Zůzalína
komentáře u knih

Snažila jsem se, co nejvíce si tuhle knížku šetřit - denně max. jednu kapitolu, ale nešlo to :) Je velmi čtivá, jde do hloubky, některé pasáže zamrazí, jiné zase povzbudí. Hodně se mi líbil závěrečný rozhovor s vnučkou.


Hodně jsem si rozšířila obzory. Velmi čtivé a v době karantény skvěle cestovatelské a objevné.


Dobře čtivé a lehce stravitelné zásadní životní přístupy.


Smutné, ale přesto sympaticky sebeironické. A místy i úsměvný nadhled.


Přečteno jedním dechem - skvělý průřez našimi dějinami odvyprávěný na osobních příbězích. A asi jsem ještě nikde jinde, u žádné další knížky, nezaznamenala tak drobný a dobrý originální konec a začátek předchozí a následující kapitoly.


Pořád se k téhle knížce vracím. Je v ní prostě vše. A skvělá je i jako audiokniha.


Smutek, zoufalost, bezútěšnost, ale tak dobře popsaná, že nejde nedočíst jedním dechem.


Moc se mi líbil styl knížky, ale i tak mám z toho "hrdinského" činu rozporuplné pocity. Po dočtení se nemůžu zbavit pocitu zmaru a neskutečné zbytečnosti utrpení blízkých těch pěti "odvážných" mladíků.


Knížka, která se nedala odložit a po dočtení zůstává chuť zeptat se autora, z kolika procent vycházel z reálného vyprávění někoho týraného a co je jeho imaginace. Na každý pád strhující příběh a bavilo mě dívat se do rodiny ze všech tří úhlů - ženy, muže i dcery. Osobně mě nejvíc dostala věta ze str. 91: "V člověku je všechno větší, než si myslí..." a pak příměr o manželkách a milenkách: "Doma se na ně mračily odkvetlé orchideje a on měl pouštní růži."


Moje třetí dcerka (8 let) mi ji chce pořád číst, protože "Mami, tohle je prostě dobrý, to ti musím přečíst!"


Po dlouhé době knížka, ze které jsem si ručně opisovala pasáže... to už jsem nedělala roky...


Asi jsem měla vysoká očekávání...


Fajn čtení, obzvlášť dojemná část s ručníky na zemi :)
