LuckaK.088
komentáře u částí děl
Tak tento prequel mě i nalákal si přečíst celou sérii. Navíc pro mě až nostalgická povídka - přečtená po návratu z Jizerek a Libereckého kraje, kde jsem na Ještěd koukala z každého vrcholu a vyhlídky...
Jedna z těch opravdu vydařených, která mě i přes svou rozsáhlost bavila. Povídka nabitá akcí, která má promyšlený fungující děj.
Na mne až moc velká fantasmagorie. Nemám ráda příběhy typu - vyber si, jak to asi bylo...
Opět smutně krásná.
Dej mne z vody vytáhnouti,
osekej mé žluté proutí;
dej prkének nařezati,
kolébku z nich udělati;
na kolébku vlož děťátko,
ať nepláče ubožátko.
Když se bude kolébati,
matka bude je chovati.
Složená z českých pověstí a proroctví - Libuše a Přemysl Oráč, Karel IV, kostel se zlatým zvonem, ...
Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Tak tohle jsou pro mne nezapomenutelné verše již od dětství.
Však lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu!
Je třeba být opatrný s tím, co si přejeme... Skvěle vygradovaná temná atmosféra.
Až při druhém otevření vchodu si matka odnesla svůj skutečný poklad... Další krásný kousek ze sbírky, tentokrát o chamtivosti a pravých pokladech.
Škatulata, hejbejte se... Ještě pár přesunů a byla bych ztracená :-)
Tady to nebylo oko za oko, ale minimálně tři za jedno. Bohužel, na mě moc kruté, zvláště po zmínce, že jí zůstala kůže na prostěradle. Kdyby scholár ukončil svou pomstu dopoledne, tak bych dala vyšší hodnocení a byla s povídkou náramně spokojená.
Tak tady bohužel - vymýšlet si smrtelnou nemoc syna, abych zakryla svou nevěru, tak to mě tedy nepobavilo...
"a její nenávist se náhle proměnila v lásku" - a já bych to viděla spíš na strach z pekelných psů, ale můžeme tomu říkat třeba láska :-)
