se něco děje - jeden by třeba řekl, že je to až překombinované, ale mě to prostě sedlo.
A Adamova častá vyznání lásky a neutuchající víra v to, že Lucyino "prokletí " zlomí, ta byla opravdu pohádková, filmová. Za mě dobrý ;-)
(SPOILER) Na knížku jsem si vyčlenila takový večer, abych ji mohla přečíst bez přestávky. Tušila jsem totiž, že to bude jedna z těch, které se neodkládají. No nespletla jsem se!
Alfa samec je v červené knihovně velmi častý hrdina (proč je v knihách tak zbožňujeme, když bychom je v našich skutečných životech nesnesly, to je jiná kapitola). Ovšem ne vždy je alfa věrohodně popsán. Tady byl ale perfektní!
Začátek knihy je velmi pozvolný, Liam se neustále brání sblížení, často se ty argumenty opakují, ale má to svůj důvod. Vůbec mě to ve čtení nebrzdilo. Chemie mezi hrdiny je skvělá, zápletka vlastně velmi jednoduchá a můžeme se soustředit jen na ty dva. Tru teda vůbec nebyla ostýchavá, jak se nám nejprve snaží autorka namluvit, takže dvojice vlka a lvice neskutečně zafungovala. Já jsem si čtení užila a nedočkavě čekám na bráchu ;-)
Knížka se čte dobře a na zbytek série se těším, to ne že ne.
Ale Unesená dědička je tak maximálně lepší průměr, žádná bomba to není. Pro mě je tu nevyužitý potenciál, kdy Nessa u Mikolaje dlouho bydlí a mohl by se tu pozvolna rozvíjet jejich vztah, ale do dvou čtvrtin knihy zůstávají v podstatě cizími lidmi bez větší interakce. Jejich zamilovanost je pak už jak z rychlíku. Za mě tak 3,5 hvězdy.
Sabrina Jeffries pro mě nějak ztrácí kouzlo...
Poslední knihy jsou takové rychlokvašky, kde necítím žádnou lásku ani sympatii.
Chybí mi to prvotní oťukávání, zamilování se, nervozita, rozechvění. Tady se - stejně jako v prvním díle - potkají a už víceméně hledají místo, kde na to vlítnou.
Ani Diana z předchozího dílu, ani Eliza tady, nejsou nijak extra sympatické nebo něčím zvláštní. Mám ráda silné hrdinky, ale tyhle jsou spíš cynické, ironické. Ani vztah mezi sestrami, jakkoliv silné pouto mají mít, mi nepřišel moc láskyplný.
Prostě 2,5 hvězdy a budu doufat, že brzy vyjde nějaká pořádná historická romance.
Krásná obálka s krásným příběhem.
Už po pár přečtených stránkách jsem měla pocit, že tam všechny znám a všechno jsem s nimi prožívala.
Odtažitý boháč bez jakýchkoliv známek emocí je častý hrdina, ovšem málokdy je takhle věrohodný.
Knížka byla zábavná i dojemná, místy až přehnaná. V každém případě jsem se moc bavila a neuměla se od knížky odtrhnout.
Ze závěru mám spíš melancholickou náladu, ale proč mírně nevybočit ze zájezdech standardů.
No a na příběhy zbylých dvou fešáků už se rozhodně těším :-)
Taková klasická Melanie, i když rozhodně umí i líp.
Dlouho mi trvalo se začíst, těžko jsem si k těm dvěma hledala nějaký vztah. Hunter je slabší postava, má být o 10 let starší než Ava, ale svým chováním a opakovaně omílanými nejistotami působil jako puberťák. Chápu, že ty jeho pochyby a zmatky jsou kostrou celého příběhu, ale přesto mi to přišlo příliš.
Konec už byl klasicky přeslazený, tak jak to známe a četl se rychle a lehce. Slušné 3,5 hvězdy.
Nová autorka, přiblblá obálka a super čtení.
Romantika jako blázen přitažená za vlasy, ve které jsou všechna klišé červené knihovny a ještě některá navíc.
Jenže tahle knížka se taky nebere moc vážně, je to odlehčené a místy opravdu vtipné.
Milá Pipo Grant, piš dál, těším se na tebe!
Tak tady prostě musím dát 5 hvězd.
Ne proto, že by knížka byla něčím překvapivá nebo originální, ale proto, jak plyne v klasických kolejích. Máme tu všechno z poctivé červené knihovny - první noc, dívku, která se pere s osudem a chladného chlápka, co nikomu nevěří.
Všechno je tu dost naivní, jak mafie, tak i třeba rychlost zotavování malého Daniela, ale je to tak sladké, že to bylo jako balzám.
Příjemná záležitost s dobře vystavěnými hrdiny a s vděčnou zápletkou.
Přesto jsem se chvílemi přistihla, že se u knížky nudím, zejm. v první půlce.
Prostředí zábavního parku je nové, což je fajn, ale kromě obálky jsem se do prostoru neuměla tolik vcítit, takže mi z toho nakonec zbyl vztah šéfa a podřízené.
Ovšem obálka je parádní, ta mě baví! (Ačkoliv já jsem vděčná za každý přebal knížky tohoto žánru, kdy na mě nezírá polonahý rádoby sexy týpek.)
Další díly série si určitě přečtu, na Declana se těším a troufám si říct, že Iris by mu slyšela ;-)
Víc než 3,5 hvězdy dát nemůžu, přesto knížkou rozhodně nejsem zklamaná a autorku budu dál sledovat.
Klasická vysoká úroveň naší Vi, kdy přesně víme, co od ní můžeme čekat. Knížka je přečtená za den, dávka cukru doplněná, všechno šlape.
Přesto mi přijde, že už tak trochu její knížky ztrácí dech, dřív tam bylo víc vtipu i jiskry.
Stella i Hudson byli oba výjimečně krásní a milí, byl tam i homosexuální dobrácký kamarád a menší zápletka s deníky - kterou ovšem rozluštíte po druhé větě.
Moc se mi líbil neotřelý nápad s podnikatelským záměrem, to bylo osvěžující.
Takže když to shrnu, ničím mě Pozvánka neoslnila, ale bylo to moc fajn.
Příjemná romantika z hokejového prostředí - ovšem na Elle Kennedy nikdo nemá.
Tohle je taková jednorázovka, trochu ukecaná a naivní, ale asi jsem zrovna tohle potřebovala.
(SPOILER) Tohle bylo boží!
Je tu jeden z mých nejoblíbenějších motivů v červené knihovně - falešný sňatek. Navíc k tomu dostaneme ještě nevrlého a (zdánlivě) citově chladného boháče, který si tak nějak vůbec neví rady se svými pocity.
Rose byla skvělá a uvěřitelná. Všemi opuštěná, přesto silná. Tu jistotu, kterou jí začal Jack postupně poskytovat, tu obyčejnou lidskou pomoc v kavárně, tu jsem jí moc přála.
Líbilo se mi, že se tu šlo hned na věc, žádné zdlouhavé uvádění do situace, s hrdiny se potkáme hned na radnici.
Ačkoliv nemám ráda nemocniční prostředí, a to ani v knihách, tahle slow burn romantika mě dostala. Stejně jako si Rose nechala Jacka, já si knihovně nechám tuhle romantickou třešinku.